Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286248/bmid_dvur-trnu-a-ruzi-5Mh-286248.jpg
4
4324
878
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 1. díl >
Když devatenáctiletá lovkyně Feyre zabije v lese vlka, odvleče ji podivný tvor do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem. Tam zjišťuje, že únosce není zvíře, ale Tamlin – jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku a Feyre musí přijít na způsob, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce. ! Jak upozorňuje i sama autorka, tato série obsahuje velmi explicitní erotický obsah. Řeší se zde znásilnění, násilí na ženách, psychické problémy, promiskuita, diskriminace, problémy s alkoholem, potrat a traumatický porod, smrt blízké osoby, válka, traumata z dětství a spousty dalších věcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
A Court of Thorns and Roses , 2015
více info...
Přidat komentář
Vůbec se mi nechtělo do čtení této knihy. Možná kvůli tomu, jak se o ní všichni bavili. Samozřejmě jsem to dlouho odkládat nemohla a tak jsem se rozhodla, že si knížku vezmu na ”dovču” na tři dny. Kniha mě velmi bavila, ale chvilkami bohužel vůbec ne a tak jsem ji
musela zavřít a jít se bavit ven. Ale stále jsem se ke knize vracela, až do té doby, dokud jsem ji nedočetla. Určitě ji doporučuji a těším se na další díl.
Byla jsem vůči téhle knize skeptická a oddalovala jsem její čtení. A chyba! Ten příběh mě prostě baví i když sakra přesahuju věk cílové skupiny. Není to kdo ví jak složité čtení ale prostě mě baví.
Nebylo to úplně špatné, ale nijak ohromená nejsem. Nemám ráda, když je děj příliš předvídatelný, čemuž se u retellingů jaksi nelze vyhnout, tedy znáte-li originál. Takže jsem se alespoň utvrdila v tom, že nebudu úplně retellingový typ a už vůbec ne na pohádky.
Naštěstí byla tahle knížka čtivá, opravdu čtivá, ikdyž první polovina mohla být proškrtaná. Na Feyre jsem si musela chvíli zvykat, Luciena jsem si naopak oblíbila velice rychle a Tamlin? Takový nijaký, hlavně vedle Rhyse. Nestává se často, že bych měla bad boye v oblibě, ale ráda jsem udělala výjimku :)
Od knihy jako takové jsem ovšem čekala víc (třeba obtížnější hádanku, když na ní tolik záviselo...)
P.S. Když o tom zpětně přemýšlím, tak mi ta knížka přijde hloupější a hloupější...prostě je to oddechovka, nic víc
Nově zpracovaná a dobře rozvedená klasická pohádka o Krásce a netvorovi... Líbilo se mi to. Hlavní hrdinka je sice taková "nána", sem tam dokonce "nána pitomá", ale po čase jsem si ji oblíbila a začala jsem jí i fandit. Do dalších dílů určitě půjdu.
Dlouho jsem se téhle sérii vyhýbala - stejně jako kdysi Hunger Games, podobně jako nedávno Kronikám pozůstalých. A proč? Kvůli tomu poprasku. A možná ještě víc (jako u HG) kvůli obálkám, které se mi prostě nelíbily. Neříkaly mi vůbec nic o tom, co bych měla čekat uvnitř. Nebo spíše ve mně evokovaly cokoliv jiného, než co by mě mohlo bavit číst.
Po čase jsem si stáhla ukázku do čtečky a... než jsem ji měla dočtenou, už jsem objednávala celou knížku. Ten začátek mě vážně strhl, což kdejaká kniha na prvních stránkách nedokáže. Po pár kapitolách jsem ale začala mít vážný problém s Feyre. Možná jsem vychovaná špatně, ale nechápu, opravdu nechápu, jak se člověk, který žil v chudobě na pokraji smrti, může tak strašně vzpírat, když se mu konečně trochu poštěstí, o vlídném zacházení hostitele ani nemluvě. Ale ona ne. To bude radši truchlit a trhat si žíly kvůli krkavčí matce a zbytku rodiny, které se hodila jen proto, aby nemuseli hnout nikdo prstem.
Trochu nešťastně byl pro mě zvolený pojem "víly". Já si víly představuji jako toho chudáka, co přinesl do Jarního dvora Tamlin (ačkoliv raději s křídly pěkně na svém místě). Zkrátka křehká, éterická stvoření, co spí na květech nebo tančí v závojích při měsíčku. Já vím, ve světě se používá to slovo v rozsáhlejším měřítku. Ale přesto bych uvítala nějaké souhrnné pojmenování všech těch bytostí, které by mi při každém slově "víla" neevokovalo tutéž zažitou představu. Například v sérii Mercedes Thompson se jim ponechal název prostě Fae, což obsáhlo veškeré krásné i hrůzné bytosti, které nemohly lhát a nesnesly železo.
