Francesca14
přečtené 371
Kdyby tak na mě někdo někde čekal
2010,
Anna Gavalda
Mám ráda autorčin styl psaní, její mírný sarkasmus a břitký smysl pro humor. Všechny povídky mají zajímavá témata, některé jsou lepší a některé horší, u některých se člověku trochu zvedá žaludek, občas jsou vtipné nebo naopak smutné. Při čtení jsem se nenudila, knihu jsem přečetla za dvě cesty autobusem a ráda si ji časem přečtu znovu.... celý text
Sněží, sněží...
2015,
Lauren Myracle
Myslím, že knížka je přesně tím, co od ní člověk čeká - příběhy s vánoční atmosférou a sněhem, hodně říznuté americkým stylem a romantikou. Tři autoři, kteří mají každý svůj styl psaní, což dodává postávám na důvěryhodnosti. Co se samostatných povídek týče, tak víc se mi líbily první dvě. Měly příjemnější hlavní hrdiny a víc mě bavil děj, i když na té poslední oceňuju zakončení celé knihy. Obecně si myslím, že se vyplatí mít knihu doma, je to příjemná zimní oddechovka.... celý text
Poslední píseň
2010,
Nicholas Sparks
Chytlavý a zajímavý příběh, ale druhá polovina už mě trochu začínala nudit, i když přesně nedokážu říct proč... Líbilo se mi, že je příběh vyprávěn z pohledu víc postav, což mu dodalo na zajímavosti a že kromě lásky Ronnie a Willa tam byly i jiné zápletky. Ale tak po dvou stech stránkách mi připadalo, že jsou tam zbytečně dlouhé úseky kdy se tam nic neděje, nebo se začínají opakovat myšlenky. Ale autor mě rozhodně zaujal a mám v plánu přečíst i další jeho knihy :)... celý text
Dám ti slunce
2016,
Jandy Nelson
"Dám ti slunce" jsem přečetla poprvé před pár lety, v podstatě hned, jak vyšla v češtině, protože jsem předtím od autorky četla "Nebe je všude" a zamilovala se do jejího stylu psaní. A od té doby jsem tuhle knihu přečetla ještě asi sedmkrát. Je to moje nejoblíbenější kniha z tohohle žánru a pokaždé, když ji čtu, tam najdu nové věci, nové citáty a pocity a hlavně si četbu vždycky užiju. Nelsonová má skvělé a originální a trochu divné postavy, které si nejde nezamilovat a spoustu krásných myšlenek. Její kniha je vtipná, dojemná a zvláštní a na mě měla hodně silný dopad. Je plná umění a hodně silných emocí a pro mě je neuvěřitelně důležitá. Vím, že spoustě lidem nesedla, ale určitě ji doporučuju přečíst.... celý text
Všechny malé zázraky
2015,
Jennifer Niven
Knížku jsem poprvé četla když mi bylo asi dvanáct a byla to první YA knížka, která mě naprosto nadchla a do které jsem zamilovala - tenkrát se nějaký čas držela na první příčce mého žebříčku. Milovala jsem ty scény, myšlenky, postavy... Pak jsem se ke knize ale i přes prvotní nadšenost hrozně dlouho nevrátila, až teď po dvou letech. Za tu dobu jsem přečetla už dost jiných YA knih a spousta z nich mě nadchla víc. Když už pro nic jiného tak proto, že nejsou tak depresivní a nepouštějí se hned do tak závažných a strašidelných témat a problémů. A nemám prostě moc ráda smutné knihy, já jsem spíš na ty happy endy, takže se mi teď knížka četla trochu hůř, obzvlášť ke konci. Nic se ale nezměnilo na tom, že příběh má pořád své kouzlo, pořád je tam spousta krásných, sladkých scén a Finch je naprosto skvělý. Je to čtivá kniha a když odhlédnu od hlavního tématu, který mi v mnoha směrech vadí, je pořád na celých pět hvězdiček.... celý text
Knížku jsem si přečetla proto, že jsem na ni slyšela spoustu pochvalných řečí a v Itálii je velmi populární, tak jsem se na ni těšila. Ale mně osobně se vůbec nelíbila. No dobře, začátek možná, tak prvních sto stránek bylo OK, pak už se tam opakovala pořád dokola to samé - hádka, skončí v posteli, hádka, skončí v posteli. Takže jsem nakonec asi čtvrt knížky prakticky přeskočila, přečetla jsem si jedinou zápletku toho všeho, kterou autorka napsala na tři stránky na konci a víc už se k té knížce vracet nebudu. Asi spoustě lidí taková kniha vyhovuje, nic proti tomu nemám, ale já osobně jsem to považovala za ztrátu času.... celý text
