ennlady
přečtené 459
Pravda o případu Harryho Queberta
2013,
Joël Dicker
No, to byl zase oříšek. Když jsem začala číst, tak jsem nevěřila, že se doberu konce. Můj první dojem: Panejo, to jsem si naběhla! Co to má znamenat? Čtyřiatřicetiletý inteligentní a oduševnělý spisovatel a profesor Harry potká na pláži patnáctiletou dívenku kráčející ve vlnách a téměř okamžitě se do ní zamiluje, přestože ji předtím nikdy neviděl a nic o ní neví. Není divu. Nela je totiž velmi krásná a přitažlivá. Kdyby byla jen z poloviny tak hezká nebo dokonce nehezká,ale nesmírně sečtělá a inteligentní, kdyby měla hromadu stejných zájmů jako pan profesor, o nichž by s ním mohla donekonečna diskutovat a navíc byla i hodná a milá, mohla by se stavět na hlavu a milého profesora by určitě neuchvátila. Takže co? Muži se zamilovávají očima, to víme.... ale tohleto je fakt hodně naivní. Holčička, dítě, které má ve svém pokojíčku panenky, které k objektu své lásky vzhlíží s obdivem a neustále mu opakuje, jak ho miluje a chce být s ním celý život, to by měla být rovnocenná partnerka pro muže, jako je Harry? To ale není nic proti Harrymu, který sám se chová jako puberťák, chodí za ní, jak jen to jde, její jméno pořád dokola píše do sešitu, nedokáže myslet na nic jiného, vyznává jí lásku na cárech papíru, aniž by jí je předal, ale naopak se tomu strašlivě silnému citu brání. No tak tomu teda fakt věřím. Když se tedy dají dohromady a začnou se scházet, jejich dialogy jsou jak mezi Oldřichem Novým a Věrou Ferbasovou z filmů pro pamětníky. A že je to láska na celý život, tak tomu věřím tuplovaně. :D Sám detektivní příběh mě bavil, protože mám ráda vyšetřování. Trochu mi to připomínalo oddělení Q. A taky tady byla jediná postava, která mi byla sympatická, a to seržant Gahalowood. Sice tam byla místa, nad kterými se nedá nekroutit hlavou, ale ke konci jsem fakt četla jako o závod. Takže za to napětí ve finále přidávám hvězdičku. A je pravda, že tuhle knížku asi dlouho nedostanu z hlavy.... celý text
Nesmírný
2016,
Jussi Adler-Olsen
Moje oblíbené oddělení Q. Carl, Rose a snad nejoblíbenější Asad. A nakonec i nováček Gordon, o kterém jsem si ze začátku nevěděla co myslet, ale nakonec se projevil jako plusový. Příběh byl pravda trošku zdlouhavější (za to dávám 4 *), ale jinak opět super. Pátrání, hledání, narážení na překážky, chytání se stébel, ale to, jak to umí pan Adler Olsen popsat, to je zkrátka koncert. Navíc mám ráda jeho trefný humor, který mě každou chvíli dostane . A závěr? Miluju překvapení na závěr a tady bylo, takže chválím a těším se na další díly. :-)... celý text
Zoufalec
2017,
Daniel Palmer
Líbilo se mi to. Myslím, že jsem dosud od Danila Palmera nic nečetla, pouze od jeho otce. Zaujal mě Danielův styl psaní, hezky se mi to četlo. Příběh pěkně zamotaný a byly chvíle, kdy to bylo hodně nahnuté, ale v každém případě pěkně napínavé. I když o některých účastnících bych řekla, že by klidně mohli dostat filmového oscara. Ale i tak to celé stálo za to.... celý text
Ženy bez slitování
2020,
Camilla Läckberg
Opět jsem tak trochu na rozpacích. Téma již několikrát použité, ale to by mi zase tak nevadilo. Líbila se mi sonda do životů jednotlivých postav - zoufalých žen, které dělají zoufalé věci. Všechny byly popsané tak věrně, že jsem si je mohla dobře představit a pochopit i jejich rozhodnutí a konání. Co se mi moc nelíbilo, bylo takové nějaké odbyté vyústění všech tří příběhů, přišlo mi, že s druhou polovinou knížky si mohla autorka víc pohrát, možná ji i trochu víc protáhnout. Ale celkově to nebylo špatné díky vypravěčskému umu autorky. Není to sice její klasická detektivka, je to zase něco jiného, nicméně za mě lepší průměr.... celý text
Cizinec
2018,
Arno Strobel
To nevymyslíš! Tak já nevím. Prvn část byla opravdu čtivější a byla jsem napnutá, co se z toho vyklube. Nicméně nad tím, co se vyklubalo, mi zůstal rozum stát. Celé to vyústění (nejen rozuzlení) mi přišlo jako pěkná komedie. Ale četlo se to celkem pěkně, takže 3 *.... celý text
