Erudite
přečtené 300
První stříbrná kniha snů
2014,
Kerstin Gier
Překrásná kniha, která se čte sama. Těším se na další díl jako malé dítě.
Svatý Xaverius
2009,
Jakub Arbes
Bohužel jsem se nedokázala dostat až nakonec. Romaneto Jakuba Arbese mě nedokázalo vtáhnout do děje ani na začátku, ani za půlkou a 40 stránek před koncem jsem svatého Xaveria odložila. Na tuto knihu člověk potřebuje sílu vůle, asi tak silnou jako Sysifos, tlačící do kopce těžký kámen, který mu vždy před koncem sjede zase dolů. Asi tak vypadalo moje čtení-půlku stránky jsem udržela svou pozornost, druhou půlku jsem netušila, co čtu... Snažila jsem se, ale marně. Potolikáté už jsem těžký balvan vytlačit vzhůru nedokázala, stejně tak, jako babička a maminka Xaveria nemohly přijít na záhadu podivného obrazu...... celý text
Na Větrné hůrce
2009,
Emily Brontë
Emily Bronteová! Dokázala mě svou knihou vybičovat k emocím lépe, než vítr třískající do okenic, lépe než ledový severák, který skučí nad Větrnou hůrkou. Kniha mě úplně odnesla od mé vlastní osobnosti, neustále jsem přelétala z jedné postavy k druhé, leč-hodiny ležící v této knize se zajisté podepsaly na mé češtině- všechny byly vzápětí zkaženy Heatcliffem a jejich povahy se zkroutily tolik, že jsem měla nejednou chuť změnit se v běsnícího tvora také... Přemýšlela jsem, co by ze mě udělal jediný den v Heatcliffově blízkosti, ale asi bych to nezkoušela, když už jen kniha o něm mě málem proměnila v další rozohněnou osobnost, kterých stvořil nemálo. Knihu jsem si zamilovala už jen pro její dovednost vzbudit v člověku nějaké emoce, a že to byly emoce!... celý text
Evžen Oněgin / Евгений Онегин
1999,
Alexandr Sergejevič Puškin
Knihu jsem přečetla jedním dechem a i když jsem znala konec, úplně mě uchvátila. Miluju schopnost A.S.Puškina udělat z knihy skvost, který člověka ještě k tomu všemu úplně pohltí do děje. Pět hvězdiček pro nešťastnou Taťánu a znuděného Evžena.... celý text
Kuře melancholik
2008,
Josef Karel Šlejhar
Právě dočtená kniha do povinné četby, od které jsem nečekala vůbec nic. Snad jen, že si s knihou jakožto melancholik budu rozumnět. I když jsem ji četla krátkou dobu, nadchla mě její schopnost utvořit ve čtenáři skoro okamžitě nějaký postoj k postavám, ať už vztek, hlubokou lítost nebo smutek... Prostě kuře melancholik... celý text
Čtyřka: Divergentní povídky
2014,
Veronica Roth
Nevím, jestli to nebylo tím, že jsem na internetu na pár příběhů z této knihy ještě před jejím vydáním v ČR narazila...každopádně mi připadala spíš jako taková příloha k hlavnímu chodu (ano, já vím, ona to doopravdy příloha je) a čekala jsem evidentně víc, než jsem si mohla dovolit. Přílohu jsem si užila jen trochu, občas mě něco překvapilo, ale většinu času jsem věděla, že to neskončí nijak nečekaně. Ano, chtěla jsem toho příliš po této tenoučké knize :D Omlouvám se, Tobiasi, ale Tris je přeci jen TA HLAVNÍ.... celý text