J. R. R. Tolkien

anglická, 1892 - 1973

Nová kniha

Beren a Lúthien

Beren a Lúthien - J. R. R. Tolkien

Výpravný příběh Berena a Lúthien přivádí čtenáře zpět mezi lidské, elfské i trpasličí obyvatele Tolkienovy Středozemě. Autor tento příběh osudové lásky napsal u... detail knihy

Související novinky

Mrtvá říše, Mrazení a další knižní novinky (18. týden)

Mrtvá říše, Mrazení a další knižní novinky (18. týden)
Vítáme vás u nového článku připravovaných knižních novinek na přelom dubna a května. V aktuálním týdnu se na pultech knihkupectví objeví velké množství nov... celý text

Populární knihy

/ všech 31 knih

Nové komentáře u autorových knih

Pád Númenoru Pád Númenoru

Krásně a přehledně uspořádané dějiny Druhého věku Středozemně, se zvláštním přihlédnutím k Númenoru. :) Pro fanoušky páně Tolkienova díla nezbytnost, nicméně pokud jste se neprokousali Silmarillionem, nezkoušejte to. :) A Argo by si už mělo sehnat nějakého pořádného korektora, protože ty překlepy působí skoro jako schválnost!... celý text
MagdaFish


Hobit (aneb Cesta tam a zase zpátky) Hobit (aneb Cesta tam a zase zpátky)

Jedna z nejlépe napsaných knih co jsem četl. Kniha bylo zrovna to fantasy co mám rád. Příběh o hobitech mě natchl a musel jsem si pustit film. Film byl dle mého názoru vydařený, ale bylo tam mnohem více odkazů na Pána prstenů. Ale nemyslím si, že by to příběh nějak extrémně měnilo. Doporučuji všem kdo mají rádi tyto typy fantasy.... celý text
JustABookReader


Húrinovy děti Húrinovy děti

První ze samostatných příběhů Středozemě ve Starých časech je dobrý. Určitě je nadprůměrně dobrý. Nemá však na můj vkus dostatečný tah po celou dobu. Až v závěru knihy jsem cítil z příběhu nějaké napětí, když šlo Túrinovi o život. Do té doby je totiž v knize Túrin vykreslen jako extrémně sebevědomý a čtenář má pocit, že by snad skolil celou legii skřetů sám, což u mě vede k tomu, že se s postavou nedokážu úplně ztotožnit a příběh mě pak moc nebaví. V závěru knihy už však projde aspoň částečnou proměnou a příběh graduje až k dramatickému konci. Knize bych vytkl také úplně mizivou popisnost lokalit, které nám tak krásně vyobrazily filmy Pana prstenů, takže jsem se nemohl ponořit do toho, jak úchvatně musel vypadat Nargothrond, Menegroth nebo Gondolin. Celkově ale byla kniha pěkná.... celý text
Nairren



Silmarillion Silmarillion

Zkoušel jsem, ale za mě se prostě nedá. Ukažte mi lidi, které si ten slovník názvosloví a vlastních jmen s chutí čtou. Před spaním na usnutí snad, jinak jde ale o silně nezáživnou četbu pro normálního smrtelníka.... celý text
Pawlisman


Dvě věže Dvě věže

To se prostě nedá přestat číst. Trošku mě to překvapuje, protože je pravda, že je to hodně pomalé vypravování. Ale já vlastně takové pomalé tempo ráda, viz například takový King nebo Galbraith. Filmy znám celkem dobře, a tak se vyloženě těším, jak se nořím do knihy, odhaluju podobné nebo zcela nové situace. Jsem ráda, že v knize byl více popsaný Faramir a jeho pohled na situaci. A taky že hobitci dostali možnost posledního luxusu před velkým finále. Když jsem tak četla, došla mi jedna věc. Jsem zvyklá (a myslím, že i mnozí z vás) na to, že se v knihách střídají linie vyprávění třeba každou kapitolu. Tady se nejdříve odvykládá příběh Aragorna, Legolase a Gimliho, poté Pipina a Smíška a následně Froda se Samem. Každý hezky od začátku přesně tam, kde opustili Společenstvo prstenu. Jak se říká - přes stromy nevidí les - tady to sedlo, že (nevím, jak se přesně vyjádřit) aby to nebylo všechno zamotané dokupy, tak autor volil odvyprávění jedné skupinky po druhé; člověk čte a nevnímá, jak je stavěn ten příběh celkově, jak je to rozfázováno. Jo a když jsme u toho lesa - ti Enti a Stromovous - nádhera. A připomíná mi to, že mám doma jednu Odulu, co mi tady pořád spřádá sítě :o) Nemám srdce jí to zarazit :o) Už jsem u Návratu krále.... celý text
Niu