Carrie
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29670/mid_carrie-EDZ-29670.jpg
4
4178
4178
Příběh dospívající dívky s telekinetickými schopnostmi. Carrie Whiteová se snaží dostat zpod vlivu fanatické matky, její spolužačky si ji krutě dobírají, a ona rozpoutá svou děsivou sílu nad malým novoanglickými městečkem Chamberlainem...
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1992 , Laser-books (Laser)Originální název:
Carrie , 1974
více info...
Přidat komentář
Ještě jsem se nesnažila před žádným filmovým zpracováním tak kličkovat, jako právě před tímhle. Nejprve na mě útočila nová verze, později ta stará, a přestože mě téma lákalo, rozhodla jsem se vytrvat až ke knížce, abych si čtení užila. Bohužel jsem však v období, kdy jsem tak trochu hledala všemožné informace o Kingových příbězích, nějaké spoilery přesto nachytala, doufala jsem, že se to nakonec až tak moc neprojeví, protože samotný spoiler nemůže obsáhnout popis vybraných slov. A tak, když jsem si z důvodu delší cesty z Rakouska hledala něco vhodného k tomu, abych se po cestě zabavila, přišla mi e-kniha Carrie jako nejlepší možná volba. A hned po rozečtení několika stránek se osud nemohl mé předchozí přílišné starosti o to, co se dozvím a nedozvím před samotným čtením, vysmát víc: knihy byla totiž kromě samotného děje a rozdílných pohledů od postav plná také několika útržků z jakýchsi soudních, či jakých, spisů a výslechů a novin, kde se všechno vyzradilo tak rychle, až jsem se na to ani nestíhala mračit. Jako vážně? Ano, přišlo mi to jako zajímavý dovětek k tomu celému, ale proč to nebylo umístěné až někde na konci, když to už nemohlo zkreslit ničí pohled na děj? Takže co jsem si nevyspoilerovala sama, zvládly modré rámečky s obdivuhodnou rychlostí. Nemluvě o tom, že mě někdy vytrhávaly z přímého dění, i když třeba ten z úplným popisem věcí na plese a nebo co Carrie udělala ve třech letech, byly poučné, to ano, ale zbytek spíš než nějakou kladnou odezvu přinášel spíš naprosté vykecání jak od nějakého nedočkavce, jemuž způsobí největší radost, když všechno vysvětlí dříve, než si má čtenář vůbec čas se v tom rozkoukat sám. To mě na tom docela naštvalo. Ale možná, možná v tom celém byl ten fígl. Pokud můžu zmínit další autorovu knihu, Řbitov zviřátek, tak tam, i když to nikdo přímo neřekl, jsem si taky mohla odvodit, co asi tak bude následovat, a to někdy až se zarážející přesností. A v tom to asi je. Aby jeden věděl, co přijde, ale přitom nedokázal uvěřit tomu, jak se to úplně všechno řítí do toho nejspodnějšího pekla bez zjevného východiska. Nebo mi to tak alespoň přišlo.
Usuzuji tak hlavně z toho, že po událostech na plese jsem odmítala odložit mobil, dokud tu 'nevýslovnou hrůzu' prostě nedočtu. Už i předtím jsem k příběhu pociťovala jistou závislost, že se k němu musím v nejbližší volné příležitosti vrátit, ale k tomu konci to bylo nejpatrnější. Tohle se prostě Kingovi nezapře. Umí tam dát aspekty, co zaujmou, když se už pomalu ztrácíte, přitáhnou si vás jako na provázku. A v tom závěru už nepustí do té doby, do kdy je co číst. Protože se to tam vážně seká a všechno jde ráz na ráz a osoby si vyřizují účty a... prostě tohle všechno.
