
Přečtené 275

Velice krásný a dojemný příběh. I obyčejný život přináší velké příběhy. I když jsem knihu poprvé četla před mnoha lety, musela jsem si ji přečíst znovu.

Tak tento díl se mi líbil ještě víc než první.(ale více hvězdiček dát neumím). Po přečtení jsem si uvědomila jak slavné dějiny jsme měli, jak velcí panovníci v Evropě Češi byli, jak velkou autoritu měli. A nemohu říci ,že jsem si zopakovala dějepis, spíše jsem se toho mnoho nového dozvěděla a doufám i naučila. Třetí díl je již na nočním stolku a moc se na něj těším.

Skoro všechny Štorchovi knihy jsem jako dítě přečetla a tuto jsem měla nejraději. A musím říci , že se za těch moc moc let nic nezměnilo. Štorchovy knihy prostě mohu číst v jakémkoliv věku a vždy mne budou bavit.

Paní Tottmannová ví o čem píše. Také již mnoho let si beru pejsky z útulků a nyní mám malou fenku křiženku s jezevčíkem, která si prošla množírnou, útulkem a měla zraněnou nohu s trvalými následky. A musím říci, že je to parťák na jedničku s několika hvězdičkama. Ani jedenkrát se mi nestalo, že by mne pes z útulku zklamal. S některými to bylo z počátku těžší , ale vždy to byli KÁMOŠI jak se patří. A tak je mi tento příběh velice blízký . Zároveň mi byl příjemný i styl psaní. Pohladilo to mou dušičku. Děkuji.

Musím se přiznat, že jsem nevěděla , že pan Kundera psal básně. A NÁDHERNÉ básně. Kniha mne okouzlila . Po přečtení jsem se k ní znovu vrátila a přečetla se stejným nadšením. A určitě to nebylo naposled, kdy jsem tuto útlou knížku vzala do ruky a přečetla si ji. Je to opravdové, ze života, opravdu živé.

Taktéž druhý díl byl skvělý. I když jsou zde někdy velmi podrobné popisy čehokoli, nepůsobí to jako rozvleklé, nudné nebo zavádějící. Pro mne velice mistrně napsané a myslím si , že se ke knize ještě po nějaké době vrátím. Kniha má velmi překvapující závěr. Oba díly doporučuji.

Kniha se velmi dobře četla, má spád, nejsou zdlouhavé popisy. U této knihy si přesně uvědomuji, že autor působí i jako novinář - fakta bez zdlouhavých popisů a přitom čtivé a vlastně i podmanivé. Doporučuji.

Určitě lepší než předchozí díl, ale prvnímu a druhému dílu se to nevyrovná. Je to příjemná oddechovka. A hlavně se velmi dobře čte a člověk se při čtení i zasměje.

Po přečtení všech dílů Husitské epopeje jsem si myslela, že nic lepšího od mého oblíbeného spisovatele již číst nelze. A ejhle. První díl Přemyslovské epopeje mne nadchnul ještě víc. Díky panu Vondruškovi a paní L. Vaňkové se začínám velmi dobře orientovat v našich dějinách. Další díly si určitě nenechám ujít.

Když jsem si přečetla letošní body čtenářské výzvy, tak jsem uvažovala, kterou knihu k bodu 1 přiřadit. ( Kniha z mého dětství) "To já ti mohu říci hned" řekla mi moje o devět let starší sestra. "Napiš si tam knihu Doktor Bolíto, neboť tu jsem ti musela číst stále dokola, až jsem ji schválně musela zapomenout u babičky, protože po dvacáté jsem ji číst již nechtěla." No a tak jsem si ji tam napsala a abych si ji připomněla tak jsem ji četla vnučce (prozatím jsme ji přečetly dvakrát). Příběh je milý má spád a je dobrodružný a proto se asi tolik dětem líbí.

