Sarah11 přečtené 243

Aréna smrti 2010, Suzanne Collins

Černooká 2018, Anna Musilová

Musím ocenit krásný, až poetický styl psaní a hru se slovy, ale bohužel na úkor příběhu. Celá kniha je spíš o nimrání se v pocitech, než aby měla nějakou pořádnou zápletku a příběh. Jestli máte tenhle typ knih rádi, tak asi budete nadšení, můj šálek kávy to není. A hororem nebo thrillerem bych to určitě nenazvala.... celý text

Moře klidu 2013, Katja Millay

Od knihy jsem nečekala žádné zázraky, vlastně jsem si ji přihodila do košíku jen tak, protože byla za směšnou cenu, ale musím říct, že to bylo hodně milé překvapení. Potěšilo mě, že to není jen taková ta klasická středoškolská romance (ne že bych je neměla ráda), ale bylo to něco trošku víc a mělo to nějaký přesah, poslání, něco, co člověka vede k zamyšlení. Bylo to čtivé, srdcervoucí, okořeněné špetkou humoru. Jediné, co mě mrzelo, byla zhruba asi poslední třetina, kde už to šlo trochu z kopce. Postavy se začaly chovat nelogicky a já vůbec netušila, co se vlastně děje a proč se to děje. Působilo to na mě dojmem, že autorka chtěla za každou cenu hlavní hrdiny rozhádat, a tak začala vyvolávat naprosto nesmyslné hádky, které vůbec nebyly zapotřebí. Na celkovém zakončení a vyvrcholení také nebylo nic zvlášť překvapivého a šokujícího, protože to, co se Nastye přihodilo, víte už v podstatě od začátku. Čekala jsem, že ten wow efekt bude větší (nebo by stačil aspoň nějaký). Jak už tu zmiňoval někdo pode mnou, celý ten koncept je trochu zvláštní vzhledem k tomu, že Nastya po traumatickém zážitku uteče na jinou školu, aby nepoutala pozornost, ale vlastně ji na sebe poutá ještě víc vzhledem k jejímu stylu oblékání a vystupování, ale to bych zas až jako takový problém nebrala, přece jen je to kniha a u knih, obzvlášť u podobných jako je tahle, se nemá tolik přemýšlet. Celkově hodnotím kladně, jen škoda toho konce. Pokud ale v budoucnu od autorky vyjde něco dalšího, určitě nebudu mít strach se do toho pustit.... celý text

Probuzení bohové 2018, Sylvain Neuvel

Opět úžasné a strhující, série si stále drží vysokou úroveň. Jen doufejme, že to tak bude i u třetího dílu. Věřím, že ano. Akce spousty, už od začátku to má grády, neobjevila jsem žádná hluchá místa, u kterých bych se nudila, pořád jsem jen četla a četla a nemohla jsem se té skvělé sci-fi atmosféry nabažit. Nevím, jestli jsem opravdu tak špatná v odhadování zápletky, ale už dlouho (jestli vůbec někdy) se mi nestalo, že by mě nějaká kniha dokázala tolikrát překvapit. Obvykle nemám moc ráda, když se v knihách řeší politika, ale tady to neskutečně žeru a líbí se mi, jak to vlastně ve finále celé působí tak strašně reálně. Taky se mi líbí, že se autor nebojí zbavit oblíbených postav (i když mě to teda pěkně naštvalo!) a nedělá z nich žádné nedotknutelné superhrdiny, ale stále jsou to lidé, kteří jsou, i když mají sílu, moc a vědomosti, naprosto obyčejní a smrtelní, jako my všichni. Nemůžu se dočkat závěrečného dílu!... celý text