Co se týče samotné Carrie, byla místa, kdy jsem ji litovala, pak se to na okamžik převrátilo ke znechucení, čeho všeho byla pro pomstu schopná, a nakonec jsem s ní opět soucítila, protože si to všechno uvědomila. U Sue jsem si musela víckrát přečíst jistý odstavec, kdy se rozhodla, kdy to pro všechny vlastně 'zvoře' - ale o tom tehdy ještě neměla tušení - , ale nakonec myslím, že i když to tam bylo útržkovitě, dalo by se to brát jako pravověrné. On se tedy vlastně autor docela vyžíval v tom, že přímo všechno nenapsal pod nos - tedy až na ty modré rámečky, že - , ale nechal čtenáře, aby si to odvodil ze situace, jaká tam byla. Možná se to mělo brát jako takové vyvážení sil, ale stejně zůstanu u svého názoru, že tam ty novinové útržky prostě být nemusely.
Jinak mě taky děsí, jak si někdo dovede něco tak přeformulovat a zfanatizovat. Zajímalo by mě, jak sama Margaret přišla k tomu, aby byla taková, jestli se s tím narodila a nebo jen po zradě něco překroutila, ale to se asi jinak než z vlastních dohadů nedozvím.
Tedy, po přečtení knížky jsem se konečně mohla kouknout na jeden z těch filmů, byla to mladší verze, a přišlo mi, že se tam rozvedlo plně všechno, co bylo v příběhu neznačeno jen s pomocí oněch scén, jak už jsem o nich psala výše. Jen mě zamrzelo, že se tam neobjevila ta chvíle jako v úplném závěru knížky, protože bych ji osobně zařadila k takovým nejvíce emotivnějším. Vždyť tam pomocí několika opakovaných slov byla vylíčena veškerá bolest.
Taky mě sice mrzí, že není další díl, ale další díl v tomhle případě připadá na jinou Kingovu knížku. Abych měla 'odbytý' takový ten základ, tuším, že to tentokrát se mnou odnese Osvícení.
Carrie je výborná v jednej veci - pre začínajúceho spisovateľa sa jedná o vcelku jasný dôkaz o tom, že na debut stačí "len" priemerná, ničím výnimočná knižka. V 70. rokoch to samozrejme bolo o niečom inom (zaujímavé a "iné" boli najmä kvázižurnalistické vsuvky), ale viete, čo tým chcem povedať. Kniha Carrie skutočne nie je žiadny veľký klenot. Ba, ani malý. King sa hlboko (a kvalitne) ponoril do psychologickej duše ústrednej hrdinky, do smútku, temnoty a akejsi beznádeje, ktorá v jej živote prevláda. Rovnako výborný kus práce odviedol u jej fanatickej matky; neskôr mi jeho časté návraty k náboženskému fanatizmu prestali sedieť, ale tu to bolo ešte OK. Bohužiaľ, samotný príbeh mi pripadal dosť nudný a nezachránila to ani záverečná killovačka. Filmové spracovanie ma bavilo stokrát viac.
S Carrie jsem soucítila, asi to ani nijak jinak nemohlo dopadnout. Moje třetí knížka od Kinga a už se těším na další. Skvělá kniha.
Možná by neškodilo, kdyby si Carrie vychutnala pomstu pěkně jedné po druhé..... téma paranormálních schopností k tomu přímo vybízí. I tak to ale mělo nápad i říz :) Super byly úryvky z knih o případu a citáty z bible "nemocné" matky.
Tohle ukažte dětem jestli nechcete, aby někoho šikanovali. Mám takový pocit, že to byl zrovna King, kdo začal éru náctiletých se superschopnostmy ;)
Moje druhá kniha od autora a musím říct, že autor se asi vyžívá v detailním popisování naprosto zbytečných věcí.
Každopádně když opomenu rozsáhlé popisování byla kniha super. Hrozně se mi líbily úryvky z knih o prípadu Carrie, které tomu dodávaly na uvěřitelnosti.
Carrie mi bylo hrozně líto. To v čem musela vyrůstat a jak tím byla ovlivněna. Což samozřejmě vedlo k šikaně ve škole a vyčlenění z kolektivu. Rozhodně se neidvím co udělala a jak kniha dopadla.
Určitě jsem s autorem ještě neskončila.
