InaPražáková diskuze u knih

Tessia: Pomiňme otázku, jestli je etika a morálka podmínkou krásy a umělecké kvality, ale já tam znásilnění nevidím. Milý a milá se mají rádi, ale ví, že okolí mimomanželský styk odsuzuje. Že to neodpovídá většinové morálce. Dívka, jak v té době bylo obvyklé, je ostýchavá a třeba neví, co ji přesně čeká ("Rozřízl jsem tě, milá má, krev teče mýma rukama" - ona opravdu neměla dřívější zkušenost), takže se bojí, stydí. "Bránit se" přece neznamená jen obranu proti nátlaku, ale přeneseně i nesouhlas: "Nejdřív se té myšlence bránil, ale pak se rozmyslel". Protože muže miluje, tak "se odevzdala". Odevzdání je krom faktického i psychický stav - souhlas, důvěra. Dala se mu dobrovolně, z lásky.
Vidíte násilí, kde není. Balada o nenarozeném dítěti je tragédie nemajetných obecně a jednoho mileneckého (od slova "milovat") páru konkrétně, jejich láska a nemožnost ji slušně lidsky prožít, je téma básně. Kdyby to bylo znásilnění, muž by s ní nešel až do konce, ona by ho nežádala, aby jí podal ruku, když je jí nejhůř.

Zajímavé zamyšlení nad knihou: https://protestant.evangnet.cz/jeste-k-romanu-ivana-klimy-posledni-stupen-duvernosti

25.02.2023

markej: Ono tam moc děje sice není, ale vykecat bez varování ten jediný dějový zlom, to je spoiler jak hrom. A přijde mi to i škoda, k pointě básně, která se táhne celou knihou, je lepší se pročíst.

10.01.2023

Nepřijde Vám to dělení podle národní povahy jen chtěné, pokud vezmeme třeba ty Němce - někteří padli s pocitem velkého činu, jiní padli s pocitem povinnosti, jiní přežili a nadchli se pro komunismus, ještě jiní komunismus odsuzovali nebo zkrátka přežívali za každé doby. To je dost různých postojů k životu, o názorech na politiku a osobním nastavení vůbec nemluvě. Francouzi-konfidenti, Francouzi-odbojáři, Francouzi-indiferentní by měli být bližší Francouzům jiného životního postoje, místo stejně se projevující a smýšlející skupiny jiného jazyka?

Třeba jste se vyhnula dotazu, jak ladí se strachem o život (zřejmě podle Vás větším, než je obvyklé), který přisuzujete Židům, fakt izraelských válek, které se podstatně podílejí na tom, že stát Izrael stále existuje.

K tomu kastování: V původním komentáři jste psala o jedu, který Klemperer šíří, až máte pocit, že kniha může uštknout. To je zjevný hodnotový soud, mimochodem při Vaší pevnosti v názorech překvapující. Vás neovlivní, nanejvýš rozhořčí, což je výsledek dost bezzubý.

Za mě je téma vyčerpáno, děkuji za reakce.

23.06.2021

Mě právě zaujalo, že mluvíte o "krajně vzácných" případech, přitom ve většině vícenárodnostních států spolu různé národy žijí dlouhodobě, tudíž mají dost času si vybudovat státní národnostní vědomí. Jedna věc je druhá generace přistěhovalců, druhá desítky generací více etnik na stejném území, třeba v Sudetech. (Mimochodem, v nedávno čtených knihách Světlany Alexijevič různí pamětníci vytrvale opakují, že rozpad SSSR pro ně znamenal krizi identity, protože se považovali za Sověty a nemohli pochopit, že to někdo najednou vnímá jinak.)

Ptala jsem se na NDR právě proto, že to by stát vzniklý uměle a nátlakem cizinců - neměli by Němci převážně podobné povahy zaujmout převážně podobné stanovisko a při svém idealismu a ochotě k boji si nenechat vnutit bolševické předpisy?

Na něco jste neodpověděla, něco jste rozvedla až nečekaně podrobně. Budu se opakovat, ale je pro mě fascinující Vás číst, skutečně. Následovník Gobineaua s nepochybným intelektuálním rozhledem v 21. století v Evropě je věc nevídaná.

