koupit knihy

Egon Hostovský

česká, 1908 - 1973

Nahrávám...

Přidat citát

Citáty (9)

"Milovat někoho, kdo nás nemiluje, vlastně není neštěstí. Je to totéž jako modlit se za neznaboha. To přece nemůže být nám ke škodě, když v lásce a modlitbě na sebe zapomínáme až k sebezapření."


Bůhví, proč se za přátelství a lásku lidé stydí, kdežto nepřátelství a nenávist vyjadřují manifestačně.


Čím méně smyslu dávají člověku zjevy zřetelné, tím více jasu mlže nalézt v příbězích nezřetelných a hlubinných. (Nezvěstný)


Jen drobné mince jsou z ryzího kovu v tomto slzavém údolí. (Nezvěstný)


Jestliže někdo touží, ať po čemkoli, chce změnu a má v sobě ještě naději, a takový člověk není ztracen. (Tři noci)


Každý je chromý, ohluchlý a osleplý, chce-li jen vědět a nedokáže-li věřit. A naopak, když už ničemu člověk nerozumí, když už všechny viditelné události se mu jeví jako mumraj bláznovství, najednou skrze krapet víry začne poznávat i vědět... (Nezvěstný)


Každý z nás dokáže zázraky, z brlohu zbuduje domov a ukojí hlad i žízeň takřka z ničeho, z jediného slova, z nepatrného úsměvu, jen když v nich bude důvěra a naděje! (Nezvěstný)


Pomoci můžete někomu, kdo má zápal plic, kýlu nebo pohmožděnou lebeční kost, ale jak chcete pomáhat lidem z nemoci zvané život? (Tři noci)


Znáte ty chvíle rozčarování, kdy hledáte slovo, jež by spasilo svět? Je nablízku, déšť je vyťukává na okno, vítr je šeptá haluzím, křídla tesknoty se k němu rozevírají, na rtech však – běda! – roztává. (Žhář)