ennlady přečtené 461

Údolí mrtvých 2018, Tim Weaver

Po Honu na mrtvého jsem opravdu nadšená. Pátrání po mladé dívce z dobré rodiny, pomalé postupování vpřed, odhalování mnohých tajemství, k tomu další zločiny a mnohdy krok stranou. Je pravda, že David Raker je tak trošku superman a vývoj příběhu je dost často postaven na velké náhodě, ale i tak .... je to napínavé až do konce a čte se to samo.... celý text

Lišákova pravda 2019, Jarmila Pospíšilová

Tak zase jedna zelená hezká česká. Tentokrát pro mě opravdu hezká, ačkoliv mě ty naše zelené většinou moc neberou. Tahle ano. Žádná smršť, žádná rychlost, ale za mě moc hezky napsaná. Marie Kovandová se snaží přijít na kloub cca 7 let starému zločinu, který byl formálně uzavřený, ale jedna z postav závěru šetření odmítá věřit. Marie do vyšetřování pomalu vtáhne i svého životního partnera policistu a společně se jim povede najít skutečného vraha. Závěr taky není žádná pecka, ale přesto se mi knížka moc líbila. Životní osudy obyčejných lidí v zapomenutém, ale o to milejším kraji jsou moc pěkně popsané a to mě na knížce bavilo asi nejvíc.... celý text

Překročit všechny hranice 2019, Annie Ward

Překvapivě se mi to celkem líbilo. Úplný začátek sliboval rychlou jízdu, pak jsem byla trochu na rozpacích, protože se to maličko vleklo, ale postupně příběh celkem nabíral na intenzitě. Začaly se odkrývat charaktery a hlavně smýšlení postav, které v životě prošly určitými situacemi a změnami a ty se jim silně zaryly pod kůži. Rozlousknutí nebylo až tak úplně překvapivé, nicméně konec mě trochu dostal. Knížka podle mého určitě stojí za přečtení už proto, že zůstává rozum stát nad tím, co si kdo představuje pod představou dokonalého života a co je schopen pro ni udělat.... celý text

Hon na mrtvého 2018, Tim Weaver

Tahleta knížka, ač první ze série, se mi dostala do rukou až po přečtení několika novějších autorových děl. A jsem ráda. Protože kdybych ji četla jako první, na ty další už bych asi neměla chuť. Tento příběh je opravdu dost divný a přitažený vlasy, je tam hodně honiček a rvaček a jen skončí jedna, za chvíli je tu druhá, taky nepravděpodobných náhod je tam dost, prostě nic moc. Ale pokud tato knížka některého ze čtenářů odradila a pokud ji četl jako první, tak mu můžu poradit, ať dá panu Weaverovi ještě šanci. On fakt umí i o hodně lepší věci.... celý text

Poslední vdova 2019, Karin Slaughter

Přiznám se, že tuhle knížku jsem tak trochu přeskákala, ale spíš proto, že tento typ krimi není moje krevní skupina. Posledních tak 100 stránek jsem už četla docela poctivě a musím říct, že je to příběh velice silný a hodný zamyšlení.... celý text

Spasitel 2012, Jo Nesbø

Nesbo je opravdu borec, to je málo platné. Jeho vyprávění prostě čtenáře uvede přímo na místo děje, přímo k postavě, o které vypráví, takže máte fakt pocit, že tam jste. Když si Harry třeba jen svléká bundu, vidíte přesně všechny pohyby a cítíte celou atmosféru, jako by si přisedal k vám ke stolu. Je pravda, že tento příběh mě na 5 * nedostal, trochu mi vadilo neustálé stíhání a schovávání a honičky, mám raději jen samotné vyšetřování a skládání zjištěných skutečností, ale i tak super čtení.... celý text

Vražedný chlad 2014, Louise Penny

Paní Luise Pennyová je bezesporu výborná spisovatelka... ale asi ne pro mě. Umí bezvadně vykreslit prostředí vesničky Three Pines, kde všichni žijí v dojemné pospolitosti bez jakýchkoliv záludností a zlých úmyslů a kde jakoby se zastavil čas. Všechny postavy jsou pěkně propracované a "mají duši", takže i vražda, která se zde stane, hluboce zasáhne každého z nich. Vyšetřování se pomalu sune dopředu a moudrý a laskavý vrchní inspektor jej s pomocí všech místních obyvatel nakonec dovede ke zdárnému konci. Mně ale pořád nešlo se do knížky úplně ponořit a místy jsem se přistihla, že se musím do čtení nutit. Byla tam místa, která byla zvláštním způsobem zašmodrchaná (ani ne tak obsahem jako formou) a zdlouhavá a někdy jsem zjistila, že něčemu ne úplně rozumím. Když příběh srovnám s knížkami Ann Granger, tak to je dost velký rozdíl. Na stupnici od jedné do deseti tak čtyři ku devíti pro Ann.... celý text

