PerfectionistKa
přečtené 192
Čtyři mrtvé královny
2020,
Astrid Scholte
Quadara, její kvadranty, pravidla a hlavně postavy královen se mi fakticky líbily. Keralie - a její ironie - mi taky hodně sedla, mám s ní společný humor, styl odpovídání a argumentaci. Oceňuji rozmanitost kapitol, že se netočily jen kolem Kery, ale ukazovaly nám různé pohledy (přestože to střídání ich- a er-formy bylo občas trochu na štíru, hlavně na konci), a stejně tak i skvěle promyšlené prolínání dějových linií! Díkybohu za mapu (MILUJU MAPY - asi bych byla Torijka :D) a ty vysvětlivky na začátku. Jinak bych byla ztracená už snad na druhé straně. (A taky doporučuji tohle: https://www.astridscholte.com/thequeens) Potom když přišla Čtvrtá část, kde jsem zjistila, že moje představy, kam se bude příběh ubírat, nebyly úplně naplněny, jsem myslela, že můj velmi pozitivní názor na knihu chtějí změnit. Omyl! Naštěstí byla plná nečekaných zvratů, takže si mě získala, a já ji mohu s klidným srdcem doporučit dál. Největší plusy knihy: KONEČNĚ kvalitní STANDALONE na poli fantasy YA, kontrast mezi Keralií a Varinem, nepředvídatelné vyvrcholení hromady zápletek, a taky to, že jsem podle rozporuplných reakcí od knihy nic neočekávala, takže mě mohla už jen příjemně překvapit. A to se teda stalo. Ježiši jo, a ještě ta boží obálka! Nakonec musím dodat, že jsem na knihu skoro vůbec nepohlížela jako na nějakou detektivku - o to víc se mi líbila. Vím, že to hlásá už anotace, ale já detektivkám neholduju, takže jsem do toho prostě šla s tím, že jdu číst fantasy YA, která bude mít detektivní nádech. Radím vám, ať se do toho taky pustíte spíš s touhle myšlenkou.... celý text
Kulti
2019,
Mariana Zapata
Nezlobila bych se, být to kratší. Nevadilo by mi, kdyby tam toho fotbalu bylo míň (jelikož mi je docela ukradenej). Ale bavila jsem se při čtení? To rozhodně. Postavy byly velmi sympatické, bohužel jsem k Sal nijak moc nepřilnula. To není obecně špatně, jen to trochu ubírá na mém knižním zážitku. A s naším hlavním hrdinou, s ním to bylo ještě komplikovanější. Na mě dlouhý rozjezd tomu nepomáhal, protože mi fakt dlouho trvalo, než jsem si k němu našla cestu (ale našla!). Naopak ke konci to mohlo být delší... zbytečně dlouhé oťukávání a vyplňování, zatímco na konci to bylo všechno tak nějak zrychlené a useknuté. No a dokonce... já se sakra v průběhu čtení přistihla, že normálně snad ani nechci, aby spolu naše hlavní postavy byly. Nebo mi to přinejmenším bylo jedno. Jako to při čtení prvoplánově romantického příběhu nechcete, aby vás napadalo. Přiznávám, že nakonec mi to samozřejmě nevadilo, ale prostě jsem musela napsat, jaké myšlenky mě při čtení asi prvních 250 stran přemáhaly :D Každopádně kniha se četla lehce (nezávisle na délce), byla dobře napsaná, zábavná, příjemně mě překvapilo, že mě ani to prostředí nijak neodradilo, a nevidím důvod proč si nepřečíst další díla autorky. A jestli máte rádi hodně rozvleklou slow-burn romanci, určitě po tomhle kousku sáhněte. Užijete si to a ještě se pobavíte! 3.5* Pro ty, kdo to ještě nečetl, a nedělá mu problém angličtina - autorka napsala ještě jakýsi extra epilog :-) najdete ho tady: https://www.marianazapata.com/kulti-outakes-from-the-future... celý text
Poslední výkřik
2016,
Alice Clayton
