Byl jednou jeden chlapec...

recenze

Jedenáctiletý chlapec Marcus přijde tragicky o svou matku. Je nucen odcestovat za tetičkou Charllote na ostrov v jižní Karolíně.

Tetička maluje obrazy, je málomluvná a navíc našla velké zalíbení v konzumaci vína. Po nečekaném úrazu se stane víno jedinou její radostí.

Marcus má čas probádat ostrov a začlenit se do nového prostředí díky probíhajícím prázdninám. Na pláži ho zaujme polorozpadlý dům tzv. Sídlo smutku. Co se v domě před lety stalo? Proč dům nikdo neopravil? A je pravda, že se kolem domu dějí paranormální jevy?

Kdo hledá vyloženě strašidelnou story, toho musím zklamat. Trochu tajemna kniha obsahuje, ale spíše se zaměřuje na těžké období chlapce, který přišel o mámu.

Marcus během celého příběhu odkrývá minulost, dává čtenáři nahlédnout do svých myšlenek a sdílí své pocity.

Sídlo smutku na vás opravdu dýchne smutek. Zdá se, že chlapec nemá nikoho, kdo by mu nabídl útěchu, bezpečí a lásku.

Tetička Charllote také pootevře dveře do minulosti a svěří se s bolestmi, které si dlouhá léta nosí v mysli i srdci.

Nakonec se dozvíte, že Marcus není jediný, kdo potřebuje pomoc ve svém bídném životě. Někdy najdeme záchranu tam, kde bychom ji nečekali. Ať už jde o Marcuse, Charllote, čerstvě vylíhnuté želvy nebo dávno ztraceného chlapce ze Sídla smutku…

Kniha se čte velmi dobře. Líbilo se mi vykreslení postav a jejich nedokonalost.

Ublížit druhým můžeme svými činy, ale také pouhým slovem. Je však na nás, jak se k věci postavíme a jak moc nás to ovlivní v další etapě života. Marcus se se svými city a prožitky vypořádal bravurně a do budoucna se rozhodl pomáhat ostatním.

V knize dojde k vyřešení jedné staré záhady a Marcus se konečně dopátrá pravdy ohledně svého původu.

Doporučuji jako emotivní čtení. Vstupte do života zmítaného drogovými a psychickými démony.

Strašidelný příběh o pustém stavení a tenké linii mezi tímto životem a tím dalším. Po smrti matky je 11letý Marcus poslán, aby žil na malém ostrově v Jižní Karolíně se svou tetou, samotářskou malířkou se strašidelnou minulostí... více

Komentáře (0)