kamibe přečtené 567

Tajemství okamžitého léčení 2012, Frank J. Kinslow

Přečetly jsme si to s kamarádkou a taky z toho ledacos vyzkoušely samy na sobě a jsme spokojené. Je to další možnost, jak se může člověk o sebe postarat sám a nenechat své zdraví jen v rukou lékařů. Zastavit myšlenky je jedna věc, ovšem najít mezi nimi tu mezeru, to dá už trochu zabrat. A zalíbil se mi autorův neologismus eucit. Navíc je to knížka tenká, což beru jako velký klad.... celý text

Dům číslo 6 2013, Nela Rywiková

Na několik doporučení z dřívější doby jsem konečně opět sáhla po nějaké detektivce a musím říci, že jsem dobře udělala. Autorčin styl se mi líbí, několikrát mi vyloudil úsměv na rtech a bavilo mě, jak dovedně zabudovala ostravštinu nejen do přímé řeči, ale i do svých popisů. Takže já jsem spokojena a teď mě zajímá, jestli ji dokážu přidat do čtenářské výzvy z roku 2019, kdy jsem nepřečetla žádnou knížku, jejíž děj se odehrává v Ostravě. Šlo to! To se mi líbí! Takhle mohu doplnit i dřívější ČV z let, kdy jsem neměla splněno.... celý text

Angelika Pintířová - Padá mi to z nebe 2017, Jan Paulas

Děkuji za zmínku v diskuzi od Libi11. Byla to dobrá volba pro ČV. Celý rozhovor je příjemně živý, přes mnohá mně neznámá slova jsem se dokázala přenést a snad jen kapitoly o historii mě tolik neupoutaly. Jinak to bylo parádní čtení. Netušila jsem, jak bohatý život může jeptiška vést! A slovo boromejka se mi prostě zalíbilo. Kromě jiného je Angelika dokladem toho, že vliv rodinného prostředí je zkrátka nejdůležitější. K některým místům se ještě ráda vrátím, než knihu odnesu zpátky do knihovny.... celý text

Lidé kdoví odkud 1969, Maria Dąbrowska

Měla jsem za to, že jsem sem komentář už napsala. Hmm. Tak znovu? Vybráno kvůli ČV a přiznávám, že jsem z nabídky vyhledala knihu, kterou jsem nečetla a která bude mít co nejméně stran. Ne že bych byla kdovíjak nadšená. Rozhodně jsem četla již dříve knihy z venkovského prostředí z dřívějších dob a byly to knihy, které se mi líbily daleko víc. Snad jen kvůli dojmu, který ve mně čtení zanechalo, jsem ráda, že jsem to absolvovala.... celý text

Ten, kdo stojí v koutě 2012, Stephen Chbosky

Vybrala jsem si ji do ČV a jsem nadmíru spokojena. Od samého začátku jsem si říkala, to je novodobá Kdo chytá v žitě. A když právě to předal Bill Charliemu jako další četbu, musela jsem se usmívat. Všechny knihy, které Bill doporučil, byly šité na míru přesně takovému klukovi - přemýšlivému, upozaděnému, pozornému, v hloubce vlastně nevědomky moudrému, z mnoha nejasností nešťastnému... Opravdu jsem si to čtení užila. A děkuji za předchozí Karlův komentář, protože vidět film bude jistě také hodně dobré.... celý text

Tajemství krve I. 2008, Vít Syrový

Krásně duchovně laděná kniha, která může odradit mnohé čtenáře právě pro množství slov o duchu, Boží vůli, neviditelných bytostných a mnohých dalších nepředstavitelných věcech a jevech. Není divu, neboť v textu se ponejvíce odkazuje na jednu ze tří knih Abd-ru-shina, které uvádí na konci v použité literatuře. Pro toho, kdo má přečteno Poselství grálu, může být pak čtení této knihy příjemnější. Knížku mám půjčenou z knihovny a jistě jsem ji nečetla první, neboť tu zůstaly některé podtrhané věty. To mě vždycky zajímá (co zajímalo někoho přede mnou). Upoutalo mě, kolika různých oblastí se pan Syrový dotknul při pojednání o krvi. Ale při čtení mi to bylo naprosto pochopitelné. nejen dech, nejen živly, ale i astrologie a typy temperamentů. Způsob psaní je trochu starosvětský, opravdu se na něj musí člověk naladit. Mně ovšem hlavně oslovily klíčové znaky bylin a Moravské květy. Škoda, že na zadní obálce je zevnitř nalepená knihovní nálepka (zřejmě proti krádeži) a překrývá značnou část celého rostlinného kruhu. O tom, že kniha má záběr životně filozofický, svědčí věty podobné této: "Všechno, co nás potká, je jen následek našich minulých činů."... celý text

