GepardLady
přečtené 265
Poslední z Králů
2005,
Michael Curtis Ford
Já nevím... Vůbec to není špatná knížka, ale stejně jako u Deseti tisíc mi ve Fordově vyprávění chybí určitá složka poutavosti. Tedy u Posledního z králů mnohem víc. Nestává se mi často, aby se mi u knihy rozbíhaly myšlenky jinam. Není to nezajímavá kniha, naopak je nabytá událostmi, bitvami... Jenže je toho asi až moc - když také titul tohoto rozsahu má popsat 50 let vlády jednoho krále, musí to autor vzít sakra zkrátka. Začátek jsem četla se zaujetím, druhá třetina knihy už šla hodně ztuha a děj mě opět zaujal až v posledních dvou částech vyprávění. No, ale závěr docela chytil za srdce a vykompenzoval předchozí dojmy.... celý text
Deset tisíc
2004,
Michael Curtis Ford
Je to hezká knížka, jen mě to, na rozdíl od Cameronova Tyrana, kterého jsem četla předtím, nedokázalo tak vtáhnout do sebe. Zřejmě je to tou formou (stylem vyprávění), protože jinak je to jistě kvalitnější dílo. Připadalo mi však, že je tam nějak málo hlavního hrdiny, protože vypravěč se postupem času začne více zaobírat sám sebou a Asterií. V závěru mi chyběla přiměřená gradace, která by víc podtrhla vyústění příběhu.... celý text
Bouře šípů
2013,
Christian Cameron
Po prvním dílu jsem měla při čtení tohoto pocit, že už jen dobíhá jakýsi příběhový setrvačník poháněný otázkou, jestli se vyplní Kineiův prorocký sen o jeho vlastní smrti. Čtenář se musí smířit s tím, že hrdinové během strategických porad neustále přikyvují, tahají se za vousy a podobně (to už sice dělali dřív, ale teď častěji). Čili i po literární stránce tento díl klesl oproti prvnímu ještě o něco níž, jazyková úroveň českého překladu je navíc mizerná. Ale celkem vzato, někteří hrdinové si mě získali už v Tyranovi, a tak jsem si docela ráda přečetla i pokračování a nemůžu říct, že by mi činilo násilí knížku dočíst.... celý text
Tyran
2012,
Christian Cameron
Zas až tak hluboce filozofické, jak jsem očekávala, to nebylo. Nebylo to ani nijak dobrodružné nebo napínavé. Většina textu jsou jen hovory mezi postavami, vojenská strategie... Ale když už dojde k nějaké té bitvě, autor se nezdráhá vylíčit ji do všech podrobností. Takže čtenář s dostatečnou představivostí jako by se ocitl přímo na bitevním poli, nebo se na ni dívá z nadhledu, jako ta sova, v níž se ve snech Kineiás mění. Suma sumárum: Není to nijak fantastická kniha, určitě nepatří k tomu nejlepšímu, co jsem četla, ale špatné to vůbec není. A není to ani nudné. Naopak jsem s hlavním hrdinou a jeho přáteli trávila celkem příjemné večery. Nakonec mi nevadil ani fakt, že knížka oproti očekávání v podstatě vůbec není o Tyranovi, jak jsem dle názvu očekávala.... celý text
Tři útěky z Korintu
1961,
Witold Makowiecki
Volné pokračování Řeka Melikla se mi líbilo o něco víc. Jen ten závěr Diossova příběhu mi přišel trochu rychlý a jednoduchý, takže jsem si ho ani nestihla pořádně vychutnat. Jinak jsem ale ráda, že jsem mezi KODovkami objevila další skvělou knížku :-)... celý text
Příhody Řeka Melikla
1974,
Witold Makowiecki
Po přečtení Černých korábů byla laťka nasazena hodně vysoko. Není to špatná knížka, ale vyprávěcí styl autora mě nedokázal úplně vtáhnout do děje a nacházela jsem i nějaké skuliny ve vyprávění. Celkově je to ale hezký příběh a napínavější části vyrovnají ty méně napínavé.... celý text
Černé koráby II.
