kure91 přečtené 195

Říkají mi Lars 2018, Daniel Gris

Přemýšlím, jak knihu zhodnotit. Na jedné misce vah je fakt, že se to četlo fakt dobře, děj krásně plynul, vše odsýpalo, nechyběly nějaké ty hlášky z úst Larse či jeho vnitřního hlasu, takže potud pohoda. Ale na druhou stranu ve mě trochu zanechal pachuť samotný závěr a rozuzlení celého děje, přišlo mi to už lehce překombinované i přes to, že jsem tak nějak od půlky tušil, kdo nakonec s prachama odejde. Chtě, nechtě musím srovnávat s Palbami od Kopřivy a i kvůli tomuto faktu nemůžu dát plné hodnocení... Ale další díl si asi přečtu, to zase jo :)... celý text

Ultramaratonec: Zpověď nočního běžce 2006, Dean Karnazes

Hodně osobní zpověď jednoho ze špičkových ultramaratonců, kde se autor s čtenáři dělí o své osobní i závodní zkušenosti, radosti i prohry a otevřeně ukazuje, že ultra nejsou jen spony na opasek, ale i puchýře, zvracení a podobné tělesné projevy. Hodně se mi líbil styl psaní knihy, bližší popis Western States a The Relay, které tvořily hlavní náplň knihy... Na závěr musím jen dodat, že mě docela překvapilo, že Deanovi dnes pomalu táhne na 60, holt jsem se měl dřív podívat na datum vydání knihy.... celý text

Říše 2020, Roman Bureš

Jak jsem byl nadšený z Inferia i obou pekelných povídek v Antologiích Hokr-Kyša, tak tady jsem rozpolcený. Jedno se Romanu Burešovi rozhodně nedá upřít, umí psát opravdu čtivě a tak, abych prostě zapomněl na to, že ráno vstávám do práce a prostě četl tak dlouho, než dojdu konce knihy. Potud dobré. Avšak jak lze čekat, teď přijde to ale. A nebude jen jedno. Takže bacha, možná lehce spoilnu. Knížka je tvořena dvěma povídkama, přičemž první časově následuje tu druhou. Druhá se věnuje rodičům hlavní postavy z první povídky a vykresluje život v končícím Protektorátu. První povídka dějově odpovídá většině anotace knihy a ukazuje zda jeden výjimečně nadaný jedinec dokázal zabránit třetí světové válce. Vzhledem k provázání jsem trochu doufal, že se z druhé povídky dozvíme, jak se jedincovo nadání vzalo, ale to jsem nějak nezjistil a to, jak se jeho schopnosti vyvíjely v první povídce, taky bych čekal nějaké větší vysvětlení. Samotný konec první povídky byl takový jako... "Konec".... Na závěr si nemohu nechat poznámku, že mě prokreslení světa trošku připomnělo Muže z vysokého zámku, ale ono asi po vítězství Osy to moc jinak nejde.... celý text

Válka s Mloky 2007, Karel Čapek

Jak už to tak bývá, povinná četba ve škole umí člověku některé autory zprotivit a pak si k nim musí dlouho hledat cestu zpět. No a to je i příklad Karla Čapka. Dlouho jsem ho míjel, až jsem teď v knihkupectví náhodou vzal do ruky Válku s mloky a přečetl ji takřka jedním dechem. Musím se přiznat, že jsem byl překvapen, jak je knížka napsaná, jak autor mění polohy, hraje si s jazykem, upravuje styl psané dle formy, které chce dosáhnout. Samotný děj mi přišel hodně zajímavý a zejména závěrečná část a kapitola "Wolf Meynert píše svoje dílo" mi přišla, že je jednoznačně platná i dnes, takřka po 100 letech od vydání. Takže celkově nemohu být nespokojen a jsem docela navnaděn dát si něco dalšího od autora, ať nejsem jen u přečtené Dášeňky :)... celý text

Dášeňka čili Život štěněte 2009, Karel Čapek

Rudo 2015, Daniel Majling

Tohle byla chuťovečka, autor se pohybuje na stejné vlně humoru jako mám rád, takže jsem si vychutnával každou stránku a některé příběhy od doby pořízení knížky četl už x-krát. Hodně zajímavé nápady, Rudo je strašně krásně cynicky-nihilisticky-sarkastická postava a možná jediná vada na kráse je v tom, že knížka, pokud je mi známo, nevyšla v autorově rodném jazyce, ale to je jenom drobnůstka. A kdybych měl na závěr vypíchnout jeden příběh, Salman Rushdie vede.... celý text

