Egon Hostovský citáty

česká, 1908 - 1973

Citáty (10)

"Milovat někoho, kdo nás nemiluje, vlastně není neštěstí. Je to totéž jako modlit se za neznaboha. To přece nemůže být nám ke škodě, když v lásce a modlitbě na sebe zapomínáme až k sebezapření."


Bůhví, proč se za přátelství a lásku lidé stydí, kdežto nepřátelství a nenávist vyjadřují manifestačně.


Čím méně smyslu dávají člověku zjevy zřetelné, tím více jasu mlže nalézt v příbězích nezřetelných a hlubinných. (Nezvěstný)


Jen drobné mince jsou z ryzího kovu v tomto slzavém údolí. Nezvěstný


Jestliže někdo touží, ať po čemkoli, chce změnu a má v sobě ještě naději, a takový člověk není ztracen. (Tři noci)


Každý je chromý, ohluchlý a osleplý, chce-li jen vědět a nedokáže-li věřit. A naopak, když už ničemu člověk nerozumí, když už všechny viditelné události se mu jeví jako mumraj bláznovství, najednou skrze krapet víry začne poznávat i vědět... (Nezvěstný)


Každý z nás dokáže zázraky, z brlohu zbuduje domov a ukojí hlad i žízeň takřka z ničeho, z jediného slova, z nepatrného úsměvu, jen když v nich bude důvěra a naděje! (Nezvěstný)


Pomoci můžete někomu, kdo má zápal plic, kýlu nebo pohmožděnou lebeční kost, ale jak chcete pomáhat lidem z nemoci zvané život? (Tři noci)


Spokojeni jsou ti, kdo nalezli všelék nebo si to myslí. Ovšem takoví šťastlivci jsou zhola neužiteční celku, v nejlepším případě mu poskytují nějaké narkotikum. Bolestně hledat je důležitější než lacině nalézat. Cizinec hledá byt


Znáte ty chvíle rozčarování, kdy hledáte slovo, jež by spasilo svět? Je nablízku, déšť je vyťukává na okno, vítr je šeptá haluzím, křídla tesknoty se k němu rozevírají, na rtech však – běda! – roztává. (Žhář)