pavel.2 přečtené 219

Otčina 2012, Robert Harris

Marťan 2015, Andy Weir

Válečník 2022, Miroslav Žamboch

Skvělá trilogie. Ne tak skvělá jako knihy s Koniášem a Baklym, ale zase o dost lepší než Predátoři - i když ty mi stylem psaní připomíná. V podstatě se jedná o roadtrip magickou "pustinou", v čase o několik století později po knize Seržant. Trilogie není ani tak temná, ani nabitá atmosférou jako Seržant, má však rozhodně svoje kouzlo, takže se od čtení těžko odtrhnete :-) V tomto závěrečném díle zjišťujete, že ve hře je vlastně osud celého civilizovaného světa... Díky, pane Žambochu, a těším se na další knihy!... celý text

Krvavé pohraničí 2000, Vladimír Šlechta

Od pana Šlechty jsem začínal s Oggerdovskou sérií, kterou jsem si značně oblíbil. Ke Krvavému pohraničí jsem se dostal mnohem později - fantasy mě moc nelákalo... Postupně jsem ale pár knih této série přelouskal a nedávno si tento první díl série přečetl podruhé... Má totiž zvláštní kouzlo, které zvlášť vyniklo v kontextu zbytku série. To je řekl bych jedinečné v tom, že se jednalo v podstatě o Šlechtovu prvotinu na tomto poli... Přitom kniha není psána nějakým okouzlujícím jazykem, hrdinové nejsou (až na Temného mága jako protivníka) nějak výjimečně schopní, ale umí si poradit v divočině, jdou cílevědomě za svým cílem, přitom se často rozmýšlejí až bezhlavě a moc nepátrají po smyslu (styl "Naše parta jde hledat poklady, jdeš s náma?" "Tak jo." - a to i tehdy, když někde pár let žije). Hrdinové jsou čestní a nevyžívají se v masakrech, ale když se zapletou do šarvátky, nejdou pro ránu daleko. A občas rychle umírají ve špíně. Všehovšudy výsledkem těchhle ingrediencí je skvěle fungující roadtrip.... celý text

Městečko Pines 2013, Blake Crouch
odpad!

Špatné, ztráta času - ještě horší než ostatní knihy Blake Crouche. Už používání krátkých vět a zároveň celý odstavec vyplněný tou krátkou větou vyvolává pozvednuté obočí a mírné znechucení už od počátku - a nenapraví se to až do konce knihy... I kdyby hlavní postava nebyla psána tak ploše, jak tomu je, tak ani ostatní postavy to nezachraňují - naopak jako by se autor snažil záměrně o co nejjednodušší způsob psaní, aby vynikla akce. Což je ovšem způsob psaní, který mi extrémně nesedí. Nepochybně jsem četl i horší knihy, přesto hodnotím také jako odpad a zklamání, a i když mám podezření, že se autor v průběhu čas zlepšuje, jeho další knihy zkoušet už nehodlám.... celý text

Otrok megaměsta 2021, Tomáš Sekerka

Podle mého - lepší než první část. Ta byla dobrá jako náhled do reálií světa i hlavních postav, ale epizodická a poněkud chaotická, jakkoli pan Sekerka vytvořil jedinečnou atmosféru svého světa i celé civilizace... Otrok megaměsta netrpí ani chaotičností, ani příběhem rozplizlým přes mnoho let a situací: sjednotil se. To považuji za velké plus a četlo se mi tak mnohem lépe. Samozřejmě se pak rozplývá ten "WOW" efekt, kdy se na vás vyvalí něco opravdu zvláštního, jak dovolují povídky, ale román s lineárním dějem už moc ne... Takže oproti dílu prvnímu jednoznačné přidávám hvězdičku, rád nejen za dobře napsanou knihu, ale i za odpovědi, které vyvolala kniha první.... celý text

