Hebrey
přečtené 480
Zámeček
2022,
Barbora Majchráková
Asi u málo které knihy jsem se tak zasmála jako u Zámečku. Jestli měla autorka v úmyslu napsat bláznivou komedii, pak se jí to skutečně povedo. Asi proto dávám 4 hvězdy. na pátou hvězdu je v knize příliš mnoho nesmyslů a některé zápletky jsou takové dost zvláštní. Nicméně, pobavila jsem se, a jako oddechovka je kniha celkem fajn.... celý text
Anglické listy
1947,
Karel Čapek
Čapek byl bezesporu génius, ale musím říci, že anglické listy mi zase tolik "nesedly". Nabídly sice skvělý jazyk, perfektní vyjadřování, skvělé slovní obraty, jaké jsou autorovy vlastní, a navrch se jedná o cestopis, který je v jednadvacátém století navíc zajímavě historický a popisující Velkou Británii v první polovině 20. století - tedy jinou, než ji můžeme zažít dnes, jesště se zachovalými tradicemi jednotlivých míst a krajů, ale na mne působil Čapkův pohled až možná moc negativně, mrzutě a nespokojeně.... celý text
Úzkosti a jejich lidé
2020,
Fredrik Backman
Souhlasím s AlčouH a moderně řečeno musím říci, že to fakt byla jízda. Anotace (jejíž česká verze si trochu plete postavy :D ) není úplně přesná. Ona to totiž až tak bláznivá komedie není. Kniha je psaná s nadsázkou, notnou dávkou sarkasmu a některé momenty jsou skutečně komické. Ale kniha se svým humorem citlivě dotýká docela vážných věcí. Jeji jednotlivé postavy jsou velmi pečlivě propracované, každá má svůj životní příběh, svou minulost a to, jak díky ní vnímá svou současnost, ostatní lidi i sebe sama. Mám dojem, že každá postava znázorňuje určtou část společnosti a každý si tam najde sám sebe. Jednotlivé dějové linie do sebe postupně perfektně zapadají. Kromě vtipných momentů nabízí kniha i dost zajímavých myšlenek a místy i dojme.... celý text
Asanace
1990,
Václav Havel
Nezáleží jak kdo Havla vnímá jako politika, jako dramatik a autor patřil mezi ty, kteří se snažili svět varovat a nastavovat mu zrcadlo a jeho díla rozhodně mají co říci a co dát i dnes. Asanace je perfektní metaforou s takovým tím silným "orwellovským" nádechem.... celý text
Na co se ptají rodiče
1996,
Sylvia Schneider
Kromě toho, že má kniha na obálce strom a tudíž se hodí do výzvy :D, mám doma také dva puberťáky, takže jsem ji otevřela i proto, abych se snad něco dověděla potřebného. Musím říci, že z počátku jsem měla z knihy celkem dobrý dojem. Na rozdíl od současných knih na toto téma, jsou rady z této poněkud věcnější, neovlivněné přílišným liberalizmem ale zase není tak strohá ani příliš vědecka, jako by mohla být kniha o dvacet let starší. Postupem mi ale přeci jen přišla trochu chaoticky uspořádaná. Autorka navíc až příliš mnoho věcí pojí se sexem a sexualitou, za kterou považuje prakticky vše. (Jistě, puberta je hlavně o sexualitě, sexuální zralosti, respektive "zrání", ale jsou věci, které s ní opravdu moc nesouvisí) Docela dobře hodnotím stať o drogách a závislostech. Je sice krátká, ale poměrně věcná, což může být rodičům celkem nápomocné. Trochu méně povedené jsou zdlouhavé úvahy o vztazích mezi matkou a dcerou, kde je se sice mluví o tom, že negativní vztah je vlastně normální, ale chybí jakékoliv východisko či řešení. Mrzí mě i nedotažená kapitola o sektách, kde autorka tyto skupiny osznačuje jako nebezpečné, ale nijak nedefinuje, co je (oparvdu nebezpečná) sekta a co je církev nebo jiné náboženské sposlečenství, co je přirozené hledání - řekněme - vlastní víry a názoru, a co už je myšlení ovlivněné manipulací.... celý text
