Moonca
přečtené 167
Detektivní hry
2012,
Agatha Christie
Pro mě je tato kniha jedním z mnoha důkazů, že Christie je zkrátka geniální. Je výborná snad ve všem, na co sáhla, a to včetně dramatu. U Pasti na myši jsem se bála, u Svědkyně obhajoby byla neustále v šoku a u Pavučiny skvěle bavila postavou hlavní hrdinky. Kniha je opatřena i krátkou předmluvu, ve které jsou stručně popsány okolnosti vzniku jednotlivých dramat. Zasazují je tak do širšího kontextu a pro mě jsou zajímavým přiblížením života autorky a jejího vztahu k dramatické tvorbě. Teď už jen doufám, že se zadaří vidět i naživo.... celý text
Vdavky Nanynky Kulichovy
1991,
Ignát Herrmann
Jedna z nejkrásnějších knížek, jaké jsem kdy četla, a rozhodně ta nejmilejší. Všechny postavy jsou sympatické, všichni se mají radi, všechno se daří, všechno příjemně plyne. A přesto jsou zde zcela reálně zobrazeny i vlastnosti jako závist, přetvářka či nabubřelost. Tak jak se s nimi skutečně potkáváme - v skrytu, potajmu, vyjdou na povrch zejména v nočním tichu a přesto dokáží ničit životy. Autor mistrně zobrazil tři rozdílné společenské vrstvy tehdejší Prahy - chudé domovníky, měšťany a chudší šlechtu (byť stále velmi bohatou). Na nich stejně tak povedeně ukázal různorodé obtíže při shánění ženichů. A kdo má rád dobové zvyky, jistě si taky přijde na své. Za mě je kniha skvělá pro každého, kdo má chuť si jen tak v klidu číst, odpočívat a netrápit se. Je totiž důkazem, že bývá i dobře a že život není jen zlý.... celý text
Johana z Rožmitálu - Bouřlivý život s Jiřím z Poděbrad
2019,
Jiří Hanibal
Krásná kniha o osudu velmi výrazné české královny. Doba Jiříka z Poděbrad není tak často omílané a Johanka určitě nepatří k těm známým panovnicím. Téma tak dodává knize punc jedinečnosti. Navíc příběh nepůsobí nijak bulvárně či lacině, naopak citlivě podává historická fakta. Mě osobně chybělo hlubší prokreslení postav, jak je tomu v jiných autorových dílech. Nevím, kolik existuje historických pramenů, možná neměl odvahu si nadmíru domýšlet, ale třeba rodinný život není zmíněn téměř vůbec, Johana je vykreslena v podstatě pouze jako politička a velmi omezeně vztah s Jiřím. A přitom by toto mohlo být velmi zajímavé, když se starala o šest dětí předchozí manželky! Tak třeba příště ...... celý text
Vincent
2019,
Ana-Marija Posavec
Krátká svižná elfí "rádoby romance" s přímočarým dějem. Je zřejmé, že autorka začíná a kniha byla vydána samonákladem. Pořádná editorská práce by jim (autorce i knize) rozhodně neuškodila. Knize chybí lepší zpracování motivace postav - některé jsou vysvětlovány týmiž slovy opakovaně, jiné naopak vůbec. Místy postrádám i logiku, byť věřím, že tam je. Stejně tak si myslím, že autorka se snažila vtělit do příběhu i myšlenku či pointu, ale značně neobratně. Opravdu jsem nepochopila, proč by měl být titulní hrdina vzorem ctnosti a hrdosti ... za celou knihu neučinil nic, co by se těmto vlastnostem aspoň podobalo. Celkově kniha nenadchla ani neurazila. Oddychová jednohubka, odpovídající svému žánru (řadím spíše dívčí literatura než fantasy).... celý text
Ďáblovy housle
2011,
Joseph Gelinek