Temné dny 2018, Manel Loureiro

Shrnuto: nuda od začátku až do konce. Jelikož mám knihy o zombíkách v oblibě, tak jsem knihu neodložil a dočetl, ale i tak bylo už od prvních stran jasné, že to není ono... Občas ale nastane nějaký zvrat, který z knihy udělá dobré počtení - což byl taky důvod, proč ji neodložit. Ale žádný takový zvrat nenastal... Dá se říct, že kniha je plná akce. Ale postavy jsou ukrutně ploché, občas jsem měl dojem jakoby tam byla jen jedna hlavní postava a ostatní jsou jen jeho částí, pro doplnění děje...... celý text

Zhroucený čas 2020, Blake Crouch

Tohle je nadprůměr, tak čtivý že kniha padla během pár dní... Zpočátku jsem měl pocit, že něco nesedí. Navíc byl tento pocit posílen obavou, že je vše jakoby prvoplánové, podobně jako u Temné hmoty. Ale to bylo vynahrazeno zadostiučením v okamžiku, kdy se ukázalo, že věci opravdu nejsou takové, jaké se zdály! A pak už to byla jízda, hledání řešení pro lepší budoucnost pro své blízké, ochrana před zločiny i neštěstími - a přesto věci eskalují, ač s dobrými úmysly, ke kataklyzmatu apokalyptických rozměrů... Znovu Temnou hmotu číst nebudu, když už znám rozuzlení, ale bylo to skvělé dobrodružství a skvělá zábava!... celý text

Svědectví 2008, Stephen King

Hodnotím se značným časovým odstupem... Svědectví má neskutečnou atmosféru. Když jej čtete - a ještě i nějakou dobu po jejím dočtení - reálný svět stále někde v pozadí srší magií a apokalypsou. Takže pokud se chcete vnořit do světa, který je temný, podivný a nemá obdoby - Svědectví je jasná volba. A že vás bude kolem páteře mrazit poměrně dlouho zaručuje King na brutálních 1055 stranách! Ale tak už je to u něj běžné, a za to dík.... celý text

Temná hmota 2017, Blake Crouch

Příjemné počtení, děj běží rychle... SF zápletka, ze které se klube akčně-romantický román. Že to zní jako něco, co v důsledku v paměti zrovna neuvízne? Ano, je to tak... Co jsem očekával, bylo něco ve stylu Proud času od M. Crichtona (ten má prosím nižší hodnocení než toto, i když já bych Proud času jednoznačně hodnotil řádově výš. Nebo kdybych chtěl emočně strhující romantiku, zhltnu Sophiinu volbu - opět špičkové počtení). Zde se vychází z nekonečného množství paralelních světů, ale vše je už tak nějak hotovo, jedinou záhadou k vyřešení je jak se dostat domů za svou láskou.... celý text

Spasitel 2021, Andy Weir

Tak to byla paráda! Po skvělém Marťanovi a zklamání z Artemis je Spasitel jasným důkazem, že Andy Weir je Pan Spisovatel. Je Spasitel v něčem lepší kniha než Marťan? Ano - neřeší problémy jen sám. Navíc už od počátky se na jeho misi spojily veškeré dostupné možnosti lidstva... A je Spasitel v něčem horší? Inu - je jiný. Přináší mnoho nového, zůstává podobně výtečný humor, dramatické situace - to je ono! V Marťanovi jste si, když se něco pokazilo, řekli "A je vymalováno, konec." A pak bum, našlo se nějaké zběsilé řešení... U Spasitele to drama nevyznívá tak definitivně... Ale to nevadí - obě knihy jsou skvělé a obě stojí za to. Vřele doporučuji, těch necelých 500 stránek se ani nezdá a za pár dní bylo dočteno.... celý text