1979,
Joe Alex (p)
Výborná knížka! Od začátku prvního dílu až do konce druhého střídá jedna napínavá situace druhou - zkrátka KODovka, jak se patří. Hlavní hrdiny jsem si oblíbila, protože jsou to hrdinové v pravém smyslu slova. Závěr druhého dílu mě překvapil, takový zvrat jsem nečekala.... celý text
Třetí přání
2004,
Robert Fulghum
Jak píše Faila, vypovědět příběh nelze. Kdo chce hltat napínavé příběhy, pro toho to nebude. Ale kdo se chce zastavit, uklidnit po rušném dni, odreagovat se a zamyslet se nad smyslem života, ne jen konzumovat knihu, tomu se to bude líbit. Líbí se mi lidskost hlavních postav a jejich nevšední pohled na svět, jejich vztahy... Kdybychom takhle uctiví a kreativní vůči ostatním byli všichni, hned by na světě bylo líp. Jinak mě ale trochu zklamal konec - ten "kriminalistický" náznak se mi tam vůbec nehodil. A jak někdo píše, že mu v knížce chybí typický autorův humor - pro mě je to první Fulghumova knížka, takže se o to víc těším, až se začtu do některé z dalších :-)... celý text
Domácí řecká kuchyně
2017,
Veronika Hájková
Nikdy by mě nenapadlo, že se zamiluju do kuchařky. Ale tohle není jen tak nějaká kuchařka, to je knížka, která pohladí po duši. Fotografie s krásnou řeckou atmosférou, zajímavosti z historie řecké gastronomie, která je vlastně pramáti gastronomie západní civilizace. Jen těch receptů mi tam teď s odstupem času přijde málo :-D Už jsme některá jídla dělali i víckrát a pořád bychom chtěli zkoušet něco dalšího.... celý text
Kapitán Michalis
1980,
Nikos Kazantzakis
Nikos Kazantzakis dokáže psát o lidech tak, že si je čtenář musí oblíbit, ať už jsou kladní, nebo záporní. Zdaleka to není jen Řek Zorba, který mě chytil za srdce. I kapitán Michalis, ač je to opravdu svéráz - hrdý Kréťan, jaksepatří. A tak jsem doufala, že to dopadne trochu jinak. A nakonec byl ten závěr po předchozím zdlouhavém ději (což ale nemyslím jako negativní kritiku) poměrně rychlý a syrový. Chvíli ve mně zůstal pocit, že to Kazantzakis vzal docela zkrátka, ale pak mi došlo, že v tom byla hlavní myšlenka knihy, již Michalis vyjádřil slovy: "Svobodu a smrt." Kdo přečte, pochopí. Jinak jsem s knížkou usínala na dovolené na Krétě (to ale nebyl záměr, spíš to tak vyšlo) :-)... celý text
Zpověď Kukaty
2003,
Josef Žemlička
Zpočátku jsem se trochu ztrácela v těch rodových vazbách a politických souvislostech, ale pak se všechno vyjasnilo. A bylo to velmi pěkné a čtivé. Přímá řeč mi vůbec nechyběla, slovy vypravěče bylo vše podáno tak dobře, že jsem ji nepostrádala. Jen to místy bylo poněkud brutální... Ale to jsou zkrátka ty romány středověku.... celý text
Majestát Rudolfa II
1927,
Josef Svátek
Od knížky Josefa Svátka jsem čekala víc - propracovanější příběh hlavního hrdiny. Ten je ale jen jednou ze dvou dějových linií knihy. Tou druhou je líčení peripetií kolem snah protestantů o uznání jejich víry, jde přitom spíš jen o politikaření, dlouhé disputace, které nebyly s to udržet moji pozornost. Hrdina Vilém Záhrobský, byť jeho osudy kniha začíná i končí, se v tom mezičase jen občas odněkud vynoří. Přitom, kdyby byl jeho příběh rozpracovaný třeba do "Monte Cristovského" stylu, mohlo by to být zajímavé. Navíc místy mi to přišlo až moc "změkčilé", a to i s ohledem na dobu, v níž dílo vzniklo. Ale celkově vzato to není špatné čtení... celý text