Levandulle
přečtené 132
Rodina Horvatova
1989,
Vladislav Vančura
Kdysi jsem četla Vančurovy Tři řeky, jejichž děj se, podobně jako román Rodina Horvatova, odehrával zčásti na venkově. Kniha mě tenkrát hodně "chytla", takže jsem se těšila na čtení dalšího Vančury. Musím dát ale za pravdu komentáři Hrefny, že v knize vystupuje příliš velké množství postav. které ani přímo nesouvisí s hlavní dějovou linií a zbytečně ji rozmělňují. Vančurovy postavy se vyjadřují často tak, že je někdy skoro nemožné poznat, kdo vlastně mluví a jaký je smysl jeho řeči. Vančura má složité a rozkošatělé myšlenkové pochody, pravděpodobně taky počítá s větší znalostí reálií té doby, ale v současnosti je to bohužel na úkor srozumitelnosti a plynulosti děje. Přesto můžu říct, že kniha je zajímavá. Živě přede mnou vystupovala společnost před 1. světovou válkou s jejími klady, zápory, konvencemi i předsudky, český venkov obydlený postavičkami od členů rozvětvené statkářské rodiny po nejchudší vrstvy. Ačkoli kulisy dějin jsou jiné, lidi se zas tak moc nemění. Prožívají lásky, zklamání, vášně, emoce. Narážejí na mantinely své doby... jako v každé době.... celý text
Hříchy pro pátera Knoxe
1991,
Josef Škvorecký
Souhlasím s víceméně kritickými komentáři, kniha mě nedokázala vtáhnout do děje, takže jsem ji ani nedočetla.
