Teclaireddy přečtené 204

Marťanská kronika 1991, Ray Bradbury (p)

Čte se to samo a zároveň je v tom hloubka. Povídky jsou krásně ucelené a vygradované, většinu jsem dočetla s otevřenou pusou. Zajímavé idealizované pojetí Marťanů.... celý text

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky 1991, J. R. R. Tolkien

Četla jsem až v dospělosti, ale stejně se mi na tom nejvíc líbila ta vypravěčská laskavost, roztomilá postava Bilba a milý humor. Dějově mi to v dnešní přemíře fantasy literatury nepřipadalo nijak zvlášť ohromující a originální, ale na druhou stranu je třeba brát úvahu dobu vzniku, z toho pohledu je to vlastně dost nadčasové. Milé, dobrodružné vyprávění, kde má všechno své místo, ničeho není moc ani málo, dle mého názoru mistrná práce.... celý text

Tři tváře 2014, Brandon Sanderson

Sanderson opět nezklamal, přesto však knihu hodnotím jako autorův slabší průměr. Císařovu duši jsem četla už dříve, pamatuji si, že se mi docela dost líbila, k podrobnějšímu hodnocení ale bohužel moje paměť nestačí. Odvěký meč a Spousta mne obě zaujaly zajímavou myšlenkou, ale děj a vedlejší postavy mi připadaly trochu moc jednoduché (alespoň teda na Sandersona).... celý text

Berge 2019, Jan Kjærstad

Mile mě překvapila čtivost a zároveň hloubka a propracovanost této knihy. Autor je skvělý vypravěč, kniha mě uhranula jako už dlouho žádná a něčím mi připomněla i můj oblíbený Kolos od Finna Alnæse. Jednotlivé části jsou napsány zcela odlišným stylem, stejně jako jsou odlišní jejich protagonisté, a každý ze tří úhlů pohledu má v celku svůj význam. Další výhodou je, že kniha se dá číst na různých úrovních - jako kritika norské společnosti, psychologický román, napínavý příběh s kriminální zápletkou. Každý už si v ní najde, co ho osloví nejvíc, ale málokoho asi urazí. !!! POZOR, SPOILER: Osobně by se mi kniha líbila ještě trochu víc, kdyby byl B. opravdu tím, za koho ho považovali.... celý text

Šedivec 1945, Gunnar Gunnarsson

Čekala jsem něco podobného jako Pokrevní bratry, ale byla jsem docela zklamaná. Děj je trochu zdlouhavý, nevím, kolik mi z toho zůstane v paměti.

Neklidní 2019, Linn Ullmann

Autorka píše poutavě a má dobrý pozorovací talent. A také látku ke zpracování - ne každý vyrůstá mezi (spíše \"mezi\" než \"s\") rodiči - známými osobnostmi. Kniha se zaměřuje hlavně na Ingmara Bergmana, ale nejvíc mě bavily pasáže o samotné autorce, o jejím dospívání, nestálém domově, chůvách, vztahu k matce. Neměla to lehké, ale nijak své rodiče nesoudí, nahlíží na ně objektivním pohledem pozorovatele.... celý text

Tajný život krav 2018, Rosamund Young

Milé vyprávění napsané od srdce, bohužel ale také lehce chaotické a často s chybějící pointou, jak už zde bylo zmíněno. Autorka často začíná vyprávění o jedné krávě (a tématu, které odpovídá názvu kapitoly), ale pak jako by se úplně zapomněla, rozpovídá se o příbuzných dotyčné krávy a skončí úplně u něčeho jiného. Ale odpouštím jí to - spisovatelka to není, ale o zvířata se stará opravdu krásně a s láskou. Zajímalo by mne ale, jak to funguje v praxi - pokud dává krávám naprostou svobodu, musí mít např. dost velké pozemky (srovnávám se svou zkušeností ze švýcarské biofarmy, kde měli opravdu velké pastviny, ale stejně krávy na noc zavírali do chléva, museli se s nimi stěhovat z místa na místo a čerstvou trávou šetřit). Asi z takového hospodářství nemůžou moc žít. Ale je to krásné.... celý text

