Foukneš do pěny
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435972/bmid_fouknes-do-peny-23X-435972.jpg
3
1221
1221
Nebude to lehké, ale bude to jízda. Sbalte si do tašky všechna svoje trápení, úzkosti, zmatek, křivdy, nevyřčená slova a nevyřešené záležitosti a vydejte se spolu s hlavní hrdinkou na svoji vlastní cestu. Kniha nejprodávanější české autorky současnosti vás ve svému příběhu vezme až na konec světa.
Přidat komentář
Slova, prázdné slova, zmatené myšlenky a věty. Pro mě je dílo naprostý plevel české literatury.
Jedna z mála knih, které jsem nedočetla do konce. Nedokázala jsem pochopit obsah děje. Čekala jsem od knihy i autorky něco víc - srozumitelného, napínavého s nějakým příběhem, který se bude vyvíjet.
“..Někde hluboko uvnitř mě se něco rozbilo už dávno, možná ještě dřív, než jsem se narodila, protože jsem se narodila rozbité mámě a všechno se pořád opakuje.”
Spolu s hlavní postavou - Vladěnou - se vydáváme na cestu Evropou a během tohoto putování ji postupně máme možnost poznat. A že je to někdy opravdu jízda!
Celý příběh plyne jako nekontrolovaný, volný proud myšlenek hlavní postavy - dalo by se říct spíše antihrdinky. Díky tomu se poměrně rychle čte, i když se čtenář občas (hlavně ze začátku) může ztrácet a nemusí mu být hned jasné, zda Vladěna vzpomíná na svoji minulost, popisuje přítomnost, zda je čtenáři předkládána realita, nebo jej “má poplést” zkreslený pohled hlavní hrdinky.
Pokud hledáte román z červené knihovny, koukněte se raději po jiné knížce. Tato svým stylem totiž vybočuje mimo komfortní prostor běžného čtenáře, nejedná se o pohodlné či snad zábavné čtení. Jde o první knihu, kterou jsem od autorky četla. Sama tedy bohužel nemohu soudit, ale podle ohlasů je toto dílo odlišné od jejích předchozích knih. Uvidíme, třeba se k některé z nich také dostanu a budu moci porovnávat..
Zmatený příběh, který mě neokázal zaujmout. I když mám knihy paní Třeštíkové ráda, tentokrát jsme si nesedly.
Přečteno jedním dechem. Skvělý styl psaní. Pro mne jedna z nejlepších knih, jaké jsem letos četla.
Z této knihy mám dost smíšené pocity... Ale nakonec to nebylo až tak hrozné jak se zprvu zdálo
Nezvykle psaná kniha, volný proud Vladěniných myšlenek, který se zdá ze začátku zcela nesmyslný, tak jsem si na něj po chvíli zvykla a pochopila její myšlení a veškeré spojistosti, které se vyskytují zcela náhodně, ale odhalí celý příběh a podstatu jejího bordelu v hlavě, který se táhne od dětství a dělá stejné chyby jako její matka. I přes to, že se tomu její dcera brání, je Vladěniným odrazem. Kniha se od jiných děl R. Třeštíkové liší, ale mile mě to překvapilo, každá její kniha má nějaké svoje kouzlo :)
Já a paní Třeštíková se tak nějak nemůžeme dostat na stejnou vlnu. Foukneš do pěny je pro mě v pořadí čtvrtá přečtená knížka a já jsem si řekla, že je to poslední šance si porozumět. Zatím, jsem nikdy nechápala, co se lidem líbí na jejích knížkách. Nejde o to, že jsou čtivé, ale o pointu příběhů. Někdy tam nebyla žádná a někdy tam byla jen a jen nevěra. Tahle knížka není čtivá, to fakt ne. Začátek byl za trest, říkala jsem si, že je to prostitutka na útěku nebo totální, ale totální kráva - pardon - na útěku. Poskládat si trochu příběh a co se vlastně stalo mi celkem trvalo. Chtěla jsem, ale vědět jestli pointa změní můj názor. Asi vás to překvapí, protože mě to překvapilo, ale nebylo to tak hrozné. V celkovém kontextu dávám tři a půl bodu s tím, že další knížce šanci dám.
Hnusná kniha... Nemá začátek ani konec, je to jednolitý depresivní blábol poškozené mysli. Depresivní knihy mohou být skvělé, byť ne příjemné na čtení, ale tady chybí jakýkoliv vývoj, není tam žádná reflexe, katarze, usmíření, nic, kvůli čemu by stálo za to knihu číst. Když foukneš do bublin, je v tom aspoň kousek krásy. Tady není nic.