Les Bor 2020, Pavel Kohout

Za mě tedy žádná hitparáda. Já nevím, ale ač jsem se snažila sebevíc, tak mě to moc nebavilo. Postavy takové nijaké, vlastně jsem se o nich v podstatě nic nedozvěděla, jen úplně hrubý nástin, jako že Jan Sojka je na ženské a manželé Koutní milující se manželé, a hotovo. Taky bych klidně oželela anglické texty písní linoucích se z rádia v kanceláři vyšetřovatelů. A občas mě dostávala autorova čeština, například když se srna předními nohami zamotala do policejní pásky. Jo, ještě něco. Nevím jistě, ale myslím, že na kriminálce se mezi kolegy mluví podobně jako na ostatních pracovištích a když Karel Koutný odpoví na Sojkovo pozvání na tenis slovy dokonale spisovné češtiny: "Dnes ne. Potřebuji odpoledne něco vyřídit", tak tomu moc nevěřím. A takových dialogů je tam samozřejmě víc. Ani závěr mi to nenarovnal. S přimhouřenýma očima dávám 3 hvězdy, ale spíš bych dala 2,5.... celý text

Vím, kdo jsi 2019, Alice Feeney

Podle přečtených recenzí jsem si od knížky moc neslibovala a nakonec jsem byla docela mile překvapená. Četla se dobře, a to i díky krátkým kapitolám a střídání časových rovin. Pravda, některé věci byly dost prapodivné a závěr tedy skutečně trošku přes čáru, ale já mám ráda překvapení a tady jsem se ho dočkala, ať už jakéhokoliv.... celý text

Mrtvá ve vodě 2018, Ann Granger

Půvabná klasická detektivka z anglického venkova. Ještě bych měla napsat stará, ale tahle už je novodobá a přesto v ní to staré kouzlo Agathy Christie zůstalo. Dvojice detektivů pátrá po vrahovi mladé ženy nalezené v rozvodněné řece. Příběh nemá žádný rychlý spád, není v něm moc akčních událostí, ale to mi nevadí, protože Ann Granger je pro mě úžasná vypravěčka. Mám pocit, že vypráví skvěle i tehdy, když je to takzvaně o ničem. Umí zkrátka zacházet se slovy a vždycky je skládá tak, že to líp být nemůže. A umí nádherně vykreslit postavy příběhu, čímž si mě vždycky získá. Je pravda, že překlad to trošku kazí...... celý text

Dům vzpomínek 2009, Barbara Wood

Tak tohle nebylo nic pro mě. Příběh se táhl jako ta příznačná anglická mlha a z mého pohledu skoro o ničem. Ano, mělo to něco do sebe, Andrea, která přijela navštívit těžce nemocného dědečka, je tou vyvolenou, která přijde na kloub ošklivému tajemství provázejícímu její rodinu po několik generací... Jen kdyby to nebylo takové zdlouhavé, docela jsem se nudila. Již zmiňované popisy střídání tepla a zimy, starostlivá babička se svým věčným oslovováním "dítě" (vlastně toto oslovování používalo prakticky celé anglické příbuzenstvo), návštěvy dědečka v nemocnici a pak výlety do minulosti... prostě furt dokola... Ale nemám ve zvyku knížku odkládat, tak jsem vydržela do konce. Nicméně je knížka pro milovnice tohoto žánru určitě lahůdkou, tím jsem si jistá.... celý text

Žádost o přátelství 2020, Laura Marshall

Mám nad tebou moc 2019, Teresa Driscoll

Hodinářova dcera 2019, Kate Morton

Těšila jsem se na další knížku Kate Morton, zvlášť když slibovala detektivní zápletku, ale byla jsem dost rozčarovaná, na mě to bylo zdlouhavé, časové roviny se až moc prolínaly, a třebaže postavy a jejich osudy byly vykresleny většinou hodně pěkně, ne a nechytlo mě to.... celý text