Před mnoha lety jsem vyhrála dvě brožované knihy Babylon I a Babylon II. Autora vlastně autorku jsem neznala a v té době jsem historické romány nečetla. A tak byly knihy zastrčeny do zadní části knihovny. Při přerovnávání knihoven mne nějak upoutaly a tak jsem se do nich pustila. A nelituji, vlastně lituji, že jsem si je nepřečetla dříve. Jsou velice čtivé a z té doby vlastně nic moc neznám, takže mne zaujala i tato část historie. A tak se pustím i do druhého dílu.

Poslouchala jsem jako audioknihu při cestách autem. Nemělo to chybu. Já tyto knihy při cestách mám ráda a mohu je poslouchat opakovaně a vždy se mi líbí. A audio knihy od pana Vondrušky zvláště. Tento příběh mne zaujal i tím, že je z kraje ve kterém jsem roky žila a měla prochozený.

Tahle kniha mne tak nenadchla jako ty předchozí, ale čtla se velmi dobře, asi jsem na ni neměla tu pravou náladu. Určitě se k ní zase vrátím. Knihy pana Vondrušky jsou odpočinkové i poučné a to mně vyhovuje.

Něco je na této knize jinak, než jsem u knih tohoto spisovatele zvyklá. Tak nějak strohé a bez vypravěčského kouzla. Nebo jsem to četla v období, které třeba není ani moje nejlepší. No nevím. Každopádně s chutí do dalšího příběhu.

Po knížce "Poslední láska císaře Karla" velice příjemná změna . V této knize je více historie, dějinných fakt a nechybí i romantika a děj má spád. Možný je i fakt, že osoba Elišky Přemyslovny mi byla z Přemyslovců vždy nejsympatičtější. A vlastně ze všech panovníků. Musím si opatřit druhý díl této trilogie a doufám, že mne stejně potěší.

Knihu jsem si vybrala jednak do čtenářské výzvy a také proto, že jsme od J.K.Tyla vlastně nic nečetla. Když jsem otevřela knihu , myslela jsem si, že mně bude trochu vadit ta stará čeština. Ale po přečtení asi dvaceti stránek jsem to přestala řešit. Četlo se to pomaleji, ale dobře. Tato povídková kniha je velice příjemné počtení, takové uklidňující nebo spíše vyrovnané, prostě na člověka působí velmi blahodárně, vlastně to má kniha i v názvu, "Tichá nebo Uklidňující" pro mne to tak bylo.

Nedá se říci, že bych knihu přečetla celou. Vybírala jsem si jen to co jsem potřebovala a pak i to co mne zajímalo. Něco jsem věděla, něco si připomněla a hlavně se plno věcí naučila. Vlastně jsem potřebovala i trochu inspirace pro zařízení do nového domu a musím říci , že zde jsem ji našla. Knihu jsem vyhrála již před několika, ale jen jsem si ji prohlédla. A teprve nyní se velmi hodila. Kniha je velmi přehledná, popisy jednoduché, ale přesné a vlastně i inspirující.

Knížku jsem si vybrala do čtenářské výzvy. Knihu jsem poprvé četla na střední škole a to je již opravdu, ale opravdu velmi dávno. Tenkrát, i když se mi líbila, ve mně vyvolala pocit spíše beznaděje. A tak jsem byla zvědavá, jak na mne bude působit nyní, kdy má člověk již život skoro za sebou. A musím napsat, že teprve nyní na mne kniha zapůsobila v celé své velikosti. Spisovatel Remarque a jeho knihy můžete číst opakovaně a vždy na vás bude stejná kniha působit trochu jinak a vyvolá ve vás jiné rozpoložení. Ale vždy to bude nepřekonatelný zážitek, tak jako i kniha Na západní frontě klid.

Tento díl se mi zas tak moc nelíbil. Jednak to již nebylo tak úplně o hlavních postavách , ale spíše takový přílepek k předešlým dílům. Ale bylo fajn že se zase objevovaly vtipné hlášky , takže se čtenář pobavil a zasmál. A o to vlastně šlo.

