Beren a Lúthien přehled

08.06.2024

Beren a Lúthien je další velmi dobrý příběh, po osudech hrdinů z Húrinova příběhu. Četlo se to pěkně a oceňuji zejména to, že Tolkien dokázal, že umí napsat i romantický epos, baladu o lásce, která hory přenáší, což je asi něco co jsem ve své knihovně postrádal, protože to poskytuje krásný únik ze všední reality. Tento příběh je skutečně takový ryzí, o hrdinství, o lásce, o zradě, je tam jasné dobro a zlo. Když to srovnám s knihami George R. R. Martina, tak tam jsou postavy i děj rozporuplné, kontroverzní a hlubší, u Tolkiena je to prostě takové přímočaré. A oba literární přístupy v určitém rozpoložení potřebuji. Co se mi naopak na díle nelíbilo, bylo to, že dost velká část knihy je protkána vysvětlivkami a komentáři Christophera Tolkiena. Já si vážím práce Tolkienova syna na otcově odkazu a toho, že chce svoje zásahy do tohoto odkazu vždy přesně zdůvodnit. Je na tom vidět, že on sám si otce a jeho díla velmi vážil. Raději bych však ocenil, kdyby se prostě pokusil nedokončená, různě upravována a fragmentovaná díla svého otce zkompletovat co nejlépe jak umí, a svůj postup obhajoval někde jinde než přímo uprostřed knihy samotné. Často mi jeho komentáře přišly složitější než třeba nějaká pasáž děje samotná nebo mi přetrhly gradující pocit napětí z příběhu. Tyto pasáže knihy jsou tedy jediný důvod, proč nedám o hvězdu víc, protože příběh je to skutečně dobrý.

30.05.2024

Výzva 2024 - Kniha poprvé vydaná v ČR/SR v posledním čtvrtletí 2023.
Byl to rozhodně zajímavý pohled na vývoj jednoho z nejhezčích eposů a příběhů v Silmarillionu - o lásce jedné nesmrtelné k jednomu smrtelníkovi. A vlastně taky o tom, jak se celý příběh vyvíjel a měnil verzi za verzí - nejprve se promění kočičí zámek v sauronovu temnou věž, jak postupně v dalších a novějších verzích mizí všechny nenasytné a obludné kočky, z kočičího prince Telvida se stává Thû a dále následuje Nekromant a ještě později Sauron...
Jo, tenhle vývoj mě fakt bavil. Jediné, u čeho jsem trpěl jako Beren zajatý a zotročený v kobkách Tol-in-Gaurhothu, byly veršované pasáže. Z úcty k autorovi se je vždy snažím nějak přelouskat, ale v půlce mi vždycky dojde dech. A chuť pokračovat. A tak přeskakuji. Zkrátka: nemám to rád. Šlus. Za to jediné srážím jedinou hvězdu.