iluliacross přečtené 436

Kafe @ cigárko 2015, Marie Doležalová

Designově krásná kniha. Jsem unešená z toho krásného formátu, barev a pod. Kniha si mě získala. Co se obsahu týče, je velice pomíjivý. Po dočtení krátkého příběhu jsem v podstatě velice brzy zapomněla, co jsem četla a hladově se vrhala na další. Po dočtení ve mně nezůstala žádná hlubší stopa, což mě malinko mrzí. Ale obávám se, že to je prostě osud knih, které jsou složené z krátkých příběhů, fejetonů apod... Nechci jen hanit. Kniha mě moc pobavila. Několikrát jsem se hlasitě zasmála a to se počítá. Svět herectví je velice zajímavý a v podání Marie Doležalové je to svět plný roztomilých trapasů. Dokázala si udělat srandu sama ze sebe, já v jejím typu humoru shledávám určitou inteligenci. Takže proč ne :-).... celý text

Lady Fuckingham 1999, Oscar Wilde

Trochu se bojím o této knize cokoliv napsat :D. Ano, je to vskutku lechtivé čtení, není tam stránka, na které by nebyly erotické hrátky. Je tam od všeho něco. Ale ke konci příběhu se to omrzí. Pokud to vycházelo v novinách po částech, tak chápu, že to způsobilo veliký boom. Ale číst to takhle najednou byl docela masakr. Knížka byla osekaná jen na dřeň, vše, kromě sexu, tam nedává smysl. Lidé se chovají nereálně a postavy jsou hloupé a naivní. Nikdo nejedná racionálně, všichni se na sebe vrhají. V příběhu se uplatňuje jeden vzorec, který se neustále opakuje: strašně se stydím + je to tak nemravné + vy mě ale hrozně moc rozpalujete + jde se na věc + pokud možno ve velice nevkusném stylu. A tahle je to pořád dokola, jenom v různých obměnách. Kdybych vzala do ruky gumu a vygumovala všechny sexuální scény, zůstane mi v ruce pár stránek naprosto nesmyslného tlachání. Ano, já vím, má to být erotický román, vše ostatní není podstatné. Ale pro mě ano. Má-li to být dobrý erotický román, potřebuji tam i nějaký bonus, ne jenom jeden poměr za druhým. Ono to potom ztrácí tu šťávu a je to děsně otravné.... celý text

Zeď 1992, Jean-Paul Sartre

Každou z povídek jsem hladově zhltla. Sartre dokázal dostat své hlavní hrdiny do takových mezních situacích, až mi běhal mráz po zádech. S postavami jsem soucítila, věřila jsem jim to, chápala jsem jejich pocity a několikrát jsem se s nimi i ztotožnila. Celou knihu jsem si náležitě užila, nechala jsem na sebe působit tu tichou temnotu Sartreova existencialismu, nechala jsem, aby mě lapil. A on opravdu lapil. Rozhodně knihu doporučuji všem zájemcům o tuto filozofii, nemusíte číst žádné složité filozofické texty a přesto se o tomto proudu můžete něco dozvědět. Pokud si Zeď přečtete i s autorovým životopisem (Slova), najdete v povídkách jemné náznaky a autobiografické narážky na jeho život. :-)... celý text

Čekání na Godota 2005, Samuel Beckett

Za mě geniální dílo. Moc ráda bych ho viděla i v divadelním podání, jinak čtení jsem si náležitě užila. Vrhlo mě to do zvláštního kouta plného existenciálních otázek, deziluze, zmatenosti, šedé prázdnoty... Pokud se člověk po přečtení Godota alespoň malinko zamyslí nad svým životem a řekne si: "A sakra..." tak dílo podle mě splnilo účel. Každý jsme buď týraným Luckym, otrokářským Pozzem, Vladimírem, nebo Estragonem. Stačí si vybrat čí prázdnota je Vám bližší. Jak říkám, geniální.... celý text