I tento díl jsem poslouchala jako audioknihu. Je pravdou, že jsem viděla první díl jako film dříve než jsem ho četla a obsazení bylo vynikající . A tyto osoby mne provází i v dalších dílech audio knih. Takže je to pro mne o mnoho víc zábavnější. Když děj začíná být malinko stereotypní, jak se to tak trochu jevilo u začátku tohoto dílu, přidá se nová osoba a ejhle ono je to zase fajn. Takže i tento díl od druhé poloviny zase na jedničku. Musím sehnat další díly protože začínají dlouhé večery a rychle je tma a tak trochu optimistického rozptýlení je vítáno.

K této knize jsem se vrátila přesně po padesáti letech a to nejen kvůli čtenářské výzvě. Zjistila jsem, že si některé básně nepamatuji a to jsem je uměla skoro všechny. No čas zapracoval a paměť nepracovala. A tak bylo nutné si tuto klasiku připomenout . (ale již se je neučím nazpaměť). A ještě musím napsat, že se mi sbírka líbila o mnoho víc než na střední škole.

Knížku jsem dostala někdy dříve k narozeninám. A to hlavně pro ilustrace od Cyrila Boudy. A když jsem přerovnávala knihovnu tak mi nějak padla do ruky a já si ji opět přečetla. A opět musím konstatovat, že je to příjemné čtení pro dospěláky, ale ne pro děti. Já si to užila , ale vnučce se to moc nelíbilo. (Za to ta jedna hvězdička dole)

Ani poslední díl nezklamal. Celá série byla neuvěřitelně čtivá . Spousta událostí z naší historie se mi ukázala trochu jinak než jsme se učili ve škole, některé souvislosti jsem teprve zde pochopila a musím přiznat že dost událostí jsem se dozvěděla poprvé. A vše bylo perfektně zasazené do života jednoho rodu a několika generací. Bylo dobré že to končilo, protože pak by se čtenář již začínal dějově ztrácet.

Nenadchne, neurazí. Do jisté míry oddechovka. Prostě to nemůžu srovnávat třeba s knihou Psí cesta. No ale stejně si s odstupem doby přečtu i další díly.

Poslouchala jsem jako audioknihu. Začala jsem poslouchat v autě, ale hned jsem usoudila, že to není ono. To potřebuje klid, pohodlně se usadit třeba v křesle a poslouchat, rozjímat, velmi často se nad tím zamyslet a ještě častěji se od srdce zasmát. (třeba u kapitoly o jezevčíkovi). Doporučuji jako protistresovou terapii. Určitě se k poslechu budu vracet.

Tak jak jsem předpokládala ani tento díl mne nezklamal, a bohužel mne čeká již jen poslední díl. Ale při čtení tohoto dílu jsem zjistila, že toho o vládě Jiřího z Poděbrad moc nevím. Buď jsme se to neučili, nebo jsem to prostě zapomněla. (asi to druhé bude pravdou) A tak mi tento díl nějak víc sedl hlavně z toho historického hlediska. Tak a pouštím se do toho posledního ......

Útlá, malá knížka, ale jen co do velikosti, ale velká a hluboká co do obsahu. Úklidem v knihovně jsem ji znovu našla. A protože ve čtenářské výzvě byl bod o knihách s tématikou "Dopisy v dějství" tak se mi hodilo si ji znovu po více jak 30-ti letech přečíst. A nelituji . Člověk si musí při čtení těch dopisů uvědomit jaké má štěstí, že žije v této době a má se velmi dobře v porovnání s životem v době života Smetany.

Celá tetralogie byla skvělá. Postavy se mi nepletly, návaznosti příběhu srozumitelné, vypravěčská kvalita jako vždy vynikající. Určitě se k celému dílu ještě vrátím.

Poslouchala jsem audioknihu, je velice působivě čtená a má to šmrnc. Knihu jsem začala také číst, ale pak jsem si od známé půjčila audioknihu a ta se mi líbila více. Z knihy bych asi tak příjemný zážitek neměla.