Rozhovor
1999,
Bára Basiková
Mám celkem ráda rozhovory, protože člověk se v nich o slavných a známých osobnostech z různých oblastí, doví i něco jiného, než to jak se projevují ve veřejném životě. Tenhle mne ale příliš nebavil.... celý text
Stopy ve sněhu
1961,
Farley Mowat
Vlastně je tot aková klasická KODka se vším, co do ní patří. Vypráví dobrodružný příběh z oblastí hodně drsných laskavým stylem, ale nezapomene ani na překážky a nebezpečí. Cílovou skupinu, zvlášť ve své době, jistě nezklamala.... celý text
Amerikána
2017,
Chimamanda Ngozi Adichie
K nějaké té "Africe" jsem se chystala už delší dobu, takže letošní výzva jen urychlila mé vlastní plány. Amerikánu jsem zvolila nejen, protože mi byla doporučena, ale i protože Nigerie patří mezi africké země, které jsou mi díky pár mým přátelům o něco bližší než jiné. Musím říci, že mě kniha mile potěšila. Je velmi dobře čtivá, zajímavá, trochu jiná než běžně známé evropské nabo americké romány, ale tenhle "vlastní styl" není na škodu. Příběh Ifemelu a Obinzeho byl velice věrohodný a velmi dobře zasazený do pozadí v nichž se odehrává. Žádný americký sen hned od přistání, ale tvrdá realita. Navíc nejde jen o samotný příběh, ale knihou autorka předává jasné sdělení. Autorka nepředkládá tématiku rasismu ufňukaným stylem, který bychom možná očekávali, ale vysvětluje, nabízí zamyšlení i řešení. Co se týče tématiky "rasy" je z knihy trochu cítit, že je více adresovaná americkému čtenáři. Evropský a především český rasismus je jiný. Nejsme zatíženi otrokářskou historií. Náš rasismus je spíš xenofobní. Přesto, nebo právě proto, má kniha co říci i čecháčkovi s provinčním myšlením, který vnímá "černocha" jako někoho méněcenného, zaostalého nebo v horším případě i potenciálně nebezpečného. Trochu nepohodlných bylo možná příliš mnoho dějových linií a drobných zápletek, z nichž některé vyzněly do ztracena a neměly pro děj žádný velký význam. Konec, ačkoliv byl jinak děj velmi dobře zpracovaný, byl trochu moc "přisládlý" a na té věrohodnosti celému románu trochu ubíral, byť samozřejmě "hepyjend" potěší. Hvězdu strhávám za překlad, nejen že u korektury nejspíš pospávala redakce, protože místy chybí části vět a jsou tam neopravené překlepy, ale našly se i závažnější chyby.... celý text
Márinčino dětství
1948,
Jan Wenig
Moje nejoblíbenější knížka z dětství. Jedna z mála, kterou jsem jako dítě přečetla několikrát. Ani nevím, jak se ke mne v osmdesátých letech dostalo původní vydání z roku 1942.... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Souhlasím s tvrzením od juzek, že by se kniha měla stát součástí povinné četby. Hana je ale hodně jedinečná. Jednak skvělým vypravěčským stylem, ale i pojetím a tím, jak skvěle se autorka vžila do jednotlivých postav, na které se v danou chvíli zaměřuje nebo z jejichž pohledu v právě příběh vypráví. Přečetla jsem na dané téma hodně knih a navíc jsem měla tu čest slyšet i dost autentických vyprávění. Přesto řadím Hanu na hodně vysokou příčku.... celý text
Deník malého poseroutky 1-10 (box)
2016,
Jeff Kinney (p)
Poseroutka je vtipný a nezaujme jen lidi v cílové věkové skupině. Jako oddechovku si to v klidu přečte i dospělý a občas se i zasměje. Snad jediné, co mi vadilo, že některé okamžiky byly málo realistické a že autor občas zapomněl, co napsalv předchozích dílech, takže si chvilkami protiřečil.... celý text
