Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/306865/bmid_dvur-mlhy-a-hnevu-7Ms-306865.jpg
5
3550
737
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 2. díl >
Feyre přežila střet s Amaranthou a vrátila se na Jarní dvůr. Avšak ani zde nemá klidu, protože ji neustále pronásledují vzpomínky na to, co musela udělat, aby osvobodila Tamlina i jeho lid. A stejně tak nemůže zapomenout ani na smlouvu s Rhysandem, s kterým má strávit jeden týden v měsíci. Ač je nyní vznešenou vílou, srdce má stále lidské. A navíc si postupně uvědomuje, že na obzoru se objevuje ještě mnohem větší zlo, než jaké kdy zažila. A tak zatímco se snaží vyznat v zákrutech vílího života, zjišťuje, že její role zachránkyně ještě neskončila. Avšak dokáže se vyrovnat s nebezpečím, které se k ní blíží? ! Jak upozorňuje i sama autorka, tato série obsahuje velmi explicitní erotický obsah. Řeší se zde znásilnění, násilí na ženách, psychické problémy, promiskuita, diskriminace, problémy s alkoholem, potrat a traumatický porod, smrt blízké osoby, válka, traumata z dětství a spousty dalších věcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2017 , CooBooOriginální název:
A Court of Mist and Fury , 2016
více info...
Přidat komentář
Jsem naprosto pohlcena přiběhem! Jsem napnutá a vzrušená… tato serie se mi moc libí! Nevim proc jsem se fantasy tak dlouho vyhýbala.
Doporučuji!!!
Druhý díl fantasy série Dvory pokračuje v příběhu odvážné dívky, která poznává sama sebe. Naprosto zbožňuji cestu po postupném získávání zkušeností, mám ráda příběhy o plnění úkolů, a to vše tady bylo plnými doušky. A taky nádherné chvíle o poznávání přítel, budování vztahů. I když pro mne bylo ze začátku trochu těžké zvládnout tu bolest, co si s sebou hlavní hrdinka musela nést a s čím se musela vyrovnat, nijak nelituji, že to v knize bylo. Cesta, kterou se z toho dostávala, byla plná naděje.
Tuším, že některé z vás můžou trochu vyvést z míry několikastránkové (fakt několikastránkové) popisy o sexu a erotice, což u fantasy knih nebývá obvyklé. Ale toto je víc román o ženě pro ženy, než fantasy knížka jako taková. Mně vyhovovalo, že to je tak trochu protipólem ke scénám, kdy se někomu usekávají hlavy apod. (a to se ve fantasy knihách obvykle probírá na hodně stránkách... tak proč ne i ten sex)
Příběh se nám hezky rozběhl a všechny dílky skládačky do sebe začaly zapadat. Postavám se rozvinul charakter. Jediné, co mi kazí tuhle sérii, je hlavní hrdinka. Feyre jsem, bohužel, ani tady úplně nepřišla na chuť. Nechybí drama a napětí.
Po jednoduché romantické pohádce v prvním díle rozehrává autorka v pokračování opravdový hluboký příběh plný citů. Už nevyužívá žádnou předlohu jako berličku, ale pouští se do budování vlastního kouzelného světa, pomalu odkrývá pozadí celého příběhu, který se na začátku zdál tak jednoduchý, a z černobílých postav dělá skutečné bytosti plné záporných i dobrých vlastností. Po prvním díle, který tak pro mě byl odpočinkovou pohádkovou romancí, je tento příběh plný emocí, ke kterému se ráda vrátím.
Miluji! Prostě tolik prožitých emocí!? Druhý díl byla opravdu jízda.
Pokud váháte jestli po prvním dílu číst dál, protože se vám to nelíbilo, tak si aspoň přečtěte tenhle díl a třeba změníte názor. (I když mně se teda líbil i první moc)
Už teď se těším až si to přečtu znova.
Osud Feyre nabírá na obrátkách.. Ten Tamlin se tedy vybarvil zato Rhyse jsem si oblíbila. No vrham se na třetí díl a pro mne opravdu odpočinkové čtení plné akce a zvratů. :-)
První byl byl pěkný, Tamlina jsem měla ráda. Ale po přečtení druhého dílu ... prostě WAU. Rhyse miluji. Tamlin byl zbabělec a sobec. Druhý díl je mnohem lepší než první. I když krapet delší. Ovšem nic to nesnižuje na kvalitě. Já se nemohla utrhnout. Po celou dobu se něco děje, nepřišlo mně, že by to bylo zbytečně natahované. Prostě PECKA, PECKA, PECKA.... Po dlouhé době jsem měla opravdu šťastnou ruku. Už se nemůžu dočkat až dočtu 3. díl.