Strašně moc milá jednohubka. Opravdu to byl takový rozšířený epilog, ale mně to vůbec nevadilo (ono by ani nevadilo, kdyby to bylo delší, o tom žádná). Ráda jsem si početla o (díkybohu) happyendech všech našich hrdinů. Nečekala jsem, že si tuto sérii a její postavy oblíbím tak, že se mi s nimi ani nebude chtít loučit. Ale stalo se. Tímto posledním dílkem se s nimi loučím, trochu smutná, nicméně spokojená :-)... celý text
Přátelé
2019,
Kelsey Miller
Já se za fanatika Přátel považuju, absolutně jo. Můžu na ně koukat neustále. Ráno, odpoledne, večer, když je mi smutno, když jsem šťastná, při jídle, při usínání a při jakékoliv jiné příležitosti. Knihu jsem si proto pořídila téměř okamžitě po jejím vydání, ale po rozporuplných recenzích jsem se do ní pustila až teď, navíc s notnou dávkou skepticismu. Už v úvodní kapitole mě nahlédnutí do toho, že tak silné pouto s Přáteli mají i ostatní, velmi potěšilo. Pak se ale musíte mezi těmi zajímavými a důležitými věcmi (z nichž jsem už spoustu věděla, co si budem) prokousat ne až tak úplně podstatnými (jednoduše těmi, které s Přáteli vlastně ani nesouvisely), natož zajímavými informacemi (tak se Carol a Susan nelíbaly, no a co, tak Monica měla Bibli, no a co). Celá kniha mohla být protkaná mnohem více odlehčenými tématy, zajímavostmi a pikantnostmi z place, než řešením toho, co všechno v něm chybělo a dalších politicky korektních záležitostí, to je prostý fakt. Jenomže mně se u čtení tolikrát zastesklo, že to všem Přátelofilům jako jsem já musím doporučit. Nečekejte žádnou osvětu. Mám hodně známých a přátel, co tento seriál viděli a mají rádi, pár dokonce i takových, co jim je jasné, že než byl Gary Oldman Sirius Black nebo Winston Churchill, byl to ten, co prskal na Joeyho. Ale ani tu druhou skupinku by to nebavilo číst, pokud by je to všechno předem opravdu nezajímalo - jako mě, která si zjišťuje různá fakta o seriálech (a o tom, co se děje na jejich pozadí), aniž by o nich někdo musel napsat knihu. Takže tohle zvažte. A pokud tomuto vyhovujete, zaručuju, že když už nic, tak vás snad alespoň jako mě přepadne taková nostalgie, že to za to stojí. Při čtení o natáčení poslední epizody jsem si dokázala živě představit tu smutnou atmosféru. Brečela jsem spolu s nimi, a pokud je milujete jako já, bude vám u toho taky tak tesklivě těžko. Tato kniha sama o sobě určitě není na 5*. Dala bych jí takové hezké 4, ale čistě z lásky k mému nejoblíbenějšímu seriálu je ta pátá. Bright-Kauffman-Crane jsou géniové a opravdu “zázrak tvoří casting”. (Ještě někdo napište něco podobného o HIMYM a já můžu být fakt šťastná. Emočně vyšťavená, ale šťastná.)... celý text
Samec
2015,
Alice Clayton
Tento díl mě ve výsledku bavil nejméně. Chápu, že autorka chtěla v každém příběhu použít jiný postup, jak dát hlavní hrdiny dohromady, ale tady to bylo nějak až moc ideální. Ke Chloe jsem nedokázala tak přilnout, jako k Viv nebo ke Caroline, která je moje favoritka a sedla mi nejvíc. Prostě Nabíječ byl Nabíječ. A já raději kočky (a rytíře), než psy. Celá série jako celek mě ale určitě baví, příjemné oddechové čtení od skvělé autorky. Takové pěkné 3.5* + 0.5* za sestřenici Lucase :D Už se těším na poslední epilogovou knihu.... celý text
Hřebec
2015,
Alice Clayton