Tady a teď 2014, Ann Brashares

Tak tohle byl obrovský průšvih a krok vedle. Asi poprvé jsem měla z knihy pocit, že už jsem na YA moc stará. Pro čtenářky 12+ možná super, ale pro mě to bylo utrpení. Nečekala jsem žádné zázraky, myslela jsem si, že to bude takové hodně oddechové čtení na léto, nicméně má očekávání byla bohužel ještě předčena, ale v tom špatném slova smyslu. Nápad skvělý, ale naprosto nevyužitý a zpackaný. Děj se nikam neposunuje, kniha vůbec nejde do hloubky, ale dotýká se všeho jen povrchově, všechno je takové naivní. Hlavní hrdinové se celou dobu jen přesunují z místa na místo, párkrát si řeknou, že se milujou, aby se neřeklo, a najednou bum a konec totálně bez pointy a beze smyslu. Hlavní hrdinka byla celou dobu hrozná rebelka a najednou sklopí hlavu a naprosto bez odporu poslechne to, co jí řeknou. Dala jsem dvě hvězdičky za nápad, ale zpětně bych nejradši ještě jednu ubrala. Nuda.... celý text

Spiaci obri 2017, Sylvain Neuvel

Neskutečná jízda! Forma rozhovorů a dokumentů, i když nebyla tak vymazlená jako u Illuminae, byla rozhodně osvěžující, mělo to spád, nechyběly momenty překvapení (epilog jsem si musela přečíst dvakrát) ani akce. Nápad s "panem záhadným" tomu dodával šmrnc a tu správnou atmosféru. Jediné, co mě mrzí, je to, že u sebe nemám další díl, abych se do něj okamžitě mohla pustit. Potřebuju víc!... celý text

Eleanor se má vážně skvěle 2017, Gail Honeyman

Tohle bylo tak... divně krásně smutné. Když jsem přečetla prvních pár stránek, byla jsem trošku zmatená, protože jsem si myslela, že tohle bude pro mě jako pro hodně introvertního a stydlivého člověka to pravé ořechové, ale najednou se objevila dost svérázná (místy až otravná) hlavní hrdinka, o které jsem si myslela, že se s ní nikdy nemůžu skamarádit, ale čím víc se příběh rozvíjel a já se do něj dostávala hlouběji a hlouběji, Eleanor mi najednou začala přirůstat k srdci (a Raymond samozřejmě taky!) a nakonec se mi chtělo brečet a smát se současně. Neskutečně mile a citlivě napsáno, chce se to jen prokousat přes trošku utahanější konec a pak nebudete moct přestat. Co se týče samotného hodnocení, byla jsem u Eleanor docela na vážkách a rozhodovala jsem se mezi čtyřmi a pěti hvězdami, jelikož jsem četla lepší knihy, které ode mě dostaly plný počet hvězd, ale na druhou stranu jsem četla i mnohem horší, které dostaly hvězdy čtyři. Dala bych takových 4.5* - nebylo to žádné wow, ze kterého bych si sedla na zadek, ale zároveň mě to poměrně dost zasáhlo a určitě mi to bude ještě nějakou dobu ležet v hlavě.... celý text

Lov stínu 2018, AdriAnne Strickland

Poslední dobou přicházelo v rámci žánru YA sci-fi z prostředí vesmíru jedno zklamání za druhým (když samozřejmě vynecháme Illuminae), takže jsem se do knihy pouštěla trochu s obavami, ale zároveň i očekáváními. A jo, musím říct, že tohle se povedlo! Postavy se mi líbily, zajímavým elementem byl tak trochu tajemný Basra, jakožto zástupce genderfluid lidí (jo, musela jsem si vygooglit ten správný výraz, abych tady někoho nepobouřila, protože se v téhle genderové problematice moc nevyznám) a jeho vztah s Arjanem, ale i odvážná a odhodlaná Qole, která by pro své blízké udělala vše. Nápad se Stínem byl rozhodně poutavý a neotřelý, ale možná bych se o něm chtěla dozvědět trochu víc, třeba kde se vzal, jak vznikl a jaká je jeho přesná podstata. Tak snad v dalších dílech. Další věc, která je určitě pozitivem a která se v YA literatuře zas tak často nevidí, je absence milostného trojúhelníku, nebo ještě lépe několikaúhelníku. Musím se přiznat, že mně to v knihách zas až tak nevadí, ale rozhodně to byla příjemná změna. Taky se mi líbilo, že se tam nějaká romance ukazovala jen tak v náznacích a autoři zbytečně netlačili na pilu a nesnažili se z toho za každou cenu udělat druhého Romea a Julii. Jediné, co mi přišlo trochu přitažené za vlasy, bylo to, jak snadno si partička mladých lidí poradila s obrovskou přesilou nepřátel se speciálním výcvikem, a to dokonce několikrát, ale to už prostě k tomuhle žánru tak nějak patří. Korektura by ještě měla zapracovat na záměně mužského a ženského rodu - všimla jsem si, že docela často tam bylo sloveso v mužském rodě a mělo být v ženském a naopak. Jinak jsem ale více než spokojená a těším se na další díl/díly.... celý text