Skvělé pokračování. Z příjemného škádlení mezi Rhysem a Feyre vznikla láska. U knížky jsem se někdy culila, jak debil, protože ti dva spolu byli tam roztomilý. A beru zpět to, že jsem řekla, že Tamlin je pohádkový chlap, to teda není, je to pěkný hajzlík.
Ale už teď můžu říct, že se série zařadí mezi mé nejoblíbenější :)
(SPOILER)
Byla jsem tam....
Každým kousek svojí duše a mysli jsem byla ve světě Velaris, Říši víl, Prythianu.
Ten svět mě tak pohltil a nechtěl mě pustit dokud jsem nedočetla do konce. Bylo to tak intenzivní, že jsem mnohdy přestávala dýchat.
Bavila mě přeměna Feyre. Sledovala jsem její pokroky z první řady a těšila se, jak se vyvine dál, jak bude pokračovat její vývoj, její putování a hlavně vztah s Tamlinem a Rhysem. Jakmile přišel zvrat bavilo mě to o to víc.
Ze začátku jsem si říkala, že přece nemůže jen tak odejít z náruče Tamlina a jen tak být s Rhysem, jenže okolní události se přesunuly úplně do jiné roviny a já jsem byla nakloněná na druhou stranu.
Soužití s Rhysem bylo tak krásné, tak milé a jiné, nakonec i pro Feyre příjemné...až si uvědomila, že v téhle náruči měla být od začátku. Milostné scény nebyly na škodu, právě naopak a vzhledem k tomu, že nebyly v tak velké míře, nevadily mi. Napětí se stupňovalo až...
Najednou přišla ta část příběhu, která, když se zčistajasna objeví, máte pocit, že ten svět vybuchl...začne vám v hlavě hrát stupňující se hudba plná napětí (H. Zimmer by se o to dokonale postaral) a vy čtete dál a dál, protože musíte nutně vědět co se stane!
"Hloupý blázne," řekl mi.
"Juriane," vydechla jsem.
Panebože! To napětí by se dalo krájet a do konce druhého dílu zbývalo už jen pár stran (alias záměr autorky vyvolat ve čtenáři myšlenky jako "musím hned číst další díl"). Najednou se na scéně objeví Tamlin...po tolika stranách a kapitolách povstane z popela. V hlavě mi běželo "Proč zrovna teď a tady, a proč zrovna on?!". Vždyť existuje tolik důvodů pro to, aby seděl na svým trůnu, vládl svojí části země a smířil se s tím, že krásná Feyre už není jeho.
Konec byl plný zvratů, překvapivých zvratů. Nemůžu se dočkat, až začnu číst další díl a zároveň mě bude mrzet, že ten svět musím opustit a už nezažiji to poprvé...to seznamování, děj, překvapení, vývoj.
Napadla mě při čtení otázka "Proč existují kapitoly, když stejně stránky hltám jak kdyby tam nebyly?".
Díky autorce za skvělou sérii a poděkuji jí nejspíše ještě jednou, až ji dokončím.
A samozřejmě díky té jediné, která mi nejen svět víl ukázala :))
V porovnání s prvním dílem se mi tenhle líbil mnohem víc. Knížka je poměrně dlouhá, ale není tolik nabitá akcí, jak jsem si původně myslela. Závěr knížky je však plný překvapivých momentů, které jsem ani v nejmenším nečekala. Děj se zaměřuje především na Feyru a její fyzické i mentální uzdravování po traumatizujících událostech a vztah s Rhysandem. Ten se stal mou nejoblíbenější postavou, ačkoliv jsem k němu v prvním díle byla poměrně skeptická. Co se mi vůbec nelíbilo, byly erotické scény, které působily, jako by je psala puberťačka.
Druhý díl dvorů je plný akce a děje, až jsem se v něm někdy trochu ztrácela. Přesto to byla jízda. Líbilo se mi, jak Feyre postupně odhalovala a poznávala svou moc. Scény a dialogy s Rhysem opět neměly chybu.
Velká pecka! Příběh, od kterého se nedá odtrhnout.
Na začátku knihy by Feyre zasloužila pár facek ale od doby, kdy si Rhysand Feyre, dle smlouvy, začal vodit na svůj dvůr, začal děj nabírat na obrátkách. Jejich popichování a skutečná tvář Rhyse, kterou postupně odhalí je zárukou toho, že právě jeho postavu budete naprosto zbožňovat. Příběh je plný překvapení a to především závěr knihy.
Maasová je opravdu PANÍ spisovatelka!