Existence 2015, David Brin

Za mě: skvělé! Začátek mi přišel malinko zmatený, ale věci se postupně vysvětlovaly, napětí a zvědavost mě poutaly ke knize čím dál tím víc až k závěrečnému vyvrcholení. A hlavně je to scifi tak nějak ve stylu tradiční náplně toho slova, a po tom se mi stýskalo :-) Rozhodně chválím fantastický překlad, protože v knize je množství vtípků a jemných narážek, které by se asi jinak ztratily... ALE naopak mnoho patvarů jde na vrub autora, mě tedy -ai- všude možně a hromady novotvarů docela vytáčely. Jako je fajn že tak pan Brin upozorňuje na masivní prostoupení světa, který popisuje, umělou inteligencí, ale silně pochybuji, že by to kdy přešlo do běžné mluvy (leda v PR a reklamě). Například říkat aindroid namísto android mi doposud nezačalo dávat smysl... No nic, jinak prostě skvělé počtení - Brina mám rád, povídky, Pošťáka a Praktický efekt. Série Pozvednutí je asi Brinova celoživotní láska, já ale po Slunečním poutníkovi ničím dalším nepokračoval... A Existence mě nutká to přece jen zkusit :-)... celý text

Diamantový věk 2001, Neal Stephenson

Diamantový věk jsem četl ještě kdysi na vysoké, zhruba tedy v době kdy vyšel a tehdy jsem z něj byl nadšený. Teď jsem si s ním zkusil spravit názor po pachuti co mi zůstala po pokusu o přečtení Agentury DODO - a velmi úspěšně. Diamantový věk popisuje nanotechnologiemi prostoupenou budoucnost, kde svět je díky nim odlišný, ovšem lidstvo zůstává stejné - a jako vždy, mnozí lidé mají na výběr, ale jen někteří se příležitosti chopí. Příběh popisuje období od narození po dospívání holčičky Nell v oblasti Šanghaje (a jiných postav také jinde, v Anglii, pevninské Číně...), kdy dochází ke kulturnímu střetu západního náhledu na svět s východním, víceméně konfuciánským. Postav v knize je mnoho a procházejí svého druhu vývojem - první setkání je obvykle líčí humorným způsobem, v průběhu děje pak nabývají na celistvosti (například Doktor X, v počátku líčen v podstatě jako šílený vědec, později podstatně jinak, ale to by byl spoiler). Nell má Čítanku pro urozené slečny, vysoce propracovanou nanotechnologií prostoupenou učební pomůcku, která ji naučí nejen číst a psát, ale také mnoho dalších ponaučení cenných pro život, moudrosti i pokoře. Od příběhu jsem ještě čekal, že se dozvím, jak dopadl bratr Nell Harv a sem tam zmínku kam se posunul soudce. Jinak brilantní kniha, s krásným překladem a mnoha zábavnými momenty.... celý text

Magické pouto 2015, Larry Correia

Okovy války 2016, Larry Correia

Vzestup a pád agentury DODO 2019, Neal Stephenson

Neala Stephensona mám rád - dík Diamantovému věku a Sněhu - ale tady ho moc nepoznávám. Tedy místy ano, ale tak nějak dost zřídka. Zápletka knihy mi ovšem přišla velmi zajímavá, ale podáním to přešlo v ukrutnou nudu - asi by z toho byla skvělá povídka na maximálně 100 stran a ne román na 700, což je ale jen můj subjektivní názor... Co mi totiž nesedělo bylo zčásti podáním postav (povětšinou nezajímavé), ale především zaměření žánru: historie (asi). Fantasy je jen berličkou k větší uvěřitelnosti příběhu (uznávám, to se povedlo), ale výpravy do minulosti "okořeněné" setkáními s čarodějkami jsou prostě mimo můj zájem. A příběh směřující k lepší budoucnosti (hrdinů) nenápadným ovlivňováním minulosti a z toho (nepochopitelným způsobem) vyplývající (nebo právě spíš nevyplývající, mně to přišlo značně samoúčelné aby se příběh hnul) peripetie mi podáním prostě nevyhovoval. Nedočteno - třeba potenciálně brilantní závěr stojí za to se k němu prokousat, ale když četba není nějak lákavá, proč se trápit?... celý text