Sněhurčina rakev
2020,
Kerstin Signe Danielsson
Moje první setkání s touto autorskou dvojicí a musím říct, že setkání skutečně velmi milé. Vůbec nechápu, jak jsem je mohla tak dlouho opomíjet. Plně souhlasím s komentářem katariny5544, protože se taky počítám mezi ty čtenáře, co mají rádi pozvolné vyšetřování, skládání mozaiky, výslechy svědků, sbírání informací, byť po malých zrníčkách, to je prostě ono. Příběh na počátku vypadá jako docela fádní detektivka, ale pomalu se z něj stane něco naprosto úžasného. Každý člen vyšetřovatelského týmu postupuje krok za krokem, aby nakonec všechno do sebe zapadlo včetně toho, co vypadalo, že s tímto zločinem nemá nic společného... Mimoto i každý člen má svůj životní příběh, který je čtenáři předkládán, aniž by to obtěžovalo, což se taky v některých detektivkách stává. Bohužel jsem zjistila, že tento příběh je už sedmý v pořadí z této série, ale ne že by to až tak vadilo.... A rozhodně budu shánět díly předchozí a případné další. Prostě Sněhurka za mě velké ANO.... celý text
Fáma
2020,
Lesley Kara
Málo slané a málo mastné, nemělo to prostě šťávu. Je sice pravda, že autorčin styl psaní se mi líbí, ale děj sám mě moc nenadchnul. Vyústění bylo celkem předvídatelné. Ale četla jsem už mnohem horší věci. :-)... celý text
Na okraji propasti
2020,
Bernard Minier
Tééééda! Za mě opět naprostá pecka! Trochu jiný Minier, ale vůbec ne horší. Tentokrát se děj odehrává v prostředí hongkongské digitální firmy při vývoji umělé inteligence. Je to strašně napínavé od první do poslední stránky a stejně tak děsivé, zvlášť když si člověk uvědomí, že to všechno je možné a nebezpečné. ----------------------------------------------------------------------------------------------------- "Všechny technologie popsané v tomto románu existují nebo jsou vyvíjeny. Aplikace a zařízení, která zde najdete, jsou takřka identické s těmi, které už v řadě zemí používají, protože se příběh neodehrává v budoucnosti, ale teď." ------------------------------------------------------------------------------------------------------ Navíc mě fascinovalo prostředí Hongkongu, které je tak perfektně vykreslené, ulice, kavárny, restaurace, vykřičené čtvrti, policejní stanice a hlavně prostředí samotného výzkumného střediska i obydlí jeho majitele, postavy vědců, policistů, prostitutek a dalších a dalších, čínské prostředí, kde je možné úplně všechno. Je to fakt znepokojující, ještě k tomu v tomto období. A čte se to úžasně. Už dlouho jsem nenarazila na knihu, kde bych tak honem honem spěchala na konec, abych se dozvěděla, jak to dopadne a zároveň chtěla, aby mi to čtení ještě dlouho vydrželo. Dlouho ji z hlavy nedostanu. Takže se nechají přehlédnout i drobné chybičky v překladu.... celý text
Neviditelný strážce
2013,
Dolores Redondo
Málo, opravdu málokdy dávám méně než tři hvězdičky, ale tady to fakt za víc nestálo. Styl psaní snad nebyl tak úplně nejhorší, ale jinak nezáživné, zdlouhavé, v podstatě se 90 % vyprávění točilo kolem rodinných vztahů, a to hlavně nevyřešených a blbě nevyřešených. Mimochodem, to, co se odehrálo v rodině inspektorky Amaiy v době jejího dětství, mi připadalo taky pěkně na hlavu postavené a nechápala jsem to.... Takže hledání vraha a vyšetřování zabralo tak těch 10 %, možná 8 a samotné rozuzlení bylo stejně pitomé jako sám příběh. Jo, a ty lesní bytosti a další vpády nadpřirozena, tak to se mi už vůbec nechce komentovat.... celý text
Žena mého života
2019,
Tim Weaver
Opět bomba! A tahle snad ještě větší než ty Weaverovy předchozí. Tentokrát se příběh obešel bez honiček a téměř bez rvaček, ale o to byl pro mě úžasnější. Klubíčko bylo tentokrát opravdu hodně zašmodrchané a pro Davida Rakera bylo nesnesitelně těžké a bolestivé ho rozmotat, ale nakonec jako vždy zvítězil a zlo bylo potrestáno... Ono se to fakt nedá popsat, ale jisté je, že tahle knížka je skutečně dechberoucí, čtivá, napínavá po celou dobu, prostě mě naprosto uchvátila. Jo, ještě doplňuji jako už někteří čtenáři přede mnou: úvodní povídání a poděkování českému čtenáři mě až dojalo a pana Weavra si za to vážím ještě víc než před tím.... celý text
