Co by můj syn měl vědět o světě
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/332476/bmid_co-by-muj-syn-mel-vedet-o-svete-sXU-332476.jpg
4
892
273
Fredrik Backman vtipně stírá všechny úzkosti a nedostatky rodičů jednadvacátého století v půvabné knize plné upřímných obav a nepodmíněných vyznání lásky, která zasáhnou čtenářovo srdce. Mému synovi. Už teď se ti omlouvám. Za všechno, co udělám špatně. Za všechno, k čemu se nedostanu. Za minibus. Za kraťasy. Za tričko s nápisem „Správní chlapi váží přes 90 kilo“. Za snahu dát si „high five“ s tvými kamarády. Za tuto knihu. Knihu o věcech, které bys měl podle mě vědět o světě. O fotbalu, IKEA, o tom, jaké to je být mužem, o Bohu a smažené snickersové zmrzlině. O tom, jaké to je ztratit klíčky od auta a proč musel táta zabít zpívající plastovou žirafu. Tato kniha je především o snaze být dobrým rodičem. Protože chci, abys věděl, že jsem se vážně snažil úplně nejvíc, jak jsem uměl. Nikdo negooglil tolik jako já.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje Humor
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
Saker min son behöver veta om världen , 2012
více info...
Přidat komentář
Asi kdybych to cetl nekdy pred narozenim prvniho syna nebo mozna v jeho prvnim roce zivota videl bych to jinak - bavil bych se vtipnou jednoduchou formou a obrhoublym humorem - nicmene ted maji kluci 4 a 2 roky a mi proste nesedi radoby americke nazory na fungovani sveta, role otce, co je chlapske co ne - mam to ho zene jinak.
Docetl jsem to snad jen diky neochote nechat veci nedoctene.
Taková veselá jednohubka o citech obyčejného chlapa a o tom, že být dobrým rodičem zkrátka není (_|_). Kapitoly o fotobuňce, mužství, Feliciině mamince a hypotetické historky mě teda moc bavily!
Fredrick Backman pro tentokrát v roli táty.
Myslím, že při čtení se najde a připomene nejeden rodič- „proces ranního oblékání dítěte se podobá snaze nasadit kompletní výstroj hokejového brankáře opici, kterou právě vykoupali v mýdle“.
A zároveň si potvrdí, jaký převrat v životě nám děti udělají, dají jiný rozměr… Bylo to milé čtení, někdy vtipné a někdy až dojemné …
Backmana čtu moc ráda, i když nejraději ho mám stejně v tom románovém stylu á la Ove.
Humor. Nepochopení. Humor. Rozdílný přístup ve výchově matky a otce. Humor. Výstižnost. Zábava. Poučnost. Hovínka. Fotbal. A hlavně láska k rodině, která člověka od základu změní. Autor s vtipem pojal roli otce, která nese v jeho podání všechna možná pro i proti. Jestli mě něco rozesmálo nejvíce, tak to byly rozhodně názorové střety s jinými rodiči. Hlavně aby dítě jedlo zdravě (stále také nechápu tento současný trend, který někteří lidé v mém okolí skutečně přehánějí). Hlavně aby mělo okolo sebe vhodné podněty. Prostě jiní ukazují, jak jste špatný rodič. A vlastně tato knížka krásně říká, že nejste, protože své dítě milujete a děláte všechno pro to, aby bylo šťastné, i když někdy máte pocit, že totálně hoříte.
Možná až budu mít vlastní děti ocením knížku víc. Některé poznámky jako nerodic jsem asi neuměla docenit nebo pochopit pointu. Víc se mi líbila dějová linka otec -matka a jejich rozdílný přístup k výchově.
Tato pro mě spíš knížečka s tímto počtem stran, byla pohodovu záležitostí při které jsem se vážně nasmála, autor píše přímo, co na srdci to na jazyku. Jeho styl psaní mám vážně ráda. Knihu doporučuju jako pohodovku někam na dovolenou, chtělo by to víc takovýhle knih u kterých člověk nemusí tolik přemýšlet a může se usmívat při otáční stránek. Knih s vážnými tématy je až až, ale knih při jejímž čtení se můžeme smát a nad ničím nepřemýšlet je jako šafránu.
Než někdo vrátí knihu Muž jménem Ove, kterou jsem si zamluvila, půjčila jsem si tohle audio, které volné bylo, na rozdíl od stejnojmenné knihy (všichni teď šílí po Backmanovi).
Jenže při poslechu o Věcech už to vzdávám, i když má v mnoha ohledech pravdu a při líčení otcovských strastí s ním soucítím. Třeba věcí máme vskutku až až. Podle názvu jsem se domnívala, že půjde o trochu vtipné a trochu moudré hovory k synovi, a podle začátku to tak skoro i vypadalo. Ale naprosto mne odradilo, když to později vypadalo jako namluvený deník plný hrubých výrazů. Oceňuji emocionální způsob namluvení, to sedne, ale já to dál už poslouchat nechci.
Tak bohužel jsem čekala víc,občas jsem se pobavila,usmála nad rodičovskými strastmi,ale za půlkou už jsem chtěla,aby byl konec.
Začátkem podzimu jsem vnitřně cítila, že právě Fredrik a jeho Ove bude mým vysvobozením z čtecí a vlastně i životní krize. Byla jsem o tom přesvědčená. O 5 měsíců později s jeho jinou, touto knihou svým slovům dostál. Vždycky je potřeba jen vydržet a prostě počkat na to pravé a správné, jen stačí tomu věřit. Ano, mluvím v dvojsmyslech knih a života.