Karanténa 2020, Peter May

Dlouho jsem chtěl, už jenom kvůli autorovi dát mnohem lepší hodnocení, ale po straně 300 to vypadalo, jako kdyby si Peter May dal lajnu a nějak se to rozhodl zakončit. Prostě pořád jej mám zapsaného jako autora spíše civilnějších knížek jako je trilogie z ostrova Lewis a třeba čínskou sérii moc nemusím, takže je to možná moje chyba, že mě ten závěr zklamal, ono i ta první kniha v Čínských thrillerech měla některé WTF momenty. Ale abych se vrátil ke Karanténě. Prvních 60 % knížky bylo fakt super, líbil se mi popis toho světa a všeho okolo, postupně se to zvrhávalo v thriller, bohužel jeho vyústění jsem tak od půlky čekal a ani o samotném závěru a posledních větách se nedá říct, že by mě překvapily. Zároveň motivace Pinkieho v samém závěru, to jako proč? Takže suma sumárum, nebýt závěrečné třetiny, bylo by to minimálně na jednu hvězdičku výš.... celý text

Inferium 2019, Roman Bureš

Jak jsem napsal u povídky O lidském dobytku, tohle je látka na samostatnou knihu a tím, že ji autor skutečně napsal, mi udělal neskutečnou radost. rovnou řeknu, že se mi velmi líbí celá idea světa Inferia, to, jak Peklo funguje, jak žijí démoni, jak se využívá dobytek. Z toho úhlu pohledu jsem si užíval hlavně první půlku knihy, ale i po začátku boje proti SS mě nadšení nepustilo a rovnou přiznám, že jsem jednoznačně fandil Peklu. Přemýšlím, že bych v závěru měl doplnit něco kritického, ať to není jen oslavné hodnocení, ale nic moc mě nenapadá, tohle bylo prostě parádní počteníčko... Teď jen, aby Roman Bureš do knížky rozepsal i druhou pekelnou povídku z Magické antologie.... celý text

O čem mluvím, když mluvím o běhání 2010, Haruki Murakami

Knížka nejen o běhu, ale i hromadě věcí kolem, ač jsem doposud Murakamiho neznal, tak tady toho o sobě práskl dost a přiblížil sám sebe nejen jako běžce, ale i jako člověka. Jelikož mě baví číst zážitky jiných z běžeckých akcí, tak jsem si některé kapitoly hodně užil, některé už méně, celkově bych knihu hodnotil, že z mého pohledu existují publikace s touto tematikou, které mě bavily víc.... celý text

Maraton a jiné pošetilosti 2014, Luboš Brabec

U tohoto typu knihy hraje velkou roli, jak člověku sedne autorům styl psaní či humoru a v mém případě mi to sedlo, takže jsem byl s knížkou spokojený. Formou krátkých fejetonů či úvah autor nahlíží na různé aspekty běžeckého sportu, často nechybí nadsázka či zlehčující podtón, což mě velmi bavilo, protože jestli mě něco u běžeckých knížek nebaví, tak je to hra na absolutní vážnost a serióznost.... celý text

Stalingrad 2019, František Kotleta (p)

"Střelím tu píču do kundy." Jestliže jsem v jedné z recenzí Zřídel od K. Sněgoňové četl, že ta kniha má nejlepší první větu, dovolím si tvrdit, že Bruntálský řezník laťku zase o kousek navyšuje. Hned od prvních slov je vidět, že tady se pojede podle zažitých pravidel Bratrstva krve a půjde o čistou, ničím neředěnou akci, kde se bude umírat po stovkách, hláškovat, nadávat a souložit. Jelikož jde o prequel k Nářezům, potkáváme některé staré známe, o pár postavách se dozvíme další informace a celkově musím říct, že mě návrat do světa Bratrstva bavil. Byť objektivně řečeno, nedávný Underground ukázal, že František/Leoš umí psát i více propracované knížky. No a jako obvykle, na závěr pár citací, z nichž hned ta první, doufám, pomrkává po jedné povídce samotného Mistra: "Tak tedy Heil Hitler, vy čuráci," zašeptal jsem a hodil oba granáty do chodby. ---------------------- "Nesmysl. Padne ti a je z perfektního materiálu. Jestli třetí říše na něčem nešetří, tak na parádě pro SS," zavrtěla hlavou. ---------------------- "Mohu pro vás něco udělat?" zeptal se vyšší ze dvou esesupírů. Zdejší ochranka byla vážně zdvořilá až na na půdu. "Jo, zemři," odvětil jsem. ---------------------- "Já nevím, jedny hezký kozy už jsem zničil a tahle nevypadá nebezpečně," odvětil jsem.... celý text

