Mišulenka
přečtené 218
Holčička, která nechtěla vyrůst: můj boj proti anorexii
2011,
Isabelle Caro
Litarární úroveň této knihy hodnotit nebudu, i když nebyla úplně špatná. Příběh samotný je pro mě velice silný a těžký... a vlastně k tomu ani nemám slov. Rozhodně by si knihu měl přečíst každý, kdo poruchou příjmu potravy trpí nebo s ní bojoval. Protože vlítnout do toho znovu je přeci tak snadné...... celý text
To nejlepší z nás
2013,
Nicholas Sparks
Nemůžu říct, že by se mi kniha nelíbila, ale ani mě neposadila na zadek. Je to pro mě takový zlatý střed, který neurazí, ani nenadchne. Líbil se mi styl vyprávění, ano, uznávám, místy s přehnaným množstvím patosu. Na druhé straně ale musím říct, že jsem četla mnohem patetičtější záležitosti a tenhle příběh si oproti nim tak volně plynul, nic nebylo úplně nesmyslné a přehnaně kýčovité, jako to dokážou některé "spisovatelky". A konec bych nechala určitě otevřený ;-)... celý text
Krabice živých
1958,
Norbert Frýd
Frýdova Krabice živých je prostě klasika a jako ke klasice jsem k ní i přistupovala. Neumí popisovat tak dobře jako Styron, není tak naturalistický jako Remarque, nedokáže děj rozeběhnout jako Sapkowski, ale... něco na ní přeci je. Jedná se o táhlý zimní příběh v koncentráku, mašinerii na levnou pracovní sílu, která se pozvolna mění v lazaret. Mění se lidi, mění se vedení, mění se postoje, mění se přístup a priority. Zajímavá sonda do lidských duší, které se na pokraji sil válí v blátě ponížení... Rozhodně nelituji, že jsem si knihu koupila a přečetla, ale podruhé už po ní asi jen tak nesáhnu...... celý text
Deset malých černoušků
2009,
Agatha Christie
Deset malých černoušků je jedna z nejlepších detektivek, kterou jsem četla. Napětí, spád, překvapivé rozuzlení poté, co člověk podezřívá na střídačku úplně všechny. Dávám pět hvězdiček nejen za to, jak moc mě kniha bavila, ale i za to, že jsem se včera při dočítání strašně bála :)... celý text
Tati, prosím ne!
2010,
Barbara Naughton
Bylo to pro mě velice těžké čtení a jsem ráda, že konec byl takový, jaký byl, že to Barbara dokázala a umí se snad již nyní dívat vstříc lepším zítřkům. Nemám slov k chování jejího otce. Vyprávění mě zasáhlo pochopitelně především z důvodu jeho krutosti a do nebe volající debility... a v neposlední řadě i lhostejnosti Barbařiny matky i odvrácenosti jejích bratrů. O to větší radost jsem měla v závěru knihy, kdy se i veřejnosti ukázalo, jak moc je tento člověk, říkající si otec, omezený a zvrácený.... celý text
Mé syny zničil heroin
2008,
Elizabeth Burton-Phillips
Smutná a hluboká zpověď matky, jejíž syn zemřel v důsledku závislosti na tvrdých drogách. Příběh sám o sobě se nevymyká tradičnímu "životu" feťáků, který je popisován i v jiných knihách, ale důmyslnost, s jakou je vyprávěn, mě přinutil se zastavit a uvažovat i nad svými problémy, které se zdají být jakoby nicotné v porovnání s tím, čím si celá tahle rodina prošla a pravděpodobně stále prochází. Smekám před zarputilým odhodláním této paní postavit se za své syny stůj co stůj a doufám, že došla konečně do slibovaného a dlouho očekávaného stádia klidu...... celý text
Přítelkyně z domu smutku
1990,
Eva Kantůrková
Přítelkyně z domu smutku pro mě byla dvousetosmdesátidvoustránková pastva pro oči. Příběh jsem znala z televizního zpracování, ovšem literární úroveň mě nabudila na další knihy, které paní Kantůrková napsala. Nemohla jsem si pomoci od jakési vnitřní úzkosti a s každou další stránkou jsem očekávala nějakou tu lepší budoucnost, dá-li se v takovém prostředí aspoň trošku očekávat. Dávám pět hvězdiček, jinak to ani nejde :)... celý text
Po dlouhé době jsem narazila na knihu, která byla od začátku do konce kvalitním detektivním thrillerem. Byla jsem nadšená skladbou i koncepcí příběhu a upřímně jsem se při čtení některých pasáží fakt bála, protože byly popsané tak... subjektivně a zároveň náznakově a dávaly možnost nechat pracovat fantazii, která fungovala na plné obrátky :) První a rozhodně ne jedinou knihu od Nesbo, kterou jsem četla, hodnotím pěti hvězdičkam. Jinak to ani nejde :) SPOILER: Jediné, co mě trošku mrzelo, bylo to, že Nesbo na konci čtenáři naservíroval sakumprdum celou etologii a psychologii vraha, k čemuž se ani Harry Hole neměl možnost dostat. Nicméně i na tomhle se mi něco líbilo - to, že ani hlavní detektiv nemusí vědět úplně všechno, že zná motiv, ale neví, že za ním byl traumatický zážitek z dřívějška. Jo, jo, JO, i na tomhle něco je. :)... celý text
