Petr Čepek

česká, 1960

Nová kniha

Řehoř stříhal řeřichu

Řehoř stříhal řeřichu - Petr Čepek

Každý rodič, jehož potomek potřebuje zlepšit výslovnost, zajisté přivítá Logocvičky – sérii říkadel zaměřených vždy na určitou problematickou hlásku. Struktura ... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Taxikář Taxikář

Seržant je moje oblíbená postava už z předchozí knihy, tak jsem si ji moc ráda přečetla. A setkání stálo za to. Díky.
martini.ce


Sametové iluze Sametové iluze

Tohle bylo super. Moc se mi to líbilo, jak každý detail do sebe zapadl. Určitě si přečtu i další díly.
Linda007


Sametové iluze Sametové iluze

Aby to nevypadalo, že zcela nepokrytě nadržuji českým spisovatelkám, poohlédnu se občas i po knize od některého z jejich kolegů. Tentokrát se mi to opravdu vyplatilo. Perfektně vykreslená doba a do ní zasazené vzájemně propletené příběhy hned několika postav. Bavil mě autorův styl. Zdánlivě nahodilé přeskakovaní z jedné doby a místa do jiných si udrželo moji pozornost až do konce, kdy každý střípek zapadl na své místo. Pokud o této knize uvažujete, doporučuji si pro čtení vyhradit dostatek času, protože je asi nejlepší ji zvládnout na "jeden zátah ".... celý text
raty



Taxikář Taxikář

Možná jsem si měla dříve přečíst recenze a předchozí knihy,. Ale i tak byla kniha čtivá.
le21nka


Sametové iluze Sametové iluze

Z knihy jsem byla první polovinu naprosto nadšená, unešená. Cca v půlce mi začínalo na mysl přicházet rčení "méně je někdy více" a to v souvislosti se spletitostí a zamotaností příběhu. Ta byla dána přeskakováním v čase a příbězích jednotlivých postav. Ale od tří čtvrtin jsem se začala na čtení znova pořádně soustředit a vrátila jsem se k prvotnímu nadšení. Ano, kniha je psána dost komplikovaně. Pokud ale budete číst soustředěně, možná budete z příběhu nadšeni stejně jako já. Hrdinové jsou opravdoví, uvěřitelní - nejsou to ani Mirkové Dušínové, ani odsouzeníhodní zlouni. Ale vy to jako čtenář nevíte od začátku. Právě přesunem v čase a mezi postavami je postupně poznáváte. To, co se vám na jedné straně zdálo tak jasné a průhledné najednou o dvacet stránek později už tak jasné není a po dalších třiceti najednou vidíte, že všechno bylo úplně jinak. Autor geniálně klouže mezi příběhy, různé drobnosti mají své konsekvence později v knize a to je kouzelné. Vykoukne na vás maličkost, kterou skoro ani nezaregistrujete, ale mnohem později vám cvrnkne do nosu jako oříšky pana Menšíka a vám se rozsvítí. Tohle nepochytí čtenář, který se na obsah nesoustředí. Na každé druhé stránce má pro vás autor nějaké odhalení, překvapení, objev. Absolutně nechápu, jak pan Čepek mohl všechny tyhle věci vymyslet, pochytat, propojit. Přirovnání k puzzle od Chytuš je naprosto trefné - do doby, než to celé složíte, nevidíte celý krásný obrázek. Dá to práci, chvíli to trvá, ale výsledek stojí za to. Osudy jednotlivých postav, vykreslení doby a různých běžných životních situací, svět vojny, stolního tenisu, historické souvislosti - to už je jen třešnička na tomto skvělém a plnotučném dortu.... celý text
Ctv