růžovámakrela
přečtené 271
Najdi mě
2020,
André Aciman
Mno. Tak trochu nastavovaná kaše, plácání se v emocích pořád stejný, filozofie pořád stejná a to dokonce i v konkrétních dialozích... Jakoby autor chtěl strašně moc vyždímat úspěch prvotiny Dej mi své jméno do poslední kapky, ale nějak už neměl o čem psát, tak recykloval (dokonce se to ani nesnažil před čtenářem skrejt a tím mě definitivně naštval). Bodejť by taky měl o čem psát, když ta první knížka absolutně nedává prostor pro jakýkoli pokračování. Poslední třetina je důvod proč jsem dala dvě hvězdy, i když si teď řikám že by jedna stačila... Variace v Oliverově kapitole na téma žiju-nebo-nežiju-život-jakej-jsem-chtěl-žít bylo konečně něco novýho a trochu originálního.... celý text
Řekni vlkům, že jsem doma
2014,
Carol Rifka Brunt
Emoce se mi rozčeřily vcelku obstojně, což jednoznačně souvisí s tim, že jsem v tý holce poznala svoje pubertální já. Eh au, ještě že už je mi pětadvacet. Ale i kdybyste měli větší štěstí než já a nepoznali se v tom, stojí to za to, páč se tu poměrně do hloubky, ale furt čtivě pro úplně kohokoli, zpracovává téma smrti, přátelství, sourozeneckejch vztahů, žárlivosti a samoty. Kdyby to někoho od četby odrazovalo, tak můžu uklidnit, že AIDS a homosexualita to jen celý tak jako rámuje, obojí je v příběhu docela podružný. V zásadě to mohlo aspirovat na klenot světový literatury, kdyby se autorka tak strašně po americku nesnažila podávat vám polopatický vysvětlení ke každýmu pocitu, kterej se v textu objeví.... celý text
Příběh ztracené holčičky
2018,
Elena Ferrante
Celá tetralogie je pro mě výjimečná, autorka si skvěle hraje s jazykem, umí dobře vyvážit emoce i rozum, poskládat chaos divoký Neapole tak, že mu rozumíte. Je v tom respekt a úcta k lidským slabostem, která dokáže pochopit vášeň stejně jako zlo a zbabělost. Celý je to tak trochu óda na život, kterej je často špinavej a zákeřnej, ale stejně má cenu do něj jít naplno a nebát se ho. Lina je fascinující postava, jedinečná svojí rozervanou inteligencí a celoživotní marnou snahou najít duševní klid - geniální, nešťastná, milující i zlá zároveň, přesto naprosto reálná, uvěřitelná do poslední buňky. Závěrečnej díl série je po ucouraný trojce hutnej a nabitej k prasknutí, trochu se pošklebuju jen očividný snaze autorky dostat tam všechny fenomény současný literatury, to jest drogy, homosexualitu i transky tak, aby to nevypadalo, že jsou tam vměstnaný na sílu, jenže ono to tak stejně trochu vypadá. Buď jak buď, dávám plnej počet a bez váhání doporučuju!... celý text
Dej mi své jméno
2018,
André Aciman
Dlouho jsem se tomuhle slavnýmu materiálu vyhýbala, protože vzhledem k zařazení do sekce "young adult" jsem logicky měla za to, že se jedná o nějakou béčkovou literaturu, která byla napsaná za jedinym účelem - totiž podpořit sebevědomí dospívajících gayů (a taky si namastit kapsu, protože literatury pro dospívající gaye furt neni zas tak moc). Když jsem si před pár dny ten film konečně pustila, vcelku rychle mi došlo, že se tady zmýlil můj neomylnej instinkt. Viděla jsem (a potom přečetla) nádhernej lyrickej příběh o letní lásce která dokáže bolet navzdory času, autorovi předlohy se podařilo nespadnout do sladkýho patosu i když chvílema dost balancoval na hraně. Za některý myšlenky, který čtenářovi nabídl, by se nemusel stydět ani maestro Kundera. Přesto se kniha v dialozích rozkecává a obnažuje na můj vkus zbytečně moc - nejlepší srovnání nabízí poslední nostalgická kapitola, kterou autor natáhl na dvacet stran a několikrát vyždímal všechny emoce až na kost, ale režisérovi filmu na tohle všechno stačila jediná scéna mlčky plačícího Timothéeho Chalameta, při který tryskaly slzy proudem i mně, královně všech cyniků.... celý text
Chtěla bych ten strom
1986,
Jaromíra Kolárová
Obyčejný lidi, který se prostě zamilujou, chvíli si to užívaj, pak se v tom plácaj a pak se prostě rozejdou... v tomhle případě mladá holka a starší chlapík. Z podstaty trochu béčkovej příběh neskutečně pozvedl jazyk a styl autorky, kterej je lehkej a má švih, děj plyne v příjemným tempu. Postavy jsou díky jadrným komentářům jejich vnitřních hlasů od začátku do konce stoprocentně uvěřitelný. Trochu mě vytáčela ta holka - ztřeštěná, impulzivní a nelogická, chvílema fakt napřesdržku. Ale takovou má Kolárová snad v každým svým románu.... celý text
Na Chesilské pláži
2018,
Ian McEwan
Nenápadně nápadná novela, autor ze zdánlivě laciný zápletky vytáhl podařený drama o lásce, konformitě, toleranci a hrdosti. Dost podstatná část knihy se courá v popisech charakteru obou hlavních figur, až zbytečně zdlouhavě vypráví všechny detaily seznámení a předmanželskýho chození. Konec naopak graduje strašně rychle, až zamrazí s jakou fatálností a jak hloupě byla vyřešena obyčejná banální chyba o svatební noci. Ale tak to asi mělo bejt.... celý text
Takhle je to dobrý
2008,
Annie Proulx
Povídky jsou navzdory anotaci tematicky dost nesourodé (dvě dokonce ve fantasy žánru?!). Některé úplně slabé, jiné naopak brilantní - silou tématu a zpracováním by vystačily na další kvalitní, výjimečný film jako byla Zkrocená hora.... celý text
Sedm dní spolu
2018,
Francesca Hornak
Pro mě zajímavá změna, oddych od těžkejch témat, který si obvykle servíruju s masochistickým gustem. Vždycky se nejvíc děsim, že si po pár stránkách budu chtít vybodnout oči pro trapnej humor, stupidní dialogy a předvídatelnej děj, ale tohle mělo úroveň, děj se dal předvídat jenom z padesáti procent, takže to považuju za dobře odvedenou autorčinu práci.... celý text
Dej mi!
2005,
Irina Děněžkinа
Jen co se nějakej děj rozjel, tak hned zase skončil, protože začla nová povídka, která byla úplně stejná jak ta předchozí, někdy i se stejnýma postavama... Nejen že se tam nic neděje, to nemělo ani šťávu, skandální to místy bylo, ale nějak to celý vůbec nedrželo pohromadě, nudilo mě to, věty se strašně opakovaly... prostě to ňák nefungovalo.... celý text