Někdy prostě zaprší 2019, Karl Ove Knausgård

Opět mě bavilo ponořit se do autorova vnitřního světa, ale tentokrát to bylo trochu bolestivější - trpěla jsem, když jsem četla, jak hloupě se Karl Ove choval ve vztazích, jak se opíjel a podváděl své přítelkyně. Na jednu stranu se mi sice toto odhalování se až na dřeň líbí a oceňuji jeho nadhled nad sebou samým, na druhou mě trochu rozčiluje jeho spisovatelský exhibicionismus a vrtá mi hlavou, jak se musely při čtení jeho knih cítit jeho blízcí. Konečně začínám chápat, proč jsou jeho knihy považovány za tak kontroverzní...... celý text

Hledání Černého vikinga 2019, Bergsveinn Birgisson

Jedinečná kniha, za níž je vidět opravdu hodně práce i zápalu. Kvalitní překlad.

Jádro Slunce 2015, Johanna Sinisalo

Nápadité a čtivé, bavilo mě to. Místy trochu přitažené za vlasy, ale asi úmyslně. Líbilo se mi zapojení dokumentů, se kterými si autorka obzvlášť vyhrála.

Noční výpravčí 2018, Mirek Vostrý

Tuto knížku jsem objevila náhodou díky recenzi na Databázi knih - měla jsem pocit, že by to mohlo být něco pro mě, a očekávání nezklamalo. Je to opravdu takové laskavé a k zamyšlení. Líbí se mi myšlenky, kolem kterých jsou příběhy vystavěné. Povídky obecně nejsou mým nejoblíbenějším žánrem, často mi v nich chybí hlubší význam, připadá mi, že proslavenější povídky jsou většinou postavené spíše na formě než obsahu - zde je tomu však naopak a asi právě proto mne tak oslovily. Hodnotím čtyřmi hvězdami, protože formu by podle mě přece jen šlo ještě trochu vyšperkovat. Na můj vkus také byly povídky moc propojené s historií (což samozřejmě není špatně, je to otázka vkusu a zájmu, ale historií nezatížené příběhy jsou trochu lehčeji stravitelné (např. Moje pouť do Santiaga versus Souboj nad Sinají).... celý text

Mezi stromy 2013, Gyrðir Elíasson

Povídky jsou opravdu hodně krátké a většinou nemají pointu, jsou jen takovými krátkými vhledy do lidské psychiky a vzpomínek. Pokud vám takový styl sedne, určitě knihu oceníte, mě se ale bohužel moc nedotkla. Povídky je třeba vnímat spíše jako básně a nehledat v nich pointu a hlubší smysl. Témata se docela opakují (tajemní tvorové, osamělost, stáří). Osobně mě nejvíce oslovily povídky o stáří, působily na mne nejvíce autenticky.... celý text

Syn 2014, Jo Nesbø

Ze série s H. H. už jsem unavená, ale Syn byl příjemné osvěžení. Líbilo se mi prostředí vězení a drogového podsvětí, trochu kontroverzní postava (anti)hrdiny Syna a napětí a spád, jak bývá u Nesbøho zvykem. Opět mi vadila autorova záliba v extrémech a velkoleposti (způsoby vražd, hlavní zloduch jako nelidské monstrum), ale přece jen toho bylo méně než u H. H.. Napínavá oddechovka.... celý text

Evropské jaro 2019, Kaspar Colling Nielsen

Jsem trochu rozpolcená. Na jednu stranu čtivé a fascinující, na stranu druhou hodně extrémní a místy až odpudivé. Ale myslím, že to byl autorův záměr, působilo to na mě promyšleně a cíleně. Osobně mi tento styl vyjádření moc nesedí, proto hodnotím jen třemi hvězdičkami, ale myslím, že kniha hodně čtenářů osloví.... celý text

