Carol Rifka Brunt

Nové komentáře u autorových knih

„Pri tejto knihe som si opäť nejak neprečítala anotáciu, takže som očakávala niečo úplne iné. Niečo neviem, viac prírodné :D. Miesto toho som čítala o dievčati, ktoré bolo aj na môj vkus až príliš zvláštne a do jej zmýšľania som sa nevedela vcítiť. Ale potom ma príbeh úplne vtiahol. Strýko Finn zomiera na AIDS a June je zdrvená a zdá sa jej, že zvyšných členov jej rodiny to až tak nezasiahlo. Že nechápu, ako môže tak veľmi smútiť. A potom prichádza na scénu Toby, ktorý to chápe, ale o ktorom keby jej rodičia vedeli, tak ma prúser. Smútok sa prelína celým príbehom a na mňa to veľmi pôsobilo. Už dlho som nečítala knihu s takou atmosférou. June a Tobyho mi bolo väčšinou veľmi ľúto. Ale nie stále som chápala správaniu postáv. Najväčší problém som mala s Grétou, ktorá sa správala veľmi zvláštne a nemyslím si, že by jej to až tak prechádzalo. A aj keď príčina jej správania sa nakoniec vysvetlí, tak mi to príde ako príliš slabý motív a táto linka mi prišla taká nedoriešená. Menší problém som mala a aj s maminou June, aj keď tam jej správanie bolo pochopiteľnejšie. Ale celkovo sa mi kniha veľmi páčila, smútok postáv ma zasiahol a zakončenie sa mi veľmi páčilo. Aj keď príbeh nie je akčný, plynie pomaličky a veľa sa tam toho nedeje, tak má toho v sebe veľmi veľa - smútok, žiarlivosť, nenávisť, ale aj lásku, toleranciu, odpustenie, vzájomné porozumenie. Myslím, že na tento príbeh tak skoro nezabudnem.“... celý text
— Deia

Řekni vlkům, že jsem doma

„Tak tady u té knihy jsem opravdu na vážkách :D. První půlka mě absolutně nebavila a nevžila jsem se do hlavní postavy June. Neustále jsem se ke knize vracela a četla po částech. Musím však říct, že pak cca v té půlce příběhu mě kniha celkem chytla a konec už se mi četl svižně. Ve finále mě celý příběh zasáhl. Znovu bych si jí už, ale nepřečetla. Za mě 3,5 hvězdy.“... celý text
— romca3001

Řekni vlkům, že jsem doma

„Taková ta knížka, kterou když máte popsat, o čem je, můžete říct víc různých věcí. Podle toho, co zrovna vám přišlo nejdůležitější. O složitostech sourozenecké lásky. O žárlivosti. O holce, která byla tak trochu mimoň a měla pocit, že nikam nepatří. O lásce a o AIDS a o tom, že v 80. letech se na AIDS umíralo. O ztrátách a tom smutku, když někdo odejde a vy víte, že už ho nikdy nepotkáte. O vlcích. Nám, kteří jsme příběh oplakali, budiž útěchou, že dnes už se na AIDS neumírá a to i díky českému výzkumu doktora Holého. Na to můžeme být pyšní. P.S: Finna i Tobyho bych taky nejradši zabalila do té nejměkčí deky, co najdu.“... celý text
— Pavlaj

Řekni vlkům, že jsem doma

„Zpočátku mě kniha nebavila a říkala jsem si, že to zabalím, ale nakonec jsem to zvládla až do konce. Hlavní hrdinka June byla často na zabití, hlavně po seznámení s Tobym. Greta mě štvala snad ještě víc, ale nakonec holky dostaly rozum a už byly snesitelnější. Konec mě naprosto zničil a Tobyho bych hrozně chtěla obejmout.“... celý text
— zsykorova

Řekni vlkům, že jsem doma

„No, knihu jsem měla dlouho na seznamu a jsem ráda, že jsem ji konečně přečetla ale.. vůbec se mi nelíbily pocity, které měla hlavní hrdinka ke svému strýci a pak k Tobymu. Její sestra byla hnusná a zlá, June mi se v jednu chvíli chovala dospěle a v druhou jako dítě, o rodičích ani nemluvě. Tak trochu jsem čekala že se v knize bude řešit její sexualita, což tam bylo párkrát tak lehce nakouslé a pak se tam objevil jeden odstavec, ze kterého jde poznat, že je June nejspíš asexuální. Jinak první půlka knihy byla zdlouhavá a nešlo mi se začíst, druhá polovina byla už o něco lepší. Bylo to určitě zajímavé téma, líbil se mi i konec, který byl trochu smutný a jeden odstavec, kde June přirovnává život k zužujícímu se tunelu.“... celý text
— Jaehyun

Přejít na knížky autora