Majdule přečtené 430

Večeře s vampýrem 2013, Abigail Gibbs

Příjemná fantasy romance. Zdá se, že nabízí zajímavý koncept paralelních světů a upíří začátek je rozjezd, který naláká fanynky, aby strávily i další světy. A na ty jsem zvědavá.... celý text

Šachové figurky 2014, Peter May

Šachovými figurkami Peter May uzavřel trilogii z ostrova Lewis. A uzavřel jí věren svému stylu, postavám i čtenářům. May nás opět zavede na drsný, nehostinný a přece okouzlující ostrov Lewis, součást skotských Vnějších Hebrid. Hlavní hrdina, bývalý policista Finn Macleod se po svém dramatickém návratu na ostrov usadil a zkouší najít nové místo v životě. Nicméně minulost má opět dlouhé prsty, a tak se Finn zaplete do složitého příběhu, který začal v jeho mládí a v přítomnosti vrcholí objevem letadla s mrtvým tělem. Peter May se drží osvědčeného stylu, velkou část knihy před čtenáři rozvíjí vyprávění, ve kterém se toho zdánlivě mnoho neděje. Často jej prokládá návraty do minulosti, té velmi čerstvé i té vzdálené. Nechybějí ani myšlenky hlavního hrdiny, které nám přibližují jeho vidění světa. Co ale mohlo v prvním díle působit jako natahování a zbytečné okliky, stalo se v tom třetím závěrečném skoro návykem, pomalejší tempo těší a slibuje dramatický závěr. Navíc dává čtenáři prostor pro prožitek. Nedalo mi nevzpomenout na jednu filmovou scénu s Milošem Kopeckým, který říkal, že dobrým autem se má jezdit pomalu, aby si člověk tu jízdu vychutnal. Opět vyčnívá skutečnost, že se ty nejstarší vzpomínky Fina Macleoda odehrávají v ich formě. Dodává jim to věrohodnosti a zejména naléhavosti, čtenář se stává vlastně pozorovatelem v hlavě hrdiny a lépe rozumí současnému ději, který je vyprávěn klasicky, z odstupu. Nepochybně velkým přínosem je atmosféra Vnějších Hebrid, kterou autor podává natolik autenticky, že jsem přesvědčena o zvednutí turistického zájmu o tuto lokalitu. Poetika jejich popisu povyšuje příběh z kriminálky na román. A tak jedinou, snad nevýznamnou výtkou, je nálož tragédií, které hrdinové Mayovy trilogie musí nést, skoro se zdá, že si vybrali smůlu nejen za celý ostrov Lewis, ale i za Vnější Hebridy a Skotsko dohromady. Autor ovšem čtenáře obdařil ještě jedním velkým plus. Závěrečným dílem trilogii završil. Záměrně nepoužívám slovo „uzavřel“, neboť hrdinové příběhů z ostrova Lewis si ve svých životem musí ještě ledacos vyřešit a ledacos může dopadnout špatně, ale příběh Fina Macleaoda prošel svou katarzí a my ho opouštíme na pokraji nové epochy se sečtenými a zaplacenými dluhy. A to je dobrý pocit, i když to nebyly naše dluhy. 90 %... celý text

Mozaika stínů 2012, Tom Harper (p)

Tahle historická detektivka ze staré Byzance je netypická svým prostředím i dobou, kdy se odehrává. Autor podává věrohodně působící reálie (což ale nedokážu posoudit v kontextu s realitou) a knížce nechybí ani atmosféra. Troufnu si tvrdit, že patří k tomu lepšímu v žánru. Chybí jí ale jakási jiskra, která by z ní dělala mimořádný zážitek. 70 %... celý text

Vraždy s monogramem 2014, Sophie Hannah

Já budu ve svém hodnocení o něco mírnější. Mě se Vraždy s monogramem četly dobře, a proto se mi i líbily. Musela jsem pochopitelně překonat počáteční rozpaky, protože Agatha Christie to rozhodně není, a proto to také není Hercule Poirot (na rozdíl od Horowitze, který Holmese znovu stvořil zcela věrohodně). Jenže na druhou stranu to byl přesně případ pro Poirota. Zábavná, spletitá a vlastně dost neuvěřitelná zápletka by prostě s nikým jiným než s ješitným a přesto moudrým detektivem nemohla vůbec fungovat. A jakmile jsem toto přijala, přijala jsem i to, že čtu pokračování něčeho, o čem jsme z hloubi duše přesvědčená, že není možné v tom pokračovat. Asi dovedu pochopit, proč dědicové povolili zrovna toto pokračování. Je to jako školní cvičení na téma, jak napsat nejlepší příběh s Herculem Poirotem. Uctivé, nezpochybňující a bez větších ambicí než oslavit a připomenout Agathu Christie. Proč ne?... celý text