“Ahoj Simone, tvoje holka je dekoratérka, že jo?” “Ježiši, takhle jí nikdy neříkej! Je interiérová designérka.” Jo, tenhle volně navazující styl sérií je bezvadný. Dostali jsme nový příběh, ale s tím, že pořád na pozadí fungují postavy z minulého. Takže tak, jak mě v Roštěnce už moc nezajímalo natahování příběhu Simona a Caroline, tak tady mě naopak jejich přítomnost velmi těšila. Označení erotický román mi ale připadá přehnané - tohle mě napadlo poprvé asi na 100. straně, a pak postupně na 120., 150. a ještě docela dlouho, než něco teprve přišlo, což je podle mě síla na 200 stránkovou knihu označenou jako “erotická” :D Rozhodně se to tímto směrem ubíralo mnohem méně než u předchozích dílů, teda samozřejmě kromě představ hlavní hrdinky, provázejících nás většinu knihy. Uvidíme, co přinese ten další, na který se těším. Přestože za mě pořád vede pětihvězdičkový Nabíječ a tohle si zaslouží takové lepší 4*, dávám 5. Za knihovníka!... celý text
Roštěnka
2014,
Alice Clayton
Caroline a Simon mě sice už tak moc nezajímali, ale pořád jsem se při čtení bavila, hlavně teda nad zápletkou Sophia x Neil. Autorka píše jednoduše, ale poutavě. Přátelství Caroline, Sophie a Mimi je, alespoň z mého pohledu, záviděníhodné, no a nejlepší byly rozhodně vtípky Barry Derry a taky sraz ze střední. Už vím, proč se většina podobných sérií románů v každém díle zaměřuje na “někoho nového”, byť pořád ve stejném univerzu, protože takový koncept je fakt lepší. Asi proto už se těším na další díl. Ideální odechová četba, kterou proti aktuální trudomyslnosti vyhledávám.... celý text
Falešný polibek
2017,
Mary E. Pearson
Kniha, která už anotací hlásí milostný trojúhelník. To byl buď šílený risk a nebo jasný zisk. Naštěstí se to Mary opravdu povedlo a romantická zápletka je tady rozhodně ziskem. Samozřejmě jsem taky nějakou dobu tápala v tom, kdo je princ a kdo zabiják, ale až taková záhada to vlastně nakonec nebyla - řekla jsem si, že tak, jak se mi to jeví, to nebude, protože přesně to autorka chtěla. A měla jsem pravdu :D Každopádně jsem fakt ráda, že jsem si předem vůbec nic nevyspoilerovala (fakt vůbec, nečetla jsem ani anotace dalších dílů, a to jsem si je všechny koupila), protože to by mi knihu zkazilo. No a ještě samozřejměji jsem v týmu zabijáka (ať už to zní sebehůř :D)! PROSIM PROSIM Miluju tu mapu, originální příběh a celý její svět. Lia je odteď jedna z mých nejoblíbenějších hrdinek a s neskutečným napětím a očekáváním sahám hned po dalším díle!... celý text
Má první láska
2019,
Tanja Voosen
Oddychové čtení, přečteno rychle, přestože by knize neuškodilo být kratší. Cassidy mě bavila sarkasmem a taky Rozchodovou agenturou. Líbil se mi i vývoj její rodiny, ale Colton... řekněme nic moc. Nějak jsem jim to nevěřila a nesršela z nich chemie, kterou jsem očekávala. Přidávám se k těm, co si oblíbili více Thea :-) 3.5*... celý text
Jen 27 dnů
2018,
Alison Gervais
Krásná věc. Nikdy bych nevěřila - a teď pro někoho může přijít SPOILER, tak bacha - jak moc si vážím štastných konců a tady obzvlášť. Hadley i Archera i celou rodinku Incittiových jsem si zamilovala. Moc jsem netušila, kam se kniha bude ubírat. Kromě přečtení anotace, která, co si budem, toho moc konkrétního neprozradí, jsem si o knize nic nezjišťovala. Takže zapojení celé jeho úžasné rodinky a kavárny a italské nátury, bylo fakticky příjemné překvapení. Knihu jsem po nějakém tom úvodním začtení nechtěla ani na chvíli odložit. Vlastně mě až zamrzelo, jak lehounce se kniha četla, jelikož konec přišel příliš brzy. Více takových!... celý text