Renegáti 2018, Marissa Meyer

Pro mě teda spíše zklamání. Napsat knihu o pět set stranách tak, aby čtenář zůstal stále v napětí, je zkrátka velké sousto a autorce se to nepovedlo, bohužel. Pořád jsem si říkala, dobře, tak teď už se to snad pořádně rozjede, ale když už jsem byla někde za dvoustou stranou a stále se nic zásadního nedělo, pomalu jsem přestávala mít chuť číst dál a začínala jsem se neskutečným způsobem nudit. Kniha má bezpochyby skvělý námět, ale myslím si, že to šlo uchopit mnohem lépe. Přišlo mi to celé takové dětské, každému všechno jednoduše prošlo bez větších zádrhelů a o nějakém napětí taky nemůže být moc řeč. Asi bych ocenila větší reálnost. A méně nepodstatných popisů a zbytečných vycpávek! Přes to všechno musím říct, že ke konci si mě autorka po počátečních rozpacích opět získala, ale spíše u mě převažují ty negativní pocity. Konec jsem taky prohlédla poměrně brzy. No, uvidíme, co autorka vyvede s druhým dílem. Každopádně jsem docela ráda, že při dnešním trendu trilogií a "vícelogií" se autorka rozhodla jen pro dva díly.... celý text

Smrtka 2018, Neal Shusterman

Bez šance mě naprosto uhranulo a považuju to možná za nejlepší knihu, co jsem kdy četla. Když jsem se proto dozvěděla, že od autora vyjde další kniha, už jsem jen čekala na den, kdy si ji budu moct hodit do košíku a potom odpočítávala dny do jejího vydání. Má obrovská očekávání byla naplněna a opět jsem se usvědčila v tom, že Neal Shusterman je zkrátka Pan spisovatel a že si právoplatně zaslouží místo mezi mými největšími spisovatelskými oblíbenci. Tato kniha není jen nějaké klasické YA klišé, ale skrývá spoustu nádherných a zajímavých myšlenek, takže na ni určitě jen tak nezapomenete. Opravdu úžasné čtení, nemám co vytknout. Už se moc těším na další autorovy knihy a pevně doufám, že si u nás tahle série povede lépe než nešťastné Bez šance a že se možná autorova předchozí kniha prostřednictvím Smrtky dostane do většího povědomí a nakladatelství ještě zváží vydání dalších dílů.... celý text

Oheň 2016, Julianna Baggott

Mně to zase jako takový propadák nepřišlo, první díl je na tom dle mého názoru podstatně hůř. Vlastně by mě to i docela bavilo, nebýt kapitol z pohledu Partridge, které byly zdaleka nejnudnější a nepřinesly mi nic zajímavého ani nového a kterých bylo bohužel nejvíc. Postavy konečně trochu dospěly, už to nebylo maminka sem a maminka tam, což jsem vítala s nadšením, a začaly se nějakým způsobem vyvíjet. Moc se mi líbil vývoj Lydy, naopak Partridge, který byl jedním z mála, kteří mi v předchozích dílech tolik nelezli na nervy, mě vážně zklamal, ten jeho vývoj mi přišel trošku zvláštní po tom všem. A ten konec? Já bych pochopila, kdyby ho autorka nechala otevřený, pochopila bych, kdyby to nebyl happyend, protože tohle by snad ani happyendem skončit nemohlo, ale štve mě, že celou sérii o něco jde a celý poslední díl v podstatě čekáte na nějaké vyvrcholení, finální bitvu a autorka to prostě natahuje a natahuje a když konečně na onu finální bitvu dojde, tak to usekne v tom nejlepším. Za mě je bohužel celá série spíše zklamáním, čekala jsem více. Autorka určitě přinesla do této literatury zase něco nového, o tom není pochyb, ale příště už se na nálepku s nápisem "pro fanoušky Hunger Games" nachytat nenechám.... celý text

