zanzara
přečtené 320
Metro 2033
2010,
Dmitry Glukhovsky
I když psaná jako postapo, kniha je v podstatě takový road book, pří čem nejde u toho o opravdové cestovaní, a radši o dospívání hlavního hrdiny. Je to žánrově něco mezi novou Odyseou (Homer) a Pouti do Země východní (Hesse)... Mladík Art'om začíná svou pout' jako skoro tabula rasa a cestou potkává různé lidi a ideologie - hledá mistra a víru. Od každýho se něčeho naučí - hlavně, že jích cesta není jeho cesta. I když na začátku si myslí, že život a svět nemá smysl a všechno se děje náhodou, přijde čím dal víc na to, že má nějakou osobní misí a životní cíl. Konečným cílem je ale smíření se s vlastním, vnitřním strachem před tmou a zlem v sobě, s vlastním divokým ego, jehož reprezentací jsou černí "divocí" lide. Všechny "víry", jaké poukazuje autor (včetně těch politických), jsou zakrnělé, a nejvíce (a právem) autor zesměšňuje komunismus, jež by měl být - i skrz své symboly - svoláním a středem všech zlých démonů.... celý text
Zinkoví chlapci
2016,
Světlana Alexandrovna Alexijevič
Čtu rád a často dokumentární prózu, reportáže, ale tato kniha není průměrná: má úplně výjimečnou intenzitu vypravování. Mluvicí přímo k nám lide - vojáci, lékaři a sestřičky, členové ruského kontingentu v Afghánistánu, a jejích matky - svěřují se nám neuvěřitelně upřímně a emocionálně, jako by poprvé měli možnost říct pravdu, jako by se právě odtamtud vrátili. Částečně bylo to takhle. Neuvěřitelná krutost a lstivost tohoto boje - bez ohledu na to, jestli jsou to dětí, ženy anebo zvířata - a nelidské podmínky: nedostatek vody, jídla, medicíny (protože všechno se kradlo a prodávalo), nedostatek jakékoli morálky, na konci i disciplíny - a všechno jen aby přežit. Pohrdání ženami ve vlastní posádce - všichni velitelé a vojáci s nimi zacházejí jako s děvkami. Ohromuje přede vším falešné svědomí, v jakem žijí ti lide, což je výsledkem státní propagandy, a lež a cynismus systemu, jež se jích důvěrou živi. Stejně jako samotná kniha jsou zajímavé její dějiny: Alexijevič pro tuto knihu musela se mnohokrát dostavit k soudu. Byla obviněna z hanobení vojáků.15 tisíc padlých Rusů, a přes milion Afghánců... A toto falešné imperiální svědomí pořad a pořad ještě v Rusku žije.... celý text
Máj
2002,
Karel Hynek Mácha
Samotář Mácha, noční poutník v českých zemích, nachází v lese poblíž Bezdězu kříž, a když mu hostinský vypraví historii, odkud se tam vzal, popíše pak tento příběh svým způsobem, jako dějiny tragické lásky. Samozřejmě nejde jen o ní: vnímá přece posvátný chram přírody kolem sebe a chválí krásu českých zemí - věří pevně, že příště ty se kdysi vrátí Čechům. A přitom sám pro sebe nemá žádnou naděje... Strčí sám sebe do toho svého děje, a sám k sobě vola ke konci: "Hynku!". Přesně jako tyto dva volali jeden k druhému skrz jezero. A všechno marně... Takže vůbec to není o tom, co se tam dělo původně, a z čeho Mácha si asi vzal tento celý příběh: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1252685-reporteri-ct-machuv-maj-je-inspirovany-skutecnosti Je to o nešťastné lásce, samotě a smrtí, když člověk nevěří, že za hrobem ho ještě něco čeká.... celý text
Písničky nevinnosti a zkušenosti
2001,
William Blake
Po 200 letech Blake probudí se jako průkopník ochránců přírody a domácích zvířat, co se dneška stává tak módní. A možná jen tolik z toho zbylo? Protože pokud jde o nesouhlas s žárlivým a krutým Bohem starého zákona (a protestantů jeho doby), a také o udělaní bohem člověka, tak už básníka v tomto překonal Nietsche... A teď jsme pravě v tom bodu, jako jsem to jednou viděl odřený do lavice v nějaké univerzitní knihovně: "Bůh umřel - Nietsche." A pod tímto jiným rukopisem: "Nietsche umřel - Bůh." A co teď ?... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