Slova 1965, Jean-Paul Sartre

Kniha jako ušitá na míru pro milovníky psychologie. Je neobyčejně zajímavé pozorovat myšlenkové pochody intelektuálně silného mladého chlapce, je neskutečně zajímavé číst životní příběh někoho tak vnitřně silného, zásadového a především sebekritického. Na Sarterovi jsem po celou dobu čtení obdivovala upřímnost. Dokázal o sobě napsat vše, všechny své dobré i špatné vlastnosti. O lidech kolem sebe se vyjadřoval velmi barvitě, nádherné popisy postav, jež ho obklopovaly byly na této autobiografii to nejkrásnější. Sarter pro mě bude jeden z králů "pozorovačů" co vládnou krásným slovem (i přesto, že on sám by to o sobě možná netvrdil). Rozhodě to není lehké čtení, ale za to neobyčejně zajímavé. Velice by mě zajímalo i jeho dospívání až dospělost. Chápu ale, že to by nebylo posláním této knihy... I přes to, jak zvláštně se formoval jeho vztah k psaní a literatuře je očividné, že je to velmi moudrý člověk, který se nebojí přemýšlet (i pokud se to týká temných zákoutí).... celý text

Vězněná 2015, Pavel Renčín

Na jednu stranu velmi čtivá kniha, na druhou stranu - nic originálního. Až moc mi to připomínalo Kinga - zvuky z odpadu, lepkavá krev, pavouci, sklepení a závěrečné vyvrcholení příběhu s kapkou děsivého nadpřirozena, které si člověk ani neumí představit. To všechno je moc fajn, ale už to tu jednou bylo. A ten pocit se mě držel po celou dobu čtení. Obálka knihy je krásná, plně vystihuje atmosféru knihy, kterou Renčín dokázal vykreslit perfektně. Chvílemi jsem knihu odkládala s hnusem a zděšením. Nejmrazivější na celém příběhu je bezpochyby inspirace skutečnou událostí. Vyhledala jsem si na internetu příběh vraha Pilčíka a musím bohužel říci, že mi přišel daleko děsivější, než kniha samotná. Knize nemůžu vytknout čtivost, 4 hvězdy dávám proto, že nejsem velikým fanouškem thrillerů a také proto, že King u mě bude vždycky jediným králem hororů.... celý text

To je Život! 2015, Dan Rhodes

Určitým způsobem jsem si Dana Rhodese oblíbila. Jeho smysl por humor, jeho milost, lehkost, něžnost. Jeho knížky mi přijdou lehounké jako pírka. To jediné, co příběh obtěžkává, je ta nepravděpodobnost a občas i absurdita, nad kterou se člověk musí trochu povznést. Na druhou stranu zbožňuji ty jeho postavičky, co tropí šílené věci, jako je třeba kálení do sklenic, házení kamenů do davu nebo střílení z revolveru. Spousta lidí knihu odsoudí, už teď je mi to jasné. Ale já jsem si ji oblíbila. Protože "Proč ne?" Samozřejmě, že gumové dítě vede :D!... celý text

Nevolnost 1993, Jean-Paul Sartre

Jakožto veliký fanda existenciální literatury nemohu jinak, než 5 *****. Jestli jste někdy přemýšleli nad životem brouka a nebo se vám hlavou mihla myšlenka typu: "Co tady vlastně dělám?", tak si se Sarterem určitě potykáte. Chce to trochu emoční a nervovou odolnost, člověka by to mohlo dostat do blázince. Taky se musíte jenom tak jemně inspirovat, ne se tím řídit. Myšlenky jsou to velmi drsné. Ale stále lidské. Bohužel. Bohudík?... celý text