Hárún a moře příběhů 2013, Salman Rushdie

V mnoha pohádkách můžeme vidět obraz leckteré naší společnosti a některých lidí. Tahle pohádka do takové oblasti spadá výtečně. Oceňuji občasný autorův vtip (tresky vs. stresky; Hárún uměl ztrácet ponožky výborně) a také umný překlad básniček (např.: když tě jenom rychlá jízda vzruší, jmění odkaž dětem - a peklu svou duši; nebo rýmování Hubatek nebo i jen sem tam v textu). Musím však říci, že počáteční začtení mi trvalo docela dlouho, u některých pasáží jsem se dokonce nudila. Místa, která mě zaujala: "To je ta potíž s vámi lidmi ze smutných měst: podle vás musí být všechno ubohé a k uzoufání nudné, abyste uvěřili, že je to skutečné." "Kdyby k sobě Plkové a Mlkové necítili takovou nenávist, možná by byli jedni pro druhé docela zajímaví." "Koneckonců jsme vlastně nepustili naše korunované hlavy k ničemu důležitému." Za velmi výmluvný považuji tento dialog: "Ale proč tolik nenávidíte příběhy?" vyhrkl Hárún ohromeně. "Příběhy jsou zábavné..." "Jenomže svět není pro zábavu," opáčil Chattam-Šad. "Svět je k ovládání." "Jaký svět?" vypravil ze sebe Hárún. "Tvůj svět, můj svět, všechny světy," zněla odpověď. "Všem se musí vládnout. A v každém příběhu, v každém proudu v Oceánu leží svět, svět příběhů, nad kterým nemohu ani trochu vládnout. Proto." Nakonec chci ještě zmínit, že se mi líbila i poslední stránka, kde jsou vysvětleny názvy a jména v příběhu užívaná.... celý text

Bílá komnata 2020, Vojtěch Matocha

Tak se tu zamýšlím nad tím, kolik lidí kolem nás nám samotným, a to asi v každé době, připadá, jako by sem nepatřili, jako by byli odjinud z vesmíru, z minulosti či z budoucnosti, stejně jako Nápravník! Musím říci, že u mne má stále prioritu první Prašina. Musím ovšem říci, že v mých očích má tato trilogie tu závažnost, že jsou to knihy pro kluky. A takových je tu pořád málo. Rozečtou se na nich mnozí, kteří knihám zatím moc nedají. Může se s jejich úryvky pracovat v hodinách literatury od čtvrté třídy výš. Proto Matochovo dílo pokládám za velmi záslužné.... celý text

Černý merkurit 2019, Vojtěch Matocha

Tak jsem si přeci jen přečetla i další díl, ale nebyla jsem jím tolik nadšená jako první Prašinou. Ale uznávám, že i tak má v sobě dost napětí a může děti velmi poutat.... celý text

Město v slzách 1948, Jaroslav Seifert

Tak jsem přečetla vydání z roku 1948 a zdá se, že tu byly možná dvě sbírky najednou - jednak Město v slzách a pak Samá láska. Kromě jiného je zajímavé sledovat také, jak se změnil pravopis. Já moc na poezii nejsem, ale Seifert má pro mne jistě lepší verše než toto. Tady pro mne byla čtenářsky nejpříjemnější Balada, i když je to příběh nemilý, a pak také Námořník, ten se zkrátka uměl ze života radovat.... celý text

Carrie 1992, Stephen King

Vybrala jsem si to z nabídky do ČV, protože to byla knížka s malým počtem stran. Tento druh příběhů už opravdu mít nemusím, vydržela jsem to přečíst spíš proto, abych se seznámila s autorem, kterého znám snad jen z filmu Zelená míle, který se mi ovšem hodně líbil. U tohoto příběhu nemám chuť se podívat na filmové zpracování. Jediné, co by mě tu mohlo zajímat, je psychologie některých postav. Ani nad tím však nechci trávit čas. Kdybych to měla shrnout do jediné věty, zněla by takto: Na záchranné akce pro své bližní si musíme dávat hodně velký pozor.... celý text

Předčítač 2009, Bernhard Schlink

Jsem trochu zklamaná. Nikoli samotným příběhem, dokonce ani velmi hloubavým stylem promýšlení opravdu vážných témat kolem zločinů a trestů, pochopení, odsouzení a odpouštění, ba i ty dvě hrubé pravopisné chyby, kterých jsem si při čtení všimla, jsem přešla jen s malým povzdechem. Já si totiž knihu vybrala podle názvu do Čtenářské výzvy a chtěla jsem ji zařadit do tématu, kde hlavní hrdina má moje vysněné povolání. A já opravdu ráda předčítám přátelům a moc by se mi líbilo dělat to profesionálně. Jenže tady to k mé smůle není povolání. Musím se poohlédnout jinde. Nebo si zvolit něco jiného. Přesto jsem ráda, že jsem si ten příběh přečetla a tady se dozvěděla, že je podle něho natočen i film, který má být dokonce lepší než kniha. To láká.... celý text

