• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Velká bouře v českých zemích - Lucie Lukačovičová

Svět se změnil. V květnu roku 1848 nastala Velká bouře. Nikdo neví, odkud přišla a co ji způsobilo, ale následky pocítili všichni. Hladiny oceánů se zvedly. U D... detail knihy

Populární knihy

/ všech 24 knih

Nové komentáře u knih Lucie Lukačovičová

Čepel azylu

„Taky jsem to poslouchala jako audio. A musím říct, že se pan Lipina fakt snažil. Ale knížku ani to nezachránilo. Doufala jsem, že se autorka v prvním dílu vypsala a druhý bude tak méně umělý. Nestalo se tak. Neskutečně krkolomný styl úplně pohřbil jinak dobře vymyšlený a zajímavý příběh. Vnitřní monology jsou tak kostrbaté, že bych dala korunou editorovi, který měl knížku v rukou. Doposlouchat to mě stálo všechny síly. Vtipné je, že kapitola, kde děj vrcholí byla nejlépe napsanou z celé knížky. Třetí díl už riskovat nebudu.“... celý text
— lydiafHQv

---

Detektivní kancelář Sirius

„Ač nejsem příznivcem ilustrací, obrázek na obálce se mi líbil moc a ty uvnitř… no, vcelku dobrý. Ale text mě chytil od prvního řádku. Jo, první rozhovor mezi Albrechtem a Margot byl vedený ve skřípajícím vysvětlujícím módu, jak by ve skutečnosti žádný člověk nemluvil. Pak mi ještě příběh Spící krasavice přišel příliš útržkovitý a rozsekaný na malé částečky. Ono si to nakonec sedlo, navíc ta pohádková, snová atmosféra mě nenutila úzkostlivě lpět na souvislostech. A to jsou asi jediné závady, které bych vytkla autorce. Pak mi teda pekelně vadil formát knihy – malá a tlustá. Vážně se hodně špatně držela a otvírala, čtenář musel vyvinout notné úsilí, aby udržel stránky otevřené. Tohle se opravdu nepovedlo. Ale jinak lahůdka. Jak jsem zmínila, surrealistickou atmosféru s pokroucenou logikou jsem si naprosto užívala, v tomto ohledu byl pro mě jednoznačným vrcholem Soumračný cirkus. Barvité, poetické a metaforické popisy mě dokonale vtáhly do prostředí, až jsem měla občas pocit, že se probouzím ze snu. Postavy neměly chybu, propracované, reálné, plastické. Albrecht hustý čaroděj, Sangría pošahaná čarodějnice, Margot navzdory věšteckým schopnostem racionální a praktická, Vidocq zemitý člověk. Jo, Sirius se ztrácel v mlhách, což byl možná záměr, ale k tomu se dostanu dál. Prolog uvedl postavy krásně na scénu, deset následujících paranormálních případů stálo zdánlivě samostatně, ovšem osudy postav se prolínaly a vyvíjely, vše rámovaly mezihry se Siriem. Tento formát navíc odstínil autorčinu slabinu příliš zběsilého děje bez nutného oddechu. Celek tvoří plnohodnotný román s uceleným příběhem. Akorát vlastní Siriův příběh mi připadl zmatený a nelogický. Proč vypustil prázdnotu na Vyšehrad? Aby si dokázal, jaký je kápo? A pak tedy nechápu, jak Margot odhalila Veru. Jako jo, máme Sangríu a magii, ale stejně. Na mou povahu bylo moc zamordovaných důležitých postav, a není pravda, že mnohdy příběh končí špatně. Tady skončily špatně všechny, aby se to nepletlo. Ale tak nějak to působilo organicky. Kniha se mi líbila převelice a vřele doporučuju. Poetické, chytré, barvité, možná trochu náročné.“... celý text
— SBH

---

Zákon Azylu

„Nebylo to špatné, ale vlastně ani né moc dobré. Přišlo mi, že v celém tom příběhu se toho dělo zbytečně moc. Takový průměr. Do pokračování se asi časem pustím.“... celý text
— Iva095

---

---

Zákon Azylu

„Musím říct, že nápad, postavy i příběh nejsou špatné. Bohužel je to psaný strašně těžkopádným stylem, třeba se zlepší v dalším díle.“
— lydiafHQv

---

Velká bouře v českých zemích

„Co musím hned z kraje vyzdvihnout je neskutečná pečlivost, kterou oba autoři věnovali rešerším historických postav i dobových reálií. Teď nemluvím pouze o vojenské terminologii, či přesnému popisu nabíjení zbraní, ale i pečlivému vykreslení jednotlivých obrozenců. Palacký, Klicpera, Borvoský či Němcová jsou vylíčeni natolik věrohodně, jakoby Velká bouře nebyla příběhem z alternativní historie. Stejně tak i poměry ve společnosti ať už měšťanské či jiné, jsou popsány věrohodně. Také je sympatické, že autoři nesklouzli k cimrmanovské přehlídce významných osobností Národního obrození, kdy pronese každá jednu repliku, ale naopak jim v příběhu určili pro směřování děje důležité role. Příběh je také skvěle vybalancován a kromě nezbytných vojenských popisů a pochodujících batalionů se autoři věnovali také několika civilním linkám, v nichž hrají roli sice obyčejní hrdinové, ale přesto mají velký vliv na celkové dění. Vlastně všechny postavy, ať už smyšlené, nebo historické mají v tomto příběhu své místo. Navíc jsou napsány tak, že mu jejich osudy nebudou lhostejné. Zkrátka a dobře, Velká bouře je zábavné a návykové čtení, které si užijí nejen fanoušci série České země, ale i ti kteří se s ní ještě nesetkali.“... celý text
— jan8470