Tamlin a Lucien. Oba jsem si oblíbila hned. Luciena možná od začátku trochu víc. Tamlin mě vzal za srdce nejspíš hlavně po Noci ohňů. Účel té slavnosti a pozdější setkání s Feyre mi dovolil si uvědomit, že mi na něm přece jenom taky záleží.
No jo, a pak ten Rhysand. Proč my holky milujeme nejvíc tyhle "bad boye" s něžným srdcem pohřbeným hluboko uvnitř? :) Od první chvíle, kdy se v knize objevil, jsem věděla, že to bude autorčin další miláček. Tak doufám, že mě ještě překvapí, protože na můj vkus se svým potenciálem ke konci prvního dílu až moc vyměknul.
Ještě musím zmínit, že jsem nečekala v knize young adult až tolik/takovým způsobem prezentovaného sexu. Ale zvykla jsem si. Do příběhu to patřilo stejně tak jako upřímně vylíčená surovost Amaranthy a jejích posluhovačů.
Tak teď ani nevím, jestli jsem po dočtení víc nadšená nebo rozčarovaná. Ale z dobrých knih by člověk asi měl být od obojího trochu :) Za mě zatím asi nejlepší verze "Krásky a zvířete". Potřebuji si chvíli vydechnout, ale další díl už ve čtečce samozřejmě čeká.
Btw. Tu hádanku jsem uhodla na druhé přečtení, takže mě trochu zamrzelo, že hlavní hrdinka s tím měla až takový problém. Ale chápu - ubralo by to ději napětí a nejspíš i úrodnou půdu pro "poskvrnění" až moc obětavé hlavní hrdinky ;)
Asi jsem čekala trošku víc, ale i tak se mi to moc líbilo. Jo a těm kterým se to moc nelíbilo, tak dejte šanci dalším dílům, které jsou naprosto úžasné.
Dlouho jsem tuto sérii odkládala, asi jsem se bála zklamání,protože sérii Skleněný trůn naprosto miluju a četla jsem ji už několikrát.
Tahle kniha mě dostala ze čtecí krize a já se do ní naprosto zamilovala. Neříkám,že další díly nejsou lepší,ale je skvělá. Musím všem doporučit. Je to napínavé,romantické a prostě úžasné. Jenom musim teda říct,že po přečtení druhého dílu jsem se na některé scény začla dívat jinak (to asi každý) a těšim se až si ji přečtu za nějaký čas znovu.
Když jsem tuhle sérii objevila, nijak mě nelákalo si ji přečíst. Nejdříve jsem se vrhla na Skleněné trůny, které mě naprosto pohltily a oblíbila jsem si styl psaní SJM, díky kterému jsem se rozhodla přečíst i sérii Dvorů.
Momentálně píšu už čtvrtý pokus o komentář. Do teď nevím, jestli se mi kniha víc líbila nebo nelíbila.
Nejtěžší pro mě bylo, se srovnat s osobností Feyre - jak moc natvrdlá ta holka uměla být, to je nepopsatelný. Navíc jsem nepochopila autorčin záměr, co se týká malování... vůbec mi to do příběhu nezapadalo. Jestli potřebovala "dotvořit" osobnost Feyre? Nebo pro to má využití v příštích dílech? Mně každopádně každá ta chvíle v knize věnována malování, přišla prázdná a zbytečná...
Luciena jsem si oblíbila hned!
K Tamlinovi nemám pořádně co říct, jeho postava mi přišla "plochá". Každá chvíle, kterou s ním Feyre strávila, ve mě nevyvolala žádné vzrušení - napětí, smutek, vztek, rozkoš -, prostě nic. To jsem byla víc unesená ze vztahu vznikajícího mezi Feyre a Lucienem.
A Rhysand? Možná jen díky jeho postavě se jdu pustit do dalšího dílu. Jen díky němu v sobě dokážu potlačit nechuť k postavě Feyre. Díky, Rhysande!
Hezká, oddechová kniha. Určitě doporučuji, ale bez urážky, další díly mě bavily o dost víc.
Do této knihy jsem se bála pouštět, jelikož jsem autorku ještě moc neznala, ale už začátek knihy na mě udělal dobrý dojem.
