vnimat_Krasu přečtené 349

Píseň přežití 2022, Paul Tremblay

Výprav skrze zombie svět je všude za korunu kornout. Tremblayův pandemickej pohled je ale kousavě aktuální a navíc se může opřít o silný dámský ústřední duo, kterýmu ten souboj s časem prostě vyhrát přejete. Tempo je vražedný, originalita a gradace závěru jakbysmet. Den Trifidů, Bird Box nebo i příběh Melanie od M. R. Careyho mám o něco výš. Přesto poctivě tažená zombie lahoda.... celý text

Krvavé svatební šaty 2019, Pierre Lemaitre

Francouzská krutost par excellence. Ošklivá, naturalistická, jakoby nic podaná, co zalézá pod nehty a na ne z nich pryč. To všechno uvnitř vcelku klasicky stavěnýho thrilleru s twistem v půlce, od kterýho chytne do tý doby poklidný vyprávění švih. Lemaitre je mistr. A sehnat tuhle jeho svižnou laskominu na eshopu za mrzkejch dvacet devět korun, to je prostě čistá knižní radost.... celý text

Ztracený v pustině 2022, Jane Harper

Ztracený v pustině je jako zamčený příběh, ke kterému postupně získáváte klíče. Od začátku tušíte, že zde něco nehraje, ale melodii vás autorka nechává ladit postupně. Cením, jak civilně Harperová píše. A jak se obejde bez padesáti mrtvol a miliardy vycucanejch zvratů, a přitom obdivuhodně graduje a nechává čtenáře v duchu hádat. Sucho prostě nebyla náhoda. Tohle je dílo fakt dobrý thrillerový autorky.... celý text

Temný karneval 2018, Ray Bradbury (p)

Povídková lahoda, must-have pro všechny, kteří to s knižním hororem berou vážně. V pubertě mě Temný karneval vyděsil, dnes mě v něm bavilo hledat životní paralely (Strýček Einar!). Když uvážím, že bylo Bradburymu během psaní kolem pětadvaceti, netuším, kde tu moudrost a um nakoupil. Chci tam ale taky.... celý text

Ztracena v bílém šumu 2022, Javier Castillo

Děravé od plochých postav a bohužel i dějových nedodělků či rovnou vynechaných point (nijak nevysvětlená „podivnost“ rodičů z úvodu je vážně extrém). Castillo je lenoch. Bezesporu jde o talentovaného autora, který s tempem pracuje jako čaroděj. Tenhle jeho příběh na rutinní bázi si ale zasloužil ještě rok dva v pekárně. Nekousal jsem se u něj nudou. Spíš jsem postupem čtení kysnul z toho, jak se mě Španělé snažili drze opít rohlíkem.... celý text

Mrtvý na pláži 2022, Anna Johannsen

Sžít se s Lenou je docela oříšek. Převážně je šíleně neasertivní, stihne podvést partnera a důkazy sbírá na hranici ilegality. Její charakter ale vlastně dokonale vystihuje celou detektivku. Je chladná, věcná, s brutálním tempem jde od výslechu k výslechu, až mi místy přišlo, že čtu zdramatizovanej policejní spis. A tohle já mám vlastně na krimi z Německa rád. Kdyby uměla Anna Johannsen trochu líp vylíčit prostředí ostrova Amrum, tasil bych čtyřhvězdu úplně s klidem.... celý text

Hlava plná přízraků 2016, Paul Tremblay

Nebudu lhát, v první polovině se mi Tremblayovo vyprávění trochu táhlo. Jenomže ten balanc mezi nadpřirozenou historkou a (i)racionálním vzdorem jedný otravný teenagerky je tu napsanej fakt čertovsky dobře. Od scény exorcismu až po velmi uspokojivou pointu chytne pak Hlava vyloženě grády. 'Home Before Dark' od Rileyho Sagera mě s podobnou premisou sundal o chlup víc. Přesto rozhodně důležitá věc současnýho hororu.... celý text

