Balada o ptácích a hadech
Suzanne Collins
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452950/bmid_balada-o-ptacich-a-hadech-RMA-452950.jpg
4
1402
342
Pohánějí ho ambice. Soupeření ho žene kupředu. Ale za moc se platí. Je ráno v Den sklizně, který zahajuje desáté Hladové hry. Osmnáctiletý Coriolanus Snow se v Kapitolu připravuje na svou jedinou příležitost získat slávu jako trenér, jeho šance jsou však mizivé. Dostal ponižující úkol trénovat největšího outsidera, splátkyni z Dvanáctého kraje. V Aréně bude probíhat boj na život a na smrt. Mimo ni Coriolanus zahoří ke své splátkyni city... a stane před zásadním rozhodnutím: řídit se pravidly, nebo přežít?... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno:
2020
,
Fragment (ČR)
Originální název:
The Ballad of Songbirds and Snakes , 2020
více info...
Přidat komentář
Tak nedočítané knihy sa nemajú hodnotiť však? No, ale keby som ju mal hodnotiť, tak dám odpad. Povedzme si históriu čítania tejto knihy. Čítal som ju od 29.10. až do 17.12., kedy som ju vrátil do knižnice a prečítal som presne 467 strán. Booooože, to bola taká nuda. Po celý čas! Nebola tam ani štipka zaujímavých vecí. Oproti Hrám o život ide o neskutočný kvalitatívny posun dole a príde mi to akokeby to písal úplne iný človek. Keby som si čítanie nedelil čítaním komiksov, ktoré boli oveľa lepšie, tak by som čítanie vzdal asi oveľa skôr. Vždy po komikse som tomu dal šancu. A neúspešne. Proste na to ako som sa neskutočne tešil na prequel mojich obľúbených Hier o život, ma to neskutočne ale ozaj neskutočne sklamalo. A to som si to plánoval kúpiť, že to budem mať v knihotéke. Chvalabohu, že som to tak neurobil. Neodporúčam, celkom sa divím tým vysokým hodnoteniam, ale za mňa nuda, šeď, odpad a nikdy viac. Hry o život si prečítam rád, ale toto nie. Sorry.
Přemýšlím, zda jsem někdy četla knížku, kde by byla ta úplně nejhlavnější postava záporák, ale teď vůbec nevím. Každopádně tohle čtení mi objasnilo spoustu věcí, který mě po přečtení série Hunger Games vždycky zajímaly, takže knížka byla super bonus.
Ačkoliv trilogie Hunger Games je jedna z mých nejoblíbenějších sérií a byla jsem z ní nadšenější před pár lety a i teď, když jsem ji četla znovu, než z Balady o ptácích a hadech, velkým plusem v této knize byly písničky Lucy Gray - moc mě bavily a bavila mě i samotná Lucy Gray. Některé pasáže v ději se dost vlekly, ale neskutečně na mě zapůsobilo především posledních pár stran. Nebylo mi z nich úplně nejlíp a konec mě psychicky skoro rozložil. Neuvěřitelný, co Suzanne Collins dokáže. Bylo to úžasný. A ještě teď je mi z toho špatně.
Na Baladu jsem se hodně těšila, protože Hunger Games jsou moje knižní srdcovky, jedna z prvních sérií, kterou jsem četla. Balada však u mě nedopadla úplně nejlíp.
V první řadě bylo moc zajímavé sledovat, jak se vlastně posunul vývoj her, jak se jen z nutného potrestání stala ta velkolepá show, kterou známe z hlavní trilogie a jak k těm změnám vlastně docházelo.
Když se však budu věnovat samotnému příběhu, ten už nebyl tak zajímavý, dalo by se vlastně říct, že byl celkem dost předvídatelný. V celé knize mě překvapil asi jen jediný zvrat, jinak se vše dalo čekat dopředu (jednak proto, že znáte osud některých postav a jednak kvůli vyskytujícím se klišé).
Čímž se dostávám k postavám. Mladý Snow - jehož jméno bez taháku nedokážu napsat - byl úplně jiný, než jsem čekala. Tedy, ctižádostivý a mocichtivý tak trochu byl, ale v daleko menší míře, než bych čekala. Spíš na mě působil jako malý třepotavý ptáček, který se schovává za své jméno. Což tak trochu odpovídá, jelikož v analogii k názvu je on ten pták. A Lucy Gray zase ten had.