Podle mě velice špatná kniha. Jen mne mrzí, že od Radky Třeštíkové to pro mne byla první kniha, ale nenechám se odradit a určite dám této autorce v budoucnu ještě šanci.
Jediné co knihu vyzdvihlo, byl její krasný přebal. Za ten by autor zasloužil jedničku.
Kniha byla pro mě spíše zklamáním. Byla celá taková zmatená a chyběl mi tam autorky typický konec, kde se vše hezky spojí a nebo vás minimálně donutí k zamyšlení nad příběhem. To se tady moc nekonalo. Téma vztah mezi matkou a dcerou je určitě zajímavé, ale tady ho spíše zastiňovalo téma věnující se nepodařenému manželství a nevěře a to si myslím, že byla trochu škoda.
Pro mě jednoznačně zklamání... Jak mám knihy od Třeštíkové ráda, i když přiznávám, že spíše jako oddechovku na dovolenou, tak tato kniha není oddechovka ani náhodou. Jedná se spíše o psychedelickou smršť psychicky labilní ženské na tripu napříč Evropou. Někdo v tom možná nalezne hloubku nějaké zbloudilé myšlenky, ale pro mě to bylo spíše utrpení dočíst až do konce...Za mě palec dolů!
Tuhle knihu jsem četla dvakrát. Poprvé v létě. Dost jsem se na ni těšila, protože se mi zatím všechny knihy od Třeštíkové nakonec vždycky líbily. O to větší zklamání ta knížka pak byla. Autorka skákala od myšlenky k myšlence. Celou dobu jsem se ne a ne do knížky začíst a netrpělivě jsem vyhlížela konec. V nejbližší době jsem rozhodně neměla v plánu se jí znovu přečíst, ale nouze o knížky tomu chtěla, takže jsem jí dala druhou šanci. Myslím, že právě to, že už jsem od ní nic nečekala, bylo hlavním faktorem, který rozhodl, že jsem se do knihy začetla, a dokonce se mi i líbila. Styl, jakým Radka Třeštíková tuhle knihu napsala se vám buď bude líbit a kniha vás pohltí, nebo vám bude připadat nepřehledný a zmatený a knížka se vám líbit nebude. Nic mezi tím. Mně se kniha opravdu líbila, ale musela jsem jí dát druhou šanci.
Překvapilo mě, jak se to odlišuje od ostatních autorčiných knih. Četla jsem 2x, napoprvé jsem to vnímala spíš citově, napodruhé zapadla i jednotlivá slova příběhu, která jsem v prvním čtení třeba úplně nepobrala.
Hodně zvláštní kniha...Na začátku jsme si říkala, co to jako je, tohle asi nechci číst (poslouchat), ale postupně jsme si na tu zvláštní smršť slov a myšlenek zvykla a nechtěla jsem ať skončí. Vladěna byla strašně zvláštní, ale líčení jejího života bylo geniálně vtipné. Nakonec jsem velmi mile překvapená.
Tentokrát mě kniha moc nebavila a musela jsem se nutit ji dočíst. Neseděl mi styl, jakým je napsaná. Nejvíc se mi od této autorky asi líbila kniha Osm.
Poslouchal jsem to jako audioknihu.
Tato kniha neni moc oddychová, tedy aspon podle mne..
Jako knihu bych ji tedy necetl , ale audiokniha byla pro mne víc srozumitelnější..
Ale kniha mi prisla trochu víc zamotaná a složitá, chtělo by to zjednodušit ale je z ní cítit, že Třeštíková ji napsala jinak než píše..
Líbilo se mi jak v poslední větě je použit název knihy
Přes spoustu negativních komentářů, které jsem viděla různě na internetu, se mi do knížky vůbec nechtělo. Ale nakonec mě překvapila a to rozhodně v pozitivním slova smyslu. Styl, kterým je to napsané, je obdivuhodný, od začátku až do konce je to jedna velká smršť slov, myšlenek, asociací. Líbilo se mi, jak se hlavní hrdinka přenášela ve vzpomínkách - ano, u čtení je potřeba dávat pozor, jinak se v tom člověk ztratí. Ale když si autorka dala práci se psaním, já si můžu dát práci se čtením :-)
Štítky knihy
nevěra pro ženy rozvod rodinné vztahy psychologické romány cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 | Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
volný, naprosto nekontrolovaný, proud myšlenek hlavní postavy. Zmatené? pro mě velmi - střídá se přítomnost se vzpomínkami a to v takovém tempu, že je opravdu snadné se ztratit. Bohužel nedám nejlepší hodnocení, možná i proto, že jsem se na knihu velmi těšila. Tak snad příště...