Zřídla 2019, Kristýna Sněgoňová

Jak začít? Asi bych hned na úvod zmínil, že podobně jako u Krve pro rusalku jsem měl nějaký čas problém se do knížky začíst a přestat mít problém s přeskakováním vyprávění z pohledu několika postav. Pak jsem si na to zvykl a knížka začala dost odsýpat, obě dvě linie se autorce povedlo pěkně rozehrát a de facto protnout v závěru, kde se odhalily odpovědi na některé neznámé a čtenáři dostali odpověď na většinu otázek. Stejně jako u Krve mi přišlo, že autorka umí nebo chce psát hlavní postavu (Lukáš Richter) tak, aby mě nějakým způsobem štvala a nebyla jasně vyhraněná podobně jako Dominik Stolbenk. Za co však patří obrovská pochvala je zasazení do Brna, podchod u kolejí na Mánesově už nikdy nebude mít stejný feeling :)... celý text

Underground 2020, František Kotleta (p)

Mám pocit, že Leoš/Fratišek se nadále ve svém psaní zlepšuje a že za lehce typickou Kotletovskou slupkou (pozor, to není v žádném případě kritika, jen konstatování přítomnosti něčeho, co chceme a očekáváme) se postupně rozjíždí hlubší příběh a prokreslenější svět než v jiných sériích. Na první pohled zaujme univerzum, v němž se kniha odehrává, hlavní hrdina Vachten je oblíbený archetyp bývalého vojáka (na tomto místě si neodpustím zmínit, že pořád věřím, že Kotleta napíše Hrdinu z Istanbulu), který se snaží někoho zachránit a nakopat zadnici záporákům. Ale za tímto vším se skrývaly zajímavé úvahy o světě s dominancí technologie, korporací a rozkladu státu, přišlo několik hlubších rozhovorů mezi postavama a kdyby v tomto směru psaní Kotleta/Kyša pokračoval, tak si určitě stěžovat nebudu, mě se to líbilo a moc. Třešínkou na dortu pak byly odkazy na popkulturu a obecně dnešek, napadá mě třeba jistá socha v Kladně.... celý text

Stroncium 2006, Jiří Kulhánek

Když to porovnám s ostatní Mistrovou tvorbou, tak tomu něco chybělo, byť se opět vařilo z kvalitních a dobrých surovin jako je hromada mrtvol, potoky krve a wisecracky (asi mám divný smysl pro humor, protože vždy když byl zmíněn Nový Švábík a jiné produkty, tak mě to dostávalo :))), ale k tomu, abych si na knížce pochutnal tak, že sežeru i příbory s talířkem tam ono zmíněné něco chybělo.... celý text

Temný prorok 2000, Jiří Kulhánek

Jestliže jsem si u Hardcore říkal, jo, teď to začalo, Kulhánek to umí rozjet, tak teď se vracím spíše k názoru z Času mrtvých. Četlo se to dobře, o tom žádná, lehce je vidět vývoj charakteru Sv. Pateyla, ale celý výlet do Německa mi přišel lehce samoúčelný a nepřišlo mi, že by sérii zase nějak daleko v ději posunul. Uvidíme, co poslední díl.... celý text

Kříže 2000, Jiří Kulhánek

Přemýšlím, jak závěr série hodnotit. Oproti trojce byl čtvrtý díl hodně dobrá jízda, dost koleček zapadlo na své místo v soukolí děje, ale nakonec mi úplně poslední stránky připadly, že zůstalo až moc nezodpovězených věcí a konec byl takový hodně otevřený. Sice jde o jiný typ literatury, ale z konce mám podobný pocit jako ze Vzpomínky na Zemi, kdy v podstatě též závěrečný díl byl bomba, ale posledních pár stran nepřineslo konec dle mého gusta. Ale na odlehčenou, tortura prostřednictvím Kelly Familly by měla být zakázána Ženevskými konvencemi. Až mi bylo Zářícího líto :)... celý text