Chyť mě 2013, Lisa Gardner

Mně se knížka líbila. Příběh mladé ženy Charlene, která téměř vytěsnila ze svého vědomí traumatizující zážitky z dětství a která v krátké době přišla o dvě jediné milované přítelkyně. Domnívá se, že je další na řadě, třebaže neví proč. Požádá o pomoc a možná o vyšetření své vraždy seržantku D. D. Warrenovou. Všechno je ale daleko zamotanější než se zdálo. Seržantka řeší případ zastřeleného pedofila a záhy se ukáže, že vražd pedofilů přibývá. Navíc spousta stop směřuje právě k Charlene. Celé je to hodně napínavé a konec dost překvapí (tedy alespoň mě ano).... celý text

Kořist 2019, Paul Finch

Moje první setkání s Paulem Flinchem a Markem Heckenburgem. Bohužel ne moc šťastné a pravděpodobně poslední, na mě moc akční, překombinované, jsem ráda, že to mám za sebou. Ale nejspíš je to tím, že nejsem ta správná cílová skupina. Finále ale hodnotím kladně.... celý text

Autogram pro vraha 2019, Veronika Černucká

Nooo... tak co s tím? Námět se mi fakt moc líbil i přes teatrální rozuzlení, prostě detektivka dobrá. Co se mi nelíbilo, byla superžena Tara, která je nejen krásná, ale i bohatá a úplně všechno ví nejlíp. V pátrání je minimálně o deset kroků přede všemi a tak sto kroků před vrchním inspektorem Vyskočilem, který by bez "její pomoci netrefil ani na toaletu". Podle jejího vyprávění se policista jeví jako absolvent zvláštní školy pro zpomalené jedince, který umí akorát tak dobře jíst, čte romantické příběhy a omdlévá v pitevně, jinak je absolutně k ničemu. Tara vůbec respektuje hodně málo lidí, výjimkou je snad jen patoložka doktorka Kavalová , která je chytrá asi proto, že je taky ženská. Jo, ještě uznává svého původem italského a nechutně bohatého dědečka a jeho přítele soudce ve výslužbě. Oba ji samozřejmě bezmezně milují a ona je chytřejší než oni. Zkrátka já nevím. Jsem z toho na velkých rozpacích. Celé to není špatné, pěkně se to čte, postavy jsou dobře popsané, i když někdy to trošku tahá za vlasy, ale.... Mám ráda všechno české, kupuju nejraději české výrobky, v televizi se dívám skoro výhradně na české detektivky, ale u těch "zelených" původních českých detektivek mi nějak chybí ta šťáva slavných autorů světových. Na druhou stranu si občas tu zelenou přečtu ráda, abych si odpočinula od těch severských masakrů, nebývají tak překombinované, jména se líp pamatujou a nemusí se u nich tak moc přemýšlet. Autogramu dávám čtyři hvězdičky, slupla jsem to prakticky za den.... celý text

Už mě vidíš? 2013, Sharon J. Bolton

Na jedné lodi 2019, Mary Higgins Clark

Je pravda, že knížka se neřadí mezi ty napínavé detektivky, na jaké jsme u MHC zvyklí, ale mně se líbily životní osudy pasažérů cestujících luxusní výletní lodí. Pro mě celé vyřešení vraždy ani nebylo tak důležité /ani překvapivé/ jako příběhy hrstky lidí, kteří se pohybovali v okruhu bohaté vdovy. A stejně tak jsem byla okouzlena popisováním vybavení lodi a akcí na ní pořádaných. Úplně jsem si představovala nádherné kajuty i společné místnosti, bohaté tabule a v neposlední řadě překrásně oblečené a vyšperkované dámy a pány. Vůbec bych proti takové šestidenní zábavě nic neměla.... celý text

Skoro normální rodina 2019, Mattias Edvardsson

Mně se knížka líbila. Sice nic převratného, žádná gradující napínavá záležitost, ale vyprávění tří členů rodiny, otce, dcery a matky poté, co dcera byla obviněna z vraždy svého milence. Máme tady možnost nahlédnout do nitra každého z nich i do nejtajnějších zákoutí jejich duší. Celé je to příběh o lásce, přátelství, nenávisti a o tom, co je člověk schopen ve vyhraněné situaci udělat. V jednu chvíli otec Adam pronese větu: "Není nic tak těžké jako být rodičem". Myslím, že pod to by se řada z nás rodičů podepsala.... celý text