Vladimír Binar

česká, 1941 - 2016

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 11 knih
Číňanova pěna
Číňanova pěna
Sešit z Marienbadu
Sešit z Marienbadu
Živý pramen
Živý pramen
Čin a slovo
Čin a slovo

Nové komentáře u autorových knih

Sešit z Marienbadu Sešit z Marienbadu

„velký dík Moe Binarové, že vydala obsáhlou literární pozůstalost svého otce, 500 stran básní, snů, esejů, deníkových zápisků 1968-1983, poznámek k Baudelairovi, Demlovi, Nerudovi..., nádherný tahitský cyklus... prostě Binarovo okouzlené básnické vidění a prožívání světa..., s trochou nostalgie jsem nad knihou (která se mi nyní jen ježí barevnými lepítky) zavzpomínal na poslední společné sezení dole ve sklepě U Rudolfina * 1969: člověk je tolikrát člověkem, kolikrát přežije svou smrt * 1970: poezie - to znamená pojmenovávat v sobě úžas nad věcmi tohoto světa * 1971: imaginace je nejvědečtější schopností, protože jedině ona chápe univerzální analogii, nebo to, čemu mystické náboženství říká souvztažnosti ... ... * 2011: nikdy se nesmíš vrátit tam, odkud tě vyhodili + pro zasvěcené: viz poslední odstavec závěrečné poznámky Moe Binarové“... celý text
— los

Živý pramen Živý pramen

„Živý pramen je naprosto skvělá kniha ,která čtenáře provede českou a slovenskou lidovou poezií. Kniha je tematicky rozdělená na části ,,U kolébky'', dále na ,,Stoletý kalendář'' ,který se dál rozděluje na roční období a měsíce, dále ,,Zlatá brána'' , která dá nakouknout na hry ,a dál pokračuje ,,Milostné čarování'' , něco z poezii o lásce, pak si může čtenář přečíst něco z poezie o práci v části ,,Člověk a práce''. Kniha pak pokračuje tématy ,,V tanečním reji'', ,,Vojenský život'', ,,Chlapci v horách, dál ,,Co vyprávěli hudci'' a nakonec se zaměří na smrt v části ,,Odvanutý lístek''. Úplně nakonec kniha ještě obsahuje básně známých básníků , např. A.V.M z Otradovic, J.A. Komenský ,F.L. Čelakovský, K.H. Mácha, K.J. Erben, K.H Borovský, J. Neruda a další. S knihou jsem byl naprosto spokojen a rád jsem si přečetl ,něco z české lidové poezie, her a říkadel.“... celý text
— jiri77

Playback Playback

„Binar zasáhl do mého života jak blesk a dovolil mi nahlédnout světovou poezii očima geniálních básníků. Naučil mne chápat rytmus a sílu slova jako tvárnou hmotu, jako magii smyslu lidského bytí. Z Binarovy vlastní tvorby mám nejraději Playback a všem doporučuji k četbě, kondenzuje v sobě všechen prožitek z tvorby jeho oblíbených básníků - Máchy, Baudelaira, Rimbauda, Apollinaira, ... Věřím, že ve mně nikdy nepřestanou rezonovat Binarova slova...“... celý text
— los

Čin a slovo Čin a slovo

„Slabinou jinak velice dobrého souboru studií a seznamu Demlových děl je až do úmoru se opakují linie Binarova vyprávění o Demlovi s použitím stejným motivů, stejných závěrů, stejných citací. Takto jde o vyčerpávající soubor čtyř velice podobných Binarových studií o JD. Pochopil bych otištění dvou verzí, ale rovnou čtyř? Nejsilnější a nejdetailnější je podle mého hned úvodní studie, která se pak na dalších stovkách stran opakuje a mnoho nového už její variace nepřidávají. To je ale spíš výtka k finálnímu pořadateli svazku než k autorovi. Ovšem: pro milovníky Jakuba Demla povinná literatura. Takže přes výtky doporučuji.“... celý text
— tomasblazek

Playback Playback

„…a když se pak ráno probudím, zdá se mi, že slunce stojí nad střechami, bledé a strnulé, stojím u okna, slunce je zrovna kousíček nade mnou a potápí dvůr, nikde není slyšet ani hlásku, všechno je nehybné a všechno leží zuhelnatělé v příboji tichého světla, ani budík za mými zády není slyšet, jako by ho nějaká surová ruka zastavila, a tu si uvědomuji, že nedokážu pohlédnout na dno dvora, cítím, že moje okno je jakoby pod vodou, obloha zmizela, a všechno, střechy, zdi, protější okna, květiny v truhlících a květináčích, stromy ve dvorku, i zeď s opadalou omítkou na níž je mé první město světa, ten šedivý útes proti mně, i já sám v okně, všechno je pod vodou, a najednou se zezdola, kdesi z toho prostoru, kam se neodvážím podívat, zvedne pták a začne pomalu stoupat vzhůru, objeví se znenadání, není slyšet sebemenší zaplácání křídel, a on při letu křídly ani nepohne, nehybně stoupá našedlým světlem vzhůru, jako by neletěl, ale vynořoval se z hlubin, už je proti mému oknu ve čtvrtém patře, stoupá pomalu a zdlouhavě, a já nikdy nedokážu poznat, co je to za ptáka, stoupá jako stín, který se řítí nad hladinou, jako kyvadlo, prudce vržené jedním směrem, celý ten zdlouhavý let totiž zároveň v sobě tají úžasnou prudkost a dravost nezastavitelného pohybu, …“... celý text
— Bonda

Přejít na knížky autora