Splynutí 2015, Julianna Baggott

Po rozčarování z prvního dílu se mi do toho vůbec nechtělo. Po prvních pár kapitolách tento pocit přetrvával, ale když jsem se teď konečně prokousala až na konec, musím říct, že je určitě oproti prvnímu dílu vidět posun. Našlo se plno pasáží, které mě vážně bavily, ubylo momentů, nad kterými jsem musela kroutit očima (Nebo už jsem si zvykla?) i postavy dospěly, takže už jsem neměla každou chvíli chuť jim zakroutit krkem, ale stejně tam všech vyjmenovaných neduhů bylo na můj vkus až moc. Pokud sérii po prvním díle nevyhodíte z okna a dáte jí šanci, věřím, že v ní jde najít jistá krása, třeba i v takové té syrovosti, která se v YA knihách moc nevidí, ale za mě je to pořád spíše zklamání. A to ještě opomíjím taková typická klišé, například že hlavní hrdinka někam doběhne přesně na minutu, nebo že si jiný hrdina párkrát jako malý zkoušel létání na leteckém simulátoru a pak bez problému odpilotuje vzducholoď, kterou viděl poprvé v životě, tisíce kilometrů daleko přes oceán.... celý text

Tisíc kousků tebe 2017, Claudia Gray (p)

Sci-fi nadšence to asi příliš neohromí, ale pro romantické duše jako já je to jako dělané. Oceňuji neotřelý nápad (cestování časem už tu bylo milionkrát, ale cestování mezi dimenzemi?) a velmi sympatické postavy, které vám zaručeně přirostou k srdci. Neříkám, že to byla nejlepší knížka, kterou jsem kdy četla, v mnoha aspektech byla dost klišoidní a naivní, ale někdy (a obzvlášt před maturitou) je tohle přesně to, co potřebujete. Přečteno jedním dechem a už se nemůžu dočkat dalších dílů. Mám sice trochu obavy, protože kniha skončila happyendem a víceméně uzavřeně, ale doufám, že mě ani další díly nezklamou a získají si mě stejně jako tento. Navíc ty obálky, to je prostě skvost. P.S. Hodně mě zaujala ta poslední dimenze, nevadilo by mi si přečíst knihu odehrávající se v tomto mořském světě.... celý text

Jednou ano, dvakrát ne 2014, Cylin Busby

Nápad skvělý, zpracování ale pokulhává. Je mi jasné, že je to o klukovi, který leží připoutaný na lůžku, takže to asi nemůže být kdovíjak akční, ale já prostě čekala víc. Knížka je tenoučká, ale kdyby se ještě tak sto stran dalo pryč, pravděpodobně by to vůbec nevadilo. Bylo to tak ploché, že to ve mně nevyvolalo žádné emoce a na konci jsem tedy taky čekala větší wow. Jediné štěstí je, že mě kniha stála jen asi 60 korun.... celý text

