Lynn Flewelling

americká, 1958

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 10 knih
Štěstí ve stínech
Štěstí ve stínech
Návrat stínu
Návrat stínu
Dítě proroctví
Dítě proroctví
Schránka duší
Schránka duší

Nové komentáře u autorových knih

Královna věštců Královna věštců

„Epické momenty, kruté boje, potoky krve, uvěřitelné postavy, tajemno - tahle série je prostě úžasná. Takto má vypadat pořádná fantasy a dnešní autorky by si z Lynn Flewelling měly vzít příklad!:) Od první knihy vidíme proměnu chlapce v dívku, sledujeme pouto s Bratrem, vidíme zrození královny a to vše završeno finální bitvou o budoucnost království. A plus je rozhodně i horský lid. Dříve Lhel, tady Mahti. Osobně jsem si ho zamilovala, jeho kapitoly byly hrozně uklidňující při všem tom masakru. Konec byl šokující, opravdu jsem ho nečekala tak... realistický? A právě tím u mě Tamír stoupla ještě výš. Tenhle svět mi bude upřímně chybět. Těžko můžu všechny své dojmy vyjádřit slovy.“... celý text
— Nale

Skrytý válečník Skrytý válečník

„Do půlky knihy se to táhlo a někomu to mohlo připadal nudné - ale Tobinovo dětství jsme si museli prožít. Jeho život na dvoře, vztahy s ostatními postavami, místo ve vojsku, i to, jak přemýšlí a přímá, že uvnitř je žena - to vše mělo svůj důvod, abychom Tobina poznali. Život na hradě byl taktéž popsán skvěle. Proměna Tobina v Tamír byla úžasná a při jejím odhalením před vojáky a přetržením pouta s Bratrem jsem i slzu ukápla. Lhel, budeš mi chybět... Lynn Fleweling umí psát bitvy a umí situace popsat tak, že vám přímo ožívají před očima. Bitva o Ero byla jedna velká emocionální jízda. Tolik epických a silných momentů. Tady se Lynn vyřádila mnohem víc než v druhé sérii a udělala dobře. Kdo mě ale zklamal, byl Arkoniel. Pořád si jeho postavou nejsem jistá... Thero z Nočních běžců měl svůj šarm a dokázala jsem si ho zamilovat. Ale Arkoniel mi přišel až moc krotký, jako by neuměl myslet sám za sebe. Pořád je jen v pozadí a až na odvedení čarodějů byl v celém příběhu prakticky zbytečně. Stejně tak mi chyběl humor Nočních běžců. I k ostatním postavám jsem si nevytvořila nějaký blízký vztah. Ta vazba tu prostě není. Je opravdu škoda, že série Tamír u nás není tak známá, protože se jedná o kvalitní, epické dílo.“... celý text
— Nale

Dítě proroctví Dítě proroctví

„Průměrné fantasy ze standartního fantasy světa ala Zaklínač, okořeněné lehce originálním příběhem, který by se ze soudobého pohledu snad dal nazvat polohanlivým přízviskem "woke", ale nepůsobí tak, rozhodně ne nijak negativně. Agresivní patriarcháty byly ve středověku běžné, proroctví o vyvolených královnách taky, a tady se vše spojuje s trochou krvavé magie do hezky fungujícího celku... který se ale zatraceně táhne, a je zjevně jen úvodem do akčnějšího děje který se asi rozjede v pokračováních. Nicméně vzhledem k tomu že toto je celé o dětství hrdiny vrženého do pro něj neznámého světa, a je to docela čtivé, tak jde kniha připodobnit třeba k prvním dílům Harry Pottera - a jako dětská literatura funguje dost dobře.“... celý text
— HAL

Štěstí ve stínech Štěstí ve stínech

„Já vlastně nevím. Četla jsem to dýl jak rok, sem tam kapitolu, když se mi zrovna nechtělo načínat novou knihu. Jenže v tom intrikaření je dost těžké se vyznat, když si člověk pamatuje jména jen asi čtyř hlavních postav. Takže z té části děje jsem toho moc neměla. Celé je to takové roztomile naivní a ničím nezajímavé, Alek je buď venkovský trouba nebo přirozený talent, podle toho, co se zrovna hodí víc, a všichni se chovají jako papírové postavičky s cedulkou "mág" nebo "manželka". Druhý díl nejspíš čeká podobný osud výplňové četby, jako ten první. Ale mám i docela chuť pokračovat, takže to asi tak špatné nebylo.“... celý text
— lvcx

Královna věštců Královna věštců

„A je to tady, moje nenáviděné konce sérií. Dočetla jsem poslední díl a je to horší než prve, protože tentokrát vím, že už opravdu další příběhy nejsou. Přestože úvod série nebyl moc lákavý (strašně pomalý a nudný průběh), tak od druhého dílu se to dějově začalo rozjíždět lépe. Samozřejmě ti, kteří četli Noční běžce, měli částečně spoiler. I samotná anotace hodně prozradí, přesto existuje tolik možných odboček a konců, kde to celé může skončit. Poslední knihu jsem četla jedním dechem, spousta věcí se konečně začala rychleji vyvíjet, některé zapeklitosti vysvětlovat a celé to působilo úplně jinak než z počátku. A samozřejmě šlo o velké finále. Jsem ráda, že jsem tento příběh neodsoudila jen kvůli výhradám, které jsem měla u Dítěte proroctví, byla by to škoda. Lituji akorát toho, že autorka se i nadále tomuto světu nevěnuje, protože bych tam mohla zůstat navždy. Tolik možností, co by mohla ještě vymyslet, s těmi jejími sympatickými postavami. Vždycky u ní mám pocit, že dobro zvítězí, i když je potřeba i nějakých těch obětí. A i když se vyžívá v protahování děje, tak umí psát zajímavě a poutavě, pokud se tedy nenechá příliš unést. Jen ten závěr mohl být více dořešený, ne tak odbytý, po tom všem...“... celý text
— luculi

Přejít na knížky autora