Nemám děti, nejsem rodič a ani to v nejbližší době neplánuji, ale vděčné téma dětí se asi nikdy zcela nevyčerpá. Ať jsou malé, nebo přerostlé. A tady je to využito ve všech ohledech jak nejlépe to bylo možné. Nikde nic nechybí ani nepřebývá a ta linie humoru je vedena od začátku až do konce v tom správném, neutuchajícím rytmu. Zkrátka jedinečné Backmanovské kouzlo.
Můj humor, ať už ze strany mé, nebo cizí, je velice ojedinělý a obtížný a málokdo ho pochopí, tudíž ani mně jen tak něco nevyhovuje. Jsem hodně náročná a vybíravá, takže pokud už mi něčí humor a vtip sedne, je to největší vzájemná výhra v našich životech. A Fredrikovi, jako jednomu z mála, ne-li dokonce jedinému, se to povedlo. A už za to se mu klaním. Má neskutečný dar jemného, laskavého, milého, upřímného, chytrého a hlavně velice kvalitního humoru, to jsem u žádného jiného spisovatele, natož člověka, nezažila. Navíc opakovaně. Už jsem ji četla vícekrát a stále mě to baví. A do toho všeho dokáže dojmout, ale takovým způsobem, že je vám krásně na duši.
Já byla při čtení téhle knihy vážně spokojená. Bylo mi u ní tak dobře a uvolněně, že jsem ji ještě nějakou dobu po dočtení tahala všude s sebou, protože jsem se jí nechtěla vzdát. Je to přesně ta pravá oddechovka a literární jednohubka, přesto hodnotná, na pobavení a odreagování, což jsem na rozečtení potřebovala. Jestli mi něco v rámci možností v mém uspěchaném a složitém životě pomohlo, byla to právě tahle kniha.
Jestli potřebujete v životě zvolnit a trochu utéct od těžkostí a reality, nemůžete si vybrat lépe. Fredrik je takové záchranné lano, ať po humorné nebo životní stránce.
A já mám vždy takový osobitější a významnější vztah ke knihám, které mi pomohly nejen z čtecí krize. Díky, Fredriku, máš to u mě.
Vtipná a krásně optimistická knížečka, která pobaví asi nejvíc rodiče. Zábavné, poučné a laskavé čtení.
Námět dobrý, ale ta vtipnost jaksi pokulhávala. Knížce by určitě slušel kratší rozsah, a to i přesto, že ani tak není moc rozsáhlá. A aspoň by se tím předešlo pasážím, které se marně snaží čtenáře pobavit.
Začátek celkem ušel. Ale pak se nějak víc a víc tlačilo na pilu až mi to pak přišlo jako nějaký "knižní sitcom" pro pobavení mas. Někde za půlkou jsem knihu odložila.
Sice jsem se občas zasmála, ale celkově mi to přišlo jako nedodělek. U tohoto autora jsem zvyklá na jinačí kvalitu.
Mno... Kdyby to byla osobní kniha jen pro autorova syna, bylo by to určitě fajn, být tím synem a přečíst si ji, nejlépe po létech (třeba na tátově pohřbu, muhehe). Ale takhle... Sem tam jsem se zasmála, to zas jo, sendvič L'Oréal apod., ale jako celek jsou to takové ty postřehy novopečených rodičů o tom, že vám dítě změní život. Jéje. Kdo by to řek. :)
Popravdě moc nechápu to nízké hodnocení a už vůbec jeho odůvodnění tím, že Ove byl lepší. Ove byl klasický román, tohle jsou prostě zkušenosti, zážitky a myšlenky novopečeného rodiče. Je tam znát Backmanův klasický humor, který nemusí sednout každému, ale já se smála nahlas. A to ne jednou... A párkrát jsem měla i knedlík v krku. Přijde mi, že vlastnosti některých lidí, které Fredrika obklopují vtisknul i svým knižním hrdinům. A být jeho manželkou nebo synem, tak za všechna ta vyznání, nadhled a oddanost slintám blahem ;-)
Za mne katastrofa. Čtení o bobku, plínkách a způsobu přebalování s dalšími nesmysli je silně nezáživné.
Za den přečteno ale bohužel na muž jménem Ove která byla moje první od autora to nemá. Ale pobavila byla vtipná napsaná.
Mohlo to být ca o třetinu kratší. Případně doporučuji nečíst jako román kapitolu za kapitolou - tenhle trochu naboostovaný styl čtenáře po pár kapitolách dost utahá... Proč se mi několikrát vybavil Ten Pán (hraje ho Z. Svěrák) z Na samotě u lesa, poučující své děti, jako by byly retardované?
Štítky knihy
eseje švédská literatura výchova
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Kniha Co by můj syn měl vědět o světě je v
| Právě čtených | 15x |
| Přečtených | 1 194x |
| Čtenářské výzvě | 192x |
| Doporučených | 52x |
| Knihotéce | 321x |
| Chystám se číst | 319x |
| Chci si koupit | 77x |
| dalších seznamech | 11x |
milé krátké oddechové čtení, někdo se v ní najde, někdo se pousměje. Ideální čtení na léto. Některé pasáže jsou k neuvěření.