Jsem asi divná, ale mě to úplně hororové nepřipadalo. Asi jsem už těžce ostřílená z novodobých thrillerů, které jsou kolikrát detailními popisy hnusáren až nechutné. U hororu bych očekávala, že se budu opravdu bát. Tady jsem od začátku věděla, k čemu ten vrchol spěje. To ovšem nic nemění na situaci, že jsem to s Carrie prožívala. Ty hnusné, agresivní útoky spolužáků, její pošahanou fanatickou matku, která ji celý život týrala a usurpovala... Fakt jsem jim ten konec přála. Carrie mi bylo vážně líto.
Pripadá mi, že svet nazerá na Kinga cez akúsi krivú šošovku. Z toho, čo som doteraz čítal, nedokážem ohodnotiť aspoň na štyri hviezdičky ani jeden román; na tri Carrie a Talizman. King slúži svetu literatúry ako trójsky kôň plíživého znejasňovania hranice medzi literatúrou a rodokapsovou škvárou, určenou do vlaku alebo na pláž. Jeho Carrie je ešte možno najmenej mizerná...škvára. V rámci žánru na tri stars. Vinetouovi by som v tom prípade dal štyri.
Po Carrie jsem sáhla už jen z důvodu, že kniha byla útlá a věděla jsem, že King můj šálek čaje nebude. Styl psaní mi nevyhovoval, nejspíš po Kingovi už znovu skutečně nesáhnu. Nepopírám ovšem, že námět je dobrý a že autor dokáže gradovat napětí.
Starý dobrý King. Příběh plný zloby, násilí a vnitřních myšlenek. Příběh se sice odehrává během pár dní, ale máte pocit, že všechny vlastně dobře znáte.
Tenhle příběh je ve své podstatě jedním z nejsmutnějších příběhů, co jsem kdy četla, trhalo mi to srdce. Zlo, které se skrývá v každém z nás, zbytečné bolesti, které si přinášíme, krutost, bezcitnost, žádné slitování. Kdo jsme, abychom určovali jiným místo v životě? Kdo jsme, abychom rozhodovali o tom, kdo jak má žít, kde, s kým? To, jak to nakonec dopadlo, bylo hrozné, ale vlastně to k tomu spělo od začátku. Odnesli to nevinní, ale tak to prostě bývá. Vlna smete všechno. A tahle vlna byla děsivá, bolestná, krutá a neměla s nikým slitování. Bolí mě srdce pro všechny, ale zejména pro ni. Kdo jámu kopá, sám do ní padá - tak to prostě je. A ona byla jen oběť. Oběť, která se bránila...
Můj první King. Dlouho jsem váhala, jak knihu ohodnotit. Kdybych měla hodnotit dojem z knihy, dám jen jednu hvězdu, protože kniha byla "ošklivá" nebo spíš o ošklivých věcech. Pokud ale budu hodnotit autorův styl, čtivost a sílu příběhu, musím dát plný počet.
ČV 2019 - Kniha od autora, který napsal více než 20 knih.
Přečetla jsem to rychle, což je u mě známka toho, že je kniha dobrá. Ale u této mám spíš pocit, že jsem ji chtěla už mít za sebou. Nijak zvlášť mě to neuchvátilo.
Stephen King je jeden z mých nejoblíbenějších autorů, ale musím říct, že kniha Carrie pro mě nepatří do užšího výběru toho nejlepšího, co kdy napsal. Možná je to i z toho důvodu, že je všude propagovaná jako naprostý kult. Nicméně určitě stojí za přečtení, jen jsem od ní čekala malinko víc.
Kniha přečtená během pár hodin, ovšem pocity z ní vycházející zůstanou nadlouho. Pro mne je nejzápornější postavou knihy Carriina matka - vyrůstat pod jejím vedením, jen velmi těžko zapadnete mezi své vrstevníky. Děj odsýpá s osudovostí tikající bomby a řetězící se události napovídají, že tohle nemůže dopadnout dobře. Úryvky z knih, časopisů a dalších zdrojů děj ještě prohloubily. Prostě kniha dle mého gusta, ovšem King napsal ještě mnohem výživnější věci.
Štítky knihy
prvotina zfilmováno dospívání náboženský fanatismus horory střední škola dívky paranormální schopnosti
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2010 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Výborná, i když film taky nebyl špatný.