petrarka72 přečtené 2416

Terry Pratchett: Život v poznámkách pod čarou 2023, Rob Wilkins

Kouzelné. Nutně potřebuji asistenta, ktetý o mně jednou v tomto duchu napíše. A nebude brát jako hendicap, že jsem nenapsala téměř stovku románů, jeden lepší než druhý. Třeba by mu stačilo, že jsem je přečetla a s obdivem je ve své knihovně hýčkám...? :-) A teď vážně - o Terrym se dozvíte maximum z pohledu člověka, který s ním sdílel všední spisovatelské dny (i když to vypadá, že žádné takové nebyly, všechno bylo dobrodružství - pro toho, kdo je tak chtěl vnímat), nevšední osobní záliby (elektrokutilství mě několikrát rozesmálo), dny růžové (když se začalo dařit) i ty ošklivé (praktické prostředky boje s Alzheimerem byly obdivuhodné). Mimo jiné je Rob skvělý jako člověk umějící Terryho snášet, když je, ústy jeho ženy Lyn, "trošičku rozmrzelý" (chválabohu - vztek byl, podle Neila Gaimana, Terryho hnací motor). Líčí i jednání s agenty, redaktory, filmaři, péči o orchideje a želvy, PC hry a zádrhele kolem jednotlivých příběhů. A v ránci možností nespoileruje! Takže úkol pro bezprostřední budoucnost - přečíst Stratu a Temnou stranu slunce - a znovu zkusit Dlouhou zemi... Mimochodem - s tou knihovnou jsem to trochu přehnala - moje pratchettovská sbírka je uložena v šatní skříni v polici na klobouky... :-)... celý text

Poslední průvodce Prahou 2023, Ivan Diviš

S rozkoší přelouskáno na cestě mezi Prahou a Karlovými Vary. Dva pábitelé, čtyřicátníci na útěku před Rusem, vzpomínají v exilovém Mnichově na dětství a mládí, zkrátka dobu "před". Skrze abecedně řazená hesla líčí Prahu prvorepublkovou, válečnou, popřevratovou, padesátkovou, vždy jaksi ztracenou, s půvabem starých časů a následně komunisty pošpiněnou. Se smutkem, nostalgií, úsměvem, úšklebkem. Rozmáchle, věcně, stručně. A je to skvostné čtení... V jakýchsi reklamních tiskopisech Kulíkovy firmy: "Kam sahá pánská punčocha? - Až se. - Kam sahá dámská punčocha? - Ta až sem! - A kam sahá domácí přítel? - Ten sahá po šálku té dobré Kulíkovy kávy!" (Meinl, Kulík, lahůdkářství, s. 114) "A každý stárnoucí národ má takové místo a kolem něho se asociativně stře podobný vějíř psychfenoménů, jejichž společný jmenovatel je iracionalita a nedospělost. Čím je národ starší, tím je ono místo nedospělejší, jako by hledalo po vlastním těle pubertu bez jásotu, který k ní rovněž patří." (Strahov - Masarykův stadion, s. 185)... celý text

Šeptající mrtví 2024, Darcy Coates

Darcy Coates vykazuje jisté známky grafomanie - své duchařské příběhy seká jako cvičky - ale zřejmě má dobré redaktory: pro mne se stala synonymem odpočinku. Chci-li něco lehkého, co přečtu rychle, nezapotím se u toho, zároveň to unese formát e-knihy a ještě mě to bude vcelku bavit, sáhnu po ní. Pravda, top je pro mne stále Kořist (to jsem se fakt bála), ale tenhle prequel také slibuje mnohé.... celý text

Všechen můj hněv 2023, Sabaa Tahir

Strhující. Tolik bolesti, tolik bezmoci, tolik poztrácené naděje - ale jak říká jedna z postav, byť bez zavýsknutí a šťastného "véčka": "Přežili jsme." Protože - mimo jiné - odpuštění.... celý text

Tchyně nemá jazyk 2023, Kateřina Rudčenková

Jedenáct jednohubek, každá pro úsměv. A vyzývající ke čtení nahlas. Zkuste to třeba se Zimou s Williamem - pobavíte se dvojnásobně.

Lidi od kolotoče 2023, Kamila Hladká

Pestrobarevnej svět, plný svérázných typů, které spojuje láska k atrakcím, k rodině, ke svobodě. Romance pro křídlovku na několik způsobů, se vší láskou, dřinou, odpovědností, vzájemností, vlastními pravidly i smrtí. A proměny toho světa a jeho různorodost, a nezachytitelnost, samozřejmě... Po Hornických vdovách opět atraktivní téma Kamily Hladké, tentokrát ve spolupráci s Markétou Skočovskou, která o světských dost ví.... celý text

Truchlivý Bůh 2000, Jiří Kratochvil

Vynikající čtení! Uživatelka Rihatama všechno řekla za mne... Variace na Kunderu jen do jisté míry - zde čtivější a nejednoznačnější, tolik nedávající na odiv autorovu výjimečnost (poslední věta boží!); Borghes také jen do jisté míry - v devadesátkách tento autor v Brně "frčel" (dokonce byl součástí přijímaček na neJmenovAnou Múzickou školU), ale bloudění v labyrintech včetně vlastní duše má rafinovanější a neprůhlednější... Od viselce k viselci. Od rodinného klanu ke gangu. Od undergroundu do podzemí. Od vůle neušpinit si ruce k touze po svobodě. Zkrátka bílovický knihovník, adept na Dušičku a (novo)manžel zevnitř i zvenčí, uprostřed hry, které nerozumí... Tohle ve mně bude rezonovat ještě dlouho. Včetně konce, který jsem vnímala jako přirozený, i když mi není úplně jasný. (Ale ten obraz, jak sedí před maringotkou a kouká do mlhy, je skvělý.)... celý text