Ta přede mnou
2017,
J. P. Delaney (p)
Vůbec nedokážu říct, čím mě tahle knížka dostala. Mezi horory bych ji rozhodně nezařadila, ale psychotriller to podle mě určitě byl. Dvě mladé ženy se nastěhují do prapodivného domu v Londýně, jedna po druhé, druhá až poté, co je první mrtvá. Obě jsou okouzleny nejen domem, ale hlavně jeho majitelem a tvůrcem - a tady je úžasné střídání vyprávění Emmy a Jane, kdy obě prožívají a cítí prakticky to samé a navíc jsou si i fyzicky podobné, což je až děsivé. A nejen to. Podle fotografií na internetu obě zjišťují, že velice podobně vypadala i majitelova manželka, která i se synem zemřela za podivných okolností. Knížka vás nenechá vydechnout. Krátké kapitoly a pravidelné střídání vyprávění ve dvou časových rovinách vás žene jak vichřice a najednou jste na konci. No, a konec... no, ten opravdu mohl být trošku propracovanější, proto taky ubírám jednu hvězdičku. A ještě něco: Skoro nic není tak, jak to vypadá. :-)... celý text
Neboj se
2015,
Lisa Gardner
Tak do jedné pětiny jsem si nebyla jistá, jestli knížku neodložím. Byla na mě teda dost huuustá. Popisování míst činu a způsobu zabíjení sériového vraha mi nedělalo zrovna dobře a celkově mě to moc nebavilo, no, nakonec jsem to nevzdala a příběh mě dostal. Sympatická detektivka D. D. hledá se svým týmem zabijáka zvlášť otrlého a morbidního a poté, co je při pátrání zraněna, setkává s psychiatričkou Adeline a posléze s její sestrou Shanou, jejichž otec vstoupil do dějin kriminalistiky několika zrůdnými zločiny. A nyní po desetiletích od jeho smrti je tu vrah se stejným nebo podobným způsobem zabíjení. Příběh mě ani tak neuchvátil pátráním a vyřešením vražd, třebaže i to bylo dobré. Dostalo mě to, co se dělo kolem sester, s nimi a v nich a jak to vše dopadlo. Nebudu ani naznačovat, protože to chce si fakt přečíst.... celý text
Ztracený
2018,
Tim Weaver
Jo, tak tohle je Weaver podle mého gusta! Třebaže mám určité výhrady a souhlasím s Muchomůrkou v tom, jaké vylomeniny David dost často dělá, mám to prostě ráda! Vždycky se mi nejvíc líbí vyšetřování a pronikání do všech tajů jednotlivých postav (a že ti ztracení i ti kolem nich skutečně skoro vždycky mívají nějaké megatajemství!) a pozvolné odkrývání souvislostí, až to klapne. Potom takové ty honičky a schovávání a bitky k závěru mě moc neberou, ale asi to má pan Weaver rád :-). Takže já knížku řadím mezi nejlepší a dávám 5 *.... celý text
Velká chyba
2019,
Maria Adolfsson
Žádné nadšení. Zbytečné zdlouhavé popisování nedůležitých událostí a míst a třebaže styl psaní se mi docela líbil, určitě bych uvítala méně stránek. Závěr mě překvapil, ale zase... takové nějaké neslané nemastné a pro mě ne úplně pochopitelné.... celý text
Údolí mrtvých
2018,
Tim Weaver
Po Honu na mrtvého jsem opravdu nadšená. Pátrání po mladé dívce z dobré rodiny, pomalé postupování vpřed, odhalování mnohých tajemství, k tomu další zločiny a mnohdy krok stranou. Je pravda, že David Raker je tak trošku superman a vývoj příběhu je dost často postaven na velké náhodě, ale i tak .... je to napínavé až do konce a čte se to samo.... celý text
Lišákova pravda
2019,
Jarmila Pospíšilová
Tak zase jedna zelená hezká česká. Tentokrát pro mě opravdu hezká, ačkoliv mě ty naše zelené většinou moc neberou. Tahle ano. Žádná smršť, žádná rychlost, ale za mě moc hezky napsaná. Marie Kovandová se snaží přijít na kloub cca 7 let starému zločinu, který byl formálně uzavřený, ale jedna z postav závěru šetření odmítá věřit. Marie do vyšetřování pomalu vtáhne i svého životního partnera policistu a společně se jim povede najít skutečného vraha. Závěr taky není žádná pecka, ale přesto se mi knížka moc líbila. Životní osudy obyčejných lidí v zapomenutém, ale o to milejším kraji jsou moc pěkně popsané a to mě na knížce bavilo asi nejvíc.... celý text