Lucy Gray je kapitola sama o sobě. Tu holku jsem absolutně nechápala, její chování pro mě bylo záhadou. A když přihlédnu k úplně poslední části knihy... Tu jsem už vůbec nepochopila. Najednou se tam semlelo strašně moc věcí bez jediného vysvětlení, jak k nim vlastně došlo.
Tohle by potřebovalo seškrtat tak na půlku. Jedna hvězda má co dělat s nostalgií, druhá slabší za Lucy Grey a dejme tomu určitá propojení.
Těšila jsem se na Snowa, těšila. V původní trilogii je to jedna z mých oblíbených postav, ale jeho příběh zůstal ležet. Doslova. Tak se sama sebe ptám, k čemu tohle bylo?
Musím říct, že jsem byla zklamaná. Ne ze samotného příběhu, ale z dlouhých popisných částí, které mi místy přišly velmi táhlé a nudily mě. Proto jsem si nemohla příběh užít naplno tak, jak bych chtěla. Což se promítlo do celkového dojmu z knihy.
Bylo to takové jakoby nedopečené a konec u jezera jsem už někde četla nebo viděla. I tak jsem ráda, že jsem si to přečetla, zvědavost by mi nedala.
Bylo to čtivě napsané jako celá série Hunger Games a nechybělo tomu napětí, ale přiznám se, že mi prostě Snow coby hlavní postava nepřirostl k srdci a podobně to bohužel bylo i s Lucy Grey. Díky skvělému stylu jsem knihu dočetla až do konce, ale nemůžu se ubránit dojmu, že je to vlastně tak trochu zbytečné dílo :-(
Na Baladě o ptácích a hadech oceňuji, že čtenářům objasňuje, jak se z hodného chlapce Coriolana stal chladnokrevný prezident Snow, ale tím moje slova chvály končí. Kdyby se vynechaly sáhodlouhé popisy detailů, zůstal by z knihy velmi krátký příběh, kde dojde snad jen k pěti překvapivým zvratům. V porovnání s původní trilogií je to opravdu slabý odvar. Navíc je děj hodně propleten romantickou linkou, která možná osloví mladé slečny, ale mně přišla natolik kýčovitá, že mám pocit, že si ji autorka snad vypůjčila z dívčích románků z 19. století. Tohle se bohužel opravdu nepovedlo.
Na knížku jsem narazila spíš náhodou a jsem ráda, že jsem se do světa Hladových her vratila. Napjatě jsem sledovala, jak to s mladým Snowem dopadne - když člověk dlouhodobě omlouvá své přečiny, nakonec uvěří tomu, že je v právu. A že takových příkladů kolem sebe máme...
(SPOILER) OMG :) Hladové hry miluji, jako knížku jsem četla jen ten 3. díl, který byl ,ale rozhodně lepší než 3 a 4. díl filmu. Každopádně knižka by možná mohla být kratší, a co ten Snow? no hodně jsme četla, že ho tady to mládí jako omlouvá jak se pak chová jako starší, ale podle mě ne - byl to vždy jen SOBEC- vždyť svým způsobem měl všechno - rodinu co ho miluje, přátelství i čistou lásku, jo možná by to všechno neměl kdyby se tak nechoval tak jak se choval, ale mohl se změnit v průběhu příběhu ... a to on nééé ...a kdo by nemiloval Sejana ooo ten mě hodněě mrzel...
Nejdříve jsem neměla v úmyslu prequel Hladových her číst, ale v knihovně byla tato kniha ve vrácených, takže jsem neodolala. A jsem ráda, návrat do Panemu se povedl. Osud mladého Snowa mě bavil, sice o něco méně než celá série, ale opět jsem se ujistila, že autorka má svět dobře vymyšlený a píše opravdu čtivě.
Krásná obálka Hunger Games, pro mne neuspokojivý obsah. Do děje jsem se nemohla začíst, některé dějové linky se mi zdály chaotické, prapočátek Hladových her popsán nezáživně a povrchně. Naopak byla autorkou krásně vykreslená osobnost Corinaluse, jeho ambice, touha získat slávu a moc, za všech situací vytřískat co nejvíc pro sebe : Snow vyždycky vítězí...
Od tejto knihy som mala vysoké očakávania a musím povedať, že sa naplnili a dnes by som vám knižku rada odporučila.
