Egon Hostovský

česká, 1908 - 1973

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 29 knih
Cizinec hledá byt
Cizinec hledá byt
Žhář
Žhář
Případ profesora Körnera
Případ profesora Körnera
Nezvěstný
Nezvěstný

Nové komentáře u autorových knih

Ztracený stín Ztracený stín

„Perfektní forma, styl a nestárnoucí příběh o touze po bohatství a moci. Už to bude tak, třetí přečtená kniha od Egona a třetí literární zážitek, až mě udivuje jak málo lidí zde knihu hodnotilo. Něco z Kafky a hodně z Dostojevského psaní je obsaženo v útlém příběhu úředníčka, kterému se náhodou dostane do ruky dokument o daňových únicích firmy v níž pracuje a rozhodne se ji vydírat. Malý človíček jenž chce být velkými i za cenu nemorálního chování je věčné téma, které tu už bylo několikrát, ale asi nikdy mě nepřestane bavit, ještě když je k tomu propracovaná psychologie postav, tak neváhám hodnotit nejvýše. Neprávem zapomenutá perla, kterou mohu vřele doporučit každému čtenáři.“... celý text
— Politre

Nezvěstný Nezvěstný

„Oj, to to bylo dobře napsané! Krásná čeština, jedním slovem či větou trefí přesně do černého, přesně dávkované bodré a jadrné výrazivo padne jak pr*el na hrnec. Přistihla jsem se, že mě to baví číst, ač špionážní příběhy se složitými vztahovými propletenci fakt nemusím, a komunistické intriky už vůbec ne. Celé to bylo velice životné, jednotlivé postavy i všudypřítomná tíseň a strach – až vše vyhřezlo s únorovým převratem – vše výborně vystiženo a Gottwaldovy věty, jak se právě vrací z Hradu, přesně zapadly na svoje místo do mozaiky. Uf. Rozpolcený žid Erik Brunner, duší nestraník, komunista jen podle odznáčku, jako prototyp řadového občana, prožil si peklo koncentráku a nikdy se nezbavil ponížení od esesáků, teď prožívá ústrky od kovaných komunistů. Do toho celá škála více či méně přesvědčených komunistů. A komická postava čechoameričana Stanleyho Johnsona (a lá strýc Pepin z Postřižin) hledající svůj kufr :) Paráda. Doporučuji. --- "Erik volky nevolky a přes všechno logické sebekonejšení nedokáže „citově uznat“ rozdíl mezi policejním předvoláním z let německé okupace a tím dnešním." --- "Erik zmlkl, protože se otevřely dveře, jiné, než kterými před chvílí vstoupil, a v nich stál obrýlený hastroš ženského rodu podle sukní, ale otrlý voják podle krátce přistřižených vlasů a chlapského hlasu, jenž slova spíše vystřeloval, než pronášel." --- "Ano, měl vztek, a vztek mu toho dne propůjčoval žahadla." --- "Ne že by se po prvním doušku slivovice změnil jediný Matějkův rys, ne že by slovně nějak Erika přepadl nebo že by ho nečekaně chtěl omráčit nastraženou otázkou, a přece po prvním doušku v celé atmosféře kolem něho se cosi přesunulo. Jako když hravé kotě ukáže náhle dráp, nepřestávajíc nevinně příst. (...) Hravé kotě podruhé ukázalo dráp. Ale vzápětí už jen předlo. Jenomže tentokrát dráp Erika zranil. (...) A právě v tu chvíli ukázal Matějka, že má nejen drápy, nýbrž i zuby." --- "Nechoďte kolem rohu, nýbrž kápněte božskou! Všechno vám odpustím, jen jedno ne: jestliže si budete žvásty a lžemi kadit do vlastní huby." --- "A bylo mu chladno a bylo mu úzko a do netopýřích myšlenek dul severák. (...) Pomalu, velmi pomalu setřel si Borek promrzlou dlaní z tváří a z úst sníh. Někoho v sobě tím gestem pohladil." --- "Mně jsi neudělala nic, ale sobě mnoho. Bránil jsem tě a budu tě bránit před lidmi. Před tebou tě neubráním. Snad mi jednou porozumíš."“... celý text
— meluzena

Cizinec hledá byt Cizinec hledá byt

„Pro mne je vrcholem Hostovského díla Nezvěstný. Je to skvělá psychologická sonda do poúnorové atmosféry u nás, kdy člověk neví, čí je, čím má být, kdo všechno ho ovládá a jestli je to spíš StB nebo KGB, nebo CIA. Po přečtení Sedmkrát v hlavní úloze jsem pochopil, že ten Nezvěstný je vlastně vyvrcholením Hostovského linie hledání ztracené individuality v systému, který se totalitarizuje. A tato kniha je podle mne skvělá. Je totiž esencí Hostovského údělu, věčného Hosta (jako by to měl už v predestinaci svého přijímení), v tomto případě emigranta, který musí neustále měnit byty v cizí zemi a nikde nemůže najít klid a pokoj (i reálný pokoj) pro svou práci. Hlavní hrdina prochází co kapitola to jiným ubytováním a pokaždé z něj odchází jako psanec, a to aniž by se o to jakkoliv zasloužil. Jenom je sám docela tajemný (a to i čtenáři), jeho psychologie je vlastně nejméně rozehraná - za to ty jednotlivé situace, ti bytní a bytné, ti hostitelé, jsou rozehraní parádně. Je to takový průřez americkou a čecho-americkou společností té doby, tedy těsně po válce. Má to spoustu nuancí, v některých případech je to až karikatura. To jsem na tom ocenil velmi, protože v jiných románech Hostovský dost "mlží", kdežto tady je to na něj až dost realistické. Až na to základní - poslání samotné hlavní postavy je zahaleno tajemstvím celou dobu, resp. jeho neustálé telefonáty někam (které ho také ale uvádějí v podezření v očích ostatních postav) jsou přesahem do jiných světů. Nebudu spoilerovat, ale myslím, že Hostovský se musel cítit celoživotně nejen jako věčný emigrant a věčný host v různých bytech (a dvou emigracích), ale také v cizí zemi a možná i na tomto světě.“... celý text
— Apo73

Žhář Žhář

„Čteno už dávno, snad si to pamatuju správně: příběh, v němž se něco zatajuje, aby se o někom uchoval dobrý obraz - a v důsledku toho se všechno kazí, až nastane téměř kafkovská nemožnost komunikace. Krásná čeština.“... celý text
— J.F.

Úkryt Úkryt

„Mistrně vystavěná válečná psychologická novela o českém inženýru ukrývajícím se ve sklepě kdesi v Normandii za druhé světové války. Hostovský opravdu umí velmi dobře se ponořit do nejniternějších záhybů duše svých postav a popsat jejich pochyby, krise a přerod. Egon Hostovský se tímto dílem řadí k velikánům exilové československé prózy a už jenom ohlasy z Ameriky něco napovídají o jeho mistrovském psaní.“... celý text
— Politre

Přejít na knížky autora