Tuto knížku jsem četla jen kvůli výzvě a jen kvůli ní i dočetla. Původně jsem myslela, že to bude detektivka. Spletla jsem se, je to spíš velmi stručná historie hudby s detektivními prvky. No nebo ani to ne, spíš s lehce mystickými prvky. Musím říct, že o méně schopném detektivovi jsem ještě ani neslyšela. Inspektor Clouseau je vedle něj extratřída. Tenhle pán jen přihlížel ději a stěžoval si, že nemá žádnou stopu. Škoda, že vrah byl ještě hloupější než on, s tím, co na něj měl a jak to získal, by jej nikdo neodsoudil. Mimo to absolutně nechápu, proč na začátku vznikla druhá dějová linka, která následně zmizela a ani nikam děj neposunula. Proč ten rozsáhlý popis Paganiniho smrti. Pokud byl důležitý (což se ni nezdálo), tak ho klidně mohli rozložit do kapitol přes celou knihu. Proč proboha detektiv, s nedávno zesnulou manželkou měl dvě ženy, přinášející mu "erotické vzrušení", nestačila jedna? Nebo ve Španělsku nemůže žena spolupracovat s mužem bez "erotického vzrušení"? Suma sumárum ... obrovský potenciál netradičního prostředí, příběh mohl být skvělý, jednotlivé prvky byly vymyšleny dobře, ale celek je totálně zabil. Příště by to chtělo lepšího editora a míň honění ega.... celý text
Pád Gondolinu
2019,
J. R. R. Tolkien
Tahle kniha rozhodně není pro každého. I skalní příznivec světa J.R.R. Tolkiena na ni musí být naladěn a neočekávat nový rozsáhlý a hluboký příběh. Kniha totiž neobsahuje vyprávění o pádu Gondolinu, jak by se dalo podle názvu čekat, ale vyprávění o tom, jak se příběh vyvíjel a měnil. Jeden příběh je vyprávěn opakovaně, s upozorněním na rozdíly. Tím spíše si ho však čtenář zapamatuje a vryje se mu pod kůži. Dalo by se říct, že takovýto způsob vyprávění bájí či pohádek je přeci běžný - vždyť dva lidé nepoví pohádku o Červené Karkulce stejně. Kdo je méně poetický, může knihu brát jako sondu do spisovatelovy duše a jako pokus o zachycení způsobu jeho práce. Znám Silmarilion i Nedokončené příběhy, přesto jsem doteď měla v postavách mírný zmatek. Po přečtení této knihy si je však pamatuji a konečně se mi utřídily. Velmi si cením také toho, že kniha nekončí "pádem", resp. útěkem, ale jsou dovyprávěny osudy hlavních postav i jejich potomků.... celý text
Dětství ve Slezsku
1979,
Ilja Hurník
Kniha vypráví o dětství a mládí na Ostravsku, a vzhledem k tomu, že je mi tato část země blízká, zaujaly mě především tehdejší realie. Zdá se, že už tehdy platilo, že v Ostravě je "Praha daleko a Bůh vysoko". Bylo milé číst o době, kdy Svinov či Poruba byly vesnicemi vzdálenými od Ostravy a Opava neuvěřitelně daleko (dnes cca 20 minut). Také musím ocenit autorovy rodiče - jsou důkazem toho, že se správnou podporou a vírou v potomka dokáže dítě mnohé a že žádný sen není nesplnitelný. Kniha je velmi pozitivní a milá, to, co by jiný líčil jako katastrofu je podáno s nadhledem až úsměvem. V hudbě jako takové se však příliš neorientuji, autora jako skladatele blíže neznám, proto knihu nemůžu hodnotit z životopisného hlediska, věřím však, že ty, co se se tímto zabývají, zaujme.... celý text
Na vodě
2013,
Penelope Fitzgerald
Původně jsem tuto knihu nechtěla vůbec komentovat, absolutně otevřený závěr mě dost rozladil. Ale zjistila jsem, že na ni nedokážu přestat myslet ani začít číst nic dalšího. Kniha prostě měla sílu, kterou jsem ani neočekávala a ani nedokázala uspokojivě vysvětlit. Charaktery postav byly sympatické, jejich motivacím a jednání jsem vesměs rozuměla, prostředí řeky a lodí mi přišlo neotřele příjemné. Prostě mě to chytlo ... přečetla jsem ji dost rychle. Až na ten konec! A pak mi to došlo. Ona to není kniha o rodině, lásce, přátelství, ač tak vypadá. To je kniha o sousedství! O těch lidech, z vedlejších dveří ... znáte je jménem, aspoň zhruba víte, kde pracují, poznáte, když mají nový účes nebo drahý kabát. Znáte kousek jejich životního příběhu, ale většinu se jen dohadujete, někdy přesněji a jindy to jsou nepodložené drby. A pak se jednoho dne odstěhují, nevíte kam přesně, prostě pryč. A tím pro vás jejich příběh skončil ... doslova jsou odneseni bouří života. A vše zůstává otevřené ...... celý text