Poslední stadium 2017, Jiří Pavlovský

Otec zakladatel se vrátil, aby dovedl do konce první sérii Kladiva a konec to byl velmi zajímavý. Hned od začátku se jede docela velké tempo (ne tak, jak v prvních dvou knihách, ale pořád to dost ubíhá) a boj o záchranu magie zuří naplno. No a nebyla by to ústřední čtveřice, aby se neocitla přímo v centru dění, snažila se překazit jeden genocidně ambiciózní plán, zachránit při tom svět a jen tak mimochodem udržet naživu magii. Pokud bych měl mít výtku, tak jsem čekal, že Rakovina bude trošku zajímavěji vykreslení nepřítel, přece jen to byl boss fight sezóny, ale nějak jsem se asi nechal zmlsat předchozími záporáky. Ale rozhodně se těším na další sezónu a pokud nebude zpět celá čtveřice, tak si to u mě otec zakladatel hodně rozházel. Zrovna mou oblíbenou postavu a takový nejasný konec. Grrr. -------------------- "Samozřejmě," zamyslel se Felix, "pokud bude mít moje dvojče bradku, musíme ho okamžitě zabít." "Jasně," vybavila si Klaudie Star Trek. "Protože podle vousů se poznají lidé ze zlé paralelní dimenze." "Ne. Protože s bradkou vypadám jak debil." Podíval se na Klaudii. "Slibuju, že pokud budeš mít trvalou, taky zkrátím tvé utrpení." -------------------- "Mám nápad," řekl Vincenc. "Naučime ho na tofu. Uděláme z toho první veganskou rakovinu v dějinách lidstva." -------------------- Ester von Blashkof se opírala o zvonek. "Jela. Jsem." Vyslovovala důrazně a s hrůzou v hlase. "Tramvají." Vkráčela dovnitř. "Za tohle mi někdo zaplatí!" -------------------- ... v lesích nacházeli houbaři rychle se rozkládající humanoidní tvory s ženskými rysy. Landa měl pro jednou pravdu. Chcíply dobrý víly. -------------------- Bylo to, jako si dobrovolně provádět masáž žhavým pohrabáčem. Trochu hřejivé, ale hodně bolestivé. -------------------- "Co to je?" zeptal se Walter. "Svatý handgranát," řekl Vincenc.... celý text

Na sever 2019, Scott Jurek

Super knížka, líbila se mi snad i víc jak Jez a běhej, Scotta tu potkáváme jako bývalého ultra šampiona, který už má doby své největší slávy za sebou, avšak rozhodne se dát si největší běžeckou výzvu. Líbila se mi deníková forma, kdy je poměrně podrobně popisováno, co s sebou takováto štreka nese a jak se na člověku projeví, hodně zajímavý náhled na věc přidaly části, kdy celé dění ze svého úhlu pohledu popisuje Scottova žena. Takže abych to shrnul, je třeba si zapamatovat mnohé pasáže, aby až člověk bude mět při svém pobíhání myšlenky na to, že už to dál nejde, tak aby věděl, že to dál jde a to ještě pořádně dost.... celý text

Bůh strachu 2016, Jan Hlávka

Jak ukazuje číslo na titulní stránce, pomalu ale jistě nevyhnutelně spějeme do finále, doufejme, první série Kladiva a tomu odpovídá průběh děje. Víme, že zbývá poslední knížka, ve které proběhne velké finále, takže není čas na srandičky - ano, přišlo mi, že tentokrát ubylo různých vtípků, narážek apod. a naopak nastal čas na účtování a jak se ukáže, pro některé postavy může být účtování dosti konečné. V knížce sledujeme, jak se Felix musí vypořádat s dalším reliktem minulosti, když na scénu vstupuje jeho bývalý parťák, který se mi mimochodem zdál opravdu skvěle napsanou postavou, měl zajímavou motivaci a protože člověk ví, jakou knižní sérii čte, bylo mu až líto, že to musí dopadnout, jak to dopadne. I tak jsem ale nadmíru spokojen... A ať se neřekne, alespoň troška citací na závěr: ----------------------------------- Rashil s bolestným výrazem obrátil oči v sloup. "Hovno mám! Lidi už neví roupama coby. Dřív chtěli káry, prachy, chlast. Nějakou banánovou republiku, vyléčit babu z rakoviny, pohoda, ale teď? Kurva, jsem snad nějaký spisovatel? A co je mi vůbec do toho, jestli byl Hitler gentleman? To jsem tady ani nebyl!" ----------------------------------- Hala nejvíce připomínala scénu ze Hry o trůny, když měl autor zvlášť vydařený den... ----------------------------------- "Neznám nic, co by nesundalo dost plastické trhaviny. Anebo můžeme šlohnout airbus a napálit s ním do toho. To bych bral jako plán bé." ----------------------------------- No dobře. Vincenc v duchu mávl rukou. Až tohle skončí, zabaví se sám. Bude pátek, kdepak asi hraje Ortel? Z popelnice za Teskem vytáhl včera triko s nápisem Refugees Welcome, to by mohlo stačit. A když ne, může ještě zařvat Volte Kalouska!... celý text

Černobyl: Historie jaderné katastrofy 2019, Serhii Plokhy

Budu se opakovat s tím, co už bylo řečeno u dřívějších hodnocení, tohle je opravdu skvostná literatura faktu a rozbor celé katastrofy par excellance. V knížce sledujeme, co provázelo stavbu elektrárny, je zmiňováno jisté diletantství odpovědných, podrobně je rozebrán samotný výbuch a neochota či neschopnost si přiznat, co se skutečně stalo. Následný popis záchranných akcí je ilustrací toho, jak se všichni snažili zachránit, co ještě jde a pozitivum je za přesah do rozpadu SSSR a dnešních dob. Jednoznačně z těch knih, které lze jen a pouze doporučit.... celý text