Suzzane Collins vie písať. Kniha bola veľmi dobre a čtivo napísaná a nevedela som ju odložiť z ruky. Bolo zaujímavé vidieť ako sa Hunger Games vyvíjali a vidieť ich trošku z iného uhla. V knihe by mali byť aj nejaké spojitosti s pôvodnou sériou, avšak ja som čítala iba prvý diel tak som ich tam veľmi nevidela. Snow bol v tejto sérii iný ako bol opisovaný v prvom diele trilógie. Osobne mi bol sympatický a Lucy Grayová bola tiež zaujímavá postava. Pre mňa bola aj taká záhadná a chcela by som o nej vedieť viac. Kniha je rozdelená na tri časti. Prvé dve ma veľmi bavili, ale tá tretia mi prišla zdĺhavá. Zvraty sa hlavne diali v druhej časti. Posledných 20 strán bolo plných akcie. Avšak ten koniec bol veľmi rýchlo spravený a veľmi otvorený. Čo je však škoda, keďže má to 600 strán a urýchlený koniec. Mňa proste zaujíma, čo bude ďalej.
Prostredia hier a arény bolo veľmi zaujímavé a rozmýšľam, že dočítam aj pôvodnu trilógie, keďže knižka ma velice bavila. Myslím si, že si ju môžete prečítať aj keď ste Hunger Games nečítala, ale asi tam nebudete vidieť to odkazy ako ja. 4/5
Přestože mám Hunger Games ráda, moje očekávání u tohohle prequelu nebyla nijak vysoká, protože Snowa jsem nedokázala vystát už v předchozích dílech. Číst celých 500 stran z jeho pohledu bylo tudíž ekvivalentem utrpení.
Corionalus – jehož jméno si musím pokaždé googlit, abych ho napsala správně – je totiž naprosto nudný záporák, který se v roli hlavní postavy nemůže Katniss ani zdaleka vyrovnat. Jeho chování bylo iritující a myšlenkové pochody nelogické.
Děj byl slow, zdlouhavý, a závěr působil naopak zase useknutě. Části, kde se konaly hry, byly odbyté v několika větách, zatímco nezajímavé pasáže bez sebemenší akce byly rozvleklé na několik kapitol.
Myslela jsem, že to bude obsahovat víc informací o tom, jak Hladové hry vůbec vznikly a celkově podrobnosti o světě. To tam sice bylo, ale většina faktů nedávala smysl, že by to potřebovalo další prequely tohoto prequelu (i když místo toho by mě mnohem víc zajímaly Hladové hry Finnicka nebo Haymitche).
Z romantické linky jsem taky nebyla nadšená, protože se mi zdála nereálná a zbytečná, navíc mi Lucy k srdci taky nijak nepřirostla.
Přesto jsem našla i několik faktorů, které se mi líbily víc než v originální trilogii, což je styl psaní ve třetí osobě a vyprávění v minulém čase (místo první osoby v přítomném, jak je v HG).
Pokud jste fans této série, tenhle prequel byste si přečíst měli, ale neočekávala bych od toho další Hunger Games, které se mi (jak už vám nejspíš došlo) líbily víc.
Autorka opět napsala neuvěřitelně čtivou a poutavou knihu, která nejen nezklamala svým dějem, ale obohatila svět Panemu o mnoho nových postav, životních příběhů, informací a drobností. Po dočtení knihy mě napadlo pouze jediné. Jak snadno se z cílevědomého člověka stala kvůli několika po sobě následujících špatných rozhodnutích bezcitná zrůda.
Originální, ambiciózní, napínavé a vcelku čtivé, i když vůbec ne tolik, jak bych si přál... Podtrženo a sečteno, návrat do světa Hunger Games, který neurazí. S původní trilogií se to měřit nemůže, ale to nejspíš nikdo z nás ani neočekával. I tak jde o slušný prequel, který vlastně může fungovat i jako standalone. Přestože by mě mnohem víc zajímaly Hladové hry Haymitche nebo Finnicka, líbilo se mi nahlédnutí do minulosti prezidenta Snowa. Děj bohužel není ani zdaleka tak nabitý akcí, jak by člověk čekal, a místy je naopak vážně rozvleklý. Postavy jsou naproti tomu zajímavé a některé mi i přirostly k srdci.