Bez slitování 2016, Tim Weaver

Weaver zraje. A moc mě těší, že tentokrát zvolil přímočařejší formu s extrémním důrazem na hlavní vyšetřování. Hledaný Franks je totiž strašně zajímavá postava, ponurý Dartmoor umí Weaver vystihnout ve vší ošklivosti a hororový scény jsou pořád majestátními vrcholy celýho příběhu. Prostě cením. A cením i Igora Bareše (byť zrychlenýho na 1,5), bez jehož hlasu si to už vůbec neumím představit.... celý text

Přiznat vinu 2019, Martin Goffa

V zásadě zapomenutelnej rodokaps. Přesto nejde Goffovi upřít literární lehkost a místy velmi slušnej emocionální hrot (kapitola o Lídě!). Rozhodně nečekejte VELKOU detektivku. Jako jedna epizoda z dobrýho televizního seriálu ale bodne. Za týden si nebudete pamatovat, o čem to bylo. Ta hodinka s ní strávená vám ale uteče zatraceně rychle.... celý text

Dívka, která se třpytila 2015, Lauren Beukes

Premisa vraha, co cestuje časem od třicátých let do devadesátých, je dost nápaditá. Lauren Beukesová píše hrubě, suše, dost černě, až tak trochu chlapsky, a průpovídky vraha Harpera i jeho jediný přeživší Kirby se fakt dobře čtou. Nebudu ale kecat. Moje očekávání bylo o trochu výš a vlastně mě překvapilo, jak pomalu knížka teče. Navzdory cestám časem je to thriller spíš pozvolnej, skoupej na větší zvraty a ačkoliv jsem místy rozpoznával dotyky výtečnosti, maličko jsem se pronudil. Seriál od Apple ale chci!... celý text

Ti za řekou 2012, Christopher Buehlman

Tak tohle byla hororová laskomina s přesně tou atmoškou, kterou mám rád. Divnou, pozvolna stavěnou, plnou obskurních postaviček a tíživýho tajemna. Obdivuju, jak Buehlman famózně staví story. První půlka je vesnická, pozvolná, hodně založená na vztahu Franka a Dory, kteří jsou mimochodem tuze sympatičtí. Ta druhá je akční, béčková, ale pořád výborně napsaná a vygradovaná. Jednu chvíli si užíváte svérázně jižanskou redneck atmosféru a zabíjení času u šachů v místním koloniálu, o pár stránek později se v lese pálí ostrýma. A jak se to od poloviny celý rozjede, je strašně těžký přestat číst.... celý text

Holandský dom 2020, Ann Patchett

Tak tohle mě smetlo. Pratchettová je vypravěčka par excellence. Okouzluje v maličkostech, dialozích a ve vykreslování vztahu obou sourozenců. Baví v tom, jak si hraje s časovými liniemi. Strhuje svojí totální obyčejností. Pokaždý, když se pouštím do knihy, doufám, že se stane právě tohle. Že prvních pár minut jenom otáčíte stránky, a najednou se propadnete do světa. A v Holandský vile je svět. Větší doporučení dát neumím.... celý text

Později 2021, Stephen King

Později je strašně svěží horůrek. Horůrek, ne horor. Je plnej popkulturních odkazů, dětskýho vidění světa, (to má King odjakživa v paži) jeho typický oraženosti v textu i literární tematiky. Zdaleka to není King, co ve vás uzraje. Později je s ajfrem napsaná delší povídka, která vykrádá Šestý smysl a ještě si z tý zlodějny hned na začátku udělá fór. Je to knížka psaná pro radost a je to na ní znát. Nejzábavnější věc roku 2021.... celý text