Zajímavej nápad na fantasy, oddechové a zábavné a i když se mi u prvního dílu zdá, že ještě autorka nebyla tak vypsaná, člověka to vtáhne a okouzlí. I když je hlavní hrdinka někdy ne moc uvěřitelně samonasírací. I když je děj předvídatelnej. Pěkný je to :)
Úžasný
Nato že to bylo podle krásky a zvířete tak to bylo dech beroucí. Knihu jsem četla jedním dechem.
Hlavní postava Feyre byla super hned jsem si ji zamilovala.
Nato že Sarah napsala dvě série tak je každá jiná. Je pravda že některé věci jsou trochu stejné ale mě to nevadilo
Určitě doporučuji ❤
Lucien si získal mé sympatie, Tamlin mé knižní srdce a Feyre? Feyre je bojovnice každým coulem, která má svou hrdost a i když je to učebnicový příklad kladné hrdinky (cudné, oddané rodině s notnou dávkou elegance), tak příběhu dodávala tu správnou šťávu. Má první kniha od Sarah Maas a rozhodně ne poslední, už se těším na další díly.
Konečně jsem i já přečetla knížku od S. J. Maas, bohužel pro mě žádné velké překvapení není. Postavy byly poměrně sympatické, děj ubíhal, ale přesto jsem ke konci už musela nějaké odstavce přeskakovat, abych se dostala ke konci. Další díly číst neplánuji, i přesto že mají být lepší.
Tahle kniha (vlastně celá série), mě pohltí pokaždé, když jí otevřu. Milovníci YA literatury v téhle knize najdou vše po čem jejich srdce prahne.. a Co vám bude scházet v prvním díle najdete v tom dalším. Doporučuju si tuhle knihu přečíst :)
Těšila jsem se až si na "Dvory" najdu čas a vyplatilo se. Zhltla jsem první díl jakoby to byla novelka o pár desítkách stránek a jsem nadšená. Nic tomu nechybí. Je tam láska, napětí, dramata, zvraty, boj, sex, romantika...no to by byl nekonečný seznam. Takže za mě v rámci žánru absolutní spokojenost. Navíc náznaky dávají tušit, že pokračování bude ještě lepší a má přes 600 stran. Juchůůů---
Knížka mě ze začátku nebavila, postupem času měla však kniha větší spád a děj mě zaujal. Stejně si ale myslím, že Feyre byla v knize hodně protivná, nepříliš chytrá a fakt, že kolem ní poletovali největší krasavci z knihy zatímco je posílala do háje mi přišel úsměvný.
Ale knížka se hezky četla, Tamlin byl fajn hlavní hrdina. Závěr knihy byl nejzajímavější, kniha měla dobré rozuzlení.
Panejo, já ani nevím, kde začít. Je toho tolik! Protože tohle je TAK špatný, až je to vtipný.
Začnu tím pozitivním, protože tak se to ve slušných společnostech dělá - takhle luxusně jsem si mozek nevypláchla ani nepamatuju! Čili jedna hvězda za dokonalý intelektuální klystýr a druhá za autorčinu odvahu vykrást absolutně všechno, co ji jen napadlo a to zjevně beze strachu, že se s ní všichni slavnější a podstatně zkušenějších a lepší autoři budou soudit a za to, že z týhle roztomilý blbosti kvalitativně na úrovni blogu (kam taky patří a měla to tam zůstat) dokázala udělat bestseller. Před tím je skutečně zapotřebí smeknout. A zbytek už je jen Maaso (haha).
Takže, co že to tu máme: Příběh se oficiálně hlásí k tomu, že je novodobým převyprávěním jedné z nejstarších indo-evropských pohádek, které nám v první/nejznámější verzi na papír hodila v 18. století francouzská spisovatelka Jeanne Marie Le Prince de Beaumont. Jí je ovšem příběh Maasové podobný asi nejméně a ty motivy jsou opravdu jen fragmentární. Autorka se nicméně zjevně domnívala, že když se přihlásí k jedné inspiraci, další vykrádačky jí jen tak mimochodem projdou. Prvních sto stran jsem se bavila tím, že jsem počítala, co všechno a odkud vzala a naházela na jednu hromadu propojenou tak jalovými dialogy, že se k nim ještě budu muset vrátit. Po prvních sto stranách jsem litovala, že jsem to nepojala jako barovou hru a za každou vykrádačku si nedala panáka, protože bych byla solidně namazaná. Počítejte se mnou (jen namátkově): Zeď a rozdělení země na část lidí a část nadpřirozených tvorů (Gaimanův Hvězdný prach, Martinova Hra o trůny, Nixova Abhorsenka) – a ta mapa? No tak, troška invence!; hlavní hrdinka (Hladové hry od nevím-kdo-je-napsal); pozdrav jdoucímu do arény (Hladové hry); písečný červ (Herbertova Duna); proměna v jinou živočišnou formu (Avatar); hodný a zlý nápadník (veškeré filmy a seriály ze střední školy) a tak dále a tak dále.