Příběh vyprávěný metaforický, krásně, jako kdysi "Malý princ" od Saint-Exuperyho, se skoro stejným potenciálem, aby ho chápat jako paraboli člověčenství, i když hrdinové teto knihy žijí v opravdu těžkých časech a kvůli tomu i dehumanizovaném prostředí. Ke konci, po 400 stránkách, začal jsem mít ale pocit, že autor trochu přehnal se soucitem se všemi těmito lidmi, kteří s takovým nadšením hajlováli a nenáviděli...... celý text
Mrazivé světlo
2008,
Yrsa Sigurðardóttir
Naivita advokátky Tóry, jež je hlavní hrdinou románového cyklu, mě hodně štvala. Asi jen na Islandu mohla by taková vydělat si na živobytí v profesi právníka anebo - chraň Bůh - detektiva. No a cele to strašení mrtvolami dětí...nic pro mě. Co je na plus, že autorka mícha do zápletky místní zvyky, pověry a minulý způsob života Islanďanů, což občas je zajímavé.... celý text
Kniha toužení
2008,
Leonard Cohen
Básník svěřuje se, že nebyl ani básník, ani pisničkař, ani dokonce sukničkař... Asi nas trochu koketuje? Děla to ale hrozně půvabně. Propletají se tady smělé erotiky a smiření se se staří. Cohen překvapí i kreslením: opravdu pěkné akty. A má skvělý inkan - japonskou kaligrafickou pečeť: překrývajicí se dvě srdce ve formě židovské hvězdy se zaoblenými konci.... celý text
Čaroprávnost
2007,
Terry Pratchett
Říkalo se kdysi: žena z vozíku, snadnější pro koně (das Weib vom Wagen, so haben die Räder leichter zu tragen aneb баба с возу, кобыле легче)... Tady je to naopak: když Pratchett do zápletky zapojí Bábi Zlopočasnou, jede to až frčí.... celý text
Kulový blesk
2019,
Liou Cch'-sin
Bude to asi jiným kulturním prostředím, že Evropanovi tady v románu něco vadí? A možná kniha působí takhle kvůli tomu, že byla zamyšlená původně jen pro čínský trh? Myslím na tohle nadšení a čínský hurra-patriotismus: "jsme první světová velmoc!" a také příliš schematické nastínění postav - jejích povahy mají opravdu komiksovou hloubku. Hrdinové: major Sun Yin - generálova dcera a vědec Ding Yi - génius fyziky (ten se chová opravdu jako rozmazlený spratek) jsou jako dětí: udělají všechno, aby získat novou zbraň anebo nové znalosti. Obětí je nezastaví (v tom kontextu běžné, čínské experimenty s koronavírem jako zbraní neměly by nas zas tak divit). Morálka není pro ně - zastupuje jí jím komunistická strana, jež nese zodpovědnost za celý svět. Trochu jiný je Dr. Chen - možná je skrytým následovníkem buddhismu anebo šenízmu - čínské varianty taoismu (jeho návštěva hory Tchaj-šan - Nefritového císaře)? Každopádně Chen a Sun Yi jsou trochu jako čínský symbol celku: jin a jang (ženský a mužský). Ona je dost mužská, nebezpečná žena, on takový trochu ženský a snílek. I to jím nepomůže v romancí, že do sebe pěkně zapadají. Asi proto, že on necítí se jí hodný, tehdy má komplex nižší vlastní hodnoty. A jeho ztráta. Jinak celé je to dost napínavé, a pokud jde o fyzikální teorie kulového blesku a experimenty svázané s jeho vlastnostmi, tento román řekne čtenáři víc (při čem autor si vyhrazuje, že používá stav znalostí o jevu, který měl v roce 2004), než běžně dostupné veřejné prameny dneška.... celý text
Lincoln v bardu
2018,
George Saunders
Víc je to drama než román... Autor skrz 160 jen načrtnutých postav-dušiček snaží se luterským způsobem přesvědčit čtenáře, aby se bál pekla, a nejmíň očistce, který tady je moderním, synkretickým způsobem (a trochu i nekřesťanský) modifikován. Proč? Protože "boha stejně člověk přece nepochopí". Odkud to známe? Ale s bardem - buddhistickým pojmem - nemá to bohužel nic společného. Pro mě celý tento příběh smrdí naftalenem z 19. století: nápady jako v romantismu, jen trochu víc vulgarity. Ale autor nic nového anebo důležitého tím neříká. Prostě jen anglikánská kazatelna a americké budování státu: Saunders staví památník prezidentovi Lincolnovi a černoší mu zpívají Aleluja! Navíc pomocí vynalezených citací z neexistujících dopisů, knih a novin chce autor asi ukázat, že lidé nejsou schopní nic přesně vnímat anebo popsat, proto by se na jejich názor neměl nikdo spoléhat. Dodatečná hvězdička za namáhavou formu vyprávění: čtenář si musí sám sestavit z drobek (SMSek, jak to někdo psal) celý příběh.... celý text
