Hyaenodon
přečtené 226
Dům o tisíci patrech
1964,
Jan Weiss
Vůbec jsem tu knihu neznal (myslím obsah), takže o to příjemnější překvapení.
Černí psi
1996,
Ian McEwan
Kniha mě rozhodně neurazila, ale ani nijak zásadně neoslovila. Zdařilý průměr; nadprůměrný je jazyk, metafory a přirovnání, podprůměrný je samotný příběh, který smutně plyne k ničemu. Ale stejně je McEwan (snad kromě Betonové zahrady) moje srdcovka.... celý text
Miláček
1972,
Guy de Maupassant
Naprostá pecka. Po asi 15 letech jsem se ke knize vrátil a zase mě nezklamala - zejména druhá část knihy, po sňatku s Madeleine, je prvotřídní.
Nežná je noc
1965,
Francis Scott Fitzgerald
Nějak nevím. Slibný rozjezd, pak se to zadrhne, závěr knihy mi přišel uspěchaný, jako kdyby autor užuž chtěl skončil. Ale určitě pořád lepší průměr.
Zločin a trest
2004,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
"Je lepší říkat vlastní lži než cizí pravdy." A vize společnosti ničené asijským bacilem, jak ji prožívá Raskolnikov při nemoci v táboře - nechápu, jak to mohl Dostojevský vymyslet (dnes by stačilo otevřít okno, nebo pustit televizi).... celý text
Pomníky a zapomníky
1996,
Zdeněk Hojda
Velmi zajímavé téma. Jen by možná neškodilo osudy pomníků - hlavně těch odstraněných - trochu víc rozvést. Ale i tak super knížka.
Vzpomínka na Zemi
2018,
Liou Cch'-sin
První díl se mi líbil - hlavně celková uvěřitelnost příběhu a přesah do čínské Kulturní revoluce. Druhý díl, se vzorně spolupracujícím lidstvem - no, dejme tomu, ale už jsem tomu moc nevěřil. Třetí díl je už podle mě slátanina, kdy měl autor smlouvu, ale ne nápad (i když pohádky byly pěkné). Nelogičnosti se vrší jedna na druhou, je načata spousta cest, ale žádná pořádně využita. Hlavní hrdinka se chová jako taková čínská verze Sophie Zawistowské - co rozhodnutí, to chyba... A že Trisolarani chtějí napřed lidstvo zničit úplně, pak v Austrálii částečně, pak se na to vykašlou, zprostředkují hlavní hrdince a její platonické lásce dálkový hovor, ale zároveň neporadí, jak se zachránit, aby potom hlavním hrdin... přeživším postavili záchranný vesmír, který pak tito zase opustí, protože jim to řeknou nějací überufoni... Uff... Zklamání.... celý text
Dvacet let s Islandem
2015,
Jan Burian
Příjemné, úsměvné a hlavně pravdivé povídání o Islandu. A ano, je návykový (Island). :D
Morčata
2004,
Ludvík Vaculík
Líbil se mi jazyk knihy, ale celkově je na mě symbolika příběhu až moc symbolická. Prostě jsem to nepobral... :)
Dítě boží
2009,
Cormac McCarthy
Moje čtvrtá McCarthyho kniha. Cesta i Tahle země není pro starý byla super, Vnější tmu a Dítě Boží trochu nepobírám. Syrové popisy a detaily jsou fajn, ale nějak mi tam chybí nějaké vyvrcholení. Možná spravedlnost, ale to v McCarthyho příbězích zásadně schází...... celý text
Malá kniha o Islanďanech
2015,
Alda Sigmundsdóttir
Jsem Islanďan. Nebo alespoň podle autorky. Nemohu posoudit, jak moc je pravdivá, protože jsme se na Islandu potkali hlavně s Američany, Poláky a dalšími národnostmi. Ale je pravda, že pokud nás předjíždělo auto bez nálepky z půjčovny, tak to bylo něco otlučeného ze všech stran a čumákem to rozráželo ovce. Knížka pobaví, ale určitě by snesla větší propracovanost.... celý text
Eskejp: Na útěku z kanceláře
2017,
Jiří Charvát
Super knížka. Po Jak jsem vyhrál válku, Bohatýrské trilogii a Posledním bourbonu čtvrá, u které jsem dostával hýkavé záchvaty smíchu a bylo mi jedno, že znervózňuji okolí čumící do mobilů. Je fakt, že se jednotlivé postavy ke konci trochu vyprazdňují a možná by knize prospělo i drobné zkrácení, ale: super jazyk, špičková grotesknost a podobné typy znám z práce taky.... celý text