Gail Godwin

americká, 1937

Nové komentáře u autorových knih

Sídlo smutku Sídlo smutku

„Bohatství nedává lidem patent na vkus.“ „Lidé někdy vidí, co chtějí vidět. A někteří tvrdí že něco viděli, jen aby byli zajímaví. Já se o duchařinu moc nezajímám, podle mě je už i bez toho na světě hrůzy víc než dost." Tak tohle bylo bohužel zklamání :-( Těšila jsem se na duchařský příběh, ale toho jsme se bohužel nedočkali. Celá kniha je spíš psychologickým vhledem do duše a mysli jedenáctiletého Marcuse, kterému při autonehodě zemře matka a poté si ho vezme do péče jeho teta, osamělá malířka krajinek, která žije v malém domku na pláži a má tak trošku, nebo spíš dost, problém s alkoholem. Kdyby měla kniha o sto stran méně, vůbec nic by se nestalo. Takto působil příběh vcelku utahaně a nemělo to vůbec napětí :-/ A je to škoda, z celé té záhady okolo Sídla smutku by se dalo vykřesat mnohem víc. Takhle mě vlastně nejvíc ze všeho zajímalo, až se vylíhnou želvičky, jejichž hnízdo Marcus mimo jiné hlídal :-D Tahle kniha bohužel nenadchne/neurazí, takový slabší průměr :-/ „Je lepší milovat a ztratit, než nemilovat vůbec." „Ne každej, kdo vejde dovnitř, najde cestu ven.“... celý text
kramlinka88


Sídlo smutku Sídlo smutku

Jako ducharsky příběh bych to určitě neoznacila spíš bych to zaradila do kategorie psychologickeho románu, ale i tak se mi kniha líbila a konec byl překvapivý.
KTera


Sídlo smutku Sídlo smutku

Krásná kniha! A to především. Takže zásadně nesouhlasím s nízkými hodnoceními. Ale podotýkám, že duchařská je skutečně jen velmi okrajově. Což mi právě vyhovuje, na to úplně nejsem. Takže, když to shrnu: kniha se mi četla velmi lehce, sama, čas u ní příjemně plynul. Je v ní dojemnost, pochopení, a to v různých oblastech života a moudrost. Příběh je to krásný a citlivý, popisující několik desetiletí. Ale také jsem se několikrát pobavila a usmála! Zářný příklad toho, kdy rozhodně nedat na hodnocení. Pokud si chcete přečíst pěkný příběh a nevadí, že se u něj zrovna nebudete klepat hrůzou z duchů - rozhodně do toho….... celý text
Pavlína2019



Sídlo smutku Sídlo smutku

Musím přiznat, že jsem trošku doufala v duchařský příběh, takže jsem byla překvapená. Ale mile. Knížka se četla dobře, jen mě občas Marcus strašně vytáčel tím, jak byl "přemoudřelý a dospělý". Jako nenáročná knížka k vodě super.... celý text
Lucciella_L


Sídlo smutku Sídlo smutku

S knihou jsem hodně dlouho bojovala a měla jsem dobrou vůli ji dočíst, ovšem bylo to nad mé síly. O hororu vůbec nemůže být řeč, spíš se jedná o příběh chlapce a jeho tety, který se potuluje ve strašidelném domě, když teta maluje. Prvních 150 stran se postavy babrají samy v sobě a život kolem nich pomalu plyne, sem tam se objeví nějaký duch. Dalších 150 stran podobného obsahu už bych nezvládla.... celý text
Parwana