Kapitán 2021, Miroslav Žamboch

Skvělé počtení - na neschopence zhltnuto za necelé dva dny :-) Měl jsem štěstí, že po přečtení prvního dílu už byl tento k dispozici jako ekniha, takže stačilo zaplatit a za 5 minut už jsem pokračoval :-) Tento díl je akčnější, Max se už povýšen musí potýkat se zodpovědností za své mužstvo i nástrahami vyšší politiky, do které nevidí... Mnoho děje se odehrává v Pustině, mírně se poodhalují některá tajemství čarodějů, magie, Pustiny atd. Nicméně mnohé zůstává stále skryto (takže se cítím stejně jako po prvním díle a nedočkavě vyhlížím ten třetí), naráží se na různé nelidsky obrovské artefakty dávné i méně dálné minulosti - a ve mně roste touha konečně zjistit, jak to celé dopadne a hlavně jaký je svět Seržanta (nutno říci, že hlubokou temnotou oplývající Seržant má větší kouzlo a tak jsem zvědav, jestli tato trilogie také podobně potemní, ať už závěr bude či nebude optimistický...).... celý text

Veterán 2021, Miroslav Žamboch

Skvělé počtení a už se těším na další díly! Jediné, co by se dalo vytknout, je nový neznámý hrdina (a já svět Koniáše a Baklyho moc rád...). Svět je stejný, jako v knize Seržant (a ten se mi líbil velmi, i na poměry Žambocha) - jen je oproti němu posazen do budoucnosti, už ne tak temné. Tedy, alespoň to tak v tomto prvním díle vypadá... Hlavní postavou je kadet vojenské tankové akademie, ovšem již s bojovými zkušenostmi z první linie, kdy jen o vlásek unikl smrti (nebo možná tak úplně neunikl...). Dovede si s ledasčím poradit, jedná čestně a v případě nutnosti jedná brutálně s ledově klidným kalkulem. Postupně se dostává do vysoké hry čarodějů, špiónů a jakéhosi spiknutí, které na něj doléhá jak na akademii, tak i doma. A je to hra opravdu na ostří nože, kdy schopnosti, štěstí i oddaní přátelé mají hodně práce a přehmaty se neodpouští...... celý text

Artemis 2018, Andy Weir

Na úvod: čteno díky nadšení z Marťana (aby ne, když to vydavatel anoncuje na obálce), takže jsem měl jistá očekávání... Ta se ale nenaplnila - zatímco Marťan byl takové zábavné akční drama, které se četlo samo, Artemis je prostě jiný žánr: takhle nějak bych si představoval knihu pro mládež/puberťáky (a to i když hlavní hrdinka už má po pubertě 10 let...). A to se mi nelíbilo - v podstatě mi postavy knihy byly nesympatické, poněkud ploché (ale četl jsem dál, doufajíc v nějaký "psychický" vývoj - nenastal, nebo nějaké dějové "wau" - až do konce knihy). Co mě u knihy zaujalo byly různé technické/fyzikální detaily pobytu a práce na Měsíci. To se mi líbilo na ty dva body, to podle mě ke správnému scifi patří a rozhodně to není odbyté. Shrnu-li to, tak po zážitku z Artemis bych po další knize autora asi nesáhl, takto se stále ještě těším na Spasitele a chovám naději :-)... celý text

Kniha hřbitova 2008, Neil Gaiman

Velmi příjemné počtení. Je znát, že to je určeno pro jinou věkovou skupinu, než jsem já, ale četlo se to dobře, příběh ubíhal jako po másle, hrdinové byly pěkně plastičtí - takže jsem si to užil i já. A nesmím zapomenout na skvělý finiš - sebenaplňující se proroctví, jak to mám rád. Gaiman nezklamal.... celý text