Na posledních cca 150 stranách knize dost znatelně dochází dech, což je škoda. Jelikož má přes 500 stran (!), tak bych v této fázi naopak čekal gradující velké finále. Ono finále (poněkud předvídatelné a zbrklé, spíš než uspokojivé) se ovšem koná až v poslední kapitole a těch mnoho desítek stran, kterými jsem se musel prokousat, abych se k němu vůbec dostal, mě opravdu nebavilo. Taky mě mrzí, že samotné Hladové hry nebyly napsané zajímavěji, nemůžu si pomoct, ale působí to, jako by je autorka chtěla mít rychle z krku. Co se mi líbilo, bylo to, že se nesnažila udělat ze Snowa najednou klaďase a naopak opravdu skvěle vystihla stinné stránky jeho osobnosti, jeho touhu po moci, vypočítavost, nezdravou potřebu ovládat a kontrolovat ostatní apod. Dává to perfektní smysl v kontextu toho, co se z něj o mnoho let později stane.
Alespoň tříhvězdičkové hodnocení si to zaslouží, protože je to objektivně dobrá kniha, ale od Suzanne Collins bych přece jen čekal něco víc. Zatímco u původní HG trilogie mám jistotu, že se k ní v budoucnu ještě několikrát vrátím, u Balady tu jistotu nemám. Až tolik mě to prostě nebavilo. Nicméně na filmové zpracování jsem zvědavý.
Jak umořit čtenáře - z 500 stránek je zajímavých asi 50...
- Snow jako hlavní postava
- tempo vyprávění - nic rozmáznuté v několika kapitolách, akce odbytá v odstavci nebo větě, žádná gradace
- "milostná" linka
- (zbrklý) závěr
+ chuť vrátit se k Hunger Games
Mnohem víc by se mi líbil příběh z pohledu Lucy Gray nebo Sejana, nebo kdyby byl o polovinu kratší. Zajímají mě totiž víc postavy a děj, než co měli ve středu na oběd a ve čtvrtek na snídani.
Podle mě vůbec nejlepší kniha z celé série! Je super tu knihu číst a přitom už z předchozích dílů znát budoucnost hlavní postavy!
(SPOILER)
Miluji trilogii Hunger Games - jak knihy, tak filmy, takže bylo jasné, že i na tento díl dojde (doufám, že brzy bude i filmové zpracování)!
Od začátku knihy bylo jasné, jak hladové hry dopadnou. Co mě na hrách zklamalo bylo to, že se v nich vlastně nic moc nedělo. Když to srovnám s trilogií, kde hry byly plné násilí, bojování, apod. Tady vlastně stránek z arény jako takové moc nebylo, ale chápu, že kniha byla mířena spíše na život Snowa, než na samotné hladové hry.
Zajímalo mě, co přijde po hrách a tam musím říct, že kniha chvílemi byla nudnější a pár stránek bylo určitě zbytečných, ale mně to nevadilo - já hltala každou stránku stejně.
Konec knihy mě velmi překvapil. Bylo jasné, že to s Lucy Gray nedopadne, protože Snow žádnou paní v trilogii nemá, ale nečekala jsem konec, že vlastně vůbec nevíme, co se s Lucy stalo - jestli zmizela jako Lucy z písničky, nebo jestli zemřela, ztratila se - nevíme nic a to mě trochu mrzí, ale asi to byl záměr, aby si každý domyslel sám, jak to s ní asi dopadlo.
Mně se i tento díl velmi líbil, takže jinak než 5 hvězd nemohu hodnotit.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie americká literatura reality show pro dospívající mládež (young adult) fantasy
Autorovy další knížky
| 2010 |  Aréna smrti |
| 2012 | Aréna smrti / Vražedná pomsta / Síla vzdoru |
| 2011 | Síla vzdoru |
| 2020 | Balada o ptácích a hadech |
| 2010 | Vražedná pomsta |
Kniha Balada o ptácích a hadech je v
| Právě čtených | 58x |
| Přečtených | 1 845x |
| Čtenářské výzvě | 547x |
| Doporučených | 158x |
| Knihotéce | 651x |
| Chystám se číst | 588x |
| Chci si koupit | 206x |
| dalších seznamech | 21x |
(SPOILER) Snow vždycky vítězí a zvítězil tedy i u mě. Suzanne Collins je pro mě paní spisovatelka - děj mě opět vtáhnul a obsahoval řadu zvratů, které jsem nečekala. Líbilo se mi, jak kniha navazovala na Hladové hry - např. vysvětlením Snowova vztahu k růžím a obavy z reprodrozdů, kteří i tady jakoby symbolizovali svobodu. Oběšencova píseň a Tigris, které se také objevují jak tady, tak v trilogii Hunger games, jsou pak třešničkami na dortu. Zaujal mě vývoj postavy Coriolana a děj ve mě také zasel úvahy o morálce a pojetí dobra a zla. Prostě nemohu jinak, než dát pět hvězd.