vivalamuff
přečtené 349
Ztrácím tě, lásko
2006,
Judith McNaught
Tak tohle ne. Je to asi jediná kniha od JM, která se mi nezamlouvala. Mitchell byl otřesně arogantní a Kate strašně naivní. Navíc to celkové rozuzlení na konci - únos a vysvětlení, proč mu nedala vědět, že je těhotná, bylo snad na 5-6 stránek. Velké zklamání. Opravdu tam něco chybělo.... celý text
Krásná zajatkyně
1999,
Kathleen E. Woodiwiss
Jako napsané to bylo dobře. I zajímavý námět. Jen úděsně rozvleklé. Ta část s únosem se táhne až 200 stránek, než se Elise konečně dozví, kdo ji unesl. Kdyby to paní spisovatelka proškrtala a vyzdvihla stěžejní body, bylo by to mnohem záživnější.... celý text
Vidořád
2015,
Samantha Shannon
Tak zatímco Kostičas jsem slupla jako malinu během dvou dnů, s Vidořádem jsem se trápila 14 dní. Začátek knihy začal přesně tam, kde skončil první díl. Což mě nejdřív nadchlo, jenže nadšení mi dlouho nevydrželo. Všechno se tak neskutečně vleklo :-( V ději se objevovaly stále nové poznatky, že se vám z toho až hlava zatočí, a po chvíli nevíte, která bije. Hlavní hrdinka byla už během prvního dílu mnohokrát bita, ale v tom druhém jsem se divila, že ještě stále žije. Byla tolikrát pořezána (hlavně v obličeji), zbita a já nevím co ještě, že by se z toho normální člověk nevzpamatoval. Teda určitě ne takhle rychle jako Paige. To mi přišlo poněkud nelogické, ale budiž. V podstatě mi nejvíc vadilo, že je ten děj tak natahován... Zatímco Kostičas byl fakt originální, Vidořád je jen taková omáčka "o ničem a o všem". Samantha vás přesto donutí číst dál a těšit se na další třetí díl, který snad vyjde v češtině letos na podzim. Uvidíme.... celý text
Kostičas
2014,
Samantha Shannon
Dočteno, ani nevím jak :-) smekám klobouk. Vytvořit takový svět není jenom tak. Příběh mě zaujal, určitě si seženu druhý díl.
Vzpomínka
1999,
Jude Deveraux (p)
Byla to tak trochu pohádka. Ale krásná a smutná zároveň. Jednalo se vlastně o tři příběhy v jedné knížce. Každý měl něco do sebe, ale ten prostřední - stěžejní - stál skutečně za to...... celý text
Dítě, které v noci našlo slunce
2016,
Luca Di Fulvio
Ano, bylo to pěkné. Ale nezbavila jsem se dojmu, že je tam hodně nelogických věcí. Příběh se odehrává ve středověku, takže opravdu nevěřím, že devítiletý Marcus, který byl navíc jediným synem věhlasného a dle popisu krutého válečníka a knížete, si bude ráno hrát na dvoře se svou chůvou na schovávanou a u toho se ládovat skadkostmi (podle knihy zřejmě každodenní jev), když jiní chlapci šlechtického původu už by dva roky sloužili jako pážata u nějakého rytíře. Popřípadě teda u svého otce, ale rozhodně by si osvojili tvrdou disciplínu a rytířské zásady. A Marcus byl každopádně dost starý na to, aby se už učil zacházet s mečem, místo toho mu služebná utírá nohy, hraje si s ním a obskakuje ho jako churavé dítko. Podobných maličkostí tam bylo hodně, takže kdyby autor nebyl takový skvělý vypravěč, knížku bych odložila hned na začátku, protože od historických románů vyžaduji určitou přesnost a logické souvislosti... proto jsem strhla jednu *... celý text
Čo bolo potom
2016,
Jojo Moyes
Nedočteno. A to mluví za vše. Začátek mi přišel silně nereálný a i to kouzlo z prvního dílu se kamsi vytratilo. Zkusím to za nějaký čas ještě jednou a třeba své stanovisko přehodnotím. Zatím hodnotím jako průměr.... celý text
Mrtvá a živá
2007,
Daphne du Maurier
Nesmrtelný příběh talentované Daphne Du Murier. Ze začátku se děj vleče a až s postupem stránek přibývá napětí. Konec je naprosto fabulózní. Nečekaný, ale konečně jako by všechno zapadlo do sebe a každá kapitola měla svůj význam. Mrtvá a živá je jedna z mých nejoblíbenějších knih, ráda se k ní vracím, stejně jako k Hospodě Jamajka...... celý text