Jean-Pierre Torrell

Nová kniha

Teologická suma Tomáše Akvinského - Jean-Pierre Torrell

Teologická suma je mistrovským dílem středověké teologie, dodnes udivujícím propracovanou architekturou a pronikavostí vhledu. Kdo byl její autor, z jakých zdro... detail knihy

Populární knihy

Teologická suma Tomáše Akvinského

Svatý Tomáš Akvinský, osoba a dílo

Fenomén katolická teologie

Nové komentáře u autorových knih

Fenomén katolická teologie

„Knihu jsem četla v rámci svého studia oboru "Náboženská výchova". Kniha po představení oboru byla mnohem stravitelnější, než kdybych ji četla jen tak. Autor tedy vychází z předpokladu, že čtenář je aspoň trochu obeznámen s církevní historií či je praktikujícím katolíkem s nějakým rozhledem. Představuje nám různá odvětví oboru teologie, proč je katolická teologie, co je to feministická teologie nebo teologie osvobození. Všechna tato odvětví byla neuvěřitelně obohacující a zajímavá, v průběhu čtení jsem si dělala poznámky. Zaobírá se též vznikem tohoto oboru, jak byla teologie chápána v antice, později ve středověku a také popisuje nejnovější proudy teologie. Za mě super četba v oboru a rozhodně doporučuji.“... celý text
— sall02

Fenomén katolická teologie

„„Víra a rozum jsou jako dvě křídla, jimiž se lidský duch pozvedá k nazírání pravdy.“ (Jan Pavel II. - encyklika Fides et ratio) Při čtení úvodního medailonku autora jsem si uvědomil, že jsem od Jean-Pierra Torrella dříve četl jeho studii Tomáše Akvinského. Z toho jsem radost neměl, pamatoval jsem si, že to na mě tehdy bylo hodně náročné čtení. Tak jsem se i tentokrát připravoval na text na hranici mé schopnosti chápat a zpracovávat informace ... abych byl nakonec velmi příjemně překvapen! Na malém prostoru drobného spisku tentokrát otec Torrell dokázal být velmi srozumitelný a podat přehledný úvod do jednotlivých epoch teologie a proměňujících se modelů teologického myšlení – ztrácel jsem se trochu právě jen v kapitolách o středověku a scholastice; patristikou a současným teologickými trendy jsem byl naopak proveden způsobem, který jsem shledal velmi užitečným. Důležitou součástí knížky byly i úvahy nad teologií jako vědou a jejím významem: „Hluboko v nitru víry je skryta touha pochopit a inteligence, která je nositelkou této touhy, s sebou vždy přináší i jistou kulturu, která víře klade otázky a vybízí ji k hledání odpovědí. Z těchto otázek se rodí teologická reflexe, protože každému věřícímu ukládá jeho svědomí povinnost, aby jeho vyznání víry bylo promyšleným lidským činem. Víra hodná svého jména je pravým opakem ‚sedlácké víry‘. Jednotlivého věřícího mohou samozřejmě vést k víře důvody, které jsou přesvědčivé jen pro něj; je však evidentní, že víra církve jako celku musí být mnohem promyšlenější a propracovanější. K tomu je třeba mít speciality, které nazýváme ‚teologové‘. Proto je možné teologii chápat jako zvláštní funkci v rámci církve.““... celý text
— mirektrubak

Svatý Tomáš Akvinský, osoba a dílo

„Tahle kniha není pro laického čtenáře nijak snadné čtení. Neuvádí neznalého čtenáře do světa svatého Tomáše schůdnou cestou, ale předpokládá již celkem obšírnou znalost. Navíc se velká část textu (odhadem možná třetina) věnuje spíš badatelským věcem – porovnávají se názory jednotlivých znalců Tomášova díla na to, ve kterém roce to či ono napsal, ve kterém měsíci se přesunul z jedné lokality na jinou atp. To jistě je zajímavé a má to i vliv na Tomášovo dílo, ale pro čtenáře, který by očekával spíš úvod do Tomášových myšlenek, to nebylo tolik užitečné. To ale není výhrada ke knize, spíš jen upozornění (já sám jsem knihu koupil spontánně v antikvariátu, aniž bych dopředu věděl, co přesně obsahuje – takže si nestěžuji). Ani použitý jazyk nejde příliš vstříc „běžnému uživateli“, takže google byl při čtení mým trvalým společníkem. Termíny jako hylemorfismus, sedisvakance, soteriologie nepatří do mé běžné slovní zásoby (a nedělám si příliš velké naděje, že si je v hlavě uchovám :-). Samotný rozbor Tomášova učení byl také docela oříšek, zvláště u Tomášova pojetí aristotelismu jsem se dost zapotil, ono jakmile dojde na ty všelijaká jsoucna, esence, substance a emanace, tak rychle ztrácím půdu pod nohama :-) A subtilní rozdíly mezi „eklektickým aristotelismem“ a „eklektickým novoplatonizujícím aristotelismem“ jsou na mě ... no zkrátka příliš subtilní :-)) Naopak jsem si užil pohled do středověkého světa univerzit a řeholních řádů. O tom jsem měl jen velmi mlhavou povědomost a Torrellova kniha toto prostředí podrobně a barvitě popisuje – jako velmi živé a bouřlivé. A bohužel také plné řevnivosti a nepřátelství. To mě pokaždé zamrzí - když vztahy mezi skupinami lidí, kteří deklarují touhu sloužit svoji činností Bohu, jsou zamořeny velmi lidskými vlastnostmi, nevraživostí, závistí ... Největší radostí bylo sledovat charakter svatého Tomáše. Zde jsem se nemohl ubránit velkým sympatiím, číst si o člověku, který svým intelektem přesahuje okolí, ale který toho nevyužívá k ponižování ostatních. Který se při polemice snaží opřít o autority, které uznává oponent. Který nezatajuje žádné argumenty (i když problematizují jeho vlastní závěry). To je velmi potěšující a také je to inspirace pro jakoukoli epochu. Svatý Tomáš tak může být vzorem i čtenářům, pro které je jeho filozofie trochu těžko přístupná.“... celý text
— mirektrubak

Přejít na knížky autora