40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262550/bmid_40-dni-pesky-do-jeruzalema-BvC-262550.png
4
2914
644
Dvaadvacetiletý Ladislav Zibura v létě sbalil svůj život do 12 kilogramů, hodil batoh na záda a vypravil se po vlastních do Jeruzaléma. Bez mapy a orientačního smyslu pěšky ušel 1 400 kilometrů napříč rozpálenou krajinou Turecka a Izraele, stanul pod Zdí nářků a prožil největší dobrodružství svého života. Jeho cesta je příběhem omylů, pozoruhodných setkání, puchýřů a opruzenin. Těšte se na vyprávění cynického kavárenského povaleče, který vám svým laskavě nekorektním humorem dokáže, že poutník rozhodně nemusí být katolík, asketa ani nudný člověk.... celý text
Přidat komentář
Jak to říct? Cestovatelský deník je to úžasný, myslím, že autor je skvělým vypravěčem, který umí i poněkud všední zážitek převyprávět tak, že se člověk musí smát. Kniha mě bavila a pobavila. Ilustrace a grafické zpracování se moc povedlo. Ve svojí kategorii je to skvělé čtení, ale pro mě to bylo čtení bez většího přesahu, ke kterému se už pravděpodobně vracet nebudu, a tak dávám 3*.
Jeruzalém jsem sama navštívila, ale L. Zibura ho popsal tak, jak bych to sama nedokázala. Dýchnul na mě z jeho knihy celý můj výlet, a tak jeho dílo můžu doporučit, je velmi autentické.
Je to trochu masochismus číst v dnešní době cestopis, ale jako u všech předchozích knih prince Ladika jsem se zase dobře bavila. A utvrdila se v přesvědčení, že jen až to bude možné, tak se na nějakou pouť určitě vypravím. Na knihách Ladislava se mi moc líbí humor a nadhled s kterým píše. Je prima, že nechodí jen po těch známých turistických/poutnických stezkách, ale vyhledává ( no, spíš ho nachází :-)) cesty ne zcela běžné, nepopisuje světoznámé pamětihodnosti a nefotí instagramová panoramata. Ale popisuje místní lidi, jejich povahu, starosti, radosti. Díky němu pak my zjišťujeme, že i mimo proslavená města a památky se dá majít krása, štěstí a spokojenost a zážitky. Jen chtí a hledat ...
Poslouchala jsem audioknihu načtenou Miloněm Čepelkou. Moc fajn zážitek. Líbila se mi kniha i načtení. Jen se někdy časem budu muset prohlédnout i tu tištěnou verzi. Obrázky a fotky chyběly.
Tak to se Ladislavovi opravdu povedlo. Fakt si zaslouží být bestsellerem. Poutavé a vtipné čtení z reálného života o neskutečné cestě, která byla skutečná. A zaslouží si ode mě 5*, 8. 2. 2021.
Od knihy jsem toho moc neočekával, ale nakonec mě docela bavila. Zibura umí být v některých momentech opravdu vtipný, a jindy uvědomělý a moudrý. Kniha je hodně čtivá, ale hodně repetetivní. Je zde popsána pohostinnost lidí, které autor při svém putování potkal, a jiné záležitosti patřící k dálkovým pochodům. Za mě tuto knihu hodnotím jako nadprůměrný cestopis, který stojí za přečtení.
Takový průměrný cestopis uvítala bych více popisu míst a krajiny, je to spíše o lidech co potkal kde spal ap.
Krasny cestopis, vtipne psany. Na knize jsem obdivovala obalku a celkove grafickou stranku. Dva dny jsem se pouze kochala knihou. Co mi v knize chybelo, jsou fotografie. Sice jsem si je pak dohledala ale chybely tam. Bez nich mi to Turecko prislo dost nebezpecne, kdybych u textu videla smejici se lidi, tak by to bylo veselejsi????. Co me totalne dostalo byl prvni odstavec 8. den. Tak krasne recene....
Ackoli to muselo byt velke dobrodruzstvi (mistama mi to prislo jako putovani od benzinky k benzince), tak ja bych denne 50km nedala. A navic vydat se do valcici zeme, mi nepripada moc zodpovedne. Nastesti to vsechno dobre dopadne. Rict to snad mohu a neni to spoiler, jelikoz pote vysly dalsi dily, takze putovani pokracuje.
Tak sice jsem dala 4*, cestopisy mám ráda, ale tento mě jinak trochu zklamal, možná tím,že jsem čekala trošku víc cestopis, víc ukázky jak se tam žije...než jen co jedl a kde si našel kavárnu na internet...
Né že by se po cestě dělo moc věcí, Ládík spíš jen jí, spí a navštěvuje místní. Nicméně je to příjemné čtení.
Můj první cestopis a tak do půlky jsem byla vyloženě nadšená, pak se začal děj trochu opakovat, ale i tak mě knížka udržela a bavila až do konce. Líbí se mi, ze si autor ze sebe dokáže udělat srandu, proklada dej typy jak zvládnout úskalí poutě a nenasilně seznamuje s realiemy cesty.
Cestopisy čtu celkem rád a tento patří k těm, které se hezky čtou. Postupem času se sice opakuje stále to samé, ale taková už asi cesta byla. Líbí se mi první odstavce kapitol, které pojednávají o cestování a pocitech z cestování obecněji. I ty krátké vsuvky, které nesouvisí s právě čteným dějem, jsou obohacením knihy. Doporučuji milovníkům cestopisů.
Jeden z najlepších cestopisov. Toľko som sa dlho nezasmiala. Až dovtedy než som absolvovala autorovu prednášku, kde popisoval tieto zážitky :D
Kniha, která se čte sama. :) Ladislav má smysl pro humor a také nadání Vás nadchnout - jakmile knihu dočtete, máte chuť sbalit si věci do batohu, vyžádat od maminky buchty a vyrazit objevit i ty nejzapadlejší vesničky v Turecku. :)
Četla jsem všechny Laďovi cestopisy a tato kniha se mi líbila nejvíce . Užila jsem si ji , zasmála se a získala jsem inspiraci . Nakoplo mě to k dalšímu cestování .
Zatím nejlepší Ládíkovo knížka, dost jsem se při čtení i zasmála. Vyprávění o Turecku a Israeli se mi moc líbilo a žádná část mě nenudila. Doufám, že Zibura nepřestane cestovat a psát.
Na cestopisy příliš nejsem, ale toto jsem si fakt užil. Připadal jsem si, jako bych tu cestu šel já. Tak moc umí Zibura vtáhnout do vyprávění.
Tak toto mi opravdu sedlo. Autorův humor je mi velice blízký a takhle nějak si představuji oddychovou a vtipnou knihu, ze které se člověk i něco dozví. Líbí se mi s jakou lehkostí a nenuceností vypráví autor své zážitky a moc ráda si přečtu i další knihy od pana Zibury.
Štítky knihy
přátelství deníky humor Turecko Izrael cestopisy cestovatelé poutníci české cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Kniha 40 dní pěšky do Jeruzaléma je v
| Právě čtených | 92x |
| Přečtených | 4 193x |
| Čtenářské výzvě | 1 616x |
| Doporučených | 220x |
| Knihotéce | 851x |
| Chystám se číst | 650x |
| Chci si koupit | 157x |
| dalších seznamech | 20x |
Ladislava ráda sleduji jako člověka, je to tak trochu nešika, ale svoje patálie vždycky umí zabalit do zábavné slupky a moc mě baví, že z tohoto „handicapu“ dokázal nakonec vlastně udělat svou přednost. 40 dní pěšky do Jeruzaléma byla mnou v pořadí třetí čtená kniha a nijak výrazně se nelišila od těch ostatních. Jako vždy je na začátku cítit zápal pro věc a postupem času, tak jak dochází síly samotnému Ladislavovi, ztrácí i vyprávění trochu dech. Čtenář však dostává to, co je mu slibováno – milý, humorný příběh s jasným koncem. Přestože mám ráda v knihách přesah a troufám si říct, že se postupně stávám trochu náročnějším konzumentem, po Ziburově cestopise vždy opakovaně sáhnu, když budu chtít u četby totálně vypnout. Graficky je prvotina nejvíce autentická, neboť malůvky jsou autorské, přikláním se ale k názoru, že práce dvojice Tomski & Polanski dílům sluší víc.