Saxofonista Saxofonista přečtené 356

☰ menu

Sága rodu Reissových

Sága rodu Reissových 2019, Hana Whitton (p)
1 z 5

Tohle bylo velké zklamání. Zpětně vzato jsem si knihu koupil omylem, protože jsem očekával spíše historickou studii, případně i skutečnou historickou ságu pojednávající o této rodině. Bohužel jsem ignoroval kýčovitý obal a neobtěžoval jsem se zjistit si nějaké informace o autorce, takže jsem nemohl tušit, že si ve skutečnosti (naštěstí jen jako e-book) kupuji povrchní ženský román z červené knihovny, který má s rodem Reissových společná jen jména, která autorka z neznámých důvodů použila. O rodu Reissových se v knize člověk nedozví nic, co by se nedozvěděl na wikipedii. A to je hodně málo. Místo toho, aby se autorka pokusila aspoň nějaké další historické informace získat (třeba tak, že by i na té wikipedii zjistila, že pravděpodobně dosud nějací potomci žijí a někteří dokonce mají s historií leccos společného), tak rozvinula vlastní verzi této rodiny založenou na fabulaci typickou pro červenou knihovnu (autorka "ví", co si postavy v soukromí říkají, dokonce i to, co si myslí, atd.). Jak poznamenal už někdo přede mnou, nejedná se ani o ságu, protože vlastně autorku zajímají jen ty 3 sestry, a to zejména z pohledu dnešního feminismu. Takže například ani neví, že součástí této ságy jsou třeba i Špačci od K. V. Raise. Chápu, že někomu se to může líbit, ale o rodu Reissových to ve skutečnosti vůbec není. Odpad nedávám ze dvou důvodů: jednak to prostě nedělám, jednak kvůli tomu, že přece jen autorka jednu pozitivní věc udělala - i když mizerným způsobem, přece jen několika lidem sdělila, že tato rodina existovala a v určité době měla nezanedbatelný význam.... celý text


Osada na pahorku

Osada na pahorku 2017, Asaf Gavron
4 z 5

Je to takové zvláštní. Člověk (nepatří-li mezi skalní sionisty) by čekal, že mu nemohou být ilegální osadníci sympatičtí, protože ... no, o tom se dnes píše dost a dost, tak to nebudu rozebírat, konečně i samotný autor asi nepatří mezi ty, kdo by stáli jednoznačně na jejich straně. Přesto je vyznění jiné, než jaké bych na základě současných tendencí předpokládal. A nemyslím, že to je deformováno autorem. Je to vlastně milé překvapení. Svět není černobílý a na té úrovni lidského mikrokosmu leccos může být jinak, než jak se jeví z politických her.... celý text