Evangelium podle Jidáše 2014, Simon Mawer

Název nové knihy Simona Mawera je vlastně zavádějící. Zmateni řadou bestsellerů žánru biblický thiller se ponoříme do románu, abychom zjistili, že je to … román. Prostě velký příběh vztahů, bolesti a lásky, bez potřeby dalších přívlastků. Pokračování viz moje recenze.... celý text

Síla osudu 2008, Lisa Kleypas

Ruská nota. Muž zasažený a poznamenaný osudem, divoká a nevinná dívka, mystický zážitek, který otevře zavřené dveře. Neotřelé. Potěšilo mě to.

Půlnoční romance 2008, Lisa Kleypas

Velmi příjemný román, nápaditá zápletka a sympatičtí hrdinové a jako bonus propojení s Čekankami. Další série se mi líbí.

Návrat mistra 2013, František Niedl

Poslední díl příběhů o Lukášovi Praghese Návrat mistra mě opět bavil a těšil. Niedl je výborný vypravěč a v Lukášovi stvořil zábavnou, vzrušující a okouzlující postavu, kterou vystavil sterým nebezpečenstvím a útrapám. A ono to skvěle funguje. Držím pace a hltám řádky až ke šťastnému (ale ne přehnaně) konci. Všeho akorát a ničeho moc. Mimochodem Niedl se zde vrací k otravě Václava IV., kterou řešila i Číše jedu pro krále od Jana Bauera, ale mnohem dovedněji. Není to nezapomenutelná kniha, ale Niedl mě jako vypravěč okouzlil a těším se na další příběhy.... celý text

Hlas srdce 2003, Lisa Kleypas

Čekanky jsem milovala víc, ale i tahle série má něco do sebe. Zkažený muž, silná žena, hodně sexu, radost číst. A jako perlička Westcliff dávno před Lilian.

Nezkrotná touha 2002, Lisa Kleypas

Tak tohle se mi velmi líbilo. "Stará" panna, přitažlivý muž nevěřící v lásku, prostředí spisovatelů a nakladatelů a milý detail v podobě dohazovačky Gemmy. Koktejl, který mě chutná.... celý text

Pohled šelmy 2010, František Niedl

Spíš akční kriminálka, než detektivka. Pohled šelmy přivádí na scénu bývalého legionáře Daberta na křížové výpravě za pomstou. Dabert je typ nebezpečného, přitažlivého hrdiny (ostatně, kdo zná autorovy historické romány vzpomene na Hynka Tase z Boru), který po návratu do rodné země komplikuje život policii. Postupně se vedle této linky rozvíjí i čistě kriminální motiv únosu dětí. Niedl má poutavý styl, umí dobře načrtnout postavy a velmi dobře charakterizuje i prostředí a navrch má cit pro atmosféru. Malé ale tady přeci jenom je. Někdy je děj trochu šroubovaný, jako slabší se mi zdá i rozdvojení motivů, které je velmi volně spojeno jen osobním vztahem mezi postavami. Nemuselo by to být nutně špatně, ale ubírá to ději na lehkosti a samozřejmosti. Působí to uměle. Není to ale tak zásadní problém, abych si s chutí nepřečetla další krimi tohoto autora. Nakonec mi zůstává záhadou snad jen to, proč se to jmenuje Pohled šelmy.... celý text

Smrt přichází do Pemberley 2013, P. D. James (p)

Tahle knížka je víc než co jiného poctou velké autorky detektivek slavné Jane Austenové. Pokud ji takto vnímáme, je to kouzelná kniha. Nahlédneme do života Elisabeth a Darcyho, najdeme řadu narážek na další díla Austenové. Jamesová vystihla ducha jejích knížek, jejich něhu i laskavý nadhled, byť (a možná bohužel) ne jejich sarkasmus. Na druhou stranu už není psána jako kritika společenských poměrů na rozdíl od díla Austenové. Skutečná detektivní zápletka je jenom záminkou. Vražda, která se zde stane, ani není vyšetřována, a je objasněna vlastně náhodou. Jako drama to má sílu, ale jako detektivku to raději nehodnotím. Mě osobně ale tento návrat do světa slečen Bennetových, Emmy a Anny Elliotové velmi potěšil.... celý text

Cizí muž v mém náručí 2008, Lisa Kleypas

Pro mě z těch slabších, ale vzhledem k skutečně uspokojivému konci mě opět potěšila jako všechny příběhy této autorky.