Tak nevím jak knihu ohodnotím. Začátek knihy se mi moc líbil , mělo to spád a vtáhlo mne to do děje velice snadno. Ale potom nastal zlom, kniha začala být moc popisná a tak trochu nudná . Ale znovu zlom a opět je to velice čtivý román, který nechcete odložit. Takže závěr všechno napravil. Ale stejně plný počet hvězdiček knize nedám.

K přečtení tohoto dílu jsem potřebovala více, času, ale nebylo to tím že by se mi nelíbil nebo se hůře četl , ale tím že jsem si ji nevzala s sebou na dovolenu pro její váhu a velikost. Byla to zase knižní óda a vlastně ani nevadil ten dvoutýdenní odklad a po návratu jsem si jí vychutnala . Při čtení jsem si uvědomila jaké mám mezery v znalostech tohoto období. No člověk se stále učí a touto formou je to velmi příjemné a přínosné. Za takové knihy moc děkuji.

No nedá se říci, že bych přečetla vše, ale podstatnou část, hlavně to co mne zajímá a to co by mi mohlo pomoci. Část věcí se opakuje , ale to mi nevadí- opakování matka...... . Je to jedna z knih, ke které se člověk bude vracet aby si věci připomněl nebo se v něčem ujistil, nebo aby mohl vyvrátit své pochybnosti. Takže do knihovny patří.

Čtivý román - ano, historický - již méně. Kniha ani nezklamala, ale ani nenadchla. Já si pod pojmem historický román představuji trochu něco jiného. Ale to neznamená, že by se mi kniha nelíbila, nebo že by byla špatná. Jen se k ní asi již nevrátím.

Ani tento díl mne nezklamal a asi se mi líbil nejvíc. Na jednotlivé postavy jsem si již zvykla a v tomto díle, kde není již tolik popisovaných bojů jsem si je velmi vychutnávala. Tak se již těším na pátý díl.

Knihu jsem dostala k vánocům, ale nějak jsem stále neměla chuť si ji přečíst. Ale protože je ve čtenářské výzvě přečtení knihy do patnáctého místa některého ze "žebříčků " tak jsem se do ní také pustila. Podle recenzí jsem si myslela , že se jedná výhradně o holokaust a život v koncentračních táborech. Knih s tímto podobným tématem jsem již několik přečetla, ale toto není kniha o holokaustu a koncentračních táborech , je to spíše román o životě jedné rodiny zasazený do té strašné doby a po ní.. Kniha je velmi čtivá, má spád . Jsem ráda že jsem si ji přečetla.

Viděla jsem film, poslouchala jako audio ,ale knihu jsem nečetla a tak mne k přečtení knihy vlastně dovedla čtenářská výzva. A nelituji. Je to jiné než filmové zpracování. Nedá se říci jestli lepší, nebo horší. Prostě jiné.

Výběr příběhů o psech z jednotlivých knih o zvěrolékaři Herriotovi do jedné útlé knihy - výborný nápad. A i když jsem všechny vlastně již četla ( až na jednu) ráda jsem si je připomněla. A jako vždy to bylo takové příjemné a milé pomyslné pohlazení po duši.

Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy jako ilustrovanou knihu. Obrázky jsou to nádherné o obsahu to říci nemohu. Shrnuto do jednoho slova- - KRUTOST a to ve všech příbězích. Čtyři hvězdičky jsem dala za krásnou češtinu. Ano připomněla jsem si jednotlivé biblické příběhy a postavy, ale to je vše.

Nejprve jsem viděla původní film, vlastně seriál, pak jsem slyšela audio podání vlastně dramatizaci. Oboje bylo krásné i když každé trochu jiné. A tak jsem usoudila že bych měla jít na začátek a poznat knižní verzi. A to byl teprve ten pravý zážitek a opravdová nádhera. Je pravdou, že se mi sága četla mnohem snáz protože jsem již z filmu byla obeznámena s postavami. O to více jsem si to užívala. V této době to pro mne byl balzám na duši.