Predčítač 2019, Bernhard Schlink

Jsem trochu zklamaná. Nikoli samotným příběhem, dokonce ani velmi hloubavým stylem promýšlení opravdu vážných témat kolem zločinů a trestů, pochopení, odsouzení a odpouštění, ba i ty dvě hrubé pravopisné chyby, kterých jsem si při čtení všimla, jsem přešla jen s malým povzdechem. Já si totiž knihu vybrala podle názvu do Čtenářské výzvy a chtěla jsem ji zařadit do tématu, kde hlavní hrdina má moje vysněné povolání. A já opravdu ráda předčítám přátelům a moc by se mi líbilo dělat to profesionálně. Jenže tady to k mé smůle není povolání. Musím se poohlédnout jinde. Nebo si zvolit něco jiného. Přesto jsem ráda, že jsem si ten příběh přečetla a tady se dozvěděla, že je podle něho natočen i film, který má být dokonce lepší než kniha. To láká.... celý text

Sluha dvou pánů 2013, Carlo Goldoni

Vybráno do ČV. Uměla jsem si při čtení představovat jednotlivé scény, přesto myslím, že bych si spíš užila divadelní představení. Párkrát jsem se zasmála, ale pořád jsem byla při čtení příliš kritická, říkala jsem si třeba, jak mohl vzít talíř s dalším jídlem, když měl náruč plnou nádobí a nebyla o tom zmínka ve "scénáři". Ovšem vymyšlené je to pěkně, a i když jsem si to čtení nevychutnala tak úplně, uznávám, že to na divadle musí vypadat výborně.... celý text

Mnoho životů, mnoho mistrů 1993, Brian L. Weiss

Tato kniha mi pomohla uklidnit mou rozjitřenou duši, když jsem se vyrovnávala s velkým životním karambolem. Jsem vděčná několika stranám, které mě ke knize přivedly. Setkala jsem se s různými náhledy na reinkarnaci, někdo věří, někdo ne, ale v její prospěch hodně mluví fakt, že ji církev na jednom svém koncilu zavrhla. A postupný vývoj klasicky vědecky vzdělaného psychoterapeuta mi připomíná postupný vývoj jakéhokoli člověka, protože patrně právě proto tady ten svůj život žijeme.... celý text

Kouzelná třída 2010, Zuzana Pospíšilová

Opravdu milá knížka s milými obrázky. Slyším sousedovic druháčka, jak si žádá další díl. Nedivím se mu a jdu si ho půjčit do knihovny.

Květa Fialová o sobě II. - (... o vítání stáří ...) 2003, Květa Fialová

Tohle je knížka pro dámy, které mají pocit, že se jim nedaří "správně" stárnout. Nejvíc se mi líbí její šaty - přední i zadní strana obálky :-) Mám pocit, že to pro mne bylo příjemnější čtení než její kniha první. Mnohé řádky jsem četla své kamarádce a bylo to milé.... celý text

Druhý kruh síly 1999, Carlos Castaneda

Tak jsem to dneska dočetla a nevím, jestli z toho nejsem nemocná! Kdo něco takového umí? A kdo něco takového chápe? A kdo něco takového bere, že je to vůbec možné? Jo, žijeme v iluzi. Rozumem snad dokonce připouštíme možnost jiných světů. Tak nevím - když jsem v nějakém nezvyklém stavu a není mi úplně dobře, třeba jsem už taky někde jinde. Některé toltécké "zásady" či zvyklosti se mi líbí, třeba jíst potichu, bez řečí. Znovu však musím konstatovat, že styl, kterým Castaneda píše, mě dokáže opravdu vtáhnout. Takže jakmile to bude možné, jdu si do knihovny půjčit ze skladu další dvě knihy.... celý text

Dar orla 1999, Carlos Castaneda

Četla jsem tento díl s pocitem úžasu po celou dobu a dočetla jsem to s pocitem smutku z toho, co se všechno dělo a jak to prozatím skončilo. Navíc Carlos pořád neví, co je jeho úkolem, i když my čtenáři se můžeme něco domýšlet. Děkuji za první zdejší komentář, který je tak trochu spoilerem, a jsem ráda, že jsem si z knihovny přinesla i Vnitřní oheň. Pointa však může být různého druhu. Takže stejně po knize sáhnu s rozechvěním!... celý text

Vnitřní oheň 1998, Carlos Castaneda

Souhlasím s předchozím komentářem. Myslím však, že už při čtení předchozího dílu, Daru Orla, který mi připadá naprosto zásadní, se může čtenáři dělat v mysli jasněji. Opět jsem při čtení celá u vytržení a opět bych potřebovala projít to s někým znovu, což částečně děláme spolu s kamarádkou. Mnohé otázky mám však stále nezodpovězené a možná ani nikdy zodpovězené nebudou a já se s tím také musím smířit. Do již přečtené knihy se chci podívat ještě jednou. A určitě si z knihovny půjčím další díl, který jsem sice již četla, ale ráda si ho přečtu znovu.... celý text