Hlavní hrdinka Katniss, pardon Freya, pardon Freyre, přináší dospívajícím dívkám opravdu rozkošný návod na to, jak si získat srdce nejhezčího kluka v Prythian Hills 90210: stačí být (pod)průměrně hezká, dost omezená a hloupá a navíc protivná, vzteklá a cíleně nepříjemná osoba, zabít jeho kámoše, chovat se jako omezená, hloupá, protivná, vzteklá a cíleně nepříjemná slepice a bum! Láska jako trám je tady! A nejen to, budou vás chtít vlastně docela všichni, hodní, zlí, bohatí, mocní... (Ne, tohle skutečně není sada vlastností, které by kdokoliv na komkoliv mohl ocenit. Ne. Bez ohledu, kolik Maasových vám to bude tvrdit. Fakt ne.)
Co a tom, že v téhle pohádce je krásný ten, kdo je zároveň milý, chytrý, laskavý a bohatý. Jak říkám, prostě ho zabte a je vymalováno! Její vyvolený, jeho kámoš i jejich nepřítel, který je vlastně ale – nebudu spoilerovat, ono je to totiž TAK napínavý – jsou všechno kočičáci totální, navíc jsou děsně svalnatý a sexy a vlasatý a ještě víc sexy a všichni žijí stovky let, ale není pro ně problém zamilovat si tohle zvířátko, které si sem přivedli. To, že jí vycinkají na první dotaz všechno, zatímco ona jenom háže zadkem a uráží se jako fracek s půlkou mozku, dává přece rozum (kdo necítí závan středoškolských chodeb, ten má asi poruchu čichu nebo nevím). Dialogy jsou rozkošně nepochopitelný a nesou se v duchu: On řekl: „Jsi krásná a úžasná a já ti dám všechno!“ A ona na to: „Ty seš ale debil!!“ I on pravil: „Ach, jak jsi krásná a úžasná, dovol mi tě hostit v mých krásných a úžasných komnatách!“ A ona zase: „Zabiju tě!!“ On se rozzářil: „Super, tak domluveno, dám na tebe pozor.“ Ona se naježila: „Vůbec ti nevěřím, zabiju tě, uteču, seš debil!“ ... atd. atd. Ústřední sprgimrgitygr mě teda iritoval i tím, jak pořád vrčí (tu více tu méně nahlas, asi že když už nemůže mít tu řádně vytuněnou kárku, vrčí aspoň sám?) .
Vyvrcholení je vůbec lahůdka, ona je blbá jak daleko vidí a morální stanovisko autorky (obětujeme jednotlivce v zájmu masy) mě decánko děsí. Děti, tohle není správně!
Chtěla bych věřit, že současná cílová skupina - teenageři – chtějí aspoň Harryho Pottera nebo dejme tomu i ty Hunger Games. Podle hodnocení se ale šeredně pletu. Na druhou stranu za mých mladých let byla největší pecka fotoromán v prostřední dvojstraně bravíčka a Lanczovky, čili svůj šutr nechávám hodně hluboko v kapse. Ale stejně si radši přečtěte třeba ten Hvězdný prach.
Štítky knihy
láska magie smrt erotika pro dívky romantika víly, rusalky fantasy romantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Po tom, co jsem dávala asi tak 3 šance Skleněnému trůnu (bohužel jsem neuspěla, ale zkusím to ještě jednou) jsem se nehodlala vzdát a zabrousila do jiné série od Maasové.
Osobně nechápu proč je tahle kniha a celá série hodnocená tak dobře. Je to celkem velká vykrádačka a začátek knihy je nabitý nekvalitními dialogy. Někde uprostřed se to začíná lepšit, napínavější to bohužel je až s Rhysandem a Amaranthou. Tamlina, Luciena a Rhyse jsem si celkem oblíbila ale Feyre bohužel moc ne :-/
Autorčin styl psaní jsem nepochopila... když se děj postupně vystavěl a nabral "grády" tak to Maasová zabila a děj se musel znovu vystavovat a tak znovu a znovu...
Každopádně obálka je nádherná, oceňuji myšlenku "Kráska a zvíře" a konec taky nebyl tak špatný takže budu hodnotit jako dobrý průměr :-)