Sídlo smutku přehled
Gail Godwin
Strašidelný příběh o pustém stavení a tenké linii mezi tímto životem a tím dalším. Po smrti matky je 11letý Marcus poslán, aby žil na malém ostrově v Jižní Karolíně se svou tetou, samotářskou malířkou se strašidelnou minulostí. Teta Charlotte, málomluvná žena, ukáže Marcusovi rozbořené stavení a řekne mu, že ji už 30 let pravidelně navštěvuje, protože je dokonalým obrazem jejího zborceného života. Stavení se stalo inspirací i pro její kresby. Místní stavení říkají „Sídlo smutku“, protože před padesáti lety z něj během hurikánu beze stopy zmizeli rodiče s malým chlapcem. Jejich těla se nikdy nenašla a chalupa od té doby zůstala prázdná. Když teta maluje a Marcus je sám, chodí ke stavení a testuje svou odvahu – pokaždé se přiblíží o něco blíž. Zdá se mu, že ho pozoruje duch dávno zmizelého chlapce... Marcus, plný zvědavosti a otevřený všemu neznámému a podivuhodnému, se snaží s duchem promluvit. Netuší, zda je hodný nebo ne. Sídlo smutku je skvělým duchařským příběhem, ale i příběhem o žalu, výčitkách a vzpomínkách, které nás pronásledují.... celý text
Literatura světová Romány Záhady
Vydáno: 2018 , OmegaOriginální název:
Grief Cottage: A Novel
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sídlo smutku. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (27)
![KTera KTera](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![4 z 5 4 z 5](img/content/points/4.png)
Jako ducharsky příběh bych to určitě neoznacila spíš bych to zaradila do kategorie psychologickeho románu, ale i tak se mi kniha líbila a konec byl překvapivý.
![Pavlína2019 Pavlína2019](https://www.databazeknih.cz/img/users/29_/290571/m_pavlina2019-uM0.jpg?v=1662456442)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Krásná kniha! A to především. Takže zásadně nesouhlasím s nízkými hodnoceními. Ale podotýkám, že duchařská je skutečně jen velmi okrajově. Což mi právě vyhovuje, na to úplně nejsem. Takže, když to shrnu: kniha se mi četla velmi lehce, sama, čas u ní příjemně plynul. Je v ní dojemnost, pochopení, a to v různých oblastech života a moudrost. Příběh je to krásný a citlivý, popisující několik desetiletí. Ale také jsem se několikrát pobavila a usmála! Zářný příklad toho, kdy rozhodně nedat na hodnocení. Pokud si chcete přečíst pěkný příběh a nevadí, že se u něj zrovna nebudete klepat hrůzou z duchů - rozhodně do toho….
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy. Přidejte citát.
Kniha Sídlo smutku v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 108x |
ve Čtenářské výzvě | 21x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 87x |
v Chystám se číst | 55x |
v Chci si koupit | 18x |
Štítky knihy
moře a oceány záhady tajemství samota strašidelné domy strašidelné příběhy pláže duchařské romány opuštěná místa
„Bohatství nedává lidem patent na vkus.“
„Lidé někdy vidí, co chtějí vidět. A někteří tvrdí že něco viděli, jen aby byli zajímaví. Já se o duchařinu moc nezajímám, podle mě je už i bez toho na světě hrůzy víc než dost."
Tak tohle bylo bohužel zklamání :-( Těšila jsem se na duchařský příběh, ale toho jsme se bohužel nedočkali.
Celá kniha je spíš psychologickým vhledem do duše a mysli jedenáctiletého Marcuse, kterému při autonehodě zemře matka a poté si ho vezme do péče jeho teta, osamělá malířka krajinek, která žije v malém domku na pláži a má tak trošku, nebo spíš dost, problém s alkoholem.
Kdyby měla kniha o sto stran méně, vůbec nic by se nestalo. Takto působil příběh vcelku utahaně a nemělo to vůbec napětí :-/ A je to škoda, z celé té záhady okolo Sídla smutku by se dalo vykřesat mnohem víc. Takhle mě vlastně nejvíc ze všeho zajímalo, až se vylíhnou želvičky, jejichž hnízdo Marcus mimo jiné hlídal :-D
Tahle kniha bohužel nenadchne/neurazí, takový slabší průměr :-/
„Je lepší milovat a ztratit, než nemilovat vůbec."
„Ne každej, kdo vejde dovnitř, najde cestu ven.“