Joy Adamson

rakousko-uherská, 1910 - 1980

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Příběh lvice Elsy
Příběh lvice Elsy
Příběh levhartice Penny
Příběh levhartice Penny
Volání divočiny
Volání divočiny
Škvrnitá sfinga
Škvrnitá sfinga

Nové komentáře u autorových knih

Příběh levhartice Penny Příběh levhartice Penny

„Když mám být upřímná, kniha mě až tolik nezaujala. Knihy o přírodě a zvířatech mám ráda. Samozřejmě je vždycky dobré se něco nového dozvědět a to mi umožnila. Ale toho nového nebylo moc a skoro mi přišlo, že to je víc o autorce a výčtu jejích zranění, než o životě levhartů.“... celý text
— denib

Příběh lvice Elsy Příběh lvice Elsy

„Autorka umí nádherně vystihnout prostředí Afriky, bohužel vzhledem k datu vydání knížky už dnes bude nejspíš všechno jinak. Obdivovala jsem ji za její odvahu žít v tak nebezpečném a nehostinném, i když nádherném, prostředí. V některých pasážích mi však její počínání nešlo na rozum, nejdříve lvici ochočit, pak ji zase navracet divočině, to stejné se lvíčaty... Po tom, co jsem přečetla první kapitolu z autorčiny knihy Příběh levhartice Penny, kterou jsem se zděšením odložila, k ní nemám úplné sympatie, takže moje čtení bylo částečně ovlivněno i těmito pocity.“... celý text
— FoxFox

Příběh lvice Elsy Příběh lvice Elsy

„Babička mi říkala, že je tahle knížka nádherná. Měla pravdu. Stala se právě mou nejoblíbenější. Je to první knížka, kterou jsem nezhltla proto, že jsem si ji chtěla co nejvíce pošteřit. Čas v ní plyne jinak. Pomalu, přirozeně a bez spěchu. Dokonale. Občas jsem v knížce chybku nebo překlep našla, ale u téhle mi to ani trochu nevadí.“... celý text
— Barakoudel

Příběh lvice Elsy Příběh lvice Elsy

„Volání divočiny a Daktari patří k mému dětství a já to žrala. Nyní jsem si přečetla knihu a byla to správná volba. Příběh lvice Elsy je pro mě stále vyjímečný.“... celý text
— alva1

Příběh lvice Elsy Příběh lvice Elsy

„Rozezvučí srdce niv afrických, i to vaše. Ten v(d)ěčný cit, kdy, při němž si tleská. Lidská ruka a její velká, zlatá tlapka, která se spojit musí, a proto ji ta člověčí pomalu učí, otisknout se do míst původní stopy, která je jí vlastní. Svůj k svému. A vidět tak zblízka, kontakt scenérie kořenů.“... celý text
— andrii24

Přejít na knížky autora