Někdy prostě prší 2011, Michel Faber

Tahle sbírka povídek je sbírkou point. Faber si vybírá děsně originální témata a příjemně v nich kombinuje žánry. Ze satiry do thrilleru, ze sci-fi do legrace. Třeba titulní "Někdy prostě prší" je strašně silná tragika, zatímco "Slečna Koulová a slečna Luntová" je pro změnu výtečná hororová groteska. Nečtete si nic dalšího, tohle je prostě povinná součást knihovny! Lepší, preciznějš napsaný, k přemýšlení nutící povídky ve svý knihovně nemám. (Snad až na Fahrenheitova dvojčata od... ehm, Michela Fabera.)... celý text

Poslední, kdo zůstal 2021, Riley Sager (p)

Když už postopadesátý strašidelnej dům, tak takhle, prosím! Sager si obdivuhodně bere vcelku klasickou duchařinu, kterou ale prostřednictvím hlavní hrdinky strašně sympaticky zpochybňuje. Graduje, šponuje a do poslední chvíli není čtenářovi jasný, jestli v Baneberry Hall straší nebo ne. Žánrově příjemně rozhozený mezi hororem a thrillerem, šarmantně zakončený tak, že mi nechybělo nic. Skvělá věc. Jenom houšť.... celý text

Co se stalo 2021, Caitlin Wahrer

Cením, s jakou lehkostí Wahrerová proplouvá tématem těžkým jako noc. Její právnická minulost je znát u soudního sporu, její cit zas u tý neuvěřitelně hmatatelný rodinný křehkosti. Cirka v půlce bych si dovedl představit svižnější tempo. Na druhou stranu jsem čučel, jak zkušeně si debutantka hraje s thrillerově raženou pointou a závěrečnou gradací. Komu se (stejně jako mně) líbila Jacobova Obhajoba od Landaye, berte Co se stalo všema deseti.... celý text

Kurátor 2021, M.W. Craven

Guilty Pleasure feeling. Craven drze kombinuje béčkovou detektivku s kupou náhod s takřka až Mayovsky precizním důrazem na prostředí. Zároveň umí návykově rozplétat příběh, aniž by se čtenář zamotal do miliardy jmen, a s Washingtona a Tilly je po třech dílech výtečná dvojice, která s vtipem utáhne i vatu. Černý léto bylo pro mě svým kriminálním případem výš. Kurátor však doladil takovou formu, až je skoro nemožný knížku odložit. Chci víc.... celý text

Seznam hostů 2021, Lucy Foley

Štvanice: reparát. Tam, kde mě předchozí román od Lucy Foley nudil přehnanými detaily a dusil nezajímavými postavami, je v Seznamu hostů všechno v pořádku. Christieovská poetika zůstala. Střídání hrdinů taky. Svatební tajemství je ale sevřenější, lépe graduje, dobře pracuje s motivacemi, a prostě a jednoduše baví. Nebýt ke konci až přespříliš silná koncentrace absolutních náhod, byl bych spokojenej zcela. V žánru moderních kopií Hercula Poirota ale rozhodně extraliga.... celý text

Upálené 2021, C. J. Tudor

Chapel Croft mě bavil! Jeho křupani i mocipáni, hospodský kvízy, obnošený historky i temný kaňky na pijáku. Bavila mě i Jack s Flo, protože ten křehkej vztah matky s puberťačkou tu C. J. Tudor zrcadlí náramně... ...ale (!), ty poslední stránky Upálené založený na čtenářským podrazu, kterej navíc vstříc všemu předchozímu nedává elementární smysl, jsou prostě čtení znechucující kemr. Tady měl někdo redaktorsky zasáhnout, ffs.... celý text

Zlo pod sluncem 2003, Agatha Christie

Na tu úplně nejvyšší Christieovskou extraligu se Zlo pod sluncem nechytá. A to prostě proto, že samotná pointa mi nepřijde tak ďábelsky geniální jako ve vlaku, na Nilu nebo na zámku Styles. Ten prostý, úchvatně strohý, přitom kouzelně bohatý styl autorky tu ale je vybroušený do hladka. Ani slovo navíc. A přitom takových vrstev.... celý text