(SPOILER) Druhé díly většinou bývají vycpávkové, ale to se téhle knížky rozhodně netýká. Tento díl byl opravdu tak skvělý, jak se povídá :) Vůbec jsem se nenudila a bylo to zase čtivý jak blázen. Přibylo několik nových postav, navštívila jsem nová místa Prythianu,zamilovala se do Rhyse (už chápu co s ním všichni mají :D) a začala jsem nesnášet Tamlina, který měl hlavu strčenou v zadnici a byl na pěst :D Co se týče nových postav, velmi jsem si oblíbila Rhysovy přátele. Každý měl nějakou minulost, každý si zažil své a každý měl v příběhu své místo. Velmi se líbila i postava Feyre, jak se postupně dál vyvíjela a čím se stala. Popichování Feyre s Rhysem mě hrozně bavilo a potom, co jí v chatě odvyprávěl svůj příběh jsem ho milovala ještě víc :) Díky všemožným fanartům (které jsem projela snad všechny :D) pro mě nebylo překvapení s kým Feyre skončí a myslím, že alespoň pár jich viděli snad všichni :D, ale i tak je v knize spousta věcí, které vás překvapí, jako mě závěr tohoto dílu například.. Co mě strašně bavilo bylo Velaris. Na tak nádherném místě bych také chtěla žít :) autorka dokáže vše tak skvěle popsat do nejmenších detailů, že mi přišlo jako kdybych tam sama stála :) Těším se, co si Feyre na své nepřátele vymyslí a jsem zvědavá na Nestu a Elain :)
Tohle je prostě nejlepší díl z celé série. Nemůžu si pomoct, ale Rhys je prostě láska mého života.
(SPOILER) Naprostá pecka. Oproti prvnímu dílu, který nemusel mít pokračování a mohli jsme celý příběh uzavřít s příslovečným klišé "žili šťastně až do smrti", byla dvojka ještě lepší než jednička a brilantně na ni navázala. Žádné pohádky, ale naopak, surová realita. Feyre nežila poté, co si vybojovala svého prince, šťastně až do smrti, spíše scházela čím dál tím víc a její vybojovaný muž jen přihlížel a dával jí též silné kapky (nesmíš, nepůjdeš, tohle moje žena přece dělat nebude...), zvlášť když se dal do holportu s prohnanou kněžkou Ianthe, která lajnovala Feyre život v oblastech, které na ni Tamlin delegoval, včetně pompézní svatby, ke které ji dostrkali. Byla jsem zvědavá, jak do této mizérie zapadne Rhysand, a nemohla se dočkat Feyřina prvního týdnu u něj. V nesmělém pošťuchování se přitvrzovalo, z jednoho týdne se nakonec stala věčnost, ale na dobrý konec si musíme ještě počkat. Milostné scény byly nádherné, skoro Feyre závidím tolik rozkoše a vášně (s Tamlinem to bylo patrně jen něžné bezvětří). Na konci jsem se málem rozplakala. Bylo mi strašně líto obou hrdinů, kteří se tak dlouho hledali, až se našli, a najednou si jedno rozmazlené dítě musí nutně vydupat svou partnerku zpět za každou cenu, i když ví, že ona ho nemiluje. Už dlouho mě žádná fantasy série takto nechytla, i když i Kostičas vypadá slibně. Nemůžu se dočkat, až se začtu do dalšího dílu. Doufám, že to dá Feyre Tamlinovi řádně sežrat a jeho jarní dvůr obrátí v prach a popel.
Tak tohle byla jízda. Začátek trochu pozvolný, nicméně od chvíle, kdy Feyre zavítala poprvé na Rhysandův dvůr se to rozjelo a úspěšně směrovalo k očekávanému. Celý příběh je ale prodchnutý i spoustou neočekávaného a opravu musím autorce nechat, že umí velmi dobře ucelit příběh, který se rozvinul již v prvním díle. Je to promyšlené a má to říz. Knihu jsem zhltla během velmi krátké doby a bavila jsem se od začátku do konce. Tento díl byl opravdu dechberoucí a zaslouží si ode mě plný počet hvězd.
Po Feyřině návratu na Jarní dvůr se Tamlin stává ještě více majetnickým a svým chováním Feyre dusí, místo, aby se jí věnoval, naslouchal jejím přáním, chová se k ní jako k porcelánové panence a vůbec nevidí nebo nechce vidět, jak Feyre ubližuje. Byla uvězněná Pod Horou a je stále uvězněná v Tamlinově domě a společnosti. Pro něj to bylo snazší, žil volně na Jarním dvoře a Pod Horou mu nikdo „neubližoval“. Nechce chápat, jaké ty tři měsíce pod Horou pro Feyre byly, kolik si vytrpěla a co všechno na ní Amaranthino chování zanechalo. Zatímco Rhysand, který většinu posledních 49 let strávil Pod Horou v područí Amaranthy a musí se vypořádávat se svými nočními můrami a vzpomínkami má pro Feyre a její pocity pochopení. Na rozdíl od Tamlina je jí oporou a nepřehlíží jí. Dává jí volnost, kterou tolik potřebuje a bere ji jako sobě rovnou. A Tamlin si nasadil veš do kožichu. Jsem zvědavá, jak moc ho to bude svrbět.