23.06.2021

JulianaH.: Tedy pokládáte za vědecký fakt, že na biologickém původu člověka závisí jeho povaha a prostředí ji ovlivňuje buď v menší míře, nebo vůbec? Zkrátka z etnických Židů se nemůže narodit osoba myšlenkově srovnatelná s příslušníky jiného národa, byť vyrostla v daném národnostním státě a má stejné vzdělání, kulturní a pracovní zázemí, jako "etničtí" občané? Přičemž rozumím správně, že jednotlivé národy řadíte do žebříčku, dělíte na vyšší a nižší?
Tedy na příklad Němci fanaticky oddaní nacistické myšlence, Němci přečkávající jako mlčící většina, až se revoluce přežene (o těch je víc psáno v Klempererových denících), a Němci před nacismem emigrující, nebo třeba Němci žijící v pozdější NDR, mají vzájemně víc společného než řekněme Klemperer a ti z jeho etnicky německých předválečných kolegů, kteří neopustili místo na univerzitě, protože nestáli o existenční nejistotu, byť přesvědčení nacisté nebyli?
Zmiňujete "horování pro bolševismus" a "odpor k hrdinství" jako neněmecký znak - jak si vysvětlujete 40 let existence NDR?

S relativní mírou stěžování v porovnání Klemperer-Eisner můžu souhlasit, ale právě Eisner byl bilingvní československý Žid, tudíž jeho důslednější oddělení lingvistiky a soukromí pramení z čeho, když "cítit se jako Čech" je z hlediska biologického irelevantní dojmologie?

A k národní povaze: V Československu byli jak nenápadní občané, kteří se snažili přežít všechno co možná bez potíží, tak nikoliv nepočetná odbojově laděná množina - nejen Mašínové, ale třeba členové aktivního odboje, emigranti usilující o demokratizaci ze zahraničí (za války i později za socialismu - 68 Publishers, Svědectví aj.), stejně jako povahy tvrdé a neměnné, např. Gustáv Husák. Ostatně je známé povstání ve varšavském ghettu, případně početné izraelské války, v nichž etničtí Židé neprojevovali zoufalé lpění na životě a odpor k hrdinství. Tyto rozdíly si vysvětlujete jak?

23.06.2021

JulianaH.: Stran názorů na odbornou část textu se asi vcelku shodneme (byť si po třech letech už nepamatuju všechno přesně a knihu u sebe nemám, takže vycházím jen ze svých poznámek), ale některé Vaše věty mi přijdou fascinující. Např.: „Myslí si, že skutečnost lze konstruovat jazykem, proto zákaz nějakého slova, třeba označení pro Židy a Němce, zruší i tělesný a mentální rozdíl mezi nimi. Kromě toho je to neskutečná fňukna. Při čtení „LTI“ jsem měla dojem, že mi do těla proudí jed, jed Klempererovy osobnosti.“
Jaký je podle Vás „tělesný a mentální rozdíl“ mezi Židy a Němci, zvlášť vzhledem k tomu, že Klemperer byl pokřtěný a s židovskou náboženskou komunitou nebyl dlouhá léta ve styku? A za druhé, Klemperer byl v době psaní LTI státem perzekuován v oblasti pracovního uplatnění, bydlení, potravinových přídělů (které měl jako Žid menší než Árijci), žil v neustálém stresu - nakolik si osoba v jeho situaci smí v (polo)deníkovém záznamu stěžovat, aby Vám nepřišla jako „fňukna“?

23.06.2021

LV: Reaguju obecně - "Když jste spisovatel, musíte..." by byla krásná poučka z nějaké etikety pro spisovatele. V praxi autoři čehokoliv v jakémkoliv počtu nemusejí nic, nanejvýš by měli, chtějí-li se jevit na úrovni určitému segmentu čtenářů (který se nemusí nutně shodovat se segmentem, který čte díla dotyčného autora). I tu lásku k prvotině, která je nekritická a přecitlivělá, lidsky chápu, ale nejlepší řešení je zkrátka dát si rok pauzu a nečíst recenze jiné, než pošle vydavatel. Nebo radši vůbec žádné.

Edit: odpověď pro LenkuSofii. Nějak je tu těch Lenek moc... :-)

Lenko, já taky o marketingu něco vím, vím, že lidi píšou sami, když jsou hodně naštvaní, ale když jsou spokojení, musí se k tomu pobidnout. Jenže DK není typ média, kde by dobře vypadalo větší množství krátkých, sobě podobných pochval. Z toho se dá vybrat pár vět na e-shop, tady to působí prostě jen uměle. Ostatně tu bohužel není výjimečné, že si málo známý autor nakliká desítky pětihvězd a stručných komentářů k vlastní knize. Těžko se pak rozlišuje, co je takovéto selfpromo a co skutečně psali různí lidé, takže to v uživatelích vzbuzuje nedůvěru.
Mimochodem jsem si mezitím přečetla ty tři kapitoly, které máte dostupné volně. Z toho se běžný komentář napsat nedá, ale poznámku sem přihodím.