Zimní naděje 2006, Lisa Kleypas

Moje top ze série Čekanky. Vzrušující příběh "ničemy" a plaché krásky. Okouzleně jsem sledovala, jak se mezi hrdiny rozvíjí nesmělá láska, jak Evie nevědomky okouzluje Sebastiana a jak ten spolu s láskou nachází sám sebe. Radost číst.... celý text

Jarní skandál 2006, Lisa Kleypas

Skutečně roztomilé. Většinou je to žena, která miluje od počátku, a její láska vše změní. Takže obrácený model je prostě okouzlující. Potěšení číst.

Kouzlo podzimu 2005, Lisa Kleypas

I druhý díl je radost číst. Originální dvojice, zcela jiná dynamika vztahu než v prvním díle, malinko protivná hrdinka a o to sladčí podlehnutí. Opět velmi čtivé.

Tři evangelisti 2010, Fred Vargas (p)

Tři evangelisti pro mě byli starosvětským potěšením v britském stylu Zatoulaného hračkářství, byť přesazení do Francie. Jejich styl prozrazuje, že je napsala, byť pod mužským pseudonymem, žena, i když si netroufnu přesně definovat čím. Snad mírností zápletky a ostychem před násilím, byť se potom ukázalo, že není definitivní. Postavy jsou příjemně extravagantní, zápletka dobře vypointovaná a kniha se čte v příjemně poklidném tempu večera se sklenkou vína. Za mě 80 %, ale překvapivý, zamotaný a napínavý závěr to zvyšuje minimálně na 85 %.... celý text

Inferno 2013, Dan Brown

K Infernu jsem přistupovala po zkušenosti se Ztraceným symbolem opatrně. Navíc mám pocit, že se s tímto autorem trochu moc nadělá. Takže jsem byla zvědavá, zda znovu objevím jeho kouzlo. První dojem byl pozitivní. Brown umí příběh gradovat, je to čtivé a ubíhá ve skoro filmovém tempu. To ostatně platí i pro ostatní Brownovy knihy. Jsou psány skoro jako filmové scénáře. Jasně oddělené scény, střihy na správných místech, dialogy jsou vždy doplněny popisem scén, který vás umístí do děje a umožňuje ztotožnění. Některé staré autorovy bolesti ovšem nezmizely ani v Infernu. Brown je poměrně schematický, dopředu víte, co od něj jako od autora můžete čekat. Ale tam, kde se mu typické langdonovské téma hledání pokladu ve Ztraceném symbolu vymstilo, tam v Infernu funguje díky obratné hře se čtenářem. Brown zde není pouhým mistrem, ale přímo velmistrem zvratů. Pohrává si s námi v kouzelné hře s předpoklady a bezezbytku nás dostává do kolen ve chvíli, kdy jeho hru konečně pochopíme. Další typickou vadou je určitá strojenost, neživotnost hlavního hrdiny, kterého sice Brown vybavil fóbií a legračními hodinkami, ale stejně dál šustí papírem. Postavy jsou ostatně nejslabším článkem Brownových románů. Tak jako uvěříme ději a tajíme dech nad různými zvraty, tak jeho hrdiny mu moc věřit nemůžeme. Jsou příliš filmovými, i proto může mít Langdon přednášky z dějin umění ve chvíli, kdy mu někdo málem ustřelí zadek. Ale upřímně, tentokrát to nevadí. Inferno je natolik strhující, že na podobné nedostatky zapomeneme. Za velké plus považuji Dantovskou tematiku, do které se Brown poctivě opřel. Po přečtení Inferna beru Browna na milost a těším se, že nás další příběh s profesorem Langdonem zavede do Prahy, kterou autor také navštívil.... celý text

Tajemství letní noci 2005, Lisa Kleypas

Při tomto prvním setkání mě autorka mile překvapila. Poměrně originální v zápletce i podání, velmi se mi líbilo vykreslení vztahu i hlavních hrdinů. Koncept rovnou připravené série (4 přítelkyně) se mi skutečně líbí a těším se na další díly.... celý text

Index hrůzy 2014, Robert Harris

Můj rozvedený komentář najdete v recenzi. Jen bych dodala, že s odstupem už nejsem tak nadšená, přesto se mi kniha velmi líbila.