Miluju Rhyse a zbožnuji Azriela a Chassiana a líbí se mi Mor i Amren. A nejvíc mi na nervy leze Ianthe, kam se na ní hrabě Nesta se svým věčně naštvaným výrazem. A líbí se mi i Tarquin z letního dvora, tak doufám, že jeho krvavé rubíny nebudou myšleny tak vážně, jako v čase jejich doručení. Tenhle díl už nemá s Kráskou a zvířetem nic společného a sakra na mě udělal dojem. A znovu: Miluji Rhyse a dala bych víc než 6 hvězd.
K této knize napíšu jen jednu věc: Rhys = pan Darcy. A to mi nikdo nevymluví.. :-P
které bych si po dočtení nejradši hnedka přečetla znova. Co si budeme, je to docela bichle, ale díky krásnému stylu psaní autorky, se kniha četla skoro sama.. První díl byl nudný, tolik mě nebavil, ale ve dvojka byla od začátku do konce nabitá akcí a zvraty a neskutečně čtivá. Je zde spoustu nových postav, které budete buďto absolutně nenávidět nebo si je naopak naprosto zamilujete. Feyre, kterou jsem v jedničce moc nemusela, se tady konečně začíná chovat smysluplněji a rozhodně se řadí mezi mé nejoblíbenější knižní hrdinky. A Rhysand? To je snad jedna z těch nejlepších mužských knižních postav, jaké existují a nejde ho nemilovat. A ta romantická linka mezi nimi byla naprosto boží. Jenom mě teda trochu mrzelo, co autorka udělala z Tamlina... V prvním díle jsem ho měla ráda ale tady se choval opravdu příšerně. Už se nemůžu dočkat, až se pustím do dalšího dílu, protože tahle série je prostě skvělá a rozhodně se bude navždy řadit mezi mé srdovky.
5⭐/5⭐ Jedna z vůbec nejlepších knih, co jsem kdy četla. Pokud jste nečetli, rozhodně dejte téhle sérii šanci, protože podle mě nebudete litovat.
Štítky knihy
láska magie erotika víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Kniha Dvůr mlhy a hněvu je v
| Právě čtených | 90x |
| Přečtených | 4 816x |
| Čtenářské výzvě | 454x |
| Doporučených | 681x |
| Knihotéce | 1 195x |
| Chystám se číst | 716x |
| Chci si koupit | 283x |
| dalších seznamech | 42x |
(SPOILER) 85% - udivilo mě, že podle mnoha komentářů u této autorky jsou zpravidla první díly sérií slabší a ty další pak stojí za to, a přesvědčila jsem se, že tomu tak skutečně je. Dvůr trnů a růží byl takový rozjezd a Dvůr mlhy a hněvu byl oproti němu skutečně plný akce i nezbytné romantiky, a přitom se to tentokrát obešlo bez účelově krvavě podaného násilí, které mi v prvním dílu tak vadilo. Zde dokonce ještě skvěle posloužilo k tomu, aby z něj hlavní hrdinka a novopečená víla Feyre měla psychické trauma a noční můry, které zajímavě rozvíjely její osobnost, pohled na svět lidí i víl i na osoby kolem sebe. Když v prvním dílu zlomila Amaranthinu kletbu i za cenu toho, že musela vraždit, přišlo mi, že to vzala a provedla celkem lehce, ale v této knize se z toho po návratu do Tamlinova sídla celkem slušně zhroutila a Tamlin jí s tím tedy moc nevypomohl. Naštěstí tu byla ještě dohoda s vladařem Nočního dvora Rhysandem, který jí při plnění Amaranthiných úkolů v prvním dílu zachránil život a vymínil si za to týden v měsíci, který Feyre stráví u něj. Což zprvu vypadá, že to bude další přehlídka násilí šmrncnutého stockholmským syndromem, jenže pak se ukáže, že Rhysand má pro své jednání a postoje, které dává navenek najevo, vážné motivy, a že jsou on i lidé v jeho těsné blízkosti pro Feyre možná zajímavějšími společníky než Tamlin a Lucien. A k tomu se ukáže, že Amarantha nebyla tím nejhorším, co může svět nabídnout a že Feyre, z níž udělalo v prvním dílu vílu všech sedm vladařů, k tomu možná bude mít co říct. No a její špičkování s Rhysandem to navíc ještě pěkně okořenilo. Kniha se mi zdá pořád dost ukecaná, přece jen ten příběh zas není na 650 stran textu příliš hutný, a proto nedávám plný počet, ale četlo se to dobře.