Miss Utahraptor
přečtené 1004
Rozbřesk
2009,
Stephenie Meyer
"Co jsem se stala upírem, brala jsem mytologii mnohem vážněji." Jedna moje spolužačka mi prozradila, co že se to Belle v tomhle díle stane, mě spadla čelist a bolestivě sebou třískla o zem. "Ale to je přece zápletka jak z červený knihovny!" chtěla jsem namítnout, než mi došlo, že právě o něčem takovém se vlastně bavíme... To bylo jen tak na úvod. Jediné, co mě u tohoto dílu drželo byla ona pověstná čtivost a touha přesvědčit se o tom, že to všichni mí oblíbenci (kupodivu) přežijí. Hvězdička za čtivost a sloh, které nemohou vybojovat víc, jde-li skutečně o závěrečný díl série. A druhou přidá mé sentimentálnější já za vskutku ojedinělé nevyvraždění mých oblíbených postav.... celý text
Mistr a Markétka
1969,
Michail Bulgakov
"Dát administrátorovi po hubě, vystrnadit jednoho strejdu z domu, někoho postřelit nebo podobně- to je maličkost. Ale bavit se s ženskými o srdečních záležitostech, děkuju pěkně!" Ze slibně vypadajícího, pěkně zabaleného čtiva se mi vyklubalo více jak tříměsíční trápení. Ne že by nešlo o knížku kvalitní, její hodnota je nesporná, ale nějak jsem se nebyla schopna donutit přečíst více než pár stránek najednou. Po urputném boji se sebou samou jsem se tedy dopracovala až do třetiny a pak jsem se naštěstí rozečetla. Zatímco v první polovině jsem se stále více zamotávala v množství postav, druhou tvořily zejména události kolem Mistra a konečně se objevivší Markétky. Co se mi na knížce velmi líbilo bylo pojetí ďábla a démonů (Azazelo...), poněvadž jsem je nemohla vnímat jako čistě negativní postavy, ale jen jako někoho, kdo odhaluje a do určité míry trestá špatné chování lidí. Nejsympatičtější postavou pro mne byla Hela, kterou jsem si také díky živému popisu (ať přímému, nebo nepřímému) dokázala detailně představit. První část bych neohodnotila na více než 70 %. Na pomyslných osm hvězdiček z deseti to aritmetickým průměrem "vytáhla" až část druhá, podle mne mnohem čtivější, zajímavější a zábavnější. Ke knize se asi jen tak nevrátím. A když už, tak spíše jen k částem.... celý text
Jurský park
1993,
Michael Crichton
„Jak dlouho už tady jste?“ „Asi šedesát bas,“ řekl Grant. Když Morris překvapeně vzhlédl, vysvětlil: „Čas měříme podle piva. Začínáme v červnu se stovkou bas. Zatím jsme jich vypili asi šedesát“ „Třiašedesát, pro přesnost,“ řekla Ellie Sattlerová která dorazila k traileru.“ Od druhého čtení jsem si moc neslibovala. Ano, poprvé jsem byla ohromně nadšená, ale to mi taky bylo deset a moc jsem se nerýpala ve faktografických chybách... Naštěstí jsem mile překvapena. Dinosauři jsou pěkně živí a celkem uvěřitelní, děj rychle ubíhá a mrtvých je víc než ve filmu. No, myslím, že můžu s čistým svědomím říct: "Kam se hrabe film?!" Jsem (téměř) absolutně spokojená, až na toho transformovaného Deinonycha („Velociraptor“).... celý text
Poslední jednorožec
2009,
Peter S. Beagle (p)
"Jenže já jsem kočka a žádná kočka ještě nikdy nikomu nedala přímou odpověď." Nádherně smutný příběh postupně "polidšťované" jednorožky se spoustou hlubokomyslných pasáží. Nejvíce jsem si oblíbila mága Šmendrika a "záhadného" hradního kocoura- připomněl mi Sapkowského Chestera ze Zlatého odpoledne. Vskutku dojemné v kladném smyslu slova (a to že se mnou jen tak něco nehne). 95% A ráda se ke knize vrátím, bude-li někdy hodně času a málo čtiva. "...a tak znovu začala přecházet klecí, za každou cenu se hýbat, aby zabránila srdci puknout nesvobodou."... celý text