Stopy města 2019, Lars Saabye Christensen

Velmi citlivě napsané vyprávění z každodenního života se všemi jeho nuancemi a drobnými odstíny. Malé a velké události ze života, které se vás dotknou nezávisle na své velikosti. Lidsky popsané postavy, se kterými soucítíte. Mistrný styl (zaujalo mě přesouvání pohledu z jedné postavy na druhou). A dokonalý překlad J. Vrbové. Krásná knížka k lehkému rozjímání.... celý text

Chromý Jelen 2004, John Fire Lame Deer

Myslím, že jsem knihu neocenila tolik, kolik by si zasloužila, protože jsem od ní očekávala víc a také něco trochu jiného. Očekávala jsem více hloubky a duchovního poselství, které v knize sice je, ale spíše jen implicitně vyznívá z popisu indiánských tradic a rituálů. Já jsem ho tímto způsobem bohužel nedokázala moc vstřebat. Také mi trochu vadila hořkost ve vztahu k bělochům a všemu modernímu - vzhledem k tomu, čím vším si museli Indiáni projít, ji sice naprosto chápu, ale přesto jsem od duchovně založeného muže čekala smířlivější a vyrovnanější přístup. Kniha je ale rozhodně zajímavá a chápu pochvalné komentáře, spíš jsem ji asi četla v nesprávný čas a s nesprávným očekáváním.... celý text

Tajný život stromů 2016, Peter Wohlleben

Před přečtením knihy jsem o životě stromů neměla moc znalostí, takže v tomto ohledu to pro mne bylo určitě obohacující. Vnímání rostlin jako živých bytostí s pocity už mi ale bylo vlastní, takže to pro mne již tak objevné nebylo, naopak jsem toho čekala víc. Trochu mne zklamalo, že ač se kniha tváří, že se věnuje hlavně tomu, co stromy cítí a jak komunikují, je to spíše (když to trochu přeženu) popularizačně napsaná učebnice biologie. Vadil mi ten kontrast - nálepka bestselleru, popularizační jazyk a promyšlené názvy kapitol, ale samotný obsah byl trochu učebnicový a repetitivní a až tak moc mne nenadchl. Nechci být přehnaně kritická, váhám mezi 3 a 4 hvězdami. Kniha určitě stojí za přečtení, ale neměla jsem z ní ten očekávaný pocit.... celý text

Blackout – Zítra bude pozdě 2017, Marc Elsberg (p)

Technicky i myšlenkově zajímavé, ale jak zde již psali ostatní, literárně to až takový skvost není - mnoho pohledů, milostná linka, honba za zločinci...více bych ocenila, kdyby se kniha soustředila hlavně na tu technickou část, protože to je podle mě její největší přednost a to, co autor umí. Z tohoto žánru bych doporučila spíše islandský román Ostrov od Sigrídur Hagalín Björnsdóttir, který se na rozdíl od Blackoutu soustředí hlavně na jedno téma (společenské důsledky výpadku a jeho vliv na psychiku člověka). Autor Blackoutu jako by nevěděl, co si vybrat. Přesto nelituji, že jsem si to přečetla, poučné to rozhodně bylo.... celý text

Vitka 2018, Kateřina Tučková

Kniha je dobře napsaná a čtivá, Vitka mi ale bohužel byla nesympatická. To by u knihy normálně tolik nevadilo, je jasné, že hrdinové nemusí být vždy kladní. Zde mi ale trochu vadil způsob, kterým autorka Vitku prezentovala - již od úvodu je kniha pojata trochu jako obhajoba Vitčiny ne zrovna nejlepší pověsti. Nemůžu ji soudit, věřím, že hudebnice byla dobrá, ale vadilo mi, že její sobeckost, nevěra a drzost byly v knize obaleny do nálepky "silná, nespoutaná žena, která si vydobyla místo v mužském prostředí".... celý text

Ostrov 2019, Sigríður Hagalín Björnsdóttir

Velmi milé překvapení. Podle upoutávky na obálce jsem čekala distopický thriller, ale kniha měla větší hloubku - snažila se realisticky nastínit možné cesty, kterými by se po takovém výpadku vydala společnost. Opravdu zajímavé, k zamyšlení.... celý text