Jaromír Harvánek

česká

Populární knihy

/ všech 8 knih

Nové komentáře u autorových knih

Právní teorie Právní teorie

Když jdete studovat práva a stojí před vámi obecné právní dějiny, sociologie práva, státověda, římské právo a teorie práva, po jaké učebnici nejdříve sáhnete? Přesně tak, po teorii práva. Když po ní nesáhnete, čekají na vás v programu přednášky ze všech těchto předmětů. Buďte si jisti, že jestli po něčem budete potřebovat učebnici, bude to teorie práva. Tak po té učebnici konečně opravdu sáhnete. A povím vám, Právní teorie vám dá pěkně do těla. Musím říct, napoprvé jsem učebnici opravdu neocenil. Na práva jsem šel s nějakými znalostmi již ze střední, kde jsme měl výuku práva opravdu vynikající, takže jsem sice v zásadě pochopil, co se mi autoři snažili říci, ale na straně druhé jsem pro složitost vyjadřování, terminologie a struktury nebyl schopen vnímat více jak stránku, Učebnice má 400 stran. Učebnice je opravdu náročná. Jako hodně. Ale také je to jediná učebnice, do které jsem nahlédl, která vás dokáže opravdu připravit na zkoušku z teorie práva na Masarykově univerzitě. Její obsah je mimořádně komplexní a, zcela rozumně, nutno podotknout, propojuje informace čistě teoretické s mnoha dalšími předměty (mj. filosofie práva, sociologie práva, státověda). To ovšem na prvotní pochopení tématu není úplně ideální. Proto vám, milém kolegyně a milí kolegové, radím dobře. Přečtěte si nejdříve nějakou jednodušší, třeba i mimooborovou publikaci a až poté se podívejte na Právní teorii. Nejdříve pochopte a až pak se opravdu přichystejte ke zkoušce, když to tak řeknu. Je ovšem nutno podotknout, že publikace obsahuje opravdu strašně velké množství užitečných a, co více, zajímavých informací. Klasicky bych uvedlo informace (byť jen povrchní) o hinduistické a islámské právní kultuře, rozsáhlé kapitoly o pojmu práva atp. Pro toho, koho právo opravdu baví (mezi kteréžto šťastlivce se počítám), je to opravdu dobrá publikace (ač s ní někdy lze vést polemiku). I přes její reálnou náročnost. Mimochodem, komentář píši pro jistotu až po zkoušce (úspěšné), abych si nepřipadal jako úplný pokrytec, když tu hořekuji nad její obtížností. A snad poslední poznámka. Nejsem v názoru na obtížnost publikace ani zdaleka sám. V mém ročníku jí použilo velice málo lidí jako hlavní zdroj informací a raději se smířili s poněkud méně obsáhlým a komplexním zdrojem, zato však velice přístupným a užitečným, kterým se ukázala býti učebnice Základy právní nauky. (Úspěšnost prvních pokusů u zkoušek nebyla velká…)... celý text
Set123


Základy teorie práva Základy teorie práva

Inu základy teorie práva jsem si v předzkouškovém šílenství přihodil jako jeden z alternativních zdrojů informací, vedle zdroje hlavního – Právní teorie od kolektivu autorů v čele s Jaromírem Harvánkem. Nutno podotknout několik věcí. Pro případné další studenty, kteří by snad hledali, jako já, další zdroje a dostali se sem – tato publikace v přípravě na zkoušku nestačí. Pravdou však je, že zhruba kopíruje základní obrysy Právní teorie (či spíše je tomu naopak), ba dokonce některé pasáže (pravda, málo z nich), jsou vysloveně identické. Což ovšem neznačí, že k ní nemám několik výtek. Ještě v zájmu objektivity poznamenávám, že se jedná o „multimediální“ učebnici, jejíž součástí má být i CD. Já jej dostupné neměl. Inu, některé pasáže jsou poměrně těžko stravitelné co do způsobu jak je text strukturován. Zkrátka a jednoduše máte tam třeba dvě strany texu zalamovaného do odstavců po dvou řádcích, který vyjmenovává, dejme tomu, dělbu druhů právních norem. Tyto druhy nejsou nijak zvýrazněny a text se proto – příliš a zároveň málo strukturovaný – čte poměrně nepříjemně a mozek (minimálně můj), není sto plně pojmout veškeré předložené informace, protože je zkrátka ignoruje. Tak trochu to vypadá jako nákupní seznam, což není ideální. Jak jsem již výše částečně nastínil, rozhodně se nejedná o kompletní zdroj informací pro zkoušku z teorie práva na Masarykově univerzitě. Neobsahuje všechny informace (problémem Právní teorie je zase to, že jich obsahuje příliš mnoho) a některé mohou chybět opravdu výrazně. Případ který mne teď napadá je absence popisu legislativního procesu, tedy konkrétně jednotlivých čtení na půdě Sněmovny, posléze Senátu. Celý legislativní proces je vůbec zjednodušen a nezdá se dostatečně popsán. Takových situací je tam ostatně více. Nepamatuji si například typy imunit, nebo liberaci a exkulpaci. Ale poslední kapitoly jsem projel celkem rychle, takže jsem to možná zkrátka přehlédl. Podotýkám, to není chyba učebnice, ta je určena pro jiné studijní programy, pouze studenty upozorňuji na nedostatky jejího užité v konkrétním programu „právo a právní věda“. Poslední, co zmíním, je jistá nedokonalost terminologie. Nejsem praktik, jsem student, nemohu proto tvrdit, že je zastaralá - špatná, ale mohu tvrdit, že je jiná, než se učíme z jiných zdrojů a že to patrně může souviset s tím, že učebnice byla vydána v roce 2012, což mohlo být ještě před vydáním zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník. Inu, abych opět přihodil příklad. Pojďme ke klasifikaci právních norem. V učebnici je užito dělení na normy jednoznačné a alternativní. Z toho co já vím se již ale užívá dělení na kumulativní a alternativní. Druhý příklad z téhož místa je dělení na kategorické a dispozitivní. Nás učili kogentní a dispozitivní. Opět by se patrně dalo najít více příkladů, ale bylo by to zbytečné. V každém případě se jedná o celkem příjemný a hlavně krátký text, který může před zkouškou patrně posloužit k opakování látky. Takže doporučuji na opakování, méně již na samotné učení.... celý text
Set123