Replika 2018, Lauren Oliver

Na Repliku už jsem byla natěšená od té doby, kdy jsem se dozvěděla, že u nás vyjde, jelikož jsem už od autorky několik knih četla a ještě mě nezklamala. Navíc ten nápad s otáčením knihy je prostě geniální a námět neotřelý. První obavy vyvstaly, když jsem na internetu zhlédla hodnocení šťastlivců, kteří se ke knize dostali dřív než já, protože to ve většině případů nebylo nic moc pozitivního. Jakmile jsem ale začala číst, obavy zmizely a já se najednou nemohla odtrhnout. Je pravda, že ten hlavní zvrat je neskutečně předvídatelný a dojde vám to v podstatě skoro po přečtení anotace nebo po prvních pár stranách, ale na můj zážitek z knihy to vliv nemělo. Postavy jsou sympatické, příběh hezky plyne a já se teda ani chvíli nenudila. O něco víc mě překvapivě bavil Gemmin příběh (čekala jsem, že to bude spíš naopak), ale jako celek to fungovalo skvěle. Asi nemám co vytknout, možná pár překlepů a na můj vkus časté opakování "byli od sebe několik decimetrů", ale to je naprosto zanedbatelné. Už aby byl další díl!... celý text

Čistý 2014, Julianna Baggott

Jedno slovo - divné. Vlastně jsem ještě asi nic divnějšího nečetla a mám z toho hodně rozporuplné pocity. Co rozhodně u této série oceňuji jsou obálky, které se na rozdíl od zahraničních opravdu povedly, naprosto originální nápad, svět a hrdinové, kteří nejsou ani zdaleka tak dokonalí a krásní, jak to v některých knihách bývá. Taky se mi hodně líbila taková ta syrovost, to, že vše bylo popisováno reálně a bez příkras, až mě to překvapilo vzhledem k tomu, že je to YA literatura. Negativních věcí jsem ale bohužel objevila mnohem víc než těch pozitivních. Jedním z největších problémů jsou hlavní hrdinové. Nevím, jak ostatní, ale já si prostě skoro žádného z nich nedokázala oblíbit. Jediný, komu jsem neměla každou chvíli chuť zakroutit krkem, byl Partridge a Lyda, která ale v knize bohužel vystupuje pouze okrajově. Pressia na mě, vzhledem k tomu, že je jí šestnáct, působila neskutečně dětinským dojmem (Partridge taky, ale ten mě aspoň tak neštval). Jako by to bylo psáno z pohledu desetiletého dítěte, ne téměř dospělého člověka. Vím, že v YA literatuře jsou hrdinové obvykle až nepřiměřeně vyspělí a v šestnácti letech jsou schopni vyvolat revoluci a svrhnout vládu jako by se nechumelilo, ale tohle byl zase extrém v tom opačném slova smyslu. Nehledě na to, že ta postava byla naprosto nesympatická a nesnesitelná a bylo jen málo okamžiků, kdy jsem s ní dokázala soucítit. Dalším kamenem úrazu byly některé dějové zvraty, které mi přišly naprosto nelogické. Hrozně často se mi stávalo, že se mi jeden úsek opravdu líbil a o pár stránek dál jsem jen kroutila hlavou a říkala si, co se to tam sakra právě děje. Dialogy také celé špatně. Poslední věc, kterou bych zmínila, je občasné prohazování jmen (např. v kapitole z pohledu Lydy se najednou objevuje Pressiino jméno), což je ale nejspíš dané překladem a což je úplně zanedbatelný problém vzhledem ke všem ostatním.... celý text

Gemina 2017, Amie Kaufman

Jestli jsem u Illuminae váhala ohledně hodnocení, tady na to rozhodně není prostor. Suverénních pět hvězd, a kdyby to šlo, neváhám a dám jich šest. Nejdříve jsem měla trochu obavy z hlavní hrdinky, ale naštěstí se srovnala a další vesmírný nášup mohl začít. A že toho bylo požehnaně. I přes tu až děsivou tloušťku jsem knihu zhltla za pár dní a musím říct, že pro mě bylo velmi těžké ji odložit a jít něco dělat, protože se stále něco dělo a stále bylo co objevovat. A opět... V této sérii nikdy nic není tak, jak se na první pohled zdá, o čemž jsem se, hlavně ke konci, několikrát přesvědčila. Jak už jsem psala u Illuminae, ze začátku jsem se obávala formy, kterou je tato série psaná a teď je mi až líto, že se zase na nějakou dobu budu muset uchýlit ke klasickým knihám, protože tohle je naprostý skvost a must have pro všechny milovníky sci-fi.... celý text