Rudá pyramida 2012, Rick Riordan

Vcelku zklamání. Edukace o egyptských bozích vcelku funguje, ale akčnost za každou cenu se rychle přejí, stejně jako sourozenecké škorpení. Navíc tam není tolik tajemství, aby mne to zlákalo na další díly. Nicméně - vždycky Bastet!... celý text

Kdyby se slunce nevrátilo 2003, Charles-Ferdinand Ramuz

Paráda. I když - nečte se to lehce. Neokázalý příběh o čekání na konec světa střídá podmanivé pasáže, v nichž příroda žije, se situacemi vynořujícími se jakoby z mlhy a zachycujícími lidské reakce na čas ubíhající směrem k nejistotě. Zapalme lampu, propijme poslední pole, shromážděme zásoby, ožeňme se, vyjděme na horu... Prostě udělejme cokoliv, než prorok odejde a prororoctví si vezme s sebou.... celý text

Zimní hrob 2024, Peter May

Funguje to. Drsná škola v klimaticko krizové době. Detektiv Brodie s vědomím konečnosti několik desetiletí po sebevraždě manželky, a mordy, co se řeší sice se snovými technologiemi, ale hlavně s vypětím všech psychických i fyzických sil.... celý text

Před sebou neutečeš 2023, John Boyne

Nepodceňujme staré dámy! Tahle vážně není Missis Sympatie, ale žije bohatý život a s pocitem viny (oprávněným? zbytečným? kdo to posoudí?) zachází většinou vědomě a ku prospěchu světa. Znalost Chlapce v pruhovaném pyžamu není nezbytná, ale násobí požitek z četby. A nenápadná úvaha, co z člověka dělá zrůdu, nakolik je možné se samostatně rozhodovat a co lze překonat a co už ne, je propletená se silným příběhem.... celý text

Černočerné srdce 2024, Robert Galbraith (p)

I kdyby J. K. Rowlingová převyprávěla návod na vyplnění daňového přiznání nebo sestavení skříňky z IKEA, stálo by čtení za to. Cormoran a Robin jsou k tomu výborní průvodci po imaginárních 100 radách, jak nereagovat na přitažlivý protějšek. Černočerné srdce by mě asi bavilo, protagonisty si umím dost dobře představit (od Hartyho po okrajové postavy, a třeba hrobník cestující časem v rakvi je boží) a nenávistná prostředí v několika podobách, od neonacistického přes narušené rodiny a pedofilní komunity po troll space, jsou vystižena přesně. Jo! A taky je to napínavé, protože krimithriller... Prostě spokojenost.... celý text

Nic 2023, Janne Teller

Takové střepy Pána much a Betonové zahrady, promíchané s Nadaným žákem a tmelené Cizincem. Prostě zpráva o vstupu do dospělosti, ve které NIC (ne)čeká. Bavilo mě to velmi. Skoro jako by to mělo význam.... celý text

Vodník 2023, Tereza Bartošová

V rámci žábru vcelku povedená záležitost. Prostředí přesné a s atmosférou, postavy zapamatovatelné, motivace pochopitelné.

Kočičí král 2009, Pavel Šrut

Převyprávěné ostrovní pohádky. Napsáno s fortelem, s citem pro styl a pointu. Bozhan German by měla radost (a veršované vložky neuměla tak hezky). Ovšem co mne to napadlo, kombinovat četbu Kočičího krále s Farmou zvířat... :-)... celý text

Farma zvířat 2021, George Orwell (p)

Připomínám si tak jednou za deset let. I tentokrát přečteno na jeden zátah. Orwell byl truchlivý vizionářský bůh (tentokrát jsem měla pocit, jako by parafrázoval ruský styl, zejména Tolstého), Kulikovy ilustrace tomu dodávají nový rozměr.... celý text

Padesátka: Čím žijí ženy v období přechodu 2023, Lenka Kapsová

Empatické a poučné. Vědět, co se s člověkem v tomto období děje fyzicky, co psychicky a co s tím může dělat (i když je to samozřejmě individuální a kdo je bez víry, má to složitější), mi připadá důležité. Výpovědi jiných žen dávají uklidnění. A naději.... celý text

Červotoč 2024, Layla Martínez

Skvělý debut. V hlavní roli (sebe)nenávist a pomsta. A taky dům, stíny, svatí - a ženy. Ty zejména.

Loď v písku 2007, Jenny Nowak (p)

Příjemné překvapení, díky, čtenářská výzvo. Nadávala jsem si, že spoustu věcí o Egyptě jsem přečetla před dovolenou a během ní, od Waltariho a Smithe přes Klabouchovou a Christie po všechny možné průvodce. Na druhou stranu, Loď v písku o konci světů, prolínání náboženství a magie, světla s temnotou a věčných a nesmírných, skrze intenzivně působivý příběh, dramatické obrazy, charismatické postavy a vytříbený jazyk, byla trochu zjevení a trochu návrat do dětství k dobrodružným příběhům. Velmi, velmi uspokojivé.... celý text

Zpíváš, jako bys plakala 2022, Zuzana Kultánová

Leccos si pamatuji, leccos jsem měla s Andreou společného. Nemá mé sympatie, pochopení ano. Ale stejně jsem nebyla schopná přistoupit na způsob vyprávění.