Memento 2008, Radek John

Musím se přiznat, malinko mi dělalo problém knihu dočíst. Hlavním důvodem bylo, že se celý příběh točil v neustále se opakujících cyklech, pořád to stejné dokola. Kriminál, náprava, drogy, průser. Kriminál, náprava, drogy, průser. Ale když se to vezme kolem a kolem, vždyť přesně takový je feťácký život. Pořád to stejné dokola, až najednou není nic, než droga. A na ničem jiném nezáleží. Droga je život. Kniha je to velmi drsná, ledová, hrůzostrašná, rozhodně to není "krásná literatura", ale Memento si by si měl přečíst každý, kdo o drogách nemá moc povědomí. Tady je to osekané pěkně na dřeň, napsané je to tak, jak to doopravdy je.... celý text

Matka 2004, Karel Čapek

1984 2003, George Orwell (p)

Velice ostré, ledové, nekompromisní, nelidské... to je kniha 1984. Po dočtení jsem knihu musela odložit a přemýšlet, příběh v sobě nějak zpracovat. Poslední věta byla jako šíp mezi oči, pěstí do tváře.... celý text

Dopisy Felici 1999, Franz Kafka

Ano, uznávám, že dopisy by si měly zachovat svou tajnost a diskrétnost a ostatním lidem nepřísluší do nich nahlížet a číst si je. Korespondence by měla být vždy soukromá záležitost. Jenomže... díky těmto dopisům si o Kafkovi můžete udělat vlastní obrázek, vlastní názor a ohromnou spoustu věcí o něm zjistit. Jak žil, na co myslel, v čem se utápěl, do čeho se nořil, jak nahlížel na svět. Musím říci, že tohoto věčného pesimistu v něčem obdivuji. Jeho citlivost byla až zraňující a číst toužebné dopisy bylo velice emotivní. Upozorňuji, jste-li citlivější povahy, může se Vám stát, že po dočtení upadnete do menší deprese, či deziluze. Ale i tak knihu doporučuji, přeci jen, jedná se o skutečný příběh, o skutečný život a tento faktor dodá každé knížce (ale i filmu) úplně jiný ráz. :-)... celý text

Michaela - Události v klášteře svatého Anděla 2008, Miloš Urban

Tak já se přidávám ke straně NADŠENCI. Ano, kniha není pro ženské oči, ale o to větší chuť jsem na knihu měla, že... Musím říct, že Miloš Urban má velice zvláštní myšlenky, které dokáže hodit na papír až neskutečným způsobem. Občas se zamyslím, co se mi na jeho knihách tak líbí a zjistím, že to nedokáži pojmenovat. Ale zřejmě to bude ta atmosféra, kterou dokáže úžasně vykreslit (zde jsem vyloženě cítila ten chlad kamenných zdí a vůni klášterních chodeb, kadidlo, viděla jsem před očima tu hru světel na desce stolu). Nevím jak to dělá. Celý příběh mi přišel takový samozřejmý, jasný. A konec je samozřejmě úžasnou třešničkou na celém tom prapodivně krvavě oslizlém příběhu. Co celou tou knihou chtěl vlastně autor říct... to si nejsem jistá, ale závěr si můžeme udělat každý po svém.... celý text

Prima sezóna 1990, Josef Škvorecký

Nemůžu říct, že bych si čtení vyloženě užívala. Rozhovory mezi hlavními postavami mi neskutečně drásaly nervy, žádná hloubka, žádný smyml, jen tlachání psané v hovorové podobě našeho jazyka. Na druhou stranu to bylo skvělé vystihnutí mluvy mladých lidí, takové lehkíé flirtování, které má takové jemné zamlžené hranice, jež se občas překroří letmým dotykem či zakázanou pusou. Vlastnosti hlavního hrdiny mně drásaly nervy taky, takový nepoučitelný záletník a milovník všeho, co má sukni. Na druhou stranu, je v tom určitá syrovost mladých lidí. Do dalších dílů od Škvoreckého se pouštět nebudu, nicméně kniha to není špatná, každý si v ní jistě najde to své.... celý text

