Parus
přečtené 35
Poslední přání
1999,
Andrzej Sapkowski
Zaklínač je fantasy odehrávající se ve smyšleném světě, který je do velké míry inspirovaný středověkým světem. Některé věci jsou podobné jako v Hobitovi - třeba převzatí elfové, trpaslíci a stejně tak nechybí čarodějové. Tento svět je taky plný magie a všelijakých příšer často, ale nejenom, pocházejících ze slovanských mýtů. Geralt z Rivie (hlavní postava v knížce) je zaklínač - nájemný zabiják těchto příšer. Zaklínači byli rekrutováni z malých osiřelých chlapců a museli si projít tvrdým bojovým výcvikem a nebezpečnými mutacemi umožňujícimi nadlidské schopnosti (jako např. lepší smysly, výdrž, ovládání základní magie), které mnoho z nich nepřežilo. Z těch kteří přežili se stali zaklínači toulající se po světě a vydělávající si na živobytí zabíjením monster. I přesto, že se jedná o službu, bez které se hodně lidí neobejde, byli zaklínači odsouzeni k životu na kraji společnosti, kdy hodně lidí k nim chová jak strach, tak i odpor a pohrdání a má je za prašivé proměněnce. První Zaklínač - Poslední přání je soubor šesti povídek + prologu. Mezi těchto šest povídek je vmezeřeno sedm Hlasů rozumu, krátkých kapitol, které narozdíl od samotných povídek následují v chronologickém po sobě jdoucím pořadí (Hlas rozumu 2 se časově odehrává po Hlasu rozumu 1 a před hlasem rozumu 3) s tím, že ve skoro každém Hlasu rozumu je nakousnuta nějaká Geraltova vzpomínka, která je rozebrána v následující povídce, která vysvětluje jak to doopravdy bylo. Zaklínač je dosti násilný, satirický (některé povídky jsou parodiemi na pohádky) a přijde mi, že se snaží mít i hlubší význam. Knížka je plná různých postav, které jsou dobře zapamatovatelné. Andrzej Sapkowski detailně popisuje souboje plné šermířských technik, postavy i okolní krajinu, díky čemuž si člověk udělá dobrý obrázek a mě osobně to vyhovovalo. Nejsem moc velký fanoušek fantasy, ale Zaklínače rozhodně doporučuji. Škoda jen, že něco tak skvělého jako Zaklínač se ještě nedočkalo důstojné filmové nebo seriálové adaptace. Aspoň, že ty hry jsou fajn. :)... celý text
Zlatá horečka
1976,
Pierre Berton
Hodně chaoticky napsaná knížka. Kdybych neměl rád Divoký Západ, tak bych ji nejspíše nedočetl.