Illuminae 2016, Amie Kaufman

Okolo Illuminae jsem v knihkupectvích kroužila vážně dlouho, protože jak vizuální stránka, tak samozřejmě námět, který je naprosto skvělý, se mi hrozně líbily, jelikož co si budeme povídat, takové to čistokrevné sci-fi je (alespoň u nás) v YA literatuře docela nedostatkovým zbožím, ale zároveň jsem se bála zpracování a toho, že se v příběhu nezorientuji, protože jsem se s podobným formátem ještě nesetkala. Nakonec jsem to rozhodla risknout a udělala jsem dobře! Obavy opadly po prvních pár stranách a začala neskutečná vesmírná jízda, která ze začátku vypadá nevinně, ale postupně vám začíná tuhnout úsměv na rtech. Smála jsem se, měla jsem sevřený žaludek strachem o hlavní hrdiny, měla jsem chuť s knihou praštit a rozbrečet se... Kady a Ezru jsem si zamilovala hned od první chvíle. Byli správně praštění a sarkastičtí a nad jejich chaty jsem se nejednou zasmála. Cenzurované vulgarismy dodávají četbě ještě mnohem větší šmrnc a dělají knihu reálnější. Protože kdo by nějaké to sprosté slovo neutrousil, kdyby se dostal do takové situace? Vše je jak na horské dráze a o akci rozhodně není nouze. Jednu chvíli si myslíte, že bude vše v pořádku a vzápětí je vše jinak. A když už ztratíte veškerou naději a optimismus, vše se zase obrátí. Chápu, že někomu ten konec mohl zkazit celkový dojem, ale mé romantické duši to udělalo dobře. Původně jsem dala čtyři hvězdy, ale celý den mi to vrtalo hlavou a nakonec jsem musela ještě jednu hvězdu přidat, protože jsou knihy, které se mi vážně líbí, ale nemám po jejich dočtení takový intenzivní pocit, ale potom jsou knihy jako tato, které mi zkrátka pořád vrtají hlavou a kolikrát po jejich dočtení ani nemám chuť hned začínat něco dalšího, protože si chci uchovat ten pocit, který z knihy mám a ještě o ní pár dní popřemýšlet (a taky si dát dohromady svoji psychiku a nervy!). Jasně, mám svoje favority, kterým bych dala těch hvězdiček třeba deset, kdyby to šlo, a nebudu tvrdit, že Illuminae bylo úplně bez chybičky, ale přišlo mi vůči ostatním knihám zkrátka líto, že si těch pět hvězd pořád syslím jen pro ty moje vyvolené a nedám šanci i ostatním, a tak si říkám sakra, proč vlastně ne?... celý text

Vzdor 2014, Sarah Crossan

Rozhodně lepší než první díl. Bylo to mnohem temnější, uvěřitelnější, a i když nemůžu říct, že to nemělo své mouchy, vážně mě to bavilo. Konec mi přišel trochu uspěchaný, ale na druhou stranu jsem ráda, že z toho autorka neudělala trilogii. Příjemné počtení, ale už jsem četla i lepší dystopie. PS: Nepište sem prosím, kdo umře, kazíte tím ostatním dojem z knihy.... celý text

Dech 2013, Sarah Crossan

Tahle kniha neurazí, ani extra nenadchne. Pokud ale potřebujete něco trochu naivního, nad čím nemusíte moc přemýšlet, myslím, že je to dobrá volba. Vzhledem k tomu, že toho teď mám opravdu hodně a nemám náladu na složité knihy, jsem si ji užila, ale asi bych neočekávala nic světoborného. Oceňuji originální nápad a prostředí, ale jsem přesvědčená, že by se z toho dalo vyždímat mnohem víc a dát tomu větší šťávu.... celý text