Fucking Berlin: Studentkou i prostitutkou
2009,
Sonia Rossi
Se vší úctou musím říct, že tento příběh je hořce krásným příkladem toho, že ne každý, kdo studuje/má vystudovanou vysokou školu, je rozumný člověk... Knihu z literárního hlediska hodnotit nechci, autorka není spisovatelka (což poznat prostě bylo) a nebylo by to fér. Jednotvárnosti jsem si taky všimla, ale to k tomuto "povolání" asi i patří, na nic nového v této branži člověk narazit moc nemůže. Doufám, že je dneska Sonia někde úplně jinde, na poněkud vyšší sociální úrovni a že zůstala její mysl bez následků...... celý text
Padesát odstínů šedi
2012,
E. L. James (p)
Dávám tři hvězdičky za čtivost a příjemně naivní pohled na život. Příjemně proto, že jsem knihu začala číst v době, kdy se to tu hemžilo negativními komentáři o nicotné hloubce, nijakému stylu, chudé slovní zásobě překladatelů a upřímně jsem nic moc nečekala. A nebyla jsem zklamaná. Kdo někdy četl knihy Lenky Lanczové (pro hnidopichy - knihy pro dospívající dívky, k nimž se mnoho dnes již dospělých žen rádo vrací jako ke vzpomínce z puberty), tak je něco takového snad ani nemohlo překvapit, ne?! První polovina áchání nad panem božským mi vyvolala na tváři jen úsměv, ale s přibývajícím počtem přečtených stránek mě začalo štvát, že se Anastasie všemu tak pitomě diví (anální sex ženy a muže je fakt strašně zvláštní věc a nikdo ji neprovozuje :) ), ale nakonec mě ta druhá půlka semlela v jednom nedělním odpoledni, takže jsem nakonec odešla spát s názorem, že si druhý díl koupím a podpořím tuhle brakovou mašinérii na bestsellery. Mám v záloze spoustu hodnotných knih, ale v čase, kdy mám v hlavičce samá ouvej z mých vlastních problémů, je celkem uklidňující číst o problémech Anastasie Steelové, která tak nutně potřebuje souložit... Co se týče stylu, tak Má vnitřní bohyně byla už celkem solidně nas*aná, že se o té její psalo na každé stránce :D Někde jsem tu četla o zvolání "Božíčku!" , které mi proti vnitřní bohyni přišlo trapně občasné :)) Nevím, jak autorka knihu psala, ale kniha ve mně vyvolává pocit nevyzrálosti. Dva týdny aktivní společnosti Christiana Greye změnilo Anastasii ze slušně mluvící premiantky na bezkalhotkovou rebelku, která si o svém vyvoleném myslí, že je doje*aný zkur*ysyn? No já nevím :D Nicméně věřím, že i kdyby došlo k nějakým škrtům, neztratila by kniha na své původní hodnotě. Opravdu mi přijde až trošku na hlavu popsat víkend na 200 stran :)) To je jen můj dojem a na můj vkus se kniha hemžila zbytečně moc detaily... Což vlastně dělají mladí (nebo klidně i starší), ale ve své podstatě nezkušení autoři... A také souhlasím s názorem, že tato kniha donutí číst i některé nečtenáře, což se zkrátka hodnotit kladně musí. :)... celý text
Pláž
2000,
Alex Garland
Příběh o Richardovi není svým způsobem vůbec zvláštní, neutěšený nebo extrémně napínavý. Je však velice osobitý a čtivě psaný. V podstatě knihu vnímám jako jakýsi zápis z deníku s bonusem - krásnou ukázkou proměny člověka a jeho vnímání okolního světa.Kniha je krásným výletem na tajnou pláž se spoustou příběhů okolo. Kdo rád cestuje a objevuje, vychutná si jistě i tento výlet :)... celý text
Srdcem proti rozumu
2012,
Tomáš Kristl
Pokračování příběhu Sofie a Tomáše mě zaujalo stejně jako první díl, protože fáze jejich vztahu, jimiž teď prochází, mají podobnou koncepci jako můj a manželův vztah. Chápu, že některé lidi tyto knihy ze židle rozhodně nezvednou, protože to primárně není nic, čím by si ostatní neprošli, ale taky věřím tomu, že spoustě lidem mohou některé věty pomoci k jinému vnímání partnera, vztahu i životu v partnerství jako takovému. Záleží jen na tom, v jakém rozpoložení člověk tuto knihu čte a zda je otevřený nad problémem polemizovat. Na nevěru mám jasný názor, který nikdy nezměním, byť se mě taky týkala na poli milenek, ale ač nejde o složitý příběh, tak je ze života a rozhodně stojí za pár úvah. V mé hlavě určitě. :)... celý text
Třináct relikvií
2012,
Michael Scott
S politováním musím říci, že mě kniha příliš nenadchla. Vlastně teda vůbec :) Bylo mi líto házet ji po první stovce stránek do žita, a proto jsem dávala příběhu další a další šance. Ovšem po sté várce spojení "kovový pach krve" mě utvrzovala ve své nevelké hodnotě...Nu, abych to shrnula - příběh pro 12ti leté děti, které nesmí koukat na horory a thrillery v telce, je to fajn, ale dospělému člověku, který už přečetl ledacos, to zkrátka nestačí ;)... celý text