Hastrman 2001, Miloš Urban

Ohromně jsem byla překvapená. Knihu jsem doslova hltala. Při čtení kolem mě kvákaly žáby, kapři pleskali ploutvemi, objímala mě rybniční vůně. Kniha je protkaná velkou spoustou zvláštních myšlenek a symbolů, které možná odhalíte, možná ne, ale nejvíce ze všeho jsem ocenila, že autor nechal čtenáři veliký prostor na fantazii, protože podoba Hastrmana nebyla přesně udána, čtenář měl možnost vytvořit si vlastní obrazy, vlastní fantazie. Druhá část knihy je výrazně jiná a možná je to tak správně, vždyť i naše doba je TAK jiná. Naším světem hýbou již jiné "mlýnské" kameny. jak říkám, symbolizmus kam se podíváte. Vše spělo k úžasnému konci. Knihu doporučuji všem, co mají na knihách rádi atmosféru, tajemno, nenápadné odkazy do jiných světů a hlavně si rádi v hlavách malují vlastní představy. Je to kniha, která nemá obdoby, kniha, která mi udělala slinu i na další Milošovy příběhy. Doufám, že ve všech bude špetka toho jeho zvláštního tajemna.... celý text

Když v ráji pršelo 1993, Jan Otčenášek

Velice mě udivuje, že se kniha nelíbí takové spoustě čtenářů. Na druhou stranu, na podobný román musí mít člověk slinu a náladu. A já ji měla. A knihu jsem si neskutečně užila. Jeho popisy myšlenkových pochodů a pocitů hlavních hrdinů zbožňuji, je mistr slova a jeho slovní zásoba je medově krásná. Celou dobu jsem si lámala hlavu s tím, jak může muž spisovatel tak dobře znát vnitřní pochody mladé ženy, ale on to prostě zvládl brilantně. Jan Otčenášek se mi líbí čím dál tím více. Když v ráji pršelo je román, který mě, jako čtenářku, uspokojil po všech stránkách.... celý text

Mrtvý holky 2007, Miloš Urban

Naprosto mě uchvátilo, jak Miloš dokázal perfektně vykreslit atmosféru a to hned na první stránce. Povídky byly natolik zvláštní, až jsem se přistihla, že mě neskutečně přitahují. Příběhy mě chytily za srdce, z každé povídky mi zůstal v paměti živý obraz a k němu dokonce i vůně. Tajemné lesy, strašidelná Praha, děsivé klenotnictví, smrduté putyky. A do toho mužské a ženské postavy, krásné i odporné. Živé i mrtvé. Rozhodně plánuji ochutnat i jiné jeho knížky. Ano, ochutnat. :-)... celý text

Strakonický dudák 2004, Josef Kajetán Tyl

Zkrátka Tylovka. Taková česká pusinka :-).

Strašidla 2007, Chuck Palahniuk

No, podle mě to byla naprosto geniální knížka. Když si člověk zvyk na nechutnosti a odpornosti, tak si parádně početl mezi řádky, jak se tak říká. Geniální myšlenky, geniální kritika dnešní společnosti. Měla jsem celkem problém knížku dočíst, na druhou stranu jsem byla hrozně zvědavá, co ještě dokáže Chuck vymyslet. A dokázal toho spousty. Sedl mi jeho jazyk, sedla mi jeho kniha. Chápu, že to nebude zrovna pro každého. Dle mého názoru kniha šíleně dokonalá.... celý text

Zlato 2014, Dan Rhodes

Jedna z nejkrásnějších knížek, jaké jsem za poslední dobu četla. Jemné, pohladí po srdci i po duši. Líbí se mi, že autor věnoval pozornost zdánlivě banálním věcem, popis každodenní činnosti se mi prostě hrozně líbil. A postavy v příběhu byly moc hezky vykreslené. Zamilovala jsem si je všechny. Jinak to ani nešlo :-). Moc krásné čtení.... celý text