Baroch: Nemusí to být 15 účtů jednoho člověka, ona stačí výzva třeba na nějaké sociální síti nebo blogu, aby všichni, kterým se knížka líbila, napsali komentík na tenhle odkaz, že to autorku nebo vydavatele moc potěší a pomůžou dobré věci (rozuměj reklamě). Takže je to 15 originálních jednorázových účtů, jejichž vypovídací hodnota je zcela zkreslená, ale nelžou.

LenkaSofie: Netvrdím, že všechny komentáře psal jeden člověk, ale už ta opakující se jména profilů (jméno a tři nebo čtyři čísla) nebudí moc důvěry a kdo si profily prokliká, uvidí, že naprostá většina z nich tu byla jen jednou, proto, aby ohodnotila Vaši knihu. Ostatně i to, že autorka hodnotí vlastní knihu (samozřejmě pěti hvězdami), mi přijde poněkud malicherné.
Hodnocení máte krásné, ale nevypovídající a nemělo by Vás udivovat, když to někdo řekne nahlas. Jestli stojíte o důvěryhodnější profil knihy, bylo by asi lépe počkat na aktivitu těch, kteří sem přispívají i jinak a mají nějakou historii četby, aby to tolik nevypadalo jako splnění zadání "autorka mě poprosila, abych napsala něco hezkého". Nebo alespoň získávat komentáře a recenze, které o knize opravdu něco řeknou.

Koka: Švédsky neumím, ale dá se to najít. Třeba https://www.pronouncenames.com/Kalle s popsanou i nahranou výslovností ve švédštině.

Koka: Na dvě Vaše otázky odpovídá recenze Jana M. Hellera (zde v Recenzích) - překlad z němčiny si přála autorka (ale není tam uvedeno proč) a anglický název má kniha už v originále. Znovu jsem recenzi četla jen zběžně, takže si nejsem jistá, jestli je to v této, v jiné, nebo jsem to četla úplně jinde, ale mám pocit, že mělo jít o záměrné zcizení jazyka zrcadlící potíže s dorozuměním hlavních aktérů (resp. Izraelců a Palestinců obecně).
A ještě jedna poznámka, koukla jsem teď na jiné recenze, podle textu https://www.dw.com/en/israels-70th-not-a-happy-celebration-for-author-lizzie-doron/a-43448557 to vypadá, že kniha v Izraeli vůbec nevyšla (také například není uvedena na její stránce na izraelské wikipedii), pak by tedy němčina byla originálním jazykem vydání, byť asi ne napsání (nicméně Lizzie Doron německy umí).

03.02.2021

Článek s pojmenováním firem zmíněných v knize: https://medium.com/@rilka/an-exhaustive-reverse-glossary-of-the-65-oblique-references-in-anna-wieners-uncanny-valley-70961e9c5d81

Peršanka: No, souvětí asi kratší nebudou a oddechová ani vyloženě akční kniha to není, ale mně osobně přišla zajímavá dostatečně, rozhodně jsem se nenudila (ale já ani zpočátku). Zápletek a zvratů časem přibývá, to ano, úplně bez popisů to ale nezůstane, atmosféra horkého Jihu ke knize patří a bez některých halucinačních výjevů se neobejde. Neporadila jsem Vám, ale to se myslím nedá - prostě to buď zkusit, nebo ne.

05.11.2020

Ivan Kučera: Postapo to není. Nevím, co tím ti, kdo to píšou, myslí. Svět kolem Anny funguje normálně a je to zjevné v několika situacích. Její osobní vnímání reality by postapo napovídat mohlo, vnímá skutečné věci kolem sebe pořád míň. Třeba tím dotyční chtějí říct, že to má takový odtržený "postapocalyptic feel".

12.05.2020

Vlad6485: Rámcově si to pamatujete dobře, ta povídka v knize je. Důraz byl ale na tom, že sedlák se tvářil jako zbožný a upjatý ochránce cti svých dcer, do kterých byl mladý vypravěč zamilovaný. Pak mladík uviděl, co neměl, sedlák si leknutím překousl dýmku a věnoval ji mladíkovi na rozloučenou, protože bylo všem jasné, že musí hned odejít. Na závěr nechybí sarkastický úšklebek nad pokryteckými křesťany.

Pod jménem Jiří Honzík knihu přeložil Luboš Dobrovský. (web Obce překladatelů)

Pod jménem Jiří Honzík knihu přeložil Luboš Dobrovský. (web Obce překladatelů)

Pod jménem Jiří Honzík povídku Strašidlo přeložil Luboš Dobrovský (web Obce překladatelů)

Pod jménem Jiří Honzík knihu přeložil Luboš Dobrovský. (web Obce překladatelů)

Pod jménem Jiří Honzík knihu překládal Luboš Dobrovský. (web Obce překladatelů)

Knihu přeložili Stanislav Budín a Luboš Dobrovský pod jménem Jiří Honzík. (web Obce překladatelů)

Knihu pod krycím jménem Květa Koževniková přeložil Luboš Dobrovský. (web Obce překladatelů)

Knihu pod krycím jménem Helena Sofrová přeložil Luboš Dobrovský. (web Obce překladatelů)

Anyz01: Taky je zařazena k tématu Kniha s čtyřslovným názvem, Kniha s názvem v rozkazovacím způsobu, Poslední kniha již nežijícího autora, ať vyjmenuju jen ty nejvíce do očí bijící. Kam si to kdo zařadí, tam to má, ale to ještě neznamená, že to odpovídá realitě. Správnost se nehlídá, nejsme ve škole. Pokud chcete mít knihy zařazené správně, neřiďte se žebříčkem, je lepší hledat si ověřené údaje na internetu, zeptat se v knihovně nebo tady v diskusi k jednotlivým tématům výzvy.

Má někdo srovnání první a rozšířené verze? Četla jsem rozšířené vydání, zajímalo by mě, co z něj původně vypadlo - rozdíl 12 000 slov, jak uvádí autor, to už je pořádný kus knihy.

1 28.03.2019

Vydání z r. 1975 obsahuje tiskové chyby (např. hned na záložce v rodném jméně autorky, z něhož vytvořila svůj pseudonym, pak v datacích a povícero drobných chybek) a je tištěné na tenkém, skoro průhledném papíře. Vydání z r. 1999 je naopak ochuzeno o doslov autorky, který má být součástí knihy a je pro zaujatějšího čtenáře dost cenný. Ideální varianta je tedy ofotit si doslov ze staršího a číst nové vydání...

Siena: Nejsem si jistá, jestli Vás můj komentář jen inspiroval k úvaze a nečekáte, že odpovím, nebo je to konfrontace a reagovat mám.
Ve zkratce tedy: Že po Havlovi-člověku a Havlovi-dramatikovi či spisovateli zůstala literární pozůstalost, není třeba rozvádět. Po Havlovi-prezidentovi, veřejně známé osobě, zůstalo v častějším užívání především několik pojmů, mnoho z těch, které vysvětlil v Moci bezmocných. Na tom, jak se dnes s těmi pojmy zachází, dle mého záleží, protože se často používají volně - a přitom je sám vysvětlil jasně a srozumitelně, což mě jako čtenáře i prostě osobně potěšilo.
K druhému odstavci, Havel píše, že jeho situace, v níž není jasné, jak se oficiální a paralelní struktury budou vyvíjet, umožňuje jistou míru odklonu od realismu (odhadnout to prostě nejde a bylo by to předčasné). Tedy významově to, co jsem pak napsala já a co teď píšete Vy.

1 27.01.2019

Překlad Zdeňka Hrona má bohužel spoustu chyb, zde pár (zdaleka ne všechny) ukázek.

Nerespektování zaužívaných převodů do češtiny:
- používání pro českého čtenáře nesrozumitelných termínů "státní department" a "státní tajemník" namísto správného ministerstvo zahraničních věcí a ministr zahraničních věcí. Chyba vzniklá doslovným překladem původního výrazu U.S. Department of State a Secretary of State.
- "prezidenta odvezli do Bethseda Naval Hospitalu". V češtině se překládá jako nemocnice vojenského námořnictva v Bethsedě.
- "equádorský" místo ekvádorský a "korunní princ Karel" místo korunní princ Charles.

Překladatelská lenost vyhledat a použít srozumitelný termín:
- "RN dosáhl hodnosti lieutnant commandera." Jde o hodnost nadporučíka námořnictva, jak lze snadno dohledat.

Neznalost reálií (a jejich neověření):
- "koncert Alice Cooperové" namísto koncert Alice Coopera.

Nepochopitelné lapsy na hraně směšnosti:
- ...otec Howarda Hughese zbohatl na patentu na "splachovací vrták".
Orig.: two-cone rotary drill bit.
Nevyznám se v technice, ale pokud jsem porozuměla, šlo o novou konstrukci vrtné hlavy, splachování v textu v žádném ohledu nemá co dělat. Tato zmínka je navíc zcela marginální a bez potíží ji bylo možno zevšeobecnit např. formulací "otec HH zbohatl na patentu na nový typ vrtáku".

- dopis sekretářky Maxie Wellsové v překladu končí "Budeš-li hovořit s Bohem, připomeň mu svou přítelkyni, která potřebuje, aby jí někdo pomohl smrkat".
Orig.: ... to keep her nose clean.
Fráze, která znamená "vyhnout se problémům", tedy např."